O strašidle

Tak hupky šupky do pelíšků, hezky přikrýt a poslouchat…

Byly dvě malé holčičky Eliška a Kačenka, Eliška byla ještě malinká, a tak usínala u maminky, ale Kačenka byla už starší, a tak měla chodit spinkat hned co skončil večerníček…. ale ve středu, to byla vyjímka chodila spát až po srandě… jinak jí vždycky maminka a tatínek, někdy i Eliška, dali pusinku, popřáli dobrou noc a Kačenka šla spát….

Různě si vymýšlela, že má ještě hlad, žízeň, ještě musí na záchod, ale jednou se stalo že přiběhla z pokojíčku, že tam je strašido a že se moc a moc bojí…

Eliška už spinkala, a tak se šla maminka opatrně podívat, kde že je to hrozné strašido…?
Koukla na skříň, koukla pod postýlku a nikde nic, ale za chvilku to sama slyšela…
Nebylo to strašido, to venku cvrkali cvrčci a Kačenka je ještě neznala, a tak se jich bála :o))
Maminka jí řekla že to jsou bratranci Hopa ze Včelky Máji a že se jich nemusí bát… že jí taky hlídají, jako medvídek kterého měla v postýlce…
Popřála jí dobrou noc a Kačenka se už nebála a hezky spinkala až do rána.

Napsal/a: Mates