Můj celý první rok na mateřské jsem cestovala několikrát týdně autobusem do školy i s malou. Dodělávala jsem si školu. A musím se tedy přiznat, že jsem z toho měla strach. Ale bylo to úžasné.
Párkrát se mi tedy stalo, že byl autobus extrémně přeplněn a řidič mi nabídl, buď abych počkala na další spoj, nebo ať si vezmu malou do ruky a kočárek složíme do zavazadlového prostoru. Nikdy jsem na další spoj nečekala. Malá byla otrkaná z cestování, občas něco dostala od cestujích to, co např. koupili pro své děti či vnoučata, protože se na ně smála 🙂 (jogurt, hračku, piškot, sušenku, apod.). Dnes ve svých 2,5 letech kočárkem nejezdí, ale autobusem si občas zajedeme na výlet a už přesně ví, co a jak chodí. Míša s Lucinkou
Tento příspěvek byl zařazen do soutěže Pojďte si povídat … v květnu 2011. Stačí se zapojit do diskuse Cestování s kočárkem nebo do 20. 5. 2011 poslat svůj článek do redakce.
Napsal/a: misamarincova
