Aby bylo jasno… Sport jsem vždycky bral jako bezva odreagování od každodenních povinností. V období dospívání pro mě nebylo nic důležitějšího, než kdy bude fotbalový trénink a jestli se dostanu do haly na basket. Měl jsem tu smůlu, že se rodiče v dobré víře rozhodli, že mám hudební sluch, a proto jsem do svých patnácti let poctivě navštěvoval tehdejší LŠU. Bohužel dva koníčky nejde provozovat na 100% (dneska o akordeon ani nezakopnu)…
Je mi jasné, že moje úsilí o výchovu vrcholového sportovce má jen velmi malou šanci na úspěch (sám jsem hrál pouze okresní přebory, o manželce a jejích sportovních výkonech se raději nebudu vůbec zmiňovat). Přesto jsem odhodlaný své děti vést ke sportu za každou cenu, a to i přes jejich počáteční protesty.
Je to špatně? Je opravdu rozhodující jen talent? Já tvrdím, že ne. Nejdůležitější je podpora rodičů, bohužel svou váhu hrají i finance.
A to je vlastně pravý důvod, proč tato rubrika vznikla. Očekávám Vaše příspěvky, názory, komentáře a zkušenosti.
Zdraví Radek.
Napsal/a: Radek
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (35 vyjádření)
Ahoj Radku,myslím si, že je v dnešní době plné počítačů,televizí apod..pro dítě pořád ten sport nejlepší na protáhnutí těla a pročištění hlavy, zvláště pokud to jde někde na čerstvém vzduchu.Určitě jsem sama pro, aby se dítko ve sportu podporovalo, pokud k nějakému druhu začne tíhnou a to vážně a né jen jako „chvilkové poblouznění“.Pravda je, že velkou roli dnes hraje i ekonomická stránka rodičů a né všichni si mohou dovolit platit dítku nějaký ten sportovní kroužek, vozit ho x-krát týdně na turnaje a zápasy. Ale určitě není k zahození,když si rodina výjde ven a prostě si jen tak někde venku „zablbne“. Myslím, ež to pak prospějě nejen dítku,ale i tatínkovi a mamince, babičce, dědovi…pokud jim to ovšem jejich zdravotní stav dovolí.
Proto huráá ven,za zimními radovánkami…takže pádím s dětma se vyblbnout! :o) Ahojda Andy
No proto. Mohlo by to mít jednu výhodu – vy dva se unavíte a mamina bude mít od vás pokoj. Jen to moc nepřežeň, aby vás pak nemusela po nocích ošetřovat. :-))
Ahoj Vando,opravdu tam nemelo stat“pouze pro sport“,to je blbost.Ale chtel bych mu venovat vice casu po sportovni strance, nez treba nasi venovali mne.Na tom preci neni nic spatneho a jsem presvedcenej, ze to diteti nemuze uskodit.Slataniny typu honeni za micudou a propocene tricka,chudak dite – to je presne to,co povazuju za projev lidske blbosti a tuposti.Zdravi Radek
Ahoj Radku, mě pro změnu dopálila věta „svoje děti budu odmalička vychovávat pouze pro sport“. Neni to trochu málo? Vymyslej sis teorii a teď ji chceš za každou cenu dokázat. Dítě ale snad neni pokusnej králík, nebo jo?
Radku,
kašli na karla – každý sportovec má rád hospody, protože po sportě je žízeň!
A jestli máš dceru, nevadí, i černé pivo žízeň zažene!
Sportu a hlavně dvanáctce zdar!
Vazeny pane Kvapile a spol.
Obzvlaste Vase reakce me opravdu pobavila.Patrite presne k tem lidem, pro ktere tato rubrika vznikla a proto jste mi svym prispevkem udelal neskutecnou radost .Davate mi silu, abych se svemu diteti opravdu venoval na 100% a tlacil ho ke sportu sec to da.Protoze jestli Vy patrite k lidem, kteri jak se vyjadrujete maji“soulad tela a duse“, nemam obavy z dalsi konkurence pro me dite at na tenisovych kurtech, ci kdekoliv jinde…Jenom se trosku bojim, ze mi v lese vysbirate vsechny hribky…Se srdecnym pozdravem Radek
Vážený Radku,
soulad těla a ducha bylo cosi, co se považovalo za součást kultury.
A kulturní člověk je člověk, který používá hlavu dříve, než něco udělá.
Další úsloví ze starého Říma bylo: Chléb a hry… a Vy se bavíte o hrách…sport jsou hry pro lidi, kteří si mají odpočinout od práce….stejně jako hry jsou divadlo, kino, houbaření, chataření i sledování komerčních televizních stanic…
Z tohoto pohledu je sport prospěšný jak pro ty, co jej provozují, tak pro ty, co se nad ním vzrušeně přou v restauraci i desátého piva…Nepopírám, jsou mi sympatičtější ti, co se potí na obrazovce, než ti, zahaleni cigaretovým dýmem pod ní…
Avšak Váš názor, kterak přinutit své dítě, panáčkovat pro Vaši radost mi připadá, promiňte, poněkud nekultivovaný a nesvědčí o harmonii ducha a těla. Proto se v pomyslném referendu stavím za předchozí dva přispěvovatele!!!
A Vašemu dítěti přeji moudrého tatínka…
Suhlas s Catherin. Rozvoj vo vrcholovom sporte je dnes uz mozny pomaly len za prispevku podpornych prostriedkov kdezto veda je v podstate stale v plienkach. Takze bych sa vobec nebal blbych kecov kamaratov v hospode, nebude predsa ziadna hanba mat v rodine Einsteina 21 storocia? Az na to teda bude mat. Ved predsa sam uvidis k comu ho to bude tahat. V tom ho podpor, ukaz mu co najvyse a co ho zaujme nech sa tomu venuje.
Ahoj Radku, rozhodně se nepovažuji za úžasně chytrou. Co mě donutilo napsat komentář je věta – Přesto jsem odhodlaný vést své děti ke sportu za každou cenu -. Oni ti úžasně chytří¨v hospodě možná už něco podobného zkusili a nezadařilo se. Ono nutit sportovní antitalent třeba bruslit nebo koukat na dítko, které matka nutí chodit po kladině,když má hrůzu z výšek, není žádná sranda. Milý Radku snaž se co nejvíc můžeš, ale nakonec se stejně musí rozhodnout dítko. Moc ti přeju, aby tvoje batole bylo pohybově nadané a měl bys tak větší štěstí než já. Můj syn je totiž z oněch nešikovných dětí, kteří si se svým tělem nevědí rady a ted mi porad mám ho dál trápit a psychicky deptat, nebo ho mám nechat dělat co ho baví. Očekáváš názory , zkušenosti a příspěvky tak taky pochop, že se na věc budou jinak koukat muži a jinak ženy a taky zkušenosti můžou názor změnit. Třeba mé dvě dcery překvapí a budeme se potkávat v šest hodin ráno někde na tréninku. Zdravím nadšené otce at vám to vydrží!
Sportotvat?Proč ne.Vrcholově? To ne!
Radku!
Ber to sportovně, říkej v hospodě, že tvé dítě bylo vrcholový kojenec!:-)
Ahoj Catharin, vidim ze se moje vize naplnila – opravdu je to minove pole se vsim vsudy.Vase nazory jsou zcela totozne s temi, ktere casto slychavam v hospode od uzasne chytrych lidi,kteri sice uznavaji vykony sportovcu a fandi jim,ale boji se priznat, ze pro sve deti neobetovali dostatek casu a prostredku, aby totez mohli dokazat i ony.Jeste jednou musim vsem rici,ze vubec nepocitam s moznosti, ze moje dite bude vrcholovy sportovec( je mu 14 mesicu a jeste nechodi ).Ale udelam proto vsechno a rozhodne me nebude mrtzet,kdyz to nevyjde…
Ahoj Radku, možná si trošku zavěštím, pokud tvoje dítko nebude mít talent tak tě čeká opravdu velké zklamání. Kolik dětí běhá po oválech, trénuje fotbal a hokej, nebo lyžuje a kolik jich něco dokázalo a to nemluvím o těch, kteří skončili se zdravotními problémy. Vrcholový sport za každou cenu mě osobně velmi děsí, ovšem sport jako prevence, at už se jedná o drogy, špatné kamarády, obezitu nebo jako zábavu tak to je věc za, kterou se hned postavím. Naše děti vyrůstají v daleko větší svobodě a mají daleko větší možnosti výběru. Žijeme v 21 století, hranice lidských možností se zdájí být ve sportu skoro dosaženy, zato ve vědě, v lékařství, v umění mají naše děti daleko větší šanci být opravdu dobří. Chce to hodně pozorování a zkoušení, než najdete něco v čem je vaše dítě vyjímečné, a když to nebude sport tak se svět nezboří. Všem talentovaným sportovcům a jejich obětavým rodičům se klaním a obdivuju je. Mějte se fajn a sportu zdar.
