Zpívání s dětmi? K nezaplacení!

Jelikož nadšeně propaguji zpívání, nejen jako zábavu, ale také určitý druh terapie – apeluji vždy a všude na důležitost toho, aby rodiče se svými dětmi zpívali.

Zpívání má plno prospěšných aspektů

Nejde jen o to, že správně dýcháme, nebo procvičujeme hlasivky, ale také si „hrajeme“ s emocemi, tvoříme, a tak nějak propojujeme nitro s vnějším světem…

Velká většina rodičů ovšem namítne, že zpívat nemůže, že zpívat neumí, že to trhá uši a jiné další a další výmluvy. Denně se zamýšlím nad tím, proč je to pro nás tak těžké – zazpívat si jen tak, třeba pro radost, bez toho aniž bychom měli pocit, že musíme obhajovat to, jestli umíme zpívat…

Říkám, že bychom měli zpívat, ať už umíme, nebo neumíme – důležité je to, že zpíváme rádi. V dřívějších dobách přece bylo zpívání každodenní součástí života! Ano, samozřejmě nebyly ty dnešní vymoženosti, ale právě proto bychom neměli zapomínat na ty prastaré osvědčené „prospěšnosti“…

Jsem hudební lektorka

Mám své soukromé studio Voice, kde s dětmi i dospělými prožívám při zpívání krásné okamžiky. Kromě jiných dalších aktivit učím hudební výchovu na základní škole a mohu tedy pozorovat veškeré projevy dětí.

Zpěváčci jsou jiní

Děti, se kterými doma rodiče od malička zpívali, jsou totiž naprosto okouzlující. Ať už v mém studiu, nebo ve škole vidím neuvěřitelné dětské zázraky a krásné charaktery těchto dětí „zpěváčků“.

Já vím, jistě namítnete, že dobrý charakter dítěte (člověka) přece nezávisí jen na tom, jestli zpívá, nebo ne! Mám ale zkušenost, že se tyto děti „otvírají“ světu jiným (promiňte mi ten výraz – nadpozemským způsobem).

Jak se to konkrétně projevuje?

• Jsou daleko ohleduplnější k ostatním.
• Jsou upřímní a nekonfliktní.
• Lépe se učí i soustředí.
• Orientují se velmi dobře celkově ve společnosti jak dětí, tak dospělých.

A především mají v sobě to již zmíněné nadpozemské kouzlo, které je patrné již při rozhovoru s takovým dítkem – lze ho rozeznat i z hlasu. Pro mě je to velmi těžko popsatelné a jeví se to až příliš ezotericky, ale lépe to vyjádřit neumím…

Co tedy udělat? Zpívat!

Jsem přesvědčená, že zpívání dokáže být takovým fajn lékem na veškeré problémy.

Sama mám tři děti, a od malička jsem s nimi zpívala. Nejdříve jsem jim zpívala sama, když začaly mluvit, zpívaly se mnou. Zpívaly na nočníku těsně po prvním roce života! Opravdu, bylo to krásné je sledovat.  Já jsem zpěvačka, tudíž je toto pro mě přirozené. Na druhou stranu chápu, že toto není přirozenost pro každého.

Pokud si tedy ťukáte na čelo a říkáte si: „To není nic pro mě“, nabízím ještě další variantu a tou je:

Bláznivá rodinná zpívací terapie

Jistě znáte ty situace, kdy je doma jaksi husté ovzduší. Maminka je unavená, tatínek naštvanej, děti jsou rozjívené, prostě není pohoda a napětí se stupňuje.

Tato bláznivá rodinná zpívací terapie spočívá v tom, že jeden člen rodiny (nebo více) vezme do ruky vařečku, nebo jiný nástroj připomínající mikrofon, a začne z plna hrdla zpívat, nejlépe u toho i tančit. Ostatní členové rodiny se posadí a sledují…

Pod vlivem příliš napnuté atmosféry v rodině nemusí tato terapie fungovat hned, ale jsem si jistá, že po pár pokusech rozesmějete rodinku tak, že se dusno rozpustí v nenávratnu. Nejen z vlastní zkušenosti mohu doporučit, pokud je „zpívajícím“ maminka – to zabírá ve většině případech: „Hele ona se nám mamča zbláznila“ – „No není takhle úžasná???“  🙂

Vyzkoušejte, za pokus nic nedáte 😉

Přeji vám všem pohodové nadcházející jarní dny a nezapomínejte zpívat. Zpívání je totiž léčivé!