Nejdůležitější zásada zní: Nepřistupovat na žádné změny! Pro starší dítě to znamená, že jakmile leží v posteli a je přikryto, nesmí si už sedat, neřku-li vstávat, klást otázky a vyžadovat další pití.
Jednoznačně, ovšem láskyplně (oba postoje se nijak nevylučují, spíše naopak splývají, protože láska znamená také klást hranice) zabrání matka tomu, aby se dítě rozptylovalo. Důsledně se také postará, aby dítě usnulo, prospalo celou noc a s jistotou se spolehlo na to, že zítra uvidí opět u své postele stát mámu, která má radost z toho, jak se dobře vyspalo.Tímto způsobem rodiče zabrání, aby se dítěti do mozku vryly časté fáze bdění. Jinak se mu povede jako nočním hlídačům, kteří mají většinou po celý život problémy s nerušeným spánkem. Svou péčí tedy rodiče dítěti umožní, aby si vytvořilo návyk na vydatný a hluboký spánek. Zároveň je tak postaráno o žádoucí rozvoj čilosti za dne.
U malého dítěte, které ještě neumí samo vylézt z postýlky, se samozřejmě mnohem snadněji daří nepřistupovat mu na žádná z jeho dalších přání. Musíte ovšem důsledně trvat na tom, aby leželo a spalo.
Mnoho mladých rodičů má však sklon změknout, jakmile chce dítě napít. „Co bych to byla za matku, kdybych svému dítěti odmítala prs?“ „Jako otec přece nepřipustím, aby se mé dítě celou noc trápilo žízní.“ A jedna mladá matka, která svou dceru kojila v noci až do čtyř let, se mě dotazovala: „Nepotřebuje dítě orální uspokojení, aby se mohlo cítit v bezpečí?“ Do poradny však nepřišla kvůli kojení, ale kvůli problémům s odpoutáním. Děvče se matky stále drželo za sukně a odmítalo kontakt s ostatními dětmi, zvlášť v mateřské škole. Pracně jsem této matce musela vysvětlovat, jakou souvislost mají orální („os, oris“ pochází z latiny a znamená „ústa“) potřeby s potřebami bezpečí. Ústa jsou pro malé dítě v prvních dvou letech skutečně nejcitlivějším orgánem, jenž zprostředkovává vazbu s matkou, která dítě ochraňuje a živí. To však není jediný zdroj bezpečí. Ostatní zdroje bezpečí najdeme mimo jiné v citlivém pochopení skutečných potřeb dítěte, které se nevyčerpávají pouze vazbou, ale také odpoutáním. Bezpečí nevzniká neustálým dodáváním mléka příliš povolnou matkou, ale spolehlivou orientací podle jednoznačně vymezených hranic, které psychicky zralá matka vymezuje s láskou a důvěryhodností.
Je-li nadměrně psychologizovanou výchovou dítěte redukován symbol orality na příjem potravy, nastává pohroma. Oběťmi této výchovy jsou lidé propadlí alkoholu, obžerství a bulimii. K závislosti dochází podle velice jednoduchého vzorce: Když si dítě zvykne spláchnout nejmenší nespokojenost nějakým nápojem, vytvoří se mu toto spojení pro celý život. Povolná matka bude později počítat láhve s vínem nebo hledat radu v protidrogové poradně, bude-li se její závislá dcera vyrovnávat se svými potížemi touto cestou.
Abyste takové pohromě včas předešli, podíváme se blíže na nebezpečí spojování spánku a pití. Existují totiž ještě další škodlivé účinky tohoto spojování, které se mohou projevit nejen duševními poruchami, ale i fyzickými problémy.
Jedná se o ukázku z knihy Když dítě nechce spát (autor: Jiřina Prekopová)
vydal Portál, 2008
vydal Portál, 2008
Napsal/a: Jiřina Prekopová
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (21 vyjádření)
Ahoj děkuji za vaše názory a rady.Zkusím ten čaj odbourat uvidíme co to s malým udělá,ale je fakt,že přes den mu ho někdy trochu přisladím nebo dávám granulovaný a v noci neslazený tak si jen trochu dá a pokračuje ve spaní.No na ten článek mám asi trochu jiný pohled.Kdyby se to dalo tak jednoznačně říct,že kdo se budí v noci na pití z láhve nebo z prsu má velké předpoklady stát se závislým,tak je závislý celý národ nebo snad celý svět.Jednu dobu se krmili děti jen Sunarem a to stryktně po třech hodinách bez ohledu na hlad,pak se velkou mírou zase propagovalo kojení s tím,že z kojených dětí vyrostou sebevědomí jedinci a tak by se dalo pokračovat.Zdravě sebevědomý člověk asi pomoc alkoholu potřebovat nebude a neznamená,že kdo vyrostl na sunaru ten to potřebovat bude.Nevím jak vy,ale když vám dítě zakoplo,tošku se bouchlo a chtěli jste odvézt pozornost někam jinam jste mu nenabídli pítí,cukrovinku nebo hračku do ruky?Takže vlastně v tu chvíli asi zapomělo na bolest a těžko až vyroste si libé pocity bude vyvolávat pervitinem,koksem,alkoholem nebo bůčkem,jen proto,aby si ten dobrý pocit přivolal zpět.A co je horší?Dát dítěti v noci napít a přitulit ho k sobě,když víme,že to jednou stejně skončí/nebo snad ne?-:(/a nebo ho pak učit,že v životě se nemá odměńovat za něco špatného nebo bolavého/prohlídka u zubaře,špatný den a pod./Nemyslím si že nemocní lidé onemocní jen z toho důvodu,že v noci dostali napít.To spíš právě ti,kterým neměl kdo dát v noci napít hledají pomocné životní berličky v alkoholu,drogách a pod.a zvedají si sebevědomí dietami až se z nich stanou anorektičky,bulimičky a pod.Je pravda,že zdravý nerušený spánek potřebuje nejen dítě,ale i rodiče,ale asi bych pozdější extrémy nespojovala s tím kolikrát se v noci budil jen tak nebo na pití.Hezký den všem.:-)