Lucie Lebdušková: Spousta křiku zmizela.

Vždycky mě překvapí a potěší zároveň, když ve facebookové skupině pro členy kurzu Nevýchovy narazím na odborníka přes psychologii nebo pedagogiku. Takovým milým překvapením pro mě byla i Lucie Lebdušková. O to víc mě potěšilo, když bez zdráhání souhlasila s rozhovorem.

Abych to vysvětlila… Nevím, jak vy, ale já mám pořád zažité, že psycholog = člověk, který ví, jak řešit všechny možné i nemožné problémy, které se týkají psychiky, mezilidských vztahů a tím pádem i výchovy dětí. Proto to překvapení, že i „ti, co ví“, se do kurzu Nevýchovy hlásí. Pravda, u pedagogů mě to až tak nepřekvapuje. Díky vlastnímu pedagogickému vzdělání totiž moc dobře vím, že pro samé teorie a poučky na tu praktickou stránku věci už nějak nezbývá prostor.

I proto mě těší, že ve skupině na „kolegy“ narážím. Kromě toho, je fajn vědět, že pro radu si rádi přijdou i „ti, co ví“. A když si pak přečtu, jak kurz pomáhá i odborníkům, je to super povzbuzení. Ale to už posuďte sami.

Povídala jsem si s psychložkou

PhDr. Lucie Lebdušková, která na mé nevýchovné otázky odpovídala tentokrát, je psycholožka, lektorka a autorka projektu Čekala jsem miminko, jehož prostřednictvím pracuje se ženami, co přišly v těhotenství o miminko.

Aktuálně je hlavně máma na většinový úvazek a užívá si své dva syny (5letého a 7měsíčního) 🙂

Více se o Lucii a jejích projektech dočtete na jejím webu www.lucielebduskova.cz.

A teď už 3 otázky pro Lucii…

Proč ses rozhodla vstoupit do kurzu Nevýchovy?

Hledala jsem jiné způsoby, jak mluvit s dětmi, než ty, které znám ze své rodiny. ​V tomto tématu jsem našla i několik výborných knížek (třeba Naomi Aldort) a pak jsem se  „náhodou“ ocitla na Katčině workshopu, kde si mne naprosto získala. Bylo to velmi prožitkové a ze života, tohle je způsob, jaký mi v učení se vyhovuje. Chci se ke svým dětem chovat s respektem a ráda bych jej i od nich. Ale nechci, aby to bylo o síle, ale o vzájemném naladění.

Co konkrétního se ti díky Nevýchově podařilo zvládnout?

Naše komunikace je mnohem příjemnější.

S manželem oba pocházíme z rodin, kde byla používaná výchova na základě vynucené autority a přišlo mi, že je to jednak vůči našemu malému nefér (často jsem si uvědomila věci, které se děly mně jako dítěti a viděla se v jeho kůži) a jednak mi v tom není dobře. Takže se snažíme se s malým domlouvat, ptát se i na jeho názor, případně na jeho návrh řešení situací, které nelze změnit.

Je u nás uvolněnější atmosféra a spousta křiku zmizela.

Která z rad v kurzu pro tebe byla nejvíc překvapující nebo nejužitečnější?

Nejvíce mi pomohlo, když se v situaci podívám na věc i očima našich dětí, dám si tu chvilku a uvědomím si, jak se v tom asi ony cítí, to je pro mne novinka, která vydá za spoustu jiných kurzů. A často jsem příjemně překvapená, když děti vymyslí nějaké řešení, které by mne ani ve snu nenapadlo. To si vždycky říkám, že to má smysl.

Chcete vědět víc?

• Přečtěte si všechny články ze série 3x o Nevýchově.
• Nepřehlédněte ani další Příběhy z Nevýchovy.
• Navštivte sekci Výchova Nevýchovou zde na VD.

Petra Vymětalová

V roce 2004 jsem založila a postupně vytvořila portál VašeDěti.cz. Díky zkušenostem, které jsem za tu dobu při práci na webu nasbírala teď funguju hlavně jako podpora pro "počítačové blondýny". Pomáhám jim pochopit jejich vlastní weby a pečovat o ně tak, aby jim přinášely radost. VD se věnuju sice už spíš okrajově, pořád je to ale moje první internetové dítko.