Zavinovačka, nočník, pudr … nebo ne?

V Péče o dítě

138033_babyNázory na to, jak má vypadat kojení, učení na nočník či přikrmování malých dětí se mění. Mnohé z toho, co platilo před 30 lety, je dneska už úplně jinak. Následující přehled vychází z moderních poznatků a doporučení osvícených lékařů, zdravotních sester, porodních asistentek i ze zkušeností rodičů. Nechť poslouží jako pomůcka všem, kdo si nejsou úplně jistí, která z rad, jichž se jim ohledně péče o kojence dostává, je ta správná…

Ležení na rovné podložce

Platilo: říkalo se, že dítě musí od narození ležet na rovné tvrdé podložce, aby se mu nekřivila páteř, nosit se mělo co nejméně, mimo jiné proto, aby si na to moc nezvykalo.
Platí: nošení dětem nijak neubližuje, ale je důležité, jak zejména novorozence držíme. Ideální pro něj je poloha v klubíčku nebo v leže na břiše na předloktí ruky dospělého. Nošené děti mívají pevnější držení těla, dříve zvednou hlavičku a rychleji se rozvíjejí. Děti můžete nosit na rukách, ale velmi dobře vám poslouží též šátky nebo baby vaky, naopak klokanky raději nepoužívejte.

Mazlení se

Platilo: není tomu tak dávno, co se rodičům nějaké mazlení se a dotýkání se kojenců rozmlouvalo, že prý budou děti rozmazlené a neustále se dožadující mateřské přítomnosti.

Platí: zkušenosti i výzkumy ukázaly, že rodiče, kteří se svých dětí hodně dotýkají a mazlí se s nimi, dělají jedině dobře. Nejenže se potomci nerozmazlí, navíc dotyky posilují jejich psychický i fyzický rozvoj. Děti se na rozdíl od mylných předpokladů nedožadují neustálého mazlení, naopak daleko spíše sebejistě zkoumají nové a nové podněty.

Zavinovačka

Platilo: druhdy základ vybavení pro nového člena rodiny, soudilo se, že novorozenci potřebují být pevně zabalení a odložení do postýlky, pokud možno v jiné místnosti, než se pohyboval zbytek rodiny.
Platí: pevné ovinutí vyhovuje jen některým dětem, pokud mezi ně to vaše nepatří, není důvod se snažit ho spoutat volánky. Když už zavinovačka, lepší než klasická se šňůrkami, je moderní typ na suchý zip. Využijete ji třeba při ukládání dítěte do kočárku v chladnějším počasí. Odložení do postýlky však vaše dítě příliš neocení, zejména v prvních měsících je mu nejlépe ve vaší náruči.

Kojení

Platilo: v době, kdy byla dnešní generace matek ve věku kojeneckém, bývalo mateřské mléko na příděl v přísně hlídaných intervalech. Ani to navíc nebylo tak úplně běžné, populární bylo krmení dětí umělým mlékem už od nejútlejšího věku, protože tak lépe přibíraly.
Platí: kojte vždy, když si dítě řekne. Je proto třeba počítat s tím, že mezi dětmi budou velké rozdíly co do četnosti kojení i v době, po níž dítě vydrží u prsu. Zapomeňte na tabulky a dříve doporučované intervaly mezi kojením. To, že dítěti dáte najíst tehdy, když má hlad a potřebu sát, posiluje jeho důvěru ve vnější svět.

Pleny

Platilo: dříve byly jedinou volbou pleny látkové, pokud možno ve více vrstvách, jakožto prevence špatného vývoje dětských kyčlí. Byla to zřejmě i dřina spojená s praním a žehlením plen, co nutilo matky k co nejrychlejšímu učení na nočník. Ta, jejíž dítě to zvládlo nejdříve, bývala v čekárně dětského lékaře za hvězdu.
Platí: papírové pleny znamenaly konec vyváření a věčného žehlení. Výzkumy přitom ukázaly, že pokud se používá správná velikost, svědčí i kyčlím. Podle všeho není pravda ani to, že používání papírových plen samo o sobě oddaluje dobu, kdy se dítě naučí na nočník.

Nočník

Platilo: dítě často ještě ani neumělo pořádně sedět, ale už mu pod postýlkou trůnil nočník, a začalo martýrium zvané vysazování. Mimochodem, kdo vysazoval dítě šestkrát denně, učinil jen za měsíc téměř 200 pokusů, za rok pak téměř dva a půl tisíce. Úspěch byl přitom vesměs dílem náhody a bystrého postřehu matky, která dítě sledovala jako ostříž, aby ho zavčasu odchytila při jakémkoli náznaku toho, že by snad chtělo na nočník.
Platí: aby se dítě mohlo učit na nočník, musí mu nejprve dozrát nervový systém a umění ovládat svěrače. A to nebývá dříve než v patnácti měsících, u chlapců dokonce ještě později, klidně až kolem druhého roku. Papírové pleny za to sice nemohou, ale jedna záludnost tu přece jen je – jejich pohodlí někdy ani rodiče nenutí k tomu, aby dítě starší dvou let ponoukali k tomu, aby si začalo přece jen říkat na nočník.

Sunar, krupicová kaše a piškoty

Platilo: tři symboly někdejší dětské výživy, sušené mléko, hustá kaše a slaďoučké piškoty. Zatímco dneska je na trhu přehršel sušených mlék, tehdy existoval v podstatě jen Feminar a přeslazený Sunar. Mnohé matky začaly Sunar používat v době, kdy by dítě mohly a měly ještě kojit, prostě se to tak tehdy dělalo. Batolata se zase ládovala krupicovou kaší, jejíž příprava nebývala navíc tak jednoduchá jako dnes, v době dehydratované krupičky. Drobečky z piškotů byly všude.
Platí: přednost před sušeným mlékem má mít kojení, ale když to z nějakého důvodu nejde, je z čeho vybírat. V dnešních výrobcích s kojeneckými mléky jsou pro lepší stravitelnost naštěpené bílkoviny, lepší jsou výrobky nedoslazované řepným cukrem. Do některých přidávají výrobci i probiotika, posilující mimo jiné imunitu. Velká je i nabídka mlék pro děti s alergiemi a dalšími potížemi. Na krupicovou kaši je dobré alespoń zprvu zapomenout, protože se vyrábí z pšenice, plné lepku, a proto by ji měly ochutnat až děti nejméně roční. Předtím vařte dětem kaši rýžovou, která je k mání i v instantní podobě. Opět pokud možno bez řepného cukru. Lepší jsou bez mléka, můžete tam přidat sušené dle vlastního výběru, jejich příprava je ale o něco zdlouhavější. Množství řepného cukru a obsažená vajíčka s pšeničnou moukou činí z piškotů potravinu, která se pro hodně malé děti tak úplně nehodí. Nemějte pocit, že děti šidíte, dokud jim je nedáte ochutnat a nenaučíte je na sladké, bažit po nich nebudou.

Přikrmování a čaje

Platilo: už čtyřměsíční kojenci se krmili masem a zeleninou, byť rozmixovanými, do polívčičky se jim dávala vajíčka, pro ty jen o trochu starší se v řeznictvích sháněla jatýrka. Sotva dítěti vyrostly zuby, už se krmilo s dospělými. Sladký čajíček v lahvičce mnoho dětí provázel už od narození.
Platí: dítě v ideálním případě vystačí prvního půl roku s kojením, žádné příkrmy ani čaje nepotřebuje. Nové potraviny se do jídla přidávají až pak, a to velmi pozvolna, zprvu by mělo jít o rýžové odvary, dušenou zeleninu, přírodní šťávy, kaše přiměřené věku. Vývar z masa stačí klidně až někdy mezi osmým a devátým měsícem, jídelníček dítěte se má od dospělého lišit až do jeho tří let – pokud jde o množství soli, koření, použité suroviny a způsob přípravy. K pití se pro děti nejlépe hodí voda, bylinkové či ovocné čaje bez cukru. Moc jim neprospějete takzvanými čaji instantními, které jsou naopak cukru plné.

Dětský pudr a koupání

Platilo: pudr byl evergreenem dětské kosmetiky, jeho vůni si možná pamatujete dodnes, používal se často a ve velkém množství spolu s dětským olejíčkem. Děti se obřadně koupaly den co den, matky je od hlavy k patě mydlily dětským mýdlem s heřmánkem. Následovalo bezmála rituální čištění nosů a uší, někde doplněné i preventivním odsáváním hlenů z miniaturního nosíku.
Platí: čas ukázal, že pudr dětem nijak zvlášť nesvědčí, a co víc, jeho vdechnutí dítětem může být dokonce nebezpečné. Děti ani zdaleka nepotřebují tolik kosmetiky, kolik jí výrobci nabízejí: stačí neparfémovaný olej, přírodní mýdlo a krém. Každodenním umýváním se kojencům zbytečně smývá ochranná vrstva z pokožky, v létě stačí dítě jen opláchnout vodou, v zimě nemusíte denně dělat ani to. Na heřmánek vůbec pozor, patří k nejsilnějším alergenům. Čištění nosů a uší netřeba, umí se totiž čistit samy, pokud se o to budete snaži mechanicky, můžete naopak nečistoty zatlačit hlouběji.

Oblečení

Platilo: pamatujete? Dítě i doma v pokoji nosilo čepičku a sotva venku klesla teplota o pár stupňů, už dostávalo rukavičky. Heslo doby znělo: hlavně, aby miminko neofouklo, nehledě na to, že venku bylo třeba dvacet nad nulou.
Platí: dítě by mělo mít venku maximálně o jednu vrstvu více než máme my, tedy samozřejmě v případě, že nejsme členy klubu otužilců. Ani novorozence netřeba balit doma do teplých dek či místnosti přetápět, čepičky pak jsou v místnostech zhola zbytečné.

Zdroj: Žena-in

Napsal/a: Anna Příhodová

Toto taky stojí za přečtení!

5 úžasných věcí, které jsem pustila do svého života díky vlastní zahrádce

„Starat se ještě o zahradu? Přece nejsem padlá na hlavu!“ Taky jsem si to kdysi říkala, ale dnes to

Čtu dál →

Recenze: Jdu do školy

Také máte doma předškoláčka a přemýšlíte, zda umí vše, co umět má a zda může do školy? Pokud ano,

Čtu dál →

Soutěž: Justýnka a asistenční jednorožec

Mám pro vás opět tři tipy na knižní novinky, které nedovolí, aby vaše děti trpěly „akutním nedostatkem fantazie“, jak

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (16 vyjádření)

  • Jarmuschka
    Jarmuschka

    …šťastná to žena… Kukačko… ;o)
    Já si vybrala „špatnou rodinu“, takové věci se choť nenaučil…

  • No jo, u nás žehlil plíny manžel 🙂

  • Jarmuschka
    Jarmuschka

    Já byla hodně dlouho odhodlaná používat i u dvojčat pleny látkové, alespoň přes den doma… Ale pak jsem byla ráda, že exitují ty jednorázové papírové… Přestože jsem látkové používala jen na podkládání miminek, utírání pusinek a podobně, stejně jsem je skoro nestačila prát a žehlit…
    Mám ekologické cítění, doma separujeme odpady, a tak vím, že ty jednorázovky jsou zátěží pro životní prostředí, ale já musela chránit sebe, protože co by bylo holkám platné, že je „po nich méně odpadu“, když by měly totálně vyčerpanou, neřku-li zhroucenou maminku…

  • Já jsem u syna (nyní je mu rok)používala do jeho čtyř, pěti měsíců pleny látkové, hlavně z finančních důvodů (fakt se to vyplatilo). Práce s nimi zas tak moc nebylo, pokakané jsem namočila, přemáchla a pak dala s ostatními do pračky. Jak začal být větší a víc čůrat, už jsem je používat nechtěla, protože měl pak počůrané i dupačky, takže při každém měnění plíny se měnily i dupačky 🙁
    Ale souhlasím, že papírové jsou přeci jen pohodlnější.

