Byl jsem u porodu

Rubrika: Určeno pro tatínky

272031_amor_de_padreV roce 2000 jsem měl tu čest být u toho, když vzniká nový život. Poprvé jsem jsem svou dceru Lucinku mohl držet v 10 hodin 24 minut magického data 2.2.2000. Celou dobu porodu nás přes okno pozorovala straka, která si jen tak seděla na protějším stromě…

Původní manželčina domněnka, že je to jen zácpa se nepotvrdila. Teď je to už pětiletá slečna se silnou osobností.
Má zkušenost z porodem byla pěkná.Myslím si, že si ani doktoři se sestrami tolik nedovolí, když je tam manžel…

Po čtyřech letech od mé první zkušenosti z porodem, jsem se tam ocitl znovu.Tentokrát porod trval o něco déle a provázela jej komplikace, která naštěstí byla rychle vyřešena. Románkovi se dlouho nechtělo jít na svět, a když už se rozhodl, měl kolem krku omotanou pupeční šňůru. Už začínal modrat, když rozhodla rychlost lékařů a malej se rozplakal. Jakoby se rozhodoval v jaké znamení se narodí. Díky necelým deseti minutám zůstal věrný STŘELCI.

Teď máme s manželkou dceru i syna a jsme šťastní.

Napsal/a: kevin

Toto taky stojí za přečtení!

Kam s dětmi za lyžováním? V italském středisku Passo Tonale děti milují!

Italové děti milují, to je obecně známo. A udělají pro ně první poslední. Lyžařské středisko Passo Tonale vás o

Čtu dál →
Jak dětem ulevit od ucpaného nosu

Jak dětem jednoduše ulevíte od ucpaného nosu

Milé maminky, jsou Vaše děti často nachlazené? Teče jim z nosu, v noci mají ucpaný nos a těžce se jim dýchá? Pomozte

Čtu dál →

Môžem dať dieťatku jesť hocičo?

Môžem dať dieťatku pribináčika? Alebo zákusok? Alebo kupovanú nočnú kašu? V mamičkovských internetových skupinách sa pravidelne objavujú otázky, či to alebo

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (55 vyjádření)

  • Anonymní

    Dobrý den,
    myslím, že nový život vzniká početím. Tedy spojením mužské a ženské pohlavní buňky, nikoliv porodem.
    Jinak u porodu jsem manžela měla a byli jsme všichni tři šťastní.

  • Anonymní

    Všem nastávajícím tatínkům přeji hodně odvahy,aby mohli podpořit svoji ženu na sále.Můj manžel mi hodně pomohl při prvním porodu a za týden jde se mnou opět na sál.Jsem za to vděčná a moc si za to vážím.Myslím si,že ho to taky ovlivnilo,máme hezký vztah,jak se synem,kterého držel úplně první manžel,tak i k naší ještě nenarozené dceři,které se dočkáme za týden.

  • Anonymní

    Chtěla bych všem tatínkům říct at k porodu určitě jdou,je to veliká psychická a fyzická opora.Můj manžel byl se mnou celou dobu tj.23hod kdy jsem rodila,bylo to vyčerpávající ale nebýt jeho bylo by to ještě mnohem horší.Ted mám 6dní do termínu porodu druhého dítěte a manžel bude opět semnou,už se nemůžu dočkat až malého sevřeme v náručí.Držte nám prosím palce!

  • ja pridam trosku z jineho soudku….muj byvaly manzel byl u porodu jen mladsiho syna….a taky ma k nemu jiny vztah a mne to boli…a starsi syn to taky vnima….jdete k porodum vsech svych deti….

  • Můj mamžílek byl semnou u porodu obuch dcer a vím,že byl rád a rád vzpomíná nato jak pyšně držel jako první naše dcerky v náručí.Byl mi velkou oporou a díky jeho optimizmu jsem i já byla vpohodě a když bylo povšem tak šlo vydět že i on „tvrďák „byl naměko jako malí kluk. Byly to ty nejhezčí dny narození našich dcer.A proto taťkové děte do toho s mamkama jednou nato budete rádi vzpomínat!!!!

  • redakce

    z redakce:

    Dobrý den, budou to tři měsíce, co se nám s Kačenkou narodila dcera Michaela. Rodili jsme u Apolináře, byl jsem u toho, když přišla na svět a jsem rád. Byl to opravdu silný moment, zážitek, něco… Rodili jsme 13 hodin, den po termínu. Kačence tu noc nebylo dobře, jeli jsme tedy druhý den odpoledne na prohlídku, ale monitor ukázal, že porod přichází, a tak se z původně plánované běžné prohlídky stal ten nej zážitek v životě. Manželka byla skvělá, jsem na ní i Míšu pyšný. Moc pyšný. Komplikace byly, neřeknu jaké, důležité je, že to dopadlo skvěle a jsou obě v pořádku. A ještě jsou tak krásný:) Zvláštní dík patří porodním asistentkám na sále č. 1, byly ochotné a trpělivé. Díky, holky!
    Přál bych si, aby lidé byli hodní, vážili si jeden druhého a měli rádi své děti. Jsem naivní?
    Radek Mrakeš

    vložila Lenka

  • Pomněnka

    Tak moc, moc gratuluju.
    A teď jsem si uvědomila, že malý poznal svého tátu hned po narození, miluje ho, vnímal ho stejně, jako mě. A myslím si, že je to právě tím, že byl u porodu..

  • Tatínku Viktorky,i já se přidávám s přáním všeho dobrého a ať vám to všem třem pěkně klape.

  • Dáša P.
    Dáša P.

    Tatínku,
    moc blahopřeji!!!
    Pozdravujte ženušku a ať jsou holky obě zdravé!
    :o)

  • Anonymní

    Jsem „anonymní z 1.9.2006“ 🙂 Naše maličká kopie se narodila přirozeně a přímo bleskově slunného dne magického data 9.9.06. Asi jste museli vysílat nějakou pozitivní energii či co… protože porod trval extrémně krátkou dobu, pouze dvě a čtvrt hodiny! Byl invokovaný, ale proběhlo vše hladce. Mamina i mimčo jsou zdravé a krásné. Pomněnko, Arabat, díky 😉
    Po prožité zkušenosti se ještě víc ztotožňuju s myšlenkou přítomnosti táty u porodu. V ty samotné okamžiky jsem si sice moc užitečně nepřipadal, protože instrukce jak dýchat, kdy tlačit, kdy odpočívat atd. obstaral dokonale porodní tým. Ale vím, že mamina se mohla v mojí přítomnosti soustředit na svůj velký výkon. Ony stačí maličkosti; přidržet hlavu, navlhčit rty, osušit čelo, pohladit. Pošeptat něco hezkého, třeba „jde ti to báječně, jsi skvělá“ 🙂 Od táty to zní jinak, než od porodníka.
    Holčička je krásná a jmenuje se Viktorie.
    Kdyby sem ještě někdy zabrousil nějaký váhající táta, tak mu vzkazuju: jestli tam nepůjdeš, tak jsi prošvihl jeden z nejšťastnějších dnů svýho života!

  • dadýsek
    dadýsek

    Já jsem manžela měla u prvního porodu a i když nastaly komplikace a musela jsem na cř, tak vím jen to, že plakal dojetím, když mě vezly na sál a pak ještě víc když viděl naší malou krásnou dcerušku.Ale jaké měl pocity z porodu, tak to mi do dneška neřekl, možná svému bráchovi, ale nevím.Ale co vím jistě, že mít manžela u porodu je krásná věc a hodně ten chlap tu maminu podrží hlavně psychicky. U druhého porodu dvojčátek manžel nebyl a to proto, že byl plánovaný císař, ale v den narození viděl mimča-páreček jako první a hrdý tatínek (o:

  • Anonymní – držím palečky, ať je porod co nejvíc v pohodě :o)

  • Pomněnka

    Poslední anonymní, to je super přístup, tak ať ta vaše kopie maminku moc nepotrápí aje vše OK

  • Anonymní

    Každým okamžikem čekáme s ženušou narození našeho prvního. Nevíme jestli to bude kluk nebo holka, na ultrazvuku se nám pořád schovávalo… Až dosud jsem neměl celkem jasno, jak to je vlastně s úlohou táty u porodu. My chlapi asi máme vrozený nějaký „řešitelský komplex“, čili co nemůžeme hned nějak vyřešit, to jde mimo nás. (Možná proto taky je pro nás těžké se naučit ženám jen naslouchat aniž bychom hned nenavrhovali nějaké řešení.)
    Přečetl jsem všechny příspěvky, a díky Vám všem. Teď už vím přesně, co tam mám dělat. Už se nebojím, že to bude řezničina; už se nebojím být u toho, až moje milá bude křivit tvář bolestí, a nemám ani strach z toho co mám dělat, až se na mě bude dívat a já uvidím, co prožívá. Ať už s sebou přinese porod cokoliv, nemůžu se dočkat, až uvidím poprvé na světě naši maličkou kopii, tu nepopsanou knihu 🙂
    Ještě 1x dík!

  • Anonymní

    Dášo není co dodat..jsou ale i „tatínci“,co místo podpory ¨ženy sedí z kumpány v hospodě a vedou „silácké řeči“,že budou otcové ,ale že je to jen ženský věc:-(((!!A myslím,že se pak podobně chovají k ženě i v jiných oblastech!!A ty ženy jim to i trpějí!!Bohužel!!!

    Vážím si otců,co jsou u porodu a vše je i jejich starost!!Já jsem tak byl vychovám a jsem u kolegů za egzota!!At si!!Mě je líto jich!!! Neříkám,že jsem mozek světa,ale jsou to hlavně primitivové!!!Muž by si měl ženy vážit v každém směru!! -ženy jsou to,co mi nedokážeme!!A to nejen schopností rodit!!!:-))A pokud ne,není to u mě chlap!!!! S pozdravem Oskar

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist