Jak jsem se červenala…

Rubrika: Výchova podle...

Děti rostou jako z vody a já si dosud nemyslela, že i já budu říkat věty mé babičky:
„Jak ten čas letí…“ nebo „jak mi ten klouček roste před očima…“ Pravda je, že můj syn opravdu roste před očima a čas skutečně plyne jako voda.

Můj syn je stejně zvědavý i zvídavý jako ostatní děti, a tak ani mě neminuly otázky určitého typu. Mám na mysli „choulostivé téma“ aneb sexuální výchovu. Nutno předeslat, že já jsem v tomto směru jaksi „nebyla“ vychovávána. Moji rodiče jsou oba senzační, dobrosrdeční a hodní lidé a jednou bych se ráda „propracovala“ k tomu být tak skvělým rodičem jako byli oni mě, nicméně jsou oba dva velmi konzervativní až puritánští, nahota se u nás doma nepraktikovala a tatínek se v koupelně celý život zamykal. Holt jiná generace, jiná výchova. Vždycky jsem to respektovala. A tak nějak chápala…

Nicméně jsem časem došla k závěru, že takto utajené a schované „to“ pro své dítko nechci. Stejně jde doba tak „kupředu“, že bát se o to, že by neviděl nahou ženu, se opravdu nemusím… Nicméně na mých bedrech spočinula tíha vysvětlování. A zatápala jsem asi jako slepec v neznámém prostoru… Žádná připravená půda pod nohama… Žádná zkušenost… Jen spousta otázek mého syna.

Můj syn je odmalička zvyklý ptát se na vše, co ho zajímá. Přiměřenou formou jeho věku pravdivě a upřímně vysvětluji vše, na co se zeptá. Nepoužívám věty typu: „Na to jsi ještě malý.“, protože je nesnáším. Myslím si, že je lépe dítěti vysvětlovat, mluvit s ním a třeba i jednoduše popsat složitější věci, než ho odmítnout. Takže svého syna vychovávám v tomto duchu. Doposud jsem nezalitovala. Je upřímný a otevřený. A ptá se… Na cokoli…

Takže bylo jen otázkou času, kdy přijde s něčím takovýmhle: „Mami, co je to sex-appeal?“
S tím jsem si poradila hravě: „Když budeš mít sex-appeal Ty, bude to znamenat, že se líbíš děvčatům. Jedná se o přitažlivost mezi klukama a holkama.“ Velmi rychle mi odpověděl: „Tak to snad radši ani nechci.“ Musela jsem se jeho slovům pousmát…

Jenže pak vytáhl z rukávu další otázku: „Mami, víš ty, jak TOMU říkají kluci?“ Nadechla jsem se a zároveň s výdechem jsem řekla: „A čemu „tomu“?“ A můj klouček s úsměvem povídá: „No přece pinďulovi…“ Takže mi nezbývalo než odpovědět: „To opravdu nevím.“ A on se na mě podíval těma svýma modrýma očima a šibalsky povídá: „No přece penis.“ Cítila jsem, jak mi stoupá krev do hlavy a červeň se mi rozlévá po tvářích… Načež můj synek vytáhl těžký kalibr: „Mami, co je šuky-šuky?“
To už jsem lapala po dechu a nedostávalo se mi kyslíku.

A to byl přesně ten okamžik, kdy jsem si uvědomila, že s ním chci dál pokračovat ve stejném duchu výchovy jako doposud a že před ním nechci dělat tajnosti a že TO prostě musím zvládnout.
S myšlenkou v hlavě „TO ZVLÁDNEŠ!“ jsem se do toho „zakousla“. Doteď mám pocit, že jsem musela být červená až na prdýlce a dlaně se mi potily jako u zkoušek…

A začala jsem: „Šuky-šuky je zkrácenina od slova šukání, je to hanlivé a ošklivé slovo, které bych jen velmi nerada slyšela z Tvých úst. V podstatě se jedná o milování mezi mužem a ženou a slušně se tomu říká sex.“ Sotva jsem to ze sebe vypravila, plynule navázal další otázkou: „A co je sex?“ Uff. TO nebude tak snadné, jak se původně zdálo… „Sex nastane v okamžiku, když se muž a žena mají rádi, chtějí se přitulit, jeden druhého pohladit a je jim to příjemné…“ A tady někde mi došla slova…
A můj chlapeček povídá: „No jo, ale JAK?“ Vzmohla jsem se jen na: „Co jak?“ A to jen proto, abych získala pár vteřin… „No jak se TO DĚLÁ?“
A jsem v háji. Jsem v háji! Co mu mám říct???
Odhodlaná se nevzdat soukala jsem ze sebe: „Muž má penis, to už víš. No a žena má pipinku. To víš taky (jsem FAKT inteligentní, pipinku!) a když se spojí, tomu se říká sex. Tomu předchází vztah muže a ženy, mají se rádi, jsou si blízcí…“ Skočil mi do řeči a ptal se: „A co znamená, když dělají ah, ah, ah aahh, ááách?“ Vzdechy napodobuje skvěle a ještě u toho koulí očima… Odpověděla jsem: „To znamená, že se jim to líbí.“ No a pak už mě JEN zlehka dorazil: „A musím u toho taky hekat?“ „Tak to opravdu nemusíš“, řekla jsem a ještě jsem mu na závěr vysvětlila, že do 15 let se TO nesmí, zákon to zakazuje.

A mám to za sebou. Jednoduché to nebylo. Alespoň pro mě ne. Těžko se mi hledala slova a vhodné výrazy. Přesto jsem ráda, že jsme to spolu „nějak“ zvládli. Dokonalé to jistě nebylo. Však on mě můj klouček ještě určitě něčím překvapí. Myslím, že jeho otázky tímto neskončily… Tuším, že to byl pouhý začátek…
Nicméně jsem dostála svému předsevzetí – nepředstírám, že sex neexistuje a jsem schopná (ha, ha, ha) se o něm se svým dítětem bavit (poněkud nadnesené, ale já to jistě časem vylepším).
Žádný učený z nebe nespadl…

Napsal/a: Padmé

Toto taky stojí za přečtení!

Jak strávit víkend s dětmi v Praze?

Praha je tak kouzelné místo nejen díky své stovce věží nebo památek, ale také proto, že je zde nekonečné

Čtu dál →

Spoření pro děti: jaké máte možnosti?

S novým přírůstkem do rodiny je čas začít myslet na budoucnost. Chcete-li svým ratolestem zajistit lepší start do života, neměli

Čtu dál →

Jak vybrat ty pravé plenky pro novorozené miminko?

Očekávání miminka sebou nese spoustu radosti, ale také rozhodování a nákupů. Jednou z věcí, bez kterých se určitě neobejdete,

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (21 vyjádření)

  • Anonymní

    Též jsem se mile pobavil. 🙂

    Za na prosto skvělou knížku s vkusnými ilustračními fotkami považuji „Ukaž mi to!“. Bohužel koupit se momentálně nedá, ale je k mání v knihovnách. Něco ní na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Ukaž_mi_to!

    Sueneé

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist