Právě uplynulý rok začal pro nás starodůchodce slibně: naše nejstarší vnučka dostala za výborný prospěch na VŠ možnost studovat v Americe. Denně jsme přes skype byli s ní ve styku a radovali se z jejich úspěchů i z cestování po Americe o amerických jarních prázdninách.
Však se na cestu dobře zásobila i financemi z brigád doma. V lednu jsme taky lehce oslavili s manželem 50. výročí našeho seznámení a ve skrytu duše se těšili další rok na zlatou svatbu. Žel, osud tomu chtěl jinak a manžel mi v srpnu náhle zemřel … Po zbytek roku i nyní prožívám nejhorší okamžiky mého života. Zvládla jsem s potížemi řízení okolo dědictví, vdovského důchodu, běhání po úřadech … Co je platné, že se o mne obě mé děti starají, když nemám nikoho, s nímž bych si i během dne popovídala, potěšila. Moc špatně chodím, tedy jen okolo domu a autem na nákup. Kamarádka sice občas přijde, ale má taky svou rodinu. Snad se za čas o prázdninách potěším s vnoučaty.
Do nového roku bych nepřála sobě, dětem i vnoučatům nic jiného než ZDRAVÍ! Kdo má zdraví, má všecko!
Napsal/a: pateta
