Nejdůležitější zásada zní: Nepřistupovat na žádné změny! Pro starší dítě to znamená, že jakmile leží v posteli a je přikryto, nesmí si už sedat, neřku-li vstávat, klást otázky a vyžadovat další pití.
Tímto způsobem rodiče zabrání, aby se dítěti do mozku vryly časté fáze bdění. Jinak se mu povede jako nočním hlídačům, kteří mají většinou po celý život problémy s nerušeným spánkem. Svou péčí tedy rodiče dítěti umožní, aby si vytvořilo návyk na vydatný a hluboký spánek. Zároveň je tak postaráno o žádoucí rozvoj čilosti za dne.
U malého dítěte, které ještě neumí samo vylézt z postýlky, se samozřejmě mnohem snadněji daří nepřistupovat mu na žádná z jeho dalších přání. Musíte ovšem důsledně trvat na tom, aby leželo a spalo.
Mnoho mladých rodičů má však sklon změknout, jakmile chce dítě napít. „Co bych to byla za matku, kdybych svému dítěti odmítala prs?“ „Jako otec přece nepřipustím, aby se mé dítě celou noc trápilo žízní.“ A jedna mladá matka, která svou dceru kojila v noci až do čtyř let, se mě dotazovala: „Nepotřebuje dítě orální uspokojení, aby se mohlo cítit v bezpečí?“ Do poradny však nepřišla kvůli kojení, ale kvůli problémům s odpoutáním. Děvče se matky stále drželo za sukně a odmítalo kontakt s ostatními dětmi, zvlášť v mateřské škole. Pracně jsem této matce musela vysvětlovat, jakou souvislost mají orální („os, oris“ pochází z latiny a znamená „ústa“) potřeby s potřebami bezpečí. Ústa jsou pro malé dítě v prvních dvou letech skutečně nejcitlivějším orgánem, jenž zprostředkovává vazbu s matkou, která dítě ochraňuje a živí. To však není jediný zdroj bezpečí. Ostatní zdroje bezpečí najdeme mimo jiné v citlivém pochopení skutečných potřeb dítěte, které se nevyčerpávají pouze vazbou, ale také odpoutáním. Bezpečí nevzniká neustálým dodáváním mléka příliš povolnou matkou, ale spolehlivou orientací podle jednoznačně vymezených hranic, které psychicky zralá matka vymezuje s láskou a důvěryhodností.
Je-li nadměrně psychologizovanou výchovou dítěte redukován symbol orality na příjem potravy, nastává pohroma. Oběťmi této výchovy jsou lidé propadlí alkoholu, obžerství a bulimii. K závislosti dochází podle velice jednoduchého vzorce: Když si dítě zvykne spláchnout nejmenší nespokojenost nějakým nápojem, vytvoří se mu toto spojení pro celý život. Povolná matka bude později počítat láhve s vínem nebo hledat radu v protidrogové poradně, bude-li se její závislá dcera vyrovnávat se svými potížemi touto cestou.
Abyste takové pohromě včas předešli, podíváme se blíže na nebezpečí spojování spánku a pití. Existují totiž ještě další škodlivé účinky tohoto spojování, které se mohou projevit nejen duševními poruchami, ale i fyzickými problémy.
Jedná se o ukázku z knihy Když dítě nechce spát (autor: Jiřina Prekopová)
vydal Portál, 2008
vydal Portál, 2008
Napsal/a: Jiřina Prekopová
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (21 vyjádření)
To zuzina: možná ti pomůže můj případ, my máme 11ti měsíční dceru, já ji kojila asi do 8mi měsíců, pak jsem musela přestat. Ale kým jsem jí kojila, budila se tak 5-6 krát (někdy i víc) za noc. Pak jsem jí odstavila, ale dávala jí v noci čaj (na dobrou noc od Hippu). Malá se budila dál i když možná tak 3 – 4 krát za noc. V deseti měsících jsme byli na kontrole a doktorka mi řekla, ať jí čaj nahradím vodou z dvou důvodů. jednak jsou granulované čaje slazené, takže dítě pak přibývá na váze (co taky kazivost zubů) a jednak, že se budí, protože má na ten sladký čaj chuť. Nejdřív jsem si říkala, že dr je blázen, ale nicméně jsem to vyskoušela, trvalo to asi, jestli nepřeháním asi dva týdny, a světe div se, naše Lucka začala spát celou noc. Občas se teda vzbudila a když nechtěla usnout, vzala jsem si jí k sobě a spala s ní (s přítelem máme k tomuto asi celkem povolný:) přístup). Dnes většinou prospí celou noc a já jsem ráda, že jsem jí takhle postupně hezky naučila spinkat…teda já, to se naučila sama, holka jedna šikovná:). Jestli chceš, napiš mi na podmanicka.s@seznam.cz, můžeme si sdělit a vyměnit zkušenosti a rada:)
Jo k tomu článku, já myslím, že autorka spíš měla na mysli to, že by se nemělo v opravdu každém případě, kdy dítě začne co i jen trošku mrnkat, hned dávat napít, protože si podvědomě vytvoří mezi tímto souvislost. souvislost, že hele teď jsem nespokojené, ale hned mám tady pití, tak se napiju a to je můj uklidňovací způsob. Jenže pak v dospelosti namísto vody může být uklidňovacím způsobem třeba tak víno. Nevím, jestli to takto opravdu funguje, ale podvědomí je v některých případech velice silné, vždyť kolik věcí děláme, že je máme právě zafixované v podvědomí a ani o tom nevíme, neuvědomujeme si to…ku příkladu vzorce chování převzaté od rodičů atd…ale souhlasím se všemi holkami, které radí držet se svého šestého smyslu, to je asi opravdu taková ta zlatá střední cesta…
Zuzino,je dobré trvat si na tom,že v noci se spí-ANO. Ale donucovací metoda-vyřvání-když to jinak nejde je vhodná až když je dítko starší-když už víš 100% že jeho křik je jen divadlo. To poznáš tak,že pláče ,když odejdeš z místnosti, jen chvilku a pak zase určitou dobu poslouchá co Ty na to-jestli nějak reaguješ. Když ho bude bolet bříško nebo zoubky tak bude brečet pořád bez ohledu na Tvou přítomnost v místnosti. Myslím,že to vnímáš moc dobře. Děti se budí v noci v průměru všechny stejně-kojené nebo nekojené. Ty kojené z toho mají aspoň nějaký plus:-).K
Děkuji za ,,uklidnění“..skoro jsem opravdu měla pocit,že z malého vyroste ,,rozmazlený chlapeček „-:))a nebo ze mě bude matka připravující syna na dráhu závisláka,případně matka tyranka,to podle toho,kterou metodu bych si vybrala.Někde jsem četla návod jak odbourat noční buzení metodou nechat uřvat a pak že bude po pár prořvaných nocí následovat noční klid.Netroufám si,ale odhadnout reakci,když se prcek vzbudí třeba bolestí bříška,zoubků a nechat ho to probrečet mi připadá hodně drsné.Důvod proč pláče nám neřekne a že je to jen tak poznám snad jen když přestane plakat a začne třepat ručkama a smát se,což v případě nějaké bolístky asi nezačne.Takže je ten problém jen u dětí závislých na prsu?Myslím,že se budí všechny děti ne?
a tomu přídavnému jménu „povolná“ – znáš to, co dokáže špatný, nevhodně zvolený, použitý překlad… Přeci jen překladatel není psycholog a čeština má mnoho slov s různými významy či nuancemi.
karamelo, tento článek taky nemá samostatně něco konkrétního sdělit, ale jedná se jen o ukázku z knihy. A pokud tě kniha zaujme, přečteš si ji. I třeba jen pro to, aby ses přesvědčila, jestli je plná nesmyslů a výmyslů, jako si určitě teď myslíš, že je. 🙂 A pokud tě nezaujala nebo už se tě/vás prostě tématikou netýká, obejdeš ji v knihkupectví velkým obloukem.