  • Taky se přidám k té diskusi o plínách – nikdy ve svém okolí jsem neviděla, že by se automaicky přidávaly k papírovým plínám plíny látkové – to se opravdu dělá u jen u dětí se zvýšeným rizikem (látková plína se vkládá do papírové pouze ihned po porodu, aby se jednoznačně prokázalo, že mimi čurá, pak už se dávají jen papírové..)je pravda, že jednorázové pleny jsou odpad, ale na druhé straně – elektrická energie a množství pracího prášku spotřebovaného při praní plen látkových – to také není zanedbatelné – a myslím, že mokrá látková plína je pro dětské „mezinoží“ horší než dobrá savá plína papírová, která by snad měla zahřívat varlata (pindík nevadí) – ale je to můj názor…někde jsem slyšela, že opimální je používat oboje – doma, kde se můžou dobře měnit, plíny látkové a na ven plíny papírové…asi jediná nevýhoda papírových plen opravdu spočívá v tom, že je to pohodlné a maminky často „zapomenou“ na to, že by už dítko mohlo zkusit nočník (po dětech je nutno to od určitého věku požadovat, aby věděly, že normální je nočník a ne plína…), ale to se dá přece ohlídat…

  • Jarmuschka
    Jarmuschka

    Se zájmem jsem si to přečetla. A musím říct, že víc „bojuju“ s tchyní, která měla děti dvě. Moje mamka občas přidá radu k jídlu, ale jinak, když se jí zeptám já, tak prohlásí, že brácha už má skoro 30 a teď je to všechno jinak… A to kromě svých 5 dětí pečovala v jesličkách o stovky jiných… (postupně, samozřejmě…)
    Vandulo, pokud vím, tak látkové pleny k papírovým se přidávají jen v případech, kdy je opravdu diagnostikována nějaká „vada kyčlí“. Preventivní používání látkové pleny navíc naopak děti brzdí v psychomotorickém vývoji. I když pravda, v okresních nemocnicích jsou ještě tendence dělat to „preventivně“…

  • Já bych jenom dodala k odstavci s plenamy. Vyvářelo a žehlilo se jen v šestinedělí, ptala jsem se na to mámy. Pokud to nějaká maminka dělala déle, práci si přidělávala sama zbytečně. Možná bych žehlení pochopila u dětí s exzémem, jinak to není nutné. Sama teď dobrovolně používám látkovky a práce s nimi opravdu není ani zdaleka tolik, jak se může zdát.
    Pokud ale jednorázovky stačí pro dobrý vývoj kyčlí, proč se po narození přidávají pleny látkové? Asi to zas tak moc stačit nebude.
    Nehledě na to, že tuny odpadu, které zůstávají po použití plen jednorázových, jsou docela závažný problém, který možná naše děti budou jednou muset řešit. A klukům se navíc zahřívá pindík, což možná pro ně bude taky problém :(((.

  • Článek mi taky mluví z duše. Prarodiče nám taky chtěli mluvit do výchovy – výživa, nočník, oblékání atd. Teď už toho naštěstí nechali. Ale docela mě potěšila pasáž o zavinovačce – pokud to tak fakt je! Asi před půl rokem jsem poslouchala pořad „Sama doma“ a tam paní říkala, že by dítě mělo být v zavinovačce do tří měsíců určitě. Právě kvůli rovné páteři. Když jsem to poslouchala, tak mi zatrnulo, protože jsem pro svoji dceru neměla žádnou zavinovačku, takže v ní byla jen 5 dní v porodnici! Takže komu mám věřit? Dcera má páteř snad rovnou, tak to snad nevadí, že zavinovačka nebyla.