Osobne nemam nic proti sportu a sportovcum. Sam si rad zasportuju. Ale predstav si, ze by chtel byt vrcholovej sportovec uplne kazdej. Tato planeta by se hemzila Jagrama, Beckhemama a podobnyma. Musim souhlasit s nazorem ze prispeni sportovcu k pokroku lidstva je mizive. Uvedom si, ze sport je v konecnem dusledku jen zabava pro masy lidi. A jista skupina lidi, ktera nas ma bavit za to bere vic jak je tahle planeta schopna vyprodukovat. Patri mezi ne sportovci, herci a dalsi preplaceni lidi. Spatruji prinos nasi civilizaci vic v lidech, ktery hledaji a rozsiruji obzor lidstva, aby mohlo efektivneji cerpat zdroje, aby lidi neumirali na nemoci. Kdyby v 16 stoleti
vsichni vrcholove sportovali , kde by asi dnes bylo lidstvo? Zili bychom v predstave, ze jsme centrum vesmiru tak, jak si to dnes mysli prave ti zmineni spickovi sportovci, herci a spevaci. A bohuzel, TV Nova je zrovna program ktery podobne lidi zere…
Tak s timhle nazorem naprosto nesouhlasim.Kazdy si muze vybrat sve zamestnani a byt v necem opravdu vyjimecny a dobre ohodnoceny, to mi nepripada az tak moc nespravedlive.Konzumni je dle meho nazoru clovek,ktery kouka na TV NOVA a na vsechno nadava.To nema se sportem nic spolecneho.Proto bych byl moc rad,kdyby se moje dite sportem zivilo a melo klidne milionu nekolik…
Co je to za job vrcholovy sportovec? ja si myslim ze job musi niecim prispievat k rozvoju spolocnosti. sportovci skorej konzumuju…
nikdy nebudem suhlasit s tym aby bral fotbalista alebo hokejista miliony, doktor par supov a ucitel niekde v afrike hrst prosa. zdroje planety su proste rozdelene nerovnopravne a vrcholovy sportovci-aspon ista skupina su ti ktory beru spolocnosti vyse jak jej davaju.
Milý Radku,
myslím, že budoucnost mají spíše renesanční osobnosti – ne jen ti, co dělají a vydělávají na jedné jediné věci, které, aspoň jak si sami myslí, rozumějí!
A sport je buď zábava, nebo byznys…takže to mně můj otec mohl učit třeba soustružit nebo mně nutit studovat třeba práva, abych mohla vydělávat jako zástupce sportovců, ne?:-)
Vidím, že kráčíš hrdě v rodičovských šlépějích a v dobré víře už to má Áňa jasný:-) Ale co když bude umělecky nadaná po mamince? Na druhou stranu, kdo dnes nesportuje, jako by nebyl. Nové sportovní rubrice třikrát nazdar!
Milá Kamčo,
velmi obdivuji Tvého otce, chtěl bych jednou pro svoji dceru udělat totéž. Zřejmě Ti nedokázal vysvětlit, že by ses jednou mohla živit tím, co by Tě mohlo i bavit. V dohledné době Tě svými články přesvědčím o tom, že existuje spousta vrcholových sportovců, kteří za svoji kariéru vděčí především svým rodičům.
Zdraví Radek.
Ahoj Radku!
Je určitě fajn, když Tvé dítě výborně kope do míče nebo je hvězdou sjezdovky. Mám taky ráda sport, i když jako těhulka už spíše z gauče (tak to má ale ráda i spousta tatínků, viď!?!), ale vzpomínám si na mládí, kdy nás tatínek, jinak zdatný a ambiciozní tělocvikář(a hrdý otec),neustále honil po kurtech, atletických oválech, tělocvičnách a zasněžených pláních.
V té době bych ráda chodila na flétnu, do baletu nebo jen tak ven s holkama, ale mně se ta doba pojí jen s propocenýma tričkama, nesplněnými limity a nedosažitelnými olympijskými rekordy.
Takže ke sportu jsem získala v mládí velmi negativní vztah a nejlepším sportem se mi stala kávička a cigaretka v naší „holčičí“ kavárně…
Jak jsme se pak dostala zpátky do tepláků? Asi přes partičku známých, s kterými byla legrace a mimo to jezdili na vodu, na kolo…prostě to byla zábava, kterou Ti nikdo neordinoval, nikdo neměřil čas a body….
Mobile Sliding Menu