K tomu co zde v diskuzi zaznělo, určitě každá máma bezpečně pozná, kdy dítě žízeň skutečně má a kdy už to hraničí se závislostí, vydíráním, upoutáním pozornosti matky, ujištěním se že je máma blízko, atd… Už jsem psala na jiném místě VD, že mám kamarádku s ročním dítětem, které vstává 11x za noc. A to mi tedy taky normální nepřijde. 11x za noc prostě žízeň nemá, ale prs dostane. Protože i tatínek se chce vyspat. A o takových situacích podle mne autorka knihy píše. (asi, knihu jsem nečetla, usuzuji z uvedeného článku)
My jsme naštěstí nic takového u malého řešit nemuseli, prostě spí celou noc, žádné buzení, žádné pití.
Virenko asi máš pravdu s tím,,vytržením z kontextu“:-)
u nás se taky aplikovalo ,,nechat vyřvat“ když jsem rušila noční kojení-ale v 18měs,kdy jsem já jako matka bezpečně věděla,že malý na mě hraje divadlo. Nicméně šlo o ukončení nočního kojení,ale pití měl k dispozici i nadále. Tady není o věku ani zmínka-teda je o nějakém 4letém díku. Takže z tohoto článku si člověk ani radu nevybere-protože tu ani žádný konkrétní návod není,ani věková hranice,nic. Prostě jen silná slova o ,,povolné“ matce. I to přídavné jméno mi vadí.:-))K
Karamelko, tak ta věta mi unikla 🙂 Autorka je psycholožka a je to jen úryvek z knihy, proto může působit tak vytrženě z kontextu, jak to působí na tebe. Nevím, jestli právě v této knize autorka cituje nějakou studii, tuto jsem nečetla a asi z nedostatku času ani číst nebudu. Ale chápu její přínos v tom, že nabízí postup a řešení některému typu matek a dětí. Nevím, jaký má autorka postoj k dlouhodobému kojení, jako matce je mi to jedno, protože je pro mě důležitý v podstatě jen MŮJ postoj. Ale zato vím, že se dlouhá léta v Německu specializovala na řešení potíží s poruchami spánku a poruchami chování malých dětí. Jakmile má matka s tebou uváděným postupem, tedy pochovat, dát napít, nenechat vyřvat, potíže a nedaří se jí situaci zvládnout, možná si tu knihu přečte (a možná ji pak odloží jako nepoužitelnou…).
Jestli tě opravdu zajímají fakta o zmíněné souvislosti, bohužel je nemám, zkus zagůglit, jsou to obecně uváděné souvislosti, třeba z toho něco vypadne. Studie o kojení se dělají v souvislosti s kdečím, průkazné více či méně. Statistická pravděpodobnost stejně nikdy neřekne, jestli je něco správné či špatné. Líp se opravdu spolehnout na tebou zmíněný 6tý smysl, tedy pokud mám zkušenost, že mi funguje 🙂
Virenka
No vidíte a už je tu dotaz od Zuziny. Má 9měs dítě a článek ji přivedl k pochybnostem,zda je správné,že se její dítko v noci budí:-))))
Zuzino-je to normální-dítě opravdu potřebuje Tvoji blízkost. Jistě 9měs dítko není rozmazlené. Pokud dítko pije v noci často je nejlepší nahradit čaj obyčejnou vodou-pokud se frekvence buzení sníží je jasné,že dítko se budilo ze zvyku. Pokud ne-je to žízeň. Zuzino,neboj se, on z toho vyroste.
Na tom,že se dítě v noci vzbudí a maminka mu pošeptá miláčku nic se neděje,já jsem tady a ono pak usne,není nic závadného a nic zvláštního-je to normální. K
Virenko jak to,že v článku není nic o drogách?
Povolná matka bude později počítat láhve s vínem nebo hledat radu v protidrogové poradně, bude-li se její závislá dcera vyrovnávat se svými potížemi touto cestou.
Myslím,že článek by byl pro mě přijatelnější kdyby nespojoval kojení s tak vážnými problémy jakými jsou závislost na drogách a alkoholu. zdá se mi to příliš a může to právě některé matky vést k příliš tvrdé výchově dětí..proto nesouhlasím. Stejně tak bych nenechala vyřvat dítě kterému ještě nebyl rok.
Stejně tak své dítě pochovám v náručí,když to bude potřebovat a nebudu se bát jeho závislosti na mě…naopak děti,které mají pozornost matky jsou samostatnější.
Já to prostě nechápu,proč by utišení žízně vedlo k závislosti. A taky nechápu KDO stanoví tu hranici kdy je to ještě žízeň a kdy už výmysl dítěte????? Kolikrát se může v noci napít,aby pak nebylo na něčem závislé? Přijde mi to až k smíchu.
Řekla bych,že na tohle má každá matka svůj vlastní 6tý smysl a není třeba strašáky tohoto typu.
Ráda bych viděla studii o souvislosti těchto závislostí s nočním pitím a nějaká fakta!
K
tak jsem to četla,protože mám podobný problém s devítiměsíčním synem.Po usnutí spí asi 3 hodiny v kuse a pak se začne budit co hodinu,dvě.Trochu se napije(bylinkového čaje na dobrou noc)pohladím po tváři a spí dál.Tak nevím.budí se rozmazleností nebo se chce jen ujistit,že není sám?Jak ho to odnaučit,když neřve na celé kolo,jen se ubezpečí,že tam jsem.Ale je pravda,že někdy je to náročné.Poradí mi někdoM
V článku šlo asi především o řešení situace s nerušeným nočním spánkem. Pro všechny z nás, kterým dítě uspokojivě spalo, kojilo se přiměřeně našemu očekávání a zvládání, jsou to asi informace celkem málo užitečné.
Není ale málo těch příspěvků, kdy dítě – a matka to sama dobře vytuší – v určitém věku začne trvat na kojení mnohokrát za noc, trvá to i dlouho, převod na pití z láhve či hrnečku to neřeší – a vyklube se problém s nočním spánkem. Tito rodiče by v článku asi nějaká vodítka najít mohli.
Karamelko, závislost – to se nejspíš tak týká opravdu maminek, které řeší všechno napitím z prsu, nechápej to jinak. To přece má logiku, člověk, který si zvykne každé rozrušení zvládnout něčím dobrým na zub… Závislost na drogách má pozadí složitější, v článku o tom nic nestojí, jen o alkoholu, který se vesměs pije – ústy, proto ta spojitost. Stejná zákonitost platí pro děti nekojené, jejichž matka vše řešila lahvičkou s čímkoliv…
Virenka
No, já jsem taky nemyslela svůj příspěvek tak, že dítěti nedám napít, když je horká letní noc nebo ho nepustím vyčůrat. Ale právě ty situace, kdy se dítěti v posteli nelíbí a hledá důvody, proč by ještě vylezlo ven. A pak noční kojení. Samozřejmě kojenec je od slova kojit, ale kojenec, který už baští i něco jiného než MM a nadlábne se před spaním kaší, ten už asi jen málokdy řve v noci hlady. Neřkuli batole. Už jsem četla pár takových článků na téma „každou nepříjemnou událost spláchnu MM“ a v podstatě se shodovaly v tom, že se tak vytváří závislost ne snad na drogách, ale na „zajídání“ nepříjemností něčím dobrým a zakládáním na budoucí obezitu. Je jednodušší dítěti strčit prs, než se snažit zjistit, proč vlastně brečí nebo ho utišit jinak. Ne každý pláč znamená hlad. Ale já jsem drsná matka, hlásím se k tomu, nestydím se za to. Děti jsem občas nechala vyřvat a myslím si, že vyzrálá jsem taky byla dost, než jsem si je pořídila. Myslím, že když se řídím intuicí, tak většinou dokážu odhadnout situaci a vím, co si můžu dovolit. A své děti miluju.P.
No, já alkohol nepiji, nekouřím, nehty si nekoušu, nefetuji, nemám ani bulimii ani anorexii a přesto si v noci na záchod zajdu a vypiji několik sklenic vody. Asi proto, že máme v bytě teplo a s pocitu žízně se budím nejen já, ale i můj mužskej a dcera. Prostě se nadzvedneme a napijeme. Stejně jako my mají u postelí láhve s vodou i mí rodiče.
Asi každá z nás čte mezi řádky nšco jiného, ale v tomto případě souhlasím s karamelou.
V mnoha diskusích stojí proti sobě matky, které mimčo (byť větší) v klidu nakojí vícekrát za noc a matky, které po přečtení chytré knížky začnou dítě převychovávat na nekojení v noci.
Kolik je, jak na těchto stránkách i jinde, diskusí na téma – nechala jsem je řvát deset minut – to vydrželo dva dny, pak už řvalo jen 8,7,6… minut a pak byl klid.
Nyní jsou matky rozděleny na povolné proti nim stojí psychicky zralé. Psychicky zralá nechá dítě žíznit, povolná ne.
Nevím, přestože jsem psychicky dozrála již před mnoha lety, když se mi dítě probudí v noci a chce napít, řvát jej na celý dům, plný sousedů, kteří se chtějí vyspat, prostě nenechám. A pochybuji, že z něj vyroste závislák.
karamelo, já taky netvrdím, že se dítě nesmí napít, když má žízeň, to je přece nesmysl. Mám spíš pocit, že jsme každá ten článek pochopily jinak. Ať to čtu jak čtu, tak tam nikde nevidím tvrzení, že noční kojení nebo pití na zahnání žízně způsobuje závislosti.
Možná k článku přistupuju taky jinak, protože u nás se v noci nepije. Ne snad proto, že by to bylo zakázané, ale holky ani my se žízní asi nebudíme (teda když pominu noc po nějakém večírku kdysi před lety ;-)))
No Petři s tím denním kojením místo pofoukání bolístky bych souhlasila:-) To jsem nedělala nikdy a kojila jsem dost dlouho. Tento článek je ale celý zaměřen na výchovu dítěte v noci. Já piju v noci taky a bude mi 30:-) závislá nejsem.
Takže jsem taky důkaz toho,že v tom přímá souvislost nebude.
Možná nějaká hodně přenesená-kdy není dobré dítěti ,,zacpat“ pusu něčím co má rádo vždy když se mu děje něco nepříjemného.
Ale s tím nočním kojením,nebo buzením na pití nesouhlasím! a nebudu souhlasit.
Spíš bych viděla cestu ke klidnému spánku v tom vyčkat až je dítko připravené a jemně ho vmanévrovat do té pozice,kdy bude spát samo,ve své posteli a celou noc.netlačit na něj a nelámat ho zbytečně-max pochopím,že matka přitlačí,když už fyzicky nezvládá-OK-to je pro dobrou věc:-)
Akorát,že každé dítko je jiné,u každého je ten okamžik jindy-nenechám své dítě brečet a nebudu mu odpírat pití v noci jen proto,že někdo tvrdí,že z něj pak vyroste závislák. Prostě mi tohle tvrzení nesedí do článku o nerušeném spánku. Nejde tady přece o nějaké noční dívání na tv,nebo hraní si ve 3ráno,nebo ponocování..jde tady o sklenku vody….možná bysme dítě neměly ani pustit na záchod,aby ho to nerušilo ve spaní:-))) No zlehčuju.
Kojila jsem do 18měs v noci,pak do 27m přes den. Malý se v noci vzbudí 1x na čurání a přitom se i napije,pak spí až do rána. Tak já nevím kde je v tom ta souvislost,teda.
