O tom, že mi učarovaly principy Nevýchovy (na rozdíl od jejího názvu, se kterým pořád nějak nejsem vyrovnaná), už dávno víte. Abych se o nich nerozvášňovala pořád sama, oslovila jsem začátkem července několik maminek, které si kurzem Nevýchovy také prošly nebo právě procházejí. Všem jsem položila 3 stejné otázky. Jejich odpovědi vám předložím v sérii článků 3× o Nevýchově. Zde je první z nich.
Jako první mi na mé všetečné otázky odpověděla maminka dvou synů (1 a 4 roky) – Tereza Broschová. Její vášní je zdravá výživa zaměřená především na děti. O tom jste se mohli přesvědčit už v článku Opravdové jídlo pro děti, který vyšel na VD na začátku prázdnin.
Více se o Tereze, její rodině i její lásce ke zdravé výživě dočtete na jejím blogu www.terezabroschova.cz.
Teď už ale k Nevýchově a mým 3 otázkám…
Proč ses rozhodla vstoupit do kurzu Nevýchovy?
Do kurzu Nevýchovy jsem se rozhodla vstoupit proto, že mi její principy dávají smysl a jsou mi osobně blízké. Prošla jsem si klasickou výchovou a chtěla jsem se svými dětmi komunikovat jinak. Nevěděla jsem ale, jak na to.
Zpočátku jsem získávala informace z videí, které Katka Králová poskytovala zdarma, ale chtěla jsem vědět víc, tak jsem si kurz nadělila k třicátým narozeninám:-).
Co konkrétního se ti díky Nevýchově podařilo zvládnout?
Paradoxně nejvíce mi dala část kurzu o tom, jak důležité je věnovat čas sama sobě. Jak můžu chtít po ostatních, aby respektovali mé potřeby, když já sama to nedělám. To byl asi největší posun, nastavit si (a nastavuji stále) vnitřní hranice, za které už nepůjdu. Zpočátku jsem totiž měla tendence všechno podřídit dětem a výsledkem byla protivná a unavená máma.
Nyní mám čas jen pro sebe, nejsem k dispozici 24 hodin denně „na písknutí“. Staršímu synovi trvalo, než si zvykl, že není středobod vesmíru, ale teď už víceméně chápe, když mu řeknu, že například odpočívám a hrát si půjdeme potom.
Která z rad v kurzu pro tebe byla nejvíc překvapující nebo nejužitečnější?
Nejvíce překvapující bylo, že v partnerském vztahu je důležité, aby se oba cítili dobře. Další důležité „aha“ je, že všechno nemusím „urvat“ sama, ale že dávkování zodpovědnosti je vhodné už od nejútlejšího věku.
Jako bonus k odpovědím na výše uvedené otázky mi Tereza poslala ještě krátké zamyšlení…
Naše generace si nese mnoho šrámů ze svého dětství, protože naši rodiče to lépe neuměli a ani nevěděli, že něco je špatně. Máme obrovskou příležitost to začít měnit, krůček po krůčku, protože ty zažité vzorce jsou často zažrané až do morku kostí.
Věřím ale, že naše děti tuto „výchovu“ budou mít už více v krvi a postupně se tak z partnerského přístupu stane hlavní proud.
S těmito slovy nemůžu nesouhlasit. Jak sleduju diskuze v přidružené facebookové skupině, z mnohých vyplývá, že nevýchovné principy až překvapivě snadno fungují i vůči ostatním dospělým, ať už jde o partnerské vztahy, nebo jednání na úřadech.
Pokud se chcete o Nevýchově dozvědět víc a rovnou si ji i trošku osahat, nenechte si ujít zbrusu nový rodičovský seriál:
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (1 vyjádření)
Nejvíce se mi líbí zamyšlení na konec.Pokud by se všichni chovali ke svým dětem s láskou a respektem bylo by opravdu na světe mnohem krásněji. Někdy je mi opravdu úzko, jak se někteří rodiče chovají a co jim říkají, ale sama na sobě vidím, že zvyk je železná košile a taky se přistihnu, že opakuji, co mi říkali naši a já to nesnášela, ještě mě čeká spousta práce..