Tak už se nám zase blíží dítkami tolik očekávaný čas – Mikuláš s andělem a čertem, Ježíšek. Pozvolna se vkrádá doba předvánoční a s ní se do našich myslí vkrádají i otazníky: Kdy řekneme Andulce, že Mikuláš je převlečený soused? Jak prozradíme Honzíkovi, že dárky pod stromeček nakupuje tatínek s maminkou? Pozveme vůbec trojici svatých k nám domů, když je Martin tolik bojácný?
Předškolní zařízení jsem nenavštěvovala, tudíž jsem nastoupila k povinné školní docházce jako dítě životem nedotčené. Netušila jsem, že mikulášské ovoce, čokoládové figurky, pastelky a omalovánky nekupuje Mikuláš, ale mamka. Nevěděla jsem, že knížky a hračky pod vánočním stromečkem jsou taky od mamky.
Neměla jsem ani zdání, jak se kreslí divné věci (myšleno kosočtverce menší či větší a jiné geometrické obrazce). Upřímně – PROČ se kreslí tyto věci a proč uvedené malůvky tak často zdobí toalety dámské (prý i pánské), nevím dosud.
Taky slovní zásobu jsem měla omezenou – nadávky typu někoho někam, zavádějící výrazy, oslovování hodné užitkových zvířat – nic vůbec nic. Mezi námi – občas s údivem tápu, neboť některá slova nepoberu dodnes.
V době, kdy mě krmili z kastrůlku a četli k jídlu pohádky, k nám Mikuláš s čertem nikdy nesměl. To abych nebrečela, nekoktala, nepočůrávala se. Později jsem dostávala na vybranou – zda svaté domů ano či ne. Vždycky stejná odpověď: ne. Ale jak čas utíkal, sama jsem několikrát chodila v této trojici nadělovat menším dětem.
Vlastní ratolesti jsme čerty nestrašili. 5. prosince podvečer vždycky očekávaly, kdy svatí přijdou a s jásotem jim běžely ke dveřím naproti. Za básničku, za písničku – těch dárečků… Věděly, že Mikuláš s nadílkou přichází dveřmi a tak, když nastal na Štědrý den čas jít ke stromečku, opět děti běžely přivítat Ježíška k venkovním dveřím. Stačilo zavolat: „Tam ne!“ a potomci nabrali správný směr – náš obývák.
Myslím, že by se měla tradice Mikuláše a Ježíška dětem do určitého věku zachovat. Dle mého názoru jsou děti schopné přijmout asi ve druhém roce školní docházky skutečnost, že nadílku zajišťují rodiče. Domnívám se, že příliš by se čertem vyhrožovat nemělo a sami čerti by měli vědět, co mrňouskové snesou a co už ne. Jak se asi cítí děcko, které je v mateřské škole samo bez mámy, ale zato se strašlivým pekelníkem a vrstevníky, z nichž někteří zaraženě koukají a jiní srdceryvně vzlykají?
Znám děti, které pravidelně 5. prosince dostávají horečku, trápí je bolení bříška, průjem…
Jednoznačně platí: čerty, posílené alkoholem, domů nepouštíme vůbec.
Věří-li malé dítě na Ježíška a chceme-li mu víru ještě nějakou dobu zachovat, buďme obezřetní. Vězme, že mrňouskové jsou nadmíru vynalézaví.
Hned druhý den po štědrovečerní nadílce si bystře všimnou, že ve tříděném domácím odpadu leží velká papírová krabice od panenky, která seděla pod vánočním stromkem nebo obří krabice od červeného plastového pekáče na sníh.
Mysleme nato, že malí človíčkové mají velké nápady – a jedním z nich je otevření dokonale uzamčené skříňky. Žádný problém, pokud je bezprostředně nad skříňkou, byť jen jeden, šuplík. Sama jsem zrealizovala: šuplík jsem rychle vytáhla a hned jsem lovila ve vánočních dárcích – úlovkem tehdy byl plyšový zajíc a gumové miminko.
Nezapomeňme, že děti ohromně rády nakukují klíčovými dírkami. Vidí vánoční stromek v obývacím pokoji, zabalené balíčky, ukryté v ložnici.
Pozor si dáme na prostorný balkon, který spojuje dětský pokoj a ložnici. Malý šikula jen přeběhne a prosklenými balkonovými dveřmi ložnice vidí nezabalené dárky v plné parádě.
Dospěla jsem do věku, kdy už zase ráda na Ježíška věřím. Poctivě mu helfnu s vybíráním dárků pro mé milé – manžel od něho k loňským Vánocům dostal kuchyňské náčiní k venkovnímu krbu. A já nevím, zda se mi letos podaří ve svorné spolupráci s Ježíškem tento dárek trumfnout.
Jo, a taky se někdy straším Mikulášem v létě – to když příliš přemýšlím nad tím, co bude, když bude a co nebude, když to nepude…
Článek byl zařazen do soutěže Napište o svých výchovných tricích a fintách a metodách, do které můžete až do 20. října 2009 poslat svůj příspěvek i vy.
Ceny do soutěže věnovalo nakladatelství Fragment.
