První setkání s čertem

Rubrika: Tradice a zvyky (nejen) v naší rodině

1237866_devilMám 21 měsíční dcerku Martinku a dnes jsme se poprvé potkaly s Mikulášem a čertem. Pravidelně chodíme do sokola na cvičení a dnes to bylo cvičení s nadílkou…

Pořádně jsem nevěděla, jak to probíhá, a tak jsem z toho byla trochu nervózní, abych něco nezazdila. Martinka je totiž někdy trochu cíťa. Nicméně, měla jsem pocit, že by se měla s Mikulášem potkat.
Všechny děti si sedly s rodiči na lavičky a čekali, až dorazí. Mátě to bylo dlouhé, tak jsem jí musela dost přesvědčovat, že má být u mě a být hodná, aby ukázala Mikulášovi, že si nadílku zaslouží.
Po chvilce konečně dorazili! Údiv byl patrný snad ze všech očí a i ty Mátiny byly naprosto upřené na tu trojici.
Aby děti ukázaly, co všechno umí, řekly asi tři básničky, zazpívali jsme společně písničku, ukázaly, jak umí válet sudy a dělat kotouly a pak už následovala odměna. Mikuláš obcházel děti a každému dal z velikého pytle perník.
Naší cácorku ale nebavilo už čekat, protože jsme seděly až ke konci lavičky, a tak se vydala k čertovi, který seděl opodál, na průzkum. Váhala jsem, jak se mám zachovat, ale protože to byl čert kliďas, tak jsem Martinku nechala jít.
Nejprve byla taková nesmělá, ale nakonec se odvážila s čertem skamarádit. Hladila ho po vlasech, tahala ho za ocas a brala mu metlu.
Svým chováním přilákala i ostatní děti a myslím, že víc než Máťa byli překvapení ti čerti.
Jediným mínusem bylo, že Martinka nedostala perník od Mikuláše, protože se věnovala čertovi. Potom jí to mrzelo, že ostatní mají a ona ne. Dostala ale ode mne banán a smutek byl rázem tatam.
Jedna pravda totiž je. Čertama jí nikdy nestrašíme, a tak vlastně ani asi netušila, že by mohli být nějací zlí.

Napsal/a: Anazuz

Toto taky stojí za přečtení!

Jak strávit víkend s dětmi v Praze?

Praha je tak kouzelné místo nejen díky své stovce věží nebo památek, ale také proto, že je zde nekonečné

Čtu dál →

Spoření pro děti: jaké máte možnosti?

S novým přírůstkem do rodiny je čas začít myslet na budoucnost. Chcete-li svým ratolestem zajistit lepší start do života, neměli

Čtu dál →

Jak vybrat ty pravé plenky pro novorozené miminko?

Očekávání miminka sebou nese spoustu radosti, ale také rozhodování a nákupů. Jednou z věcí, bez kterých se určitě neobejdete,

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (4 vyjádření)

  • Když byl Marťoj 1,5roku, tak je poprvé viděl na Mikulášské besídce pro děti u babičky a také se jich moc nebál. když mu bylo 2,5 tak jsme ještě ani nechtěly zvát čerty a když chodily, šli jsme s ním ven, sedly si za strom a pozorovali je, jak chodí..Vloni už jsme šli večer na procházku a z dálky je pozorovali a pak přišli k nám domů. A to jsme je nezvaly! Jenže tady choděj tak hnusní, že se jich fakt i dospělý leknou…Tak čert chtěl udělat „past“ na Martínka a chtěl na něj vyskočit, tak to jsem jim zakázala! Marťoj stačilo, když zahlédl Mikuláše a začal natahovat a pak čert vystrčil rohy zpozarohu a to začal kluk už brečet a vrtal se babičce do náruče…Pak nechtěl ani balíčky, co nechal za dveřma a pořád říkal, že smrdí čertem..rozbalil je až 2.den. Letos jsme nezvali a žádní nepřišli a jen jsme z okna poslouchali, jak vesnicí chodí a pak jsem poslala malýho s dědou za dveře pro balíčky…tam ležela i myš, co si tam naše Micka odložila, tak jsme se tomu hodně nasmály.
    Za rok uvidíme, jak to bude..ale letos byl čert a Mikuláš na Mikulášské besídce ve školce a myslím, že to jako setkání s čertem v kolektivu je pro tyhle prcky nejlepší variantou…

  • My jsme taky měla nadílku na cvičení v Sokole, u nás to probíhalo tak, že Mikuláš začal povídat, že se dozvěděl, že sem chodí cvičit šikovné děti a jestli mu a čertům něco ukážou, děti zacvičili a pak paní cvičitelka vyzvala čerty, jestli taky něco umí, čerti začali dělat kotouly a různé vylomeniny, děti úplně přešel strach, pak se rozdala nadílka a děti se čertů vůbec nebály.

  • Já jsem se pořád rozhodovala,jestli si čerty pozvu. Daníkovi jsou dva roky a čtyři měsíce. Nakonec jsme se rozhodly,že půjdeme ven a uvidí je jen venku. Jenže to nevyšlo a v 16.30 usnul a probudil se v 18.30. Tak jsme nikam nešly. Ale starší syn Michal se přišel zeptat,jestli mají přijít čerti. Jeho kamarádi měly moc hezký masky. Tak k nám nakonec přišly dva čerti,Mikuláš a Anděl. Daník stál u mě,koukal na ně a když jsem mu předříkávala Paci,paci,pacičky,tak čert zarachotil řetězama a bylo po odvaze. A tak hezky se nadechoval,že začne Paci paci říkat. Jenže se bál řetězů a už se na ně ani nepodíval. Ani balíčky si nechtěl vzít. Jen se ale za nima zavřely dveře,vrhnul se na balíčky. Tátovi pak vyprávěl,že byly u nás veliký čerti a Mikuláš a že se hodně bál.

  • Nemyslím si, že by to mohlo být tím, že jí čertem nestrašíte. My jsme naši malou taky nestrašili, naopak jsem ji připravovali na setkání s nimi se slovy:“Mikuláš je hodný, dá ti dárečky a čert taky.“ Ona odvětila:“Jáse črta ani Mikuláše nebojím“. Ale opak byl pravdou, držela se nás jako klíště, hlavu zarytou do našich ramen a dokonce mne kousla. Přestože tam byly i jiné děti, které se s čertem a ostatními klidně vyfotily. Asi je to pocitová záležitost a každé dítě reaguje jinak. O strašení ani tak nejde.

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist