Přebujelá pohádka o akčním princi aneb na tři slova od začátku i od konce

Z královské zahrady se ozývaly divné, ale velmi vzrušující zvuky a nebyly ptačí, ani lidské, ale takové mlaskání. Zvuky vycházely z křovin v zámeckém parku, který obklopoval nevelký rybníček s kačenama. Po rozhrnutí křoví se nám naskytl pohled na prince, jak statečně pomáhá princezně z choulostivé situace.

Kačeny s žábami si pochutnávaly na princezně Líbě!! Začaly šatama, pak botama, ale než se dostaly ke kotníčkům, princ vytasil svůj meč a začal s ním šermovat princezně před očima až z toho omdlela. Ovšem lekly se i kačeny, které bafaly dýmky i kačeny ozobávající princeznu Líbu, peří lítalo na všechny světové strany. Když peří spadalo z nebe na zem, princezna otevřela oči. Dlouhé řasy zamrkaly, oči se zahleděly na princův meč, který byl tak velký, že se nedal přehlednout. Hned zatoužila po jeho mužnosti. Ležela před ním, ožužlaná tou havětí, téměř nahá. Princ jako správný chlap na nic nečekal, poklekl k princezně a něžně ji políbil na šíji. Jeho rty se sklouzly na hruď, kde seděla poslední ropucha. Ropucha nadšená otevřela svá ústa a čekala co princ na to.
„Kšššššššššc.“ Pokračoval tam, kde skončil. Slastný povzdech, který žába zaslechla, ji vyprovokoval skočit princi na jeho meč. Princezna, vytočená žábinou drzostí, rychle hmátla po žábě a mrštila s ní do rybníka!! Konečně mohla nerušeně prožívat další slast. To naštvalo kačera, který byl opodál. Zamával křídly, prudce se vznesl ze země a jal se zpacifikovat prince, aby mohl princeznu Líbu líbat on a ne již obnažený princ. Připlachtil blíž, štípl prince do zadnice, ten úlekem vletěl do křoví a poranil se. Princezna foukala bolístku a princ toho hbitě zneužil. Hbitě jí ho zatasil, raz, dva tři… a orgasmu se přiblížil. Vrchol slasti zaslechl i zahradník a přepadly ho choutky, praštil rýčem a šel k neukojené Líbě, která toužila po dalším, tentokrát zahradnickém pojetí. Princezna Líba roztouženě mrkla po zahradníkovi, svlékla poslední zbytky prádla a nevinně se rozkročila. Zahradník sundal rukavice a výkřik lásky se rozezněl do krajiny.
Tohle si princ nemohl přece nechat líbit!!
Jal se obveselit Žábu. Žába nadšená se začala naparovat, princ se pomalu k ní přibližoval, když v tom mu zatarasila cestu princezna. Dala ruce v bok, hodila nepříčetným pohledem. Žába naštvaná Libušinou drzostí jí skočila do výstřihu a k ní se přidala druhá, třetí, sedmá žába.
Křik, který se rozezněl královsým parkem prince vytrhl ze snění o sexíku se žábou, že začal konat.
Opět vytasil svůj úd a začal s ním šermovat na všechny strany, žáby, kačeny, prostě všechno živé začalo lítat na všechny světové strany, křiku bylo všude plno. Líba oněměla, koukala na svého idola s jakou dravostí zvládne neskutečný počet najednou. Najednou bylo v celém okolí neskutečné ticho, princ ze svého meče otřepal poslední kapky, naposled políbil ropuchu, potom se oblékl. Byl pyšný na svůj mužný úd. Napřáhl se naposledy a všem šmírákům spadlo všech sedm hlav. Princezna byla ráda, že přemohl i zlého kačera. Po tom všem princezna Líba najednou usnula. Úplně vyčerpanou, ale krásnou princeznu uložil  do postele.
V líném království zazvonil zvonec, pohádky je konec a princů plný kopec.

Napsal/a: kolektiv VD