Netlačila jsem na něj se samostatným spaním,v pokojíku začal spát od 3.5r..spí v klidu,nechodí mi po bytě,nejde se večer 10x vyčurat. Že by to na mě teprve čekalo ? K
Taky si nemyslím, že by noční kojení mohlo být příčinou závislosti na drogách, alkoholu nebo jídle. Ale s článkem bych souhlasila.
Jde o to, jestli se v noci kojí z toho důvodu, že se miminko budí, protože má hlad, nebo proto, že se roční nebo i starší dítě vzbudilo a u prsu se nejlíp uklidní. A tohle platí nejen na noční kojení, ale podle mě i na „denní“ uklidňování u prsu. Přiznávám, že u prvního jsem to tak taky nějakou dobu dělala – když se Anička třeba někde praštila, tak jsem ji okamžitě přikládala, protože jsem věděla, že tak se uklidní nejrychleji, stejně tak, když se v noci probudila. Pak jsem zjistila, že to takto vyžaduje vždycky, když se jí něco nelíbí, začíná se budit desetkrát za noc a došlo mi, že tudy cesta nevede.
Při druhém dítěti jsem si speciálně na tohle dávala pozor.
Teď nemám na mysli kojení podle potřeb dítěte, ani s Majdou jsem nečekala tři hodiny, až dostane znovu najíst, to je nesmysl. Ale už jsem jí nestrkala prso do pusy hned, jak začala pobrekávat a nejdřív jsem se to snažila řešit jinak.
karamelo, myslím, že sis to špatně vyložila. Nejde o buzení dítěte na kojení, to mi přijde jako naprostá hloupost.
Autorce jde spíš o to, že když se snažíme dítě večer zahnat do postýlky a uspat, tak si vymýšlí, proč ještě nespat, furt chodí a chce napít, pak zas čůrat, pak zas napít… Tak jsem to aspoň pochopila já. A s těmi odměnami jídlem či pitím mi to fakt nepřipadá až tak postavené na hlavu… Já se třeba pravidelně po návštěvě zubaře odměňuji nějakou sladkostí. Inu byla jsem statečná holka! 🙂 A tak bych mohla pokračovat… 😉
PaKo.ale o to mi vůbec nejde:-) To je všechno krásné-jistě jak si kdo udělá,tak to má. Ale děti jsou malé jen jednou a opravdu záleží jen na matce jak vyhodnotí co je smyšlená potřeba a co ne.
Mě jde o to tvrzení,že noční buzení na kojení nebo na pití má za příčinu budoucí závislost na drogách,alkohole nebo jídle. Co je tohle za blbost ? Já v tom žádnou souvislost nevidím. Ty ano? K
No, Karamelo, já tomu docela rozumím a s paní doktorkou celkem souhlasím. Myslím, že naučit dítě kvalitně spát, to velký dar do života. A myslím taky, že to, že jsem se nestala v jistém smyslu otrokem svých dětí a neběhala celou noc uspokojovat jejich smyšlené potřeby je nijak do budoucna nepoškodilo. Soudím z toho, že obě starší se již dostaly do puberty a nevidím na nich známky citového ani jiného strádání. Všechny děti prospaly v roce celou noc, ku prospěchu svému i rodičů, a i když starší dcera byla ranní ptáče a vstávala léta už v pět hodin, tak do té doby nerušeně spala a my s ní. Samozřejmě jsou výjimky, jako je nemoc apod. Toto je můj názor a můžete s ním nesouhlasit, ale to je tak vše, co stím lze dělat. Jak si to kdo udělá, tak to má.P.
Nechápu jak někdo může spojovat kojení,nebo pití v noci s následným užíváním drog,alkoholismem nebo obžerstvím
-tak teda nekojme své děti vůbec. Paní Prekopová to je teda demagogie:-((((
Mobile Sliding Menu