Statistický úkaz – Jižní Dalmácie

Naší Terezce byl v dubnu 1 rok a chtěli jsme se vydat někam k moři z důvodu jejího ekzemu. S kamarádkami jsme si sedly a daly dohormady termín, který připadl na 30.5. až 6.6.2009. Pak už jen cestovka a vhodná destinace.

Při dotazech v blízkém i dalekém okolí jsme se dostali tip na vhodnou cestovní kancelář, která je slovenská a přibližně o 30% levnější než naše české. Takže zvítězila Travel.sk.
Lokalitu jsme si vybrali na základě statistického výběru nejslunějších dnů a nejmenších srážek pro náš termín. Zvítězila Jižní Dalmácie – poloostrov Pelješac a městečko Orebič.

Cestovali jsme autem společně s dalšími dvěmi rodinami s dětmi. Cesta tam nám trvala 24 hodin. Nic moc pro nás i pro děti, ale přivítání poloostrovem za to stálo. Ubytování, příroda i přístup domorodců k nám byl úžasný. Jazyková bariéra téměř žádná a ochota vyjít nám vstříc neskutečná.

Jeden z výletů byl trajektem na ostrov Korčula – rodiště Marka Póla. Do jeho rodného domu v městečku Korčula jsme se sice nedostali, ale pobřeží a celé městečko bylo zajímavé i přes prudký déšť. Staré město a barokní předměstí nás zaujalo stejně jako katedrála svatého Marka. Zde je vstup zdarma a je znatelný rozdíl architektonických znaků i rozdíly víry mezi naším křesťanským kostelem a katedrálou římsko-katolickou. Zdobnost našich kostelů je opravdu markantní oproti prosté vybavenosti katadrály uprostřed starého náměstí. Pobřežní pizzerie byla útulná a pizza nás vyšla na 6 EUR. To, že je na ostrově pohoda, bylo znát i na tamějších obyvatelích – kočky se hemžily u popelnic.

Doporučuji nejen slovenskou cestovní kancelář, ale i cíle naší cesty. Byl to krásný a bohatý zážitek pro nás i děti.

Jo, a ke statistice – polovinu dovolené nám propršelo – takže klidně jeďte, deštivé dny pro tento letní čas jsme už vybrali my!