Chtěla bych se s Vámi podělit o zkušenost se svým gynekologem.
Když jsem zjistila, že bych mohla být těhotná, odcupitala jsem ke svému lékaři na vyšetření. Sestřička mi vzala krev a se slovy „Zítra se stavte pro výsledky“ mě vyprovodila z ordinace.
Druhý den jsem si šla pro výsledky…
Už jsem byla na řadě, když mi sestřička řekla, že dovnitř ani chodit nemusím, že hodnoty nepotvrzují těhotenství.
To mi přišlo divné, protože jsem si udělala tři různé těhotenské testy a všechny byly pozitivní. I přes podivné pohledy sestřičky jsem vešla do ordinace. Můj gynekolog mě přivítal a ptal se, co potřebuji. Vysvětila jsem mu celou situaci, to o těch pozitivních testech a sestřičce, která mi vnucovala opačný názor. Lékař otevřel moji kartu a řekl mi, že se sestřička nejspíš jen přehlídla, protože jsem doopravdy těhotná!
Musím říct, že jsem odcházela docela zmatená… Celou cestu domů jsem přemýšlela nad tím, jestli teda jsem těhotná, nebo ne?!
Ale průkazka pro těhotné, kterou jsem si odnášela od doktora, mě přesvědčila! Ano, jsem těhotná!
Za necelý měsíc jsem šla na kontrolu, no a můj gynekolog se mě ptal na léky, které užívám. Moje odpověď, „žádné“, ho vyvedla z míry. „Ale já tu mám napsány…“ a začal vyjmenovávat názvy léků. Chvíli jsem nechápala, ale pak mi to došlo – to jsou přece léky, které užívá moje matka!
Když jsem mu to řekla, tak se zamračil a mezi zuby prohodil: „No jo, vy máte stejná jména!“
Tak jsem se radši vdala :)!!!
Při další kontrole jsem hlásila změnu jména a bydliště. Lékařova doplňující otázka „A rodné číslo zůstává stejné?“ mě velice pobavila :)!
Termín porodu jsem měla určený na 10. 10. 2005.
13. 10. 2005 mě můj gynekolog poslal do nemocnice na vyvolání porodu. V nemocnici jsem se dozvěděla, že mi byl termín vypočítán špatně a mám ještě nejméně týden čas. Přesto se pokusili porod vyvolat. První pokus nebyl úspěšný, takže po dvou dnech přišel na řadu pokus číslo dvě. 18. 10. 2005 v 16:22 jsem porodila zdravého syna a hádejte, kdo mě po porodu šil?
No přece můj zmatený gynekolog :)!
Napsal/a: Máša
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (18 vyjádření)
Mášo…to mi připomělo příběh ségry,která má gynekologa,ale netuším,kdo z nich byl víc zmatený…Ségra byla asi 4 měsíce těhotná,když ji břicho často bolelo a tvrdlo,ale podle doktora to bylo normalní.Tak to ségra nějak vydržela,chodila na kontroly,na UTZ a vše bylo v pohodě.Až do doby,kdy jí v 7 měsíci ve městě praskla voda,tak šla k nejbližšímu gynekologovi a ten jí při prohlídce řekl,že jsou miminka v pořádku,že jí odveze do nemocnice a půjde na císaře.Chvíli na doktora koukala a řekla mu,že to musí být omyl,protože miminko čeká jen jedno.Ale pravdu měl doktor,ségra druhý den ráno císařem porodila dva kluky…
Po dvou dnech volala ségra svýmu doktorovi a řekla mu,že má dvojčátka. Koukal do karty a nějak to nemohl rozdýchat…..
Mášo…to mi připomělo příběh ségry,která má gynekologa,ale netuším,kdo z nich byl víc zmatený…Ségra byla asi 4 měsíce těhotná,když ji břicho často bolelo a tvrdlo,ale podle doktora to bylo normalní.Tak to ségra nějak vydržela,chodila na kontroly,na UTZ a vše bylo v pohodě.Až do doby,kdy jí v 7 měsíci ve městě praskla voda,tak šla k nejbližšímu gynekologovi a ten jí při prohlídce řekl,že jsou miminka v pořádku,že jí odveze do nemocnice a půjde na císaře.Chvíli na doktora koukala a řekla mu,že to musí být omyl,protože miminko čeká jen jedno.Ale pravdu měl doktor,ségra druhý den ráno císařem porodila dva kluky…
Po dvou dnech volala ségra svýmu doktorovi a řekla mu,že má dvojčátka. Koukal do karty a nějak to nemohl rozdýchat…..
Mášo, určitě Ti tato vzpomínka zůstala pořádně v pameti a beres to s usmevem, ale po pravde, podobne veci by se opravdu nemely stavat (ja se taky vice jak 26 let jmenovala stejne jako mamka a jediny rozdil byl v rodnem cisle….).
Mášo, určitě Ti tato vzpomínka zůstala pořádně v pameti a beres to s usmevem, ale po pravde, podobne veci by se opravdu nemely stavat (ja se taky vice jak 26 let jmenovala stejne jako mamka a jediny rozdil byl v rodnem cisle….).
Teda Mášo, to musí být fakt ranař, tenhle gynekolog, to bych tu výměnu opravdu zvažovala:-)…
Víš, já žiju na vesnici a ono tady není zrovna moc možností. Mohla bych sice jezdit do Nového Města na Moravě, ale Bystřice nad Pernštejnem je přece jenom blíž a i spojení je lepší. Ale s tím doktorem jsem si prostě užila svý! Teď už nad tím jen mávnu rukou, ale tehdy mi zrovna dvakrát do smíchu nebylo.
V pátém měsíci mi řekl, že z ultrazvuku zjistil, že náš mrňousek bude mít vbočenou levou nožičku. Řekl, že s ním budeme muset jezdit na cvičení, ale i tak mi nikdo nezaručí, že se to zlepší. V noci jsem nemohla spát…budily mě noční můry! Měla jsem strach o to maličké stvoření v bříšku!
Když se narodil, tak moje první otázka byla, jestli nemá něco s nožičkou…neměl a já byla ta nejšťastnější mamča na světě, to mi věř!!!
Mášo,není to vyčerpávající,mít tak nepříjemného doktora?Je fakt,že je asi nejdůležitější to,jak „umí“,ale když neumí být hlavně člověk,tak to je potom aspoň pro mě dost nepříjemné.My jsme nedávno celá rodina prchli od zubařky,která nastoupila místo naší (bohužel umřela).Nemohla jsem zkousnout její arogantní chování a teď se k zubaři dokonce těšíme a tak je to naštěstí i s ostatními lékaři,ke kterým chodíme.Tak ti přeju,ať si to druhé těhotenství (až to příjde) opravdu užiješ u možná jiného lékaře a ať dobře vybereš.
Tak v tom máš Bobinko pravdu!!! Někdy se musíš hodně prát s nepřízní okolí a tvrdě si stát za svým!!!
Já mám naštěstí na paní doktorku štěstí.Taky jsem při druhém těhotenství čekala dvojčata,ale ve 12 týdnu už bylo 100% ,že bude jen jedno (druhé nerostlo a vstřebalo se).Přiznám se,že se mi ulevilo,ale teď mě to někdy trochu zamrzí,vždycky jsem chtěla 3 děti.Vidíš Jarmuschko,teď máš krásné holčičky,ještě,že ses nedala a ustála to.Někteří lékaři vidí v těhulkách pacientky a ne lidi a je to hlavně na nás,jak se k tomu postavíme.
Taky jsem říkala, že až budu znova těhotná, tak jdu jinam:))!!!
no, já čekala holčičky (dvojčátka) po IVF+ET…
a když mě už z CAR propustili do péče mého lékaře, tak ten mi při první návštěvě navrhnul redukci… !!!
no, lituji, že jsem se hned nesbalila a nešla jinam, stresoval mě i dále…
pak už jsem prohlašovala, že tohle těhotenství dokončím u něho, ale případné další už rozhodně jinde.
Už jsem jinde, tak uvidíme…
Teda Bobino, to je síla… Něco podobného se stalo známé mojí známé… Ještěže umíme být pěkně tvrdohlavé, když jde o naše děti…
Mášo, gyynekologa bych teda asi změnila…
Ještě jsem zapomněla připsat konstatování pana primáře o jedné z vizit. Řekl: „Paní Kotoučková, můžu se Vás na něco zeptat?“
„Ano, ptejte se,“ zněla moje odpověď?
„Copak Vám udělal pan doktor K….(pozn.neuvádím jméno)?“
„Proč?“ opáčila jsem.
„Ale jen tak…když jsem viděl tu hrůzu ve Vašich očích, když jste ho zde uviděla, myslel jsem, že nám utečete z porodního sálu:)!“
Ahoj Mášo,to je fakt popleta,ale naštěstí se nic nestalo.Jak jsem při prvním těhotenství začala v 7.t. špinit,odjela jsem do nemocnice a tam mi doktor řekl,že je plod mrtvý a že mě „vyčistí“.Tím mě ůplně dorazil. A jelikož jsem naučená „důvěřuj,ale prověřuj“,poprosila jsem o UZ ještě jiného doktora,který konstatoval,že plod je v pořádku ,ale je tam hematom,který múže způsobit potrat.Bohužel si pan asistent trval na svém,tak jsem podepsala revers a nastoupila jsem do nemocnice,až se vrátila primářka z dovolené.Ta mi nasadila léky a po 4 týdnech jsem šla domů naprosto v pořádku. A hádejte co.Narodil se mi 8 dnů po termínu naprosto zdravý chlapeček Matyášek 4.200kg a 53cm.Pan doktor měl z toho tak trošku nepříjemnosti,ale hlavně,že jsem tenkrát dala na svůj instinkt.
Ahoj Maso, taky jsem si rikala, zes to s prehledem zvladla. Me jedna z mych doktorek nechala tyden na luzku (nez mi udelaji vnitrni ultrazvuk cipku, ktery se ji zdal zkraceny-nskonec jsem mohla normalne fungovat) a tak me vyplasila, ze jsem se nepoznavala… A to jsem jeste kvuli ni prisla o misto, sef si zkratka myslel, ze uz stejne zustanu doma, ale nakonec mi to ani nevadilo.
No, já se předem omlouvám :))), ale první co mě napadlo bylo, jak tě ten chaotik zašil? :)))
Koukám, Mášo, že tě „přehmaty“ tvého gynekologa spíše pobavily než naštvaly a nechala sis ho až do porodu (a vlastně i přes porod:-)…)- to tě asi hned tak něco nerozhází:-)….ale hlavně že máš zdravé dítko:-)!
Tedy Mášo, máš odvahu :-)) Že si u toho doktora s velkým D zůstala, já bych asi měla obavu, aby po tom všem, co přehlídl, nepřehlédl i něco závažnějšího. Hlavně, že to dobře dopadlo:-))
Mobile Sliding Menu