Kozí dovolená

Rubrika: Z našich cest

Vždycky jsem si přála mít flákací dovolenou. Mrsknout sebou do písku a chytat bronz. Jenže jsem stárla, vdala se, posléze přišlo jedno dítko, druhé dítko, třetí dítko, tak se moje dovolenkové plány musely změnit. A musím říci, že vůbec ne k horšímu. Nejezdíme sice k moři, ale krásná dovolená nás nemíjí…..

Slyšeli jste o organizaci WWOOF? WWOOF je zkratka pro World Wide Opportunity on Organic Farm, což v překladu znamená Celosvětové příležitosti na ekologických farmách. Je to v podstatě celosvětová výměnná síť, kde za pomoc ekologickým farmářům dostane dobrovolník výměnou ubytování a stravu a také cenné praktické zkušenosti z oblasti ekologického zemědělství. Doba pobytu se různí a jde vždy o dohodu mezi farmářem a dobrovolníkem, v podstatě je řízená potřebou práce na farmě – v období senosečí je práce víc než v období zimního spánku.
WWOOF poskytuje jedinečnou příležitost pro
• Získání zkušeností o ekologickém hospodaření z první ruky
• Poskytnutí výpomoci producentům biopotravin
• Pobyt a práci na venkově
• Seznámení se s dalšími lidmi z ekologického hnutí
• Vytváření spojení a porozumění mezi městem a venkovem
• Kulturní porozumění mezi lidmi různých národnostní
• Aktivní odpočinek

WWOOFeři – dobrovolníci neplatí za pobyt na farmě a naopak, farmáři neplatí nic dobrovolníkům za jejich pomoc.
www.wwoof.ecn.cz

A právě WWOOFeru jsem využila.

Letos jsem si takovou aktivní dovolenou dopřála i se svými ratolestmi. Byl to vlastně nápad mé kamarádky a já s ním nadšeně souhlasila. Sbalila jsem oblečení pro dvě prťata, nejstarší dcera to naštěstí už zvládá sama, naložila kola, vozíky a 14. července jsme vyjely vstříc dobrodružství.
Z jižních Čech jsme vyrazily do Prahy vláčkem. Byl to docela záhul, protože jsme měly dvě kola, dva vozíky, brašny a dvě malé čiperné příšerky Elišku a Verunku. V Praze nás čekal přestup na vlak co jel do Turnova. Vyložit vozíky a kola byla celkem hračka, ale najít nástupiště ze kterého nám jel další vlak bylo už horší. A když jsme s Kačkou (mojí nejstarší) zjistily, že na nástupiště nevede rampa, přemýšlely jsme o návratu domů. Ale nakonec jsme se pochlapily a všechno vynesly po těch šílených schodech na nástupiště. Budily jsme docela rozruch. Ani se nedivím….šílenci na kolech co si ještě hrají na tažná zvířátka. Řekněme oslíky, to je ještě celkem sympatické označení :o)
Nádražáci nás nahnali k přednímu vozu, kam se obyčejně kola dávají, tak jsme rozpojily vozíky a kola a chtěly je podávat do vozu. Jenže jiný nádražák nám řekl, že se mu tam náš náklad nevejde a máme ho dát do jiného vozu. Takže jsme zase vše zapojily a šly o dům, vlastně vůz dál. Tam jsme opět celý postup zopakovaly a zjistily, že vozíky nám neprojdou dveřmi, tak jsme do vagónu vrazily jen kola a s vozíky utíkaly zase do předního vagónu. Bylo to jak z grotesky a já měla chuť nabančit těm modrejm uniformám. Ale byla jsem ráda, že jsem na živu po tom železničním sprintu, tak jsem vylezla do vlaku a ani nemukla.
Přestup v Praze

Dál cesta probíhala v poklidu. Nejstarší dcerka usnula-

prostřední dováděla a nejmladší si hověla u maminky.

Cesta ubíhala v poklidu a za dvě hodiny jsme dorazily do cíle. Na nádraží jsme se potkaly se zbytkem výpravy a vyrazily kolmo na jednu farmičku u Českého Dubu. Čekalo nás asi 25 km. V kopcích jsem prosila o utracení a uložení do příkopu, ale nikdo se nesmiloval a já musela šlapat dál.

Napadlo mne dokonce vozík nechat na cestě a utéct, ale nezdařilo se.

A tak se jelo dál a výhled za tu námahu stál.

Na farmičce jsme se živili zeleninkou, což pro mne masožravce, byl docela šok. Ale kopřivovou polévku jsem přežila a musím přiznat, že mi i chutnala. Po čtyřech dnech jsme se rozhodly jet dál. To, co nás vyhnalo znovu na kola a do kopců byly kozy. Ano, kozy. Ta krásná, inteligentní a velice užitečná zvířátka. Takže jsme zabalily brašny, naložily dítka a jelo se dál. Tentokrát nás čekalo něco málo přes 40 km. Počasí bylo nádherné, kopečků bylo méně a méně, takže ani náš 45 kg náklad tolik netížil. A jaký byl náš cíl? Kozí vršek u Milkovic.
Cestou se mi podařilo píchnout kolo. Vyzbrojená nářadím, teoretickými zkušenostmi jsem se dala do opravování. Nejdřív já, pak dcera, posléze kamarádka. Ale pneu se nám z ráfku dostat nepodařilo. Ale ženská si poradí snad vždycky. Vzala jsem přední kolo a zašla do hospůdky a poprosila o pomoc. Nejdřív se nikdo moc nadšeně netvářil, ale pak nějaká paní zvolala:“Vždyť to jsou ty paní s vozíkama, táto jdi jim pomoct!“ A bylo to. Za chvilku jsem měla kolečko zpátky a frčely jsme dál. Další nemilá událost co nás potkala byla pekelná kombinace pitomce – cyklisty – puberťáka, co šlapal na kole v žabkách a předháněl se s bandou stejně postižených. Samozřejmě v kopci se mu žabičky rozbily a on nám vrazil do vozíku. Nepřejte si slyšet co jsem na něj volala. Ale naštěstí to dobře dopadlo a po několika hodinách jízdy jsme dorazily na úpatí Kozího vršku. A teprve tehdy mi došel význam názvu té farmy. Kozí – VRŠEK! Začala jsem přestírat astmatický záchvat, srdeční záchvat, křeče a podobné lahůdky, nicméně mi to bylo prd platné. Spolubojovnice funěly do kopce přede mnou a já jen doufala, že vozíky s nákladem utáhnou a nepustí je dolů. Byl by to docela hukot.

Cesta byla strmá, ale vedla do ráje. Ubytování spartánské, nad postelí satelitní městečko pavouků, mytí u studny, ale nám to nevadilo. Pro nás to byl skutečný ráj. Majitel statku chová 29 koz, 6 oslíků, snad 12 psů, nespočet koček, mouchy a pavoučky nepočítám. Tak na tohle jsem se opravdu těšila. Na statku žije komunita bezvadných lidiček, co jim konzumní způsob života nic neříká. Snaží se žít v souladu s přírodou. Třídění odpadů, šetření vodou, to je neprostá samozřejmost a minimum co člověk může udělat.. Abych pravdu řekla, měla jsem se co učit a ještě hodně dlouho budu.

Milujeme zvířátka a tady jsme si mohly vybrat. S prací to nebylo vůbec strašné, galeje se nekonaly. Majitel si byl vědom, že máme malinké děti a tak v horku na louku je tahat nemůžeme. Takže jsme spíš odpočívaly, dětičky si hrály na písku, mámy něco ukuchtily, pomohly s nádobím. Já se snažila naučit podojit kozu. Sice se to na první pohled zdá snadné, ale zdání klame. Taky jsme pomáhaly s uklízením sena pod střechu, což nebyla žádná sranda. Rachot od fukaru, prach, mozoly, horko, ale bylo to fajn.

