Z deníku otce

V Určeno pro tatínky

10. dubna 2004 – Jak jsem zase neutahal synka
Dneska bylo nadmíru nádherně, a tak jsem využil situace a navrhl synkovi, že se pojedeme projet ven… Já na inlinech on na koloběžce. Neberte to zle, ale tak trochu jsem měl v záměru jej utahat. No jezdili jsme od 2 do 6ti. A výsledek?? To že tady píšu tech pár řádků je zázrak, jsem h.o.t.o.v.e.j zatím co mladej jestě pln síly převrací pokojíček naruby. Chyba ve strategii. Dneska jedna nula pro něj. Tak uvidíme zítra :O))

12. dubna 2004 – Malá nehoda

Můj synek měl dnes ráno malou nehodu. To se prostě stává, ale mne zaujaly použité věty, kterými celou situaci přibližoval.
Prostě se ráno choval podivně, možná se styděl, je mu 6,5 ale rád by už byl chlapem drsňákem. Takže po mém naléhání, abych zjistil jeho zmatený výraz mi řekl: „Tati, nesmíš se na mne zlobit, ale měl jsem nehodu. Prdnul jsem si nějak víc než bych čekal, takže mám teď bahno v kalhotách. Snad se to proti mne jednou neobrátí, až budu generálním prokurátorem.“ Chvíli jsem stál a nevěděl co říct.

29. října 2004 – Klid jen relativní

Dnes mělo být v kanceláři příjemně, poklidno…
Ovšem to bych nesměl nechat se ukolébat nevinným pohledem svého synka. Nechtěl k babičce ani za nic, že dnes bude se mnou, že už nebyl u mne v kanceláři drahnou dobu a hlavně slíbil, že bude hodný, že ani o něm nebudu vědět.
Cestou do kanceláře jsme ještě objevili nádherný tahač na auta, a přišlo mi, že když tedy bude hodný, tedy zaslouží nějakou tu pozornost… a hlavně si bude mít s čím hrát.

S jeho slovy: „Tati, chlapi všecko dokážou“ jsme se tedy vydali kýženým směrem. Křižovatku jsme přešli ruku v ruce, v autobuse byl klidnější než jindy, žádné nebezpečné komentáře a ani legrácky. Vypadalo to nadějně.
A co myslíte, jaké je pokračování?? Připadám si jako na závodní dráze, telefony nezvoní, ale možná jen proto, že je prostě neslyším, čas od času tady přistává stíhačka, na stole se rodí nádherná sbírka obrazů ve stylu expresionismu …
A já si říkám…kde jsem udělal chybu???

Toto taky stojí za přečtení!

Vyhodnocení Jarní soutěže o poukázku v hodnotě 500 Kč

Nedávno jsme spustili Jarní soutěž o poukázku v hodnotě 500Kč na nákup v e-shopu Tinky.cz. Mohli jste nám psát své příběhy

Čtu dál →

5 úžasných věcí, které jsem pustila do svého života díky vlastní zahrádce

„Starat se ještě o zahradu? Přece nejsem padlá na hlavu!“ Taky jsem si to kdysi říkala, ale dnes to

Čtu dál →

Recenze: Jdu do školy

Také máte doma předškoláčka a přemýšlíte, zda umí vše, co umět má a zda může do školy? Pokud ano,

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (5 vyjádření)

  • markla

    tak to je trefné…

  • Chose, ozvi se! Nemohl by deníček pokračovat? Co podzimní pokračování? Těším se.

  • Anonymní

    tak tohle jsem já – AIKA.. :-)))) díky za to ,že jsi mě sem přivedl.. aspoň jsem si hezky početla:-)

  • Catharine

    Podobáš se člověku, který na zasněženém svahu šlápl na klouzačku. V tuto chvíli si můžeš zachovat zdravý rozum, ale rozhodně nezachráníš sedací svaly.Tak to říká klasik a já říkám hůrá můj muž v tom není sám. Hodně podobně veselých příhod tobě a taky dalším tatínkům, kteří o své ratolesti opravdu stojí a dovedou si s nimi hrát.

  • Martička

    To je pekny,ze tak hezky a zaroven s humorem pises o Tobe a Tvych „trampotach“se synkem.Clanek me pobavil a pohladil po dusicce.Jsem rada,ze sem „vleze“ i neaky muzsky element ,aby dokazal,ze i tatove jsou rodice.Ne vzdycky to tak byva.Nastesti muj drahy chot je v pohode.Tak at je hodne spravnejch tatku.

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

TOPlist