Vývoj sociálních kontaktů, řeči a emocí je vzájemně těsně provázán. Do konce 6. měsíce se dítě naučí většinu samohlásek, některé souhlásky a možná také první slabiky.
Pokud s dítětem často mluvíme, bude samo také více broukat. Položíme si dítě před sebe a něžně se dotýkáme jeho tváře, brady, těla… a broukáme tichým, klidným hlasem. Dítě nám bude „odpovídat“. Nejlépe k tomu dítě motivuje vysoký ženský hlas. Poté, co něco řekneme, uděláme několik sekund pauzu, aby dítě také mělo čas nám odpovědět. Jestliže projevíme radost z jeho broukání, bude nám odpovídat častěji.
S o něco starším dítětem si můžeme trochu povídat. Vyslovíme nějaký zvuk a dítě ho bude opakovat.
Ve 2. čtvrtletí je dítě už samostatnější. Budete-li před ním držet míč, možná se otočí na bok, místo aby proti míči šlapalo. Nezkoušejte však prosadit vaše vlastní představy, přenechejte iniciativu dítěti a podporujte ho, aby se například dále obrátilo až na břicho.
Asymetrie tělesné polohy (když dítě leží jako „paragraf“ a pohybuje rukama a nohama chaoticky) se pomalu vytrácí. Hraje si z rukama a nohama a strká je do úst. Sahá po předmětech a podává si je k ústům. Ústa jsou v této životní etapě nejdůležitějším poznávacím orgánem dítěte. Na konci 6. měsíce si předává hračku z jedné ruky do druhé.
Dítě zkoumá své okolí hmatem. Reaguje na stále jemnější akustické podněty a často už otáčí hlavu ve směru zvuku. Raduje se, když se k němu blíží kroky, a postupně rozlišuje blízké a neznámé osoby.
Ve 2. čtvrtletí se dítě jistě opírá o předloktí v poloze na břiše.
Každé dítě se samo o sobě vyvíjí tak, jak je to pro jeho vývoj dobré. Například sedat si začne teprve tehdy (nejdříve v 8 měsících), když jeho páteř dosáhla potřebné zralosti a může koordinovat pohyby k tomu potřebné. V žádném případě byste neměli vaše dítě posazovat ani opírat o polštář. To je pro jeho páteř škodlivé. Bolesti zad, kterými trpí dospělí, jsou možná způsobeny příliš časným posazováním v prvním roce života.
Mnohé vývojové kalendáře obsahují příliš časné údaje, kdy má dítě dosáhnout určitého stavu. Jestliže se vaše dítě takto nevyvíjí a pociťujete nejistotu, promluvte si o tom s vaším dětským lékařem. Děti se vyvíjejí různě. Tak může například dítě dobře uchopovat hračku v poloze na zádech, tedy být o krok dále před vývojovým kalendářem, a současně nedržet ještě dobře hlavu v poloze na břiše.
Důležité je, že se dítě stále vyvíjí a nezůstává ve vývoji stát. Jak rychle nebo pomalu se to děje, záleží na každém dítěti. Naším úkolem je podporovat pohyby, které odpovídají individuálnímu vývojovému stavu dítěte. Každé dítě aktivně dosahuje nových vývojových stupňů, proto by měly hry vždy cíleně podporovat momentálně dosažení schopnosti.
Dítě si vyvíjí zálibu pro určité věci, se kterými si rádo hraje. Sledujte, z čeho má vaše dítě obzvláštní radost. Vaše dítě by mělo (i váš syn!) mít měkkou panenku na mazlení, která ho doprovází při usínání a která mu, je-li to nutné, poskytne útěchu.
(autor: Liesel Polinski, vydala Grada Publishing, 2005).
Napsal/a: Liesel Polinski
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (1 vyjádření)
To je moc hezká ukázka. Děkuji.
Zavzpomínala jsem si, jaké to bylo nádherné období, když byl můj syn takhle malý :-))))