Tak jsme zase dva Ježečci!! Ani tomu sama nemůžu uvěřit! Když mi vyšel pozitivní test na začátku srpna a řekli mi, že se začalo uhnízďovat neoplodněné vajíčko, tak to bylo takové smutné a radost jsem ani nestihla projevit, dostala jsem Agolutin a čekala na MS…
Nejdříve řekli 10 dní, tak jsem volala a objednávala se, protože mi to nepřišlo, tak mi řekli, že mám počkat 14 dní a pak se objednat. MS nepřišla. Byla jsem tak vystresovaná, že když jsem byla na křesle a dr. mi říkala, že vše vypadá, že by to mělo každým okamžikem přijít, že jsem se rozbrečela. Vzali mi nějaké odběry a že si mám volat na výsledky. Odešla jsem už celkem v pohodě, když mě uklidňovali, že to může být počasím, stresem atd. Druhý den jsem zapomněla volat, další den byl v práci příliš hektický a já to zkusila jen jednou a nikdo to nebral a pak najednou byl pátek ráno 8 hodin a před noční, kdy spávám o něco dýl, mě vzbudil telefon. Volala mi sestřička, že jsem si nevolala na výsledky, tak jsem samozřejmě řekla, že jsem zapomněla a najednou jsem slyšela tu větu: „HCG máte pozitivní, je 149 a norma je do 5.“ Byla jsem v šoku.V pondělí jsem měla přijít na odběry znova, jak to pokračuje, ale stejně jsem to nevydržela a v neděli na ranní si vzala krev v práci a bylo to už 1123. Nemohla jsem se dočkat toho pondělka a přitom jsem z toho měla hrozný strach, že to bude zase nějaká jobovka. Ale závěr je takový, že k datu 28.8. jsme měli celých úžasných 6,6 mm a můj dr. se velmi příjemně usmíval (což jsem do té doby ho nikdy neviděla se usmát, snad jen ironicky!!).
Stále tomu nemůžu uvěřit a nechápu to! Hlavně nechápu to, že se celé roky snažíme o miminko, nakonec nám pomůže inseminace (to těhotenství nedopadlo dobře díky zjištěným genetickým vadám), byla doba, kdy jsem měla jsem pocit, že jsme nevylezli z postele v době ovulace a nic a pak najednou jsme spolu za celý srpen 2x a jednoduše mi řeknou – jste těhotná. Přikládám to té pravdě, že to je „přes hlavu“. Prostě jsme na to až moc mysleli a „snažili se“. Teď jsem začala uvažovat o změně práce, o dlouhodobé neschopnosti, abychom konečně s mým drahým byli spolu víc, než jen v ty ovulační dny a dovolenou. V době, kdy jsem propadala bezmocnosti a zoufalství, protože mi říkali, že do půl roku se každé podařilo otěhotnět po indukovaném porodu, tak jsem měla pocit, že mi ujíží vlak, protože už to je 5 měsíců. Po probrečených nocích, depresích ze situací denního života jako je podívat se na miminko (a že jich teď v rodině máme), do kočárku, všechny ty kolemjdoucí břichaté maminy, všude obchody s kojeneckým zbožím, pustím TV a tam rady nastávajícím maminkám…. Bylo toho najednou spoustu okolo mě a já to nějak nezvládala. Ale v tom zoufalství největším to opravdu vyšlo a mě udělalo strašnou radost se tady s vámi všemi o to podělit. A zároveň vám také poděkovat za půlroční držení palečků, psaní hezkých a povzbudivých vzkazů, které mi pomáhaly.
A co rady typu: když chcete otěhotnět a nejde to, tak na to nesmíte myslet? Ty jsou na prd, protože jak jde nemyslet na něco, po čem vaše dušička prahne, tělo volá a okolí se ptá „a co vy, miminko ještě nechcete?“ Sama jsem to zažila a musím říct, že jsem nenáviděla každou tetku, sousedku, která se mě takhle zeptala a pak ještě dodala, že už mám nejvyšší čas, protože už mi bude třicet.
Holky, chce to jen pevné nervy a pořád se usmívat. Mě to tedy pomáhalo a víc se mě už nikdo na nic neptal.
Držím palečky všem, které se snaží o miminka, všem které si prošly tím, co já a hlavně nevěšte hlavu, bude líp! Já tomu nevěřila a už to pomalu vzdávala a je to tady!!!:-)
Napsal/a: Ježeček
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (40 vyjádření)
Ježečku, objevím se jen občas, ale musím ti říct, jak moc ti držím palečky a tak strašně moc ti přeji zažít to přenádherné štěstíčko, až budeš ten voňavý uzlíček svírat v náručí, pak zapomeneš na všechna příkoří, i na tu jedovatou babu, která je jistě „člověkem na svém místě“ a svou práci má určitě moc ráda:-)
Ježečku, mám podobnou zkušenost. Genetičku opravdu na úrovni. Nemám ani chuť vše vypisovat. 🙁
Její zdravotní sestra si během mojí návštěvy lakovala nehty a pak mi neuměla ani odebrat krev. Když už se o to pokoušela potřetí, nevydržela jsem to a řekla si, zda by to nemohl udělat někdo jiný. Přišla sestřička z gynekologie a krev byla v ampulce hned.
Výborný nápad! :))
to tykání mě taky už napadlo,ale asi je tohle pod mou úroveň, snížila bych se na tu její…:-) Ale přemýšlela jsem nad tím!
Ježečku, co jí zkusit taky tyknout? :-))))
Ježečku, já bych být Tebou zkusila jinou lékařku, tohle by mi vadilo. Lékař by měl mít profesionální odstup, ale měl by mít takt, což v tomhle případě určitě neplatí.
Držím palce a držte se oba, Ježečkové.
Ježečku, tohle je fakt tragédie :(((
Obdivuji Tě, že tohle vydržíš…. i když já chápu – co by máma pro dítko neudělala 😉
Můra jedna, diplom by spíš měla vrátit ona a opravdu odcestovat někam do prvohor… tohle mě doslova nadzvedlo ze židle!
Ale Tobě přeji jen samé krásné zážitky a ať to rychle utíká! 🙂
Já ji fakt nějak neberu, jen prostě vím, že od ní musím mít papír na AMC,tak to prostě musím vydržet ty řeči. Jinak je fakt hrozná. Když jsme tam byli poprvé, tak se úplně rozohnila a začala na mě řvát, jak to že já myslím na děcko, v prvé řadě musím dát dohromady sebe, na děcko teď zapomeň,kolik jich máš doma ti musí stačit a nejlepší věta byla, že brzo umřu.Samozřejmě mi tykala, protože lidi, co fakt patří k prvohorám chováním,to dělají.Takže jsem se urazila a od té doby mi nemá co říct. Takhle jsem jí to řekla a takhle si tvářím,když tam musím.A musím ještě dodat, že kromě exému od narození a nadváhy mi nic jiného není:-)A jestli brzo umřu – na to jsem jí odpověděla, že si myslím, že jsem u genetika a ne u kartářky.A fakt mám pokoj. Tyká mi samozřejmě dál,ale už tam nesedím 30 min., ale jen 10:-)
A ještě jedna perlička: když jsem byla těhotná a šla tam pro papír na první AMC, tak po mě začala řvát, jestli beru nějaké léky na srážlivost. Vzhledem k tomu, že jsem asi před týdnem byla na preventivce z práce, tak jsem věděla jakou tu koagulaci mám-v normě i přes to,že jsem byla už v tom 18.tt.A ona, aniž by věděla o těch výsledcích, tak začala s těma lékama a jaký je můj gynekolog neschopný a měl by vrátit diplom,jestli vůbec nějaký má,že mi nic nenapsal.Ptala jsem, proč bych měla brát?Protože v těhotenství se koagulace zhoršuje a určitě máš nějaké projevy krvácení.Ale to, že to je opravdu fyzilogické a řeší se až projevy masivnější, protože to, že krvácíte z dásní není ohrožující život. No tehdy jsme si hezky popovídaly… Nevadilo mi ani tolik to,že by do každé gravidní cpala prášky, ale spíše to,jak shazuje ostatní kolegy a hlavně nesmyslně! Můj gynekolog je podivín, moc mluvitr se s ním nedá, ale ve svém oboru je fakt dobrý a říká se o něm, že nikdo neví jak to dělá, ale u něho otěhotní každá. To je vizitka myslím docela slušná. Tak nějaká hnedouhelná dáma, ho nemá co urážet a hlavně před pacientkou!!! Je to neetické a já bych to brala jako pomluvu.
Tak to jsou mé zážitky z genetiky, proto Ájíku,jsem fakt v pohodě a její řeči mě prostě už nevyvedou z míry a optimismu. Pa *
Ježečku, zkus takové „optimistické“ předpovědi aspoň trochu vypustit – některé lidi by prostě měli do toho hnědého uhlí zahrabat 🙂
MIminko bude zdravé, krásné a bude Vám dělat jen samou radost :)))
Všechno dobře dopadne,prostě musí jak píše lenous.Moc,moc na vás myslím a pevně v to věřím.A určitě nejsem sama.Hladím zatím malé bříško.
Ježečkové, držte se, amniocentéza musí, prostě MUSÍ dopadnout dobře. Moc na vás na oba myslím a držím všechny pěsti a palce, co jich mám. Lenka
My vám všem moc děkujeme za palečky a milé vzkazy!Jsou teda hlavně pro mě moc důležité a drží mě v optimismu.Děkuji:-)
Jinak poslední novinky: jsem ve 13. týdnu, ježoněk má 7 cm a už se rozhodl, že snad mi dá pokoj a smíří se s tím, že vařit a jíst se musí a přestaně mě kopat do žaludku a já tím pádem všelijak trpět:-)Ikdyž v životě jsem netrpěla a nezvracela s takovým optimismem a smíchem:-)
12.mě čeká AMC,tak věřím, že to dopadne dobře. Ale stejně, všichni mi říkají,jak to bude v pohodě, že pokud jsme zdraví oba dva, a to podle genetických karyotypů jsme, že to byla náhoda,tak ta moje „milá“ genetička, starší snad než hnědé uhlí, mi stejně řekla, že se teda nemám na co těšit a až to bude jisté z AMC, tak teprve pak se mám radovat. No prostě parádní, lidský přístup… Jestli i já budu tak odporná těsně před důchodem (jestli vůbec ještě bude nějaká penze,když teď je v 65letech),tak ať se ho raději nedožiju, protože to budou všichni chudáci mí pacienti.Já se ji teda naučila brát s rezervou, protože jinak bych už seděla na kolejích,popřípadě jela na Nuselák.Zatím ty její předpovědi o mém zdravotním stavu nevyšly a už ani nevyjdou!!!Protože ježoněk bude to nejzdravější miminko na světě:-)
Mějte se moc hezky *
Držíme všechny 4 palečky a přejeme hodně štěstí a užívej si to a hlavně buď v pohodě ať se děje co se děje. Lída*
Přidávám se ke gratulacím, konečně si ty krásné okamžiky užívej v pohodě. Přeju bezproblémové těhotenství a co nejvíce radostných okamžiků:))
Ježečku, bude krásné a zdravé miminko. Tentokrát to vyjde. :o) Gratuluji k tomu velkému štěstí. Ani se nenadějem, a bude tu slohovka o zážitku z porodnice! Už se těším.
Tak jsem si teprve teď přečetla Váš článek a mooooooooooc držím pěsti ať je pořád všechno tak krásné jako nyní. Nedovedu si sama život bez dětí představit. A čím mě zaujal Váš příspěvek? No, já už nejsem Ježeček, ale dost stará Ježková, tak držím všem Ježečkům palce
Moc gratuluji, přeji bezproblémové těhotenství a zdravé miminko!!!
Veliká gratulace. Alča
Ježečku :-)))) Co nejvíc euforie a co nejmíň obav do prvních 12.týdnů, ať to rychle uteče a máš svůj uzlíček v náručí :-)))
Ježečku, dlouho jsem tu nebyla..a teď po dlouhé době nakouknu a natrefím na tak skvělou zprávu….MOC BLAHOPŘEJI A budu nakukovat jak hezky malý ježeček roste..a mamča jak je štastná…tak se nám neztrat z očí..a novinkami o malém zásobuj..ještě jednu blahopřeji paaa..a drž se mamčo…Helena
Mobile Sliding Menu