  • Opravdu výstižný článek.Taky u našeho 4 měsíčního klučiny pořád slyším,že ho „chudáčka“krmím jen mlékem a jak se na to jídlo kouká,že by si taky určitě už dal i něco lepšího.A s čajem?Ten by do něj babička nalívala už když jsme přišli z porodnice a sotva malý zakňoural,tak to bylo-„vidíš,musí mít žízeň,mlíka se nenapije“.No řekněte,není kojení pro ty naše drobečky to nejlepší?
    A s tím ostatním ani nemluvím.

  • kristýna

    Plně souhlasím s tím, že by si tento článek měli přečíst všechny babičky. Taky už poslouchám, že bych malému už měla dávat šťávy a přesnídávky a polívky (je mu dnes 4 měsíce), že mu kojení nemůže stačit (přitom jsme byli dnes u lékaře a má 65,5 cm a 6,85 kg). Tak to jen tak přejdu, a jdu raději pryč. Ale vím, že kdybych ho tam nechala na hlídání, je schopná do něj něco takovýho nacpat.

  • Anonymní

    Diky za tenhle clanek, aspon vim, ze jsem prece jen normalni (denni vymyvani mozku od babicek a prababicek).

  • Catharine

    K tomuto článku můžu napsat přihodu, která to vystihuje. Bylo chladnější léto 18 stupnu pro nás celkem pohoda. Syn běhal po zahradě skoro nahý. Když přijela babi se švagrovou, málem je ranilo, jejich holčička byla navlečená v teplákách, punčocháčich, mikinách a bundě. Vše se ukázalo už na podzim, můj syn byl celou zimu zdravý jako řepa a jejich holka pořád u doktora. O kaších, koupání, zavinovačkách, pudrech, dezinfekci,nočniku a zejména chování, jsem si vyslechla svoje,jedním uchem tam a druhým ven. Jenom doufám, že jednou nebudu taky taková zkostnatělá v názorech.

  • Claire

    Tak tohle naprosto sedí, mám půlroční holčičku a babičky měli naprosto stejné názory, hodně oblečení, pokud možno hned od začátku peřinu a hlavně pevně svazovat, protože se křiví páteř. Bylo trošku křiku, ale dneska už obě babičky do výchovy nezasahují, dcera nebyla nikdy v pevné zavinovačce a záda má v pohodě, dnes má sedm měsíců, sedí a staví se na kolínka, válí sudy a je úplně v pohodě.

  • Myslím si, že u spousty rodin je problém v tom, že dítě u babičky tráví dost času a přitom se po babičce chce, aby dítě vychovávala podle představ rodičů. Pokud se na babičku přenese zodpovědnost za dítě, je jasné, že si nárokuje i výchovu podle sebe. Když dítě vychovávají rodiče, neměl by být takový problém „umravnit“ babičky.

  • Petra

    Myslím, že všechny babičky by tento článek měly dostat k přečtení hned po narození vnoučete (raději každého:-)).
    Jinak to ale záleží taky dost na rodičích, do čeho si kecat nechají a do čeho ne. Někdy je to dost těžký, ale skoro vždycky se to dá nějak vyřešit. Dohodnout se v prvé řadě musí rodiče mezi sebou a pak vyjednávat s prarodiči – JEDNOTNĚ.
    Mám na tohle téma připravený článek, měl by se tu objevit tak do týdne.

  • Já jsem jenom zvědavej, co se vědecky zjistí během příštích třiceti let a co na neše „moderní“ metody a rady budou říkat naše děti. 🙂
    Článek je dost dobrej, hlavně tchýně by si ho měly přečíst úplně všechny.
    Kecá vám tchýně do výchovy?

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

TOPlist