Já a bylinky

Tak dlouho jsem váhala, jestli mám napsat nějaký článek o tom, jaké bylinky sama používám, až je tady najednou konec soutěže, takže píši na poslední chvíli. To bych ani nebyla já, kdyby to bylo jinak.

Vzpomínám si na babičku, která měla nějaké bylinky na zahrádce. Nebylo jich hodně, ale pamatuji si na měsíček, který se snad přikládal na bradavice, dále tam byla petrželka, pažitka a doma v květináči aloe vera. Jinak samozřejmě všude možně rostla pampeliška, sedmikrásky a taky kopřivy, které jsem neměla tak ráda a jen jsem nechápala, proč vlastně rostou, když tak pálí. Po každém opálení nám babička říkala, jak budeme zdraví, že je to bylinka. No, tehdy jsem si myslela svoje. Ještě bych zapomněla na kopr, který nemám ráda, protože mi nevoní, ale u babičky byla občas koprová omáčka, kterou jsem samozřejmě nejedla a dále ho používá naše rodina k zavařování okurek. Tam mi tedy už tak nevadí.
S kamarádkou jako malé holky jsme u nich na zahradě sbíraly šťovík. Ten byl výborný. Ještě dnes si vzpomínám, jakou měl kyselou chuť. Bohužel od dětství jsem ho nikdy neměla a ani nevím, jestli se prodává, nebo jestli u někoho roste.
Ve škole jsme museli sbírat bylinky. Tak jsem vzala papírový pytlík a ve volném čase do něj dávala buď jitrocel, nebo hluchavky. S rodiči jsme jezdili na šípky, které jsme taky odevzdali do školy. Babička nám ze šípků vařila čajík. Pro mamku bylo pohodlnější koupit porcovaný.
Taky vzpomínám na heřmánek, který jsme doma popíjeli a jak krásně voněl. Hodně jsem trpěla na afty. Měla jsem je v ústech každou chvíli a kdo je jednou měl, tak ví, jak je to nepříjemné a bolestivé. Mamka mi na to dávala heřmánek, ale nějak mi nepomáhal, až jednou jsem byla u tety na prázdninách a samozřejmě mi tu radost zase musel překazit aft. Tak mi teta uvařila šalvěj, která ten puchýřek krásně stáhla a od té doby, když se objeví u mně nebo někoho v rodině afty, tak jedině šalvěj.

Minulý rok jsem si u nás na zahradě založila skalku a do ní nějaké bylinky. Mám tam bazalku,kterou mám ráda v salátech s rajčaty, pažitku, která se u nás hodně jí na chlebě s máslem, ale i v salátu, dále meduňku, z které je výborný uklidňující čajík a mátu peprnou a citronovou.
Mátu používám taky ve formě čaje. Jednak mátový čaj zbožňuji a taky je výborný na žaludek. V létě jsem mátu ještě dávala do nápoje mojito, když přišly kamarádky večer posedět na terasu. Děti si ji občas utrhnou jen tak, do pusy.
V květináči před vchodem mám levanduli, jejíž vůně je tak příjemná. Letos si chci určitě svoji bylinkovou skalku ještě o něco rozšířit.

V kuchyni jinak používám bylinkovou sůl, kterou mi kamarádka dovezla z Německa, ale manželovi nechutná, proto ji dávám velmi opatrně. Já jsem na oplátku darovala provensálské koření, které doma nikdo nechtěl. Z Řecka jsem si přivezla bylinkový olej a ocet a používám je hodně do salátů a chuť je opravdu jedinečná.
Majoránku dávám do spousty polévek a samozřejmě do bramboráků. Od mamky si nosím libeček a dávám ho taky do polévky. Mám ráda pizzu, ale oregáno, které do ní patří ne.

Z paměti se mi teď ještě vynořuje třezalka, kterou jsem pila jako čaj, protože jsem nemohla dlouho otěhotnět a známá mi ji poradila. Otěhotněla jsem brzy, ale jestli to bylo třezalkou, tak to nevím. No a při kojení jsem si dopřávala fenyklový čaj, aby neměli kluci bolení bříška. Ten mi tedy taky moc chutnal.

Tak to jsou asi všechny bylinky, s kterými jsem se dosud setkala. Možná jich časem bude ještě více.

Napsal/a: milli.s