Máme doma klučíka, který je opravdu dárečkem v každém slova smyslu – narodil se totiž na Štědrý den, a tím jsou mnohdy jeho „jobovky“ titulovány – „No Ty jsi ale dáreček!“. Letos mu budou 3 roky. Je to fakt dáreček do nepohody!
To, co se mu povedlo nedávno, nás s manželem dostalo tak, že jsme se tomu dlouho a dlouho smáli. A nejen my! Posuďte sami.Znáte to – je den, kdy už na Vás opravdu všechno padá a stačí maličkost a Vy vybuchnete. Jeden takový den se vracíme celá rodinka z nákupu. Manžel přivolává výtah, malý stojí poslušně u jeho nohou a pořád něco „mele a mele“ a já se chystám na pravidelný výšlap do 2. patra hezky pěšky po schodech. Výtah zastaví, můj otevře dveře a já nás tradičně odstartuji se slovy: „Kdo bude nahoře první?“. A v ten moment to přišlo. Malý namísto známého a natěšeného „Já mami, já, já, já!!!“, pronese: „A kam mami dééš?“. No uznejte, že se to samo nabízelo, a tak ze mně vypadlo: „Do ř..i!!“. Jaké bylo naše vyvedení z tranzu, když se na mě prcek juknul tím svým kulišáckým pohledem a pronesl: „A pěšky???“.
V ten moment jsem zapomněla, že toho mám za sebou dost a dost, vzala jsem toho našeho chlapečka do náručí, řekla mu mezi záchvaty smíchu, že jo a utíkala i s ním do toho 2. patra.
No není to Dáreček k pohledání??
P.S. nad tátou, který jel výtahem, jsme samozřejmě vyhráli!!!!! ;o)
Napsal/a: pitrysek
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (2 vyjádření)
Mám doma 3-letého synka Radečka, je to trošku zlobítko, ale moc fajn kluk. Ráďa je hodně pořádkumilovný a ze všech prací má nejraději, když spolu vytíráme. Jednou takhle utíkal čůrat, jenže, jak se občas stane, běžel pozdě a trošičku si počůral slipy a když pak seděl na záchodě a pokukoval po kýblu a mopu, už jsem začala tušit, co bude chtít dělat po tom. A opravdu začal tahat kýbl, a že jdeme vytírat. Já mu na to říkám: „dobře vytřeme, ale napřed si vem suchý slipy a než si je oblíkneš, já to tu připravím. Jo, suchý kalhotky si vem“. Než jsem stihla naplnit kýbl vodou, Ráďulka přiběhl a měl na sobě moje spodní kalhotky.
Náš malej Daník /23 měsíců/ je taky takovej dáreček. Naučil se otevírat venkovní dveře u bytu a začíná nám utíkat. A vždycky si najde nějakou průpovídku,kterou nás dostane…
Chtěl jít ven,tak si vzal padesátník,co má na hraní a se slovy- mami pá mňam bombo -prostě odešel. Chtěl si jít koupit bonbony.
Když byl Daníka starší brácha u babičky na prázdninách,tak se Daník pořád po Míšovi ptal. Tam jsem mu opakovala,že Míša spí u babičky. To se se mnou hádal,že nespí,že hačá. A pak se sebral a se slovy-ahoj Míša pá babi,odešel..