Jednou v lese vyrostl malý hříbek jménem Daník. Byl tak malinký, že ho skoro ani od země nebylo vidět. Bydlel na kraji lesa pod košatým dubem, odkud bylo vidět na zelenou paseku, kde rostly ostružiny a borůvky. Když svítilo sluníčko, tak motýlci poletovali z květu na květ a ptáčci trylkovali.
Ale léto pomalu končilo a po létě přišel podzim. Listy na stromech se začaly barvit do žluté, červené a hnědé. Bylo chladno a foukal studený vítr. Listy začaly po jednom padat na zem až malý hříbek úplně zasypaly. Barevný koberec z listí ležel všude. Hříbek Daník se strašne lekl, protože náhle nic neviděl, všude byla tma. Strašně zesmutněl. Nevěděl jestli je den, nebo noc, či svítí sluníčko. Nemohl se ani z té kopy listí vyhrabat ven, byl den ode dne smutnější a stále jenom plakal. Společnost mu dělali jenom mravenci a broučci.
Jednoho dne ale začalo strašně foukat, strhla se náramná bouře, listí létalo povětřím. Foukalo tak silně až tu celou hromadu listí odfouklo někam daleko. Hříbek Daník byl osvobozen. Když bouře utichla, mraky na obloze se rozešly.
Vyšlo zubaté sluníčko a svým zlatavým paprskem polechtalo hříbkův klobouk. Daník se na sluníčko pousmál a už nebyl smutný. Za pár dní z něho vyrostl pořádný dubák DAN.
Napsal/a: anonymní