Psí miminka.. No nejsou krásná???

Další obyvatelé farmy –

A zase ty kozy….

Odpolední siesta

Z dětí spokojenost jen čišela

Týden uplynul jak voda. Nechtělo se nám vůbec domů, ale nedalo se nic dělat. Však příští rok vyrážíme na kozí výlet znovu. Chystáme se na Slovensko. Ta farma má úžasný název – U tří čarodějnic. :o))
Chtěla bych tímto poděkovat Standovi Pencovi, majiteli farmy na Kozím vršku, za poskytnutí azylu a fotečky z www.kozy.cz.

Napsal/a: Ramira

Toto taky stojí za přečtení!

Kam s dětmi za lyžováním? V italském středisku Passo Tonale děti milují!

Italové děti milují, to je obecně známo. A udělají pro ně první poslední. Lyžařské středisko Passo Tonale vás o

Čtu dál →
Jak dětem ulevit od ucpaného nosu

Jak dětem jednoduše ulevíte od ucpaného nosu

Milé maminky, jsou Vaše děti často nachlazené? Teče jim z nosu, v noci mají ucpaný nos a těžce se jim dýchá? Pomozte

Čtu dál →

Môžem dať dieťatku jesť hocičo?

Môžem dať dieťatku pribináčika? Alebo zákusok? Alebo kupovanú nočnú kašu? V mamičkovských internetových skupinách sa pravidelne objavujú otázky, či to alebo

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (10 vyjádření)

  • komik1955

    Patříme k těm,co si vychutnávají krásy naší vlasti,máme rádi přírodu,ale i památky a zároveň patříme mezi sběratele barevných štítků na hole,tak spojujeme zábavu s koníčkem.
    Nikdo by neřekl,že v tak malé vlasti je tolik krásy,nač jezdit k moři,když máme přehrady a rozlehlé rybníky,proč do Alp,když naše hory jsou taky nádherné.Prostě naše vlast je tak rozmanitá,že se zde najde pro každého něco a myslím si,že jsou mezi námi lidé,kterří jezdí do zahraničí jen proto,aby se mohli chlubit,kde všude byli,ale naši zemi neznají skoro vůbec a to je na tom to nejsmutnější.Vždyť jsme Češi a vlast je naším domovem,neznat svou vlast je stejné jako neznat členy rodiny

  • Peťka

    Téda Ramiro! To jsi opravdu akční! Takto s prťaty! Opravdu klobouk dolů!

  • redakce

    Ještě vkládám komentáře, které jsme zkopírovaly z původního článk v TAM-TAMu – za jisté zpoždění se omlouvám (Jarmila):
    ———————————————————-
    To je krásný! Musí to bejt nádhera tam, už podle fotek to tak vypadá. A ta fotečka „máme se rády..“ je kouzelná.
    Jinak fotky jsou dobrý, nijak se nepodceňuj.
    kristýna, 24. 7. 2006 v 10:39

    ———————————————————-
    „Všichni pořád to móře a přitom neznaj tu naší zemi českou“ – Homolka

    To je fajn, že jste si dovču užili podle svého gusta. Nás to teprve čeká, taky budem v ČR, chceme vyjíždět z domova na výlety a mohly by začít růst houby….
    Želvíček, 24. 7. 2006 v 10:39

    ———————————————————
    super, hned bych jela taky, ale nevím, jestli bych to takhle s vama zvládala, ale jste fakt šikulky.
    erča, 24. 7. 2006 v 11:59

    ———————————————————
    Perfektní nápad jak si užít prázdniny. A fotky jsou taky moc pěkný.
    poldina, 24. 7. 2006 v 12:02

    ———————————————————
    Moc hezký fotky. Pro mě by teda 14 dní na kozí farmě nebylo, práce venku si užiju dost na vlastní zahradě :-))Já jsem spíš typ: lesy, louky, skály, řeka a každou noc někde jinde pod stanem, ale věřím, že jste si to krásně užili (aspoň podle fotek to tak vypadá). Na kolech to musela být makačka, co? S bagáží a dětma. Klobouk dolů.
    Tamina, 24. 7. 2006 v 12:41

    ———————————————————
    Ramiro, vítej zpět, koukám, že jste si to fakt užívaly. Fotky jsou hezké a inspirující:-)) Ale mně na kolo na takovou dálku fakt nikdo neposadí:-)) Ovšem ty kozy….to bych už Niku odtamtud nedostala.
    Chromle, 24. 7. 2006 v 12:44

    ———————————————————
    Dovolená byla fakt super. Ještě nás čeká v srpnu Dámská jízda a pak až příští rok Slovenské farmy. Chceme jet na nějakou farmu ke Zvolenu. Má krásný název U tří čarodějnic.
    Ramira, 24. 7. 2006 v 12:56

    ———————————————————
    Ramiro, mě se fotky taky mooc líbily, i povídání k nim. Klidně jsi to mohla poslat jako článek a soutěžní, dala bych ti rozhodně maximum bodů. Nejen za vylíčení dovolené, aqle i za to, že jste to zvládly.
    Katie, 24. 7. 2006 v 12:58

    ———————————————————
    Katie, netušila jsem, že by to někoho mohlo zajímat jako článek.
    Ramira, 24. 7. 2006 v 13:08

    ———————————————————
    To je fakt paráda!!! To jsi teda matka-hrdinka – takhle s báglama a dětma….ale asi to stálo za to, že jo:-)))?? A fotky jsou krásné – já nevím, co máš – měla bys vidět moje výtvory:-))…
    Káča, 24. 7. 2006 v 14:37

  • Hančo tady nejde o agroturistiku v pravém slova smyslu.

    Jarmuschko Pokud jedeš přes tu organizaci, tak by se nic takového stát nemělo. Ale kdo ví… Příští rok jedeme do Zvolena, tak snad to přežijeme :o))

  • Jarmuschka
    Jarmuschka

    Hančo, už mě to taky napadlo, jestli by se k vám dalo dojet.
    Co takhle jeden dva pokoje (jako pro kamarádku či rodinu) a otestovat to na maminkách tady z VéDé!? Já bych k vám jela hned a manža, kdyby mohl vyrazit na kole, by se snad taky nechal ukecat. ;o)
    Ramiro, muselo to být fajn. Jen mám pocit, že jsem slyšela rozhovor s nějakou dívkou, která takhle vyrazila do Austrálie a měla docela hororové zážitky – natrefila na farmáře-podivíny (hodně mírně řečeno). No, podle Tvých zážitků to tady nehrozí. A kdyby, tak tady by se to asi řešilo lépe, než v Austrálii, někde v pustině…

  • Když to tak čtu, tak abych se honem dala do budování pokojů, co máme v plánu, a postupně vás zvala na „agroturistiku“. Všude se o tom píše, jako o budoucnosti zemědělců, ale já k tomu nemám moc odvahu, přeci jenom mám ráda svůj klid.

  • Káčo, ten náš by taky nejel. Navíc když si pro nás přijel a když viděl to pavoučí městečko, tak raději spal v autě :o)

  • Parádička Ramiro,krásná dovolená.Je to skvělé,že něco takového se dá ještě u nás najít:)Moc moc pěkný.Zdravím

  • dadýsek
    dadýsek

    Ahojda Ramiro, tak na takovou dovolenou, by jsme jet nemohly od mala mám fobii ze zvířat, alevěřím, že to muselo být krásné, at se vám líbí i příští rok ajojky

  • Týjo, Ramiro, docela jsem se nalomila:-)…problém je ale v tom, že na takovou dovolenou bych našeho otce nedostala ani párem koní:-)))…no – ukázat mu to můžu, třeba se pletu:-))…

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist