Když mi bylo 19 let, přišla jsem do jiného stavu se svým přítelem. Bohužel jsme se dva dny před svatbou dozvěděli(když už jsem byla asi ve 3.-4. měsíci), že miminko není v pořádku, mělo rozštěp páteře a deformovaný mozek. Celý svět se mi zbortil, mé první miminko a já o něj musím přijít.
Když druhý den za mnou přišla babička s manželem, ani nevím, jak se jim ke mně podařilo proklouznout, byli v šoku. Babička si okamžitě nechala zavolat primáře a pak už ani nevím, jak se to seběhlo, všechno najednou šlo….Stálo nade mnou asi pět doktorů a za pár minut jsem měla vše za sebou. Pak mě uspali, aby mě vyčistili, a když jsem se probudila, byla jsem odpočatá.
Nejhorší na tom všem bylo, že jsem miminko viděla a měl to být chlapeček. Navíc jsem ležela na porodním sále, kde byli jenom malé místnosti od sebe oddělené a já byla zrovna naproti umývárce pro miminka, takže jsem viděla jak narozená miminka myjí a nosí maminkám, to bylo na tom všem snad nejhorší. Poté jsme se s manželem rozvedli, protože on nepochopil jak já se cítím a dá se říct, že mu ztráta miminka ani nepřišla. Dokonce ani dodneška nevím, proč miminko bylo tak nemocné, dostala jsem jen odpověd, že se to stává a že se to podruhé většinou nestane.
Po třech měsících, co jsem se rozvedla, jsem potkala mého nynějšího manžela, se kterým jsme se vzali asi po půl roce. Teď jsme spolu pět let a máme čtyřletého zdravého kloučka a máme se všichni moc rádi. Na to, kolik mi je, jsem si prošla ošklivou věc, na kterou nikdy nezapomenu a vždy se mi při vzpomínce na ni budou drásat do očí slzy. Ale jsem ráda za to, co mám teď a nikdy bych nikomu na světě nepřála zažít to, co jsem já musela.
Napsal/a: zuzkagor
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (17 vyjádření)
dadýsek: děkuju Ti!!!
omlouvám se ale nějak mi to nešlo odeslat promin zuzkagor mrzí mě to
ahojky zuzkagor, prošla si si dost škaredé období a ted už tě čeká jen to krásné v životě. Jsi statečná a vše si zvládla. Hodně štěstí a lásky do dalších let.
ahojky zuzkagor, prošla si si dost škaredé období a ted už tě čeká jen to krásné v životě. Jsi statečná a vše si zvládla. Hodně štěstí a lásky do dalších let.
ahojky zuzkagor, prošla si si dost škaredé období a ted už tě čeká jen to krásné v životě. Jsi statečná a vše si zvládla. Hodně štěstí a lásky do dalších let.
Ahoj Téro, děkuju za pochopení!! Vím, že jsme se seznámili i vzali brzo,ale co hlavně že jsem štastná a to je důležitý! Ještě jednou dík! :-))
Ahoj Zuzkagor, je mi hrozne po precteni tohoto prispevku moc te obdivuji,ze jsi to takto zvladla.Jsem rada ze jsi stastna a ze mas svoje malicke a manzela,ktery pochopil, co je to pohlazeni:)Je to uplne jedno jak jsem dlouho s nekym.Nejdulezitejsi je ze te ma rada ze jste stastni.
anonymní: nikdy nevíš co Ti život naservíruje a co je láska asi taky ne? Člověk potřebuje pohladit a když mu to někdo nabídne, byla by hloupost uhnout. Mamcalenca: děkuju za podporu, koukám, že sis svýho taky prožila dost. Život si s náma někdy pěkně zahrává. Doufám, že jsi tet štastná jako já!!!Papa 🙂
kokokodá,když je někdo zlej i na lidi,co něco zlého zažili,tak to jsem kvočna?ooo díííky!!
a kdopak se nám to odhlásil,to by mě Petro docela zajímalo,to přece může každá,že?..tady je to fakt jak ve cvokhauzu!!!!!
že to říkáš zrovna ty největší urejpaná kvočna
anonymní,promin,ale i kdyby se vzali po dvou dnech,co je ti do toho?tohle mám nejrači!!
obdivuji tě zuzkagor,že jsi překonala tak hrozně těžké období!já mám za sebopu také těžký život,dětství,rozvod,9xstěhování,samota s dětmi,gynekologické operace,onkologickou léčbu..ted mám manžela,kterého sice znám od dětství,ale vzali jsme se spolu vlastně hned po měsíčí známosti a hned jsme chtěli dětátko.naštěstí to klapla,že i doktoři jsou příjemně překvapení!byla jsem s dětma po roz.8l sama a když jsem zase po létech potkala součas.manžílka,řekla jsem si-život byl už dost zlej,s ex jsem chodila 4r.než jsme se vzali,a jak to stejně dopadlo,tak ted hop,nebo trop,hlavně že nás chtěl i s mejma dětma!!a klape to pořád,miluje mě i děti a i kdybych ho znala 2dny,nelituju!!a pokud to někomu vadí,tak at si s prominutím trhne hnátičkou,protože nikdo neví,co mu život připraví a nikdo nemá soudit,když to těm dvoum klape!!berou se mladičké párečky,protože musí,tak proč já bych se tenkrát měla někomu spovídat,“stará koza“.-))
pokud anonymní jen reješ,je to ubohý,trapný a bolí mě to taky!!
pokud to byl jen dotaz,stejně nechápu!!tohle mám fakt nejrači!!a je mi fuk,jestli budu zase jediná naštvaná!no myslím,že tohle by vytočilo každou „normální“ ženskou!zdaréééc
Píšeš, že po třech měsících od rozvodu sis našla druhého muže, po dalším půl roce sis ho vzala. Trošku šrumec ne?
Bylo to moc ošklivé období plné utrpení. Miminko by stejně hned po porodu zemřelo, kvůli té hlavičce, takže jiná možnost nebyla.Přesto se najdou tací, kteří si miminko raději nechají a doufají že….
A navíc jsem přišla o manžela…dá se říct, že jsem se z toho vzpamatovávala rok a dodnes jsou živé vzpomínky na to všechno co se událo.Jsem moc ráda, že tet mám rodinu jakou mám a jsme všichni moc zpokojení!!
Teda také mě z toho je všelijak….Ale zase to má pěkný konec…
Taky mi běhá mráz po zádech…. Ale určitě si nakonec ráda, že to takhle dopadlo. Věřím,že i pro to miminko to bylo lepší, takhle to ukončit. Vždyť by za života zažil jen samé trápení. Myslím, že čas to zahojí, už teď si určitě moc šťastná, že máš druhé zdravé dítě. Hodně štěstí!
Ahojky, to je opravdu životní zkouška. Mám kamarádku, která zažila něco podobného. Ovšem s tím rozdílem, že už jedno děťátko doma měla, zdravé a v pořádku, a milujícího manžela, který ji podpořil. Je to určitě šílená zkušenost a kdo ji neprožil, těžko pochopí.
Přeji Vám, jen to nejkrásnější v životě!!!
Úplně se i dělá „knedlík v krku“, když si to všechno představím – co se na to dá napsat? Snad jen „konec dobrý-všechno dobré“ i když tohle v ženě asi zůstane na celý život…kdyby tak šla nějaká část paměti vymazat….
Mobile Sliding Menu