Napsal/a: hannah58
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (8 vyjádření)
Když jsi JaniOss zmínila andílky, něco pro Tebe, co se mi líbí:
„Není ostudou, když má anděl křídla od bláta. Ostudou je, když má křídla a nelítá.“
Já Vám všem přeju pěkné lítání!
Mé děti jsou již hodně velké na to, aby věřily na Mikuláše a další postavy, ovšem v rámci tradic si udržujeme určité „představy“. K Mikuláši dostávají pořád čokoládu a nikdy z mých rukou – je to překvapení. Ježíšek je také zmiňovaný, všichni sice ví, že dárky jsou od mámy a že si dárky vzájemně kupují i synkové, ale přesto je to prostě tradice. K vánočním a adventním svátkům Lucie, Mikuláš, andělé i Ježíšek a další prostě patří. A těch andílků, co u nás v tu dobu všude je….
K nám chodí Mikulášů, andělů a čertů několik. Jsme na vesnici a větší děti v maskách obcházejí všechny známé.
Myslím si, že čert by neměl děti strašit, syn se moc nebojí, stačí, když ho držíme v náručí (posledně měl 2,5 roku). Většinou jsou rozumní a když vidí, že dítě pláče, čerti se taktně vzdálí.
Zatím synovi říkáme, že dárky nosí Ježíšek, ale když někdo chce, může koupit dárek sám a někomu ho dát. Líbí se mi, že se odmalička do kupování dárků tímto způsobem zapojí. Sama si pamatuju, jakou jsem měla radost, když jsem jako malá kupovala dárky a nechci mu to odepřít.
Mari81, když byli Ti naši malí, tak se nejprve taky kreslilo Ježíškovi. Po nástupu do první třídy v září, už ten rok Ježíškovi psali tak, jak uměli, co neuměli pomohla jsem jim.
Tak si myslím, že dopisy Ježíškovi jsou důležité a k dětství prostě patří.
No, a jsem prostě ráda, že se Ti článeček líbil.
Hannah, opět nádhera:)Kde se bere v tobě tolik krásných vět????
Normálně si na sebe, jestli jsem věřila na svaté nevzpomínám:(((((
U dcery dodržujeme to, aby věřila, zatím, dokud je menší/ stejně jí to pak ve škole vyklábosí/.
Jelikož neumí psát, tak kreslí dárky na papír a my jí pouze usměrnujeme, že tohle je na Ježíška drahé a nebo, co je nevhodné…………..:)
Pak to strčí za okno a já to pak nenápadně vezmu, takže ráno valí oči, kde je ten papír???
Na Milukáše věří a pouštím i čerty:)
Nejsem zlá a je mi strašně líto, že třeba brečí a slibuje, že bude hodná, ale neumím si to představit, že bych je nepustila:)
Je to jednou za rok, takže si myslím, že ten řev, se dá vydržet a držet se toho, že ona pořád ještě věří:)
Hannah,
psal (diktoval mamče). On byl na to prozrazení moc malý, tak to bral tak, že dárky kupují naši s Ježíškem spolu 🙂
Milá Lussy, až syn Tvých kamarádů zjistí pravdu, tak taky zjistí, že ho jeho mamka vlastně v jeho věku obelhávala.
Ty seš fakt dobračka, že Tvůj bráška už neměl šanci věřit od školky. Kreslil a psal ještě potom svá přání Ježíškovi?
Hannah,
malé bude chvíli před Mikulášem 1,5 roku,takže zatím ho k nám nepustíme. A v budoucnu? Asi jo…
Dárečky jsem měla moc ráda, ale jeho návštěvu ne. Jednou přišel tak strašný čert, že jsem utekla z chodby,a schovala se k tátovi do postele, zrovna marodil.
Pamatuju se, jak měly zablácený boty a honili mě přes celý dům, máma šílela, že nám špiní koberce a já se klepala u táty. Normálně odkryli deku a šli po mně.
Dodnes si pamatuju tu hrůzu, fuj. A to jsem fakt byla extrémně hodná, takže jsem nechápala, proč by si mě měli odnést v pytli.
Pak máma rozhodla, že k nám chodit nebudou, ale chytře vymyslela, že se za Mikuláše převlékne ona, jenže to nějak nedomyslela, a abysme se přece jenom trošku báli, tak na nás bafla s bráchou na chodbě, ten byl malinký a počůral se. Od té doby Mikuláš nadělovat zásadně za okno 🙂
Známí vzali 2 letou dceru na Mikulášskou dětskou zábavu do sokolovny, tam vlítli čerti, děti v šoku a jejich malá měla z toho 3 dny čtyřicítky a klepala se hrůzou.
Takže já bych nejdřív ohlídala, jak se ti svatí budu chovat a jak vypadat a podle toho bych je k dětem pustila nebo ne.
A že není Ježíšek, jsem já dobračka vykecala mladšímu bráchovi, když ještě chodil do školky.
Kamarádi mají syna, chodí do 5. třídy, a pořád věří na Ježíška. To mi už přijde trošku ujetý. Je jediný ve třídě, spolužáci se mu smějí,že je blbej,ale on tvrdošíjně věří a doma brečí, že spolužáci lžou. Já bych mu už opatrně vysvětlila, že nelžou, ale jeho maminka mu jen řekne, že blbí jsou oni…
Mobile Sliding Menu