Tak jsem si nedávno při odpoledním kafíčku pustila fantazii „na špacír“…Čím to naše štěstí jednou bude?
Máme Ondráška, je mu devatenáct měsíců, táhne mu na dvacátý…:-)..
Taťka by doma rád fotbalistu, přinejmenším člena Gambrinus liga týmu, ale v případě Chelsea nebo Manchesteru taky dobře…:-)). K Vánocům jsem jim nadělila kopačák…Ondrášek trénuje kopání sotva začal chodit /musel,chudáček…:o))/. A náš taťka? Kdykoli jdeme do obchodu,nesmíme minout příslušné oddělení s kopačkami. Stále mají až číslo 30. /což kvituji s povděkem:-)/…
Babička doufá, že se jí splní sen o klavírním virtuosovi. Ondráškova teta nesplnila očekávání:-))…Kdežto Ondra do klavíru mlátí už skoro rok a strašně se mu to líbí…babi říká, že k tomu má určitě! vlohy…
Praděda tvrdí, že z Ondry bude montér. V podstatě čehokoli. Náš Ondřej je totiž nadšen ze všech motorů, motůrků, sekaček, pil, vrtaček, kladívek, šroubováků, šroubů, ….S hlídáním je sranda…
Ondráškova teta rozhodla, že bude tanečník. Doslova od chvíle, kdy začal sedět, tančí a hýbe se do rytmu čehokoli. Reklama, rádio, dokonce i říkanka ho dokáže rozhoupat…Naposledy byl nadšen, když: „pívá tin-tin“, což znamená novou hitovku, kde zpěv napodobuje trabant( u nás rin-tin-tin)…
Prababička myslí,že Ondra bude automechanik po pradědovi. Protože k montování je připojena i Ondráškova vášeň ke všemu, co má alespoň jedno “ tolo“. Tudíž jdeme-li po ulici, stojíme přibližně každých deset metrů, to když okolo jede “ bus, avja/avie/, auto, auto mají/malé/, tintin/trabant/, tatol/traktor/, badl/bagr/,…“
Samozřejmě že ke všemu si celá naše rodina myslí, jak ten náš Ondrášek je geniální dítko…:-))
A já tu tak sedím u té kávičky a říkám si, že je úplně jedno, jestli je lepší či horší než jiné děti a čím vlastně bude….V tuto chvíli je nádherné, že ho máme, že ho milujeme a on miluje nás a potřebuje nás a my se budeme snažit vychovat ho co nejlépe budeme umět, aby ten svůj život dokázal pořádně chytit “ za pačesy“ a byl šťastný…
Napsal/a: Kee
