Á, tak vidím, že tu máme prvního dobrovolníka. Včera byla neděle 21.7., první oficiální termín. Mnou navrhovaný „na Karla“ jsme promarnili, a to jsme se celá rodinka vydali na velký výlet za palačinkami a za zmrzlinou (samozřejmě s taškou do porodnice v kufru auta).
Vzhledem k aktuálnímu dění ve světě mám novou teorii – náš syn způsobně čeká, až se v Británii narodí následník/ce trůnu, přeci jen modrá krev je modrá krev a má přednost. 🙂
Včera večer jsem šla při předpovědi počasí do kolen… Kde jsou mraky, kde je zataženo? Sluníčko mám ráda, ale herdek filek, teď se mi to vážně nehodí. Už ani nikam nechodíme, jsme doma nebo na zahradě, ještě že dědeček s babičkou končí v práci relativně brzo a můžou si dětičky vzít a věnovat se jim. Já se snažím odpočívat s nohama nahoře, občas sama sebe přistihnu i při spánku… tomu říkám pravá prázdninová morálka :-). Asi trénuju na tu „dovolenou“.
V sobotu večer jsme dokonce byli na letišti, tatínek dostal skvělý nápad, že si zalítáme, a to by bylo, aby to nebylo. Letiště na přistání je kousek za porodnicí, zbytek si prý dojdu. Vojta s Anežkou si to užívali, lezli do letadel (a tohle letadlo je přítel nebo nepřítel?) a Anežka se pak ve finále lehce, ale opravdu jen lehce otřela o gril, že jsme ji pak doma museli vzít vapkou a rejžákem.
Poslední dny neslýchám nic jiného než „ty seš ještě celá???“ a „máš to břicho tak obrovský, nečekáte dvojčata?“. Příbuzní a známí se na mě chodí dívat jako na nějakou atrakci… Asi začnu vybírat vstupné a pak vezmu děti na zmrzlinu. Na druhou stranu pociťuji určitou posedlost sama sebou a svým břichem a pořád si ho fotím. A je vážně asi nadměrečné, no však si taky Jeníka pěkně vykrmuju.
Minulé pondělí jsem měla pocit, že se něco děje, tak jsme radši jeli, ale ukázalo se to jako planý poplach, resp. následek přílišné konzumace obalovaného květáku. V úterý jedu opět do poradny. Pokud do té doby nic, asi si mě v porodnici už nechají. Úplně přesně to bude vypadat takto – nástup na indukci budu mít ve čtvrtek ráno a ve středu dopoledne to na mě přijde. Pamatujete jak to je s tou „naší“ potermínovou středou. 🙂
Tak si na nás občas vzpomeňte a držte nám palce!
Napsal/a: Gabriela
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (8 vyjádření)
Tak už čekám na růžovku, přeju pohodový porod a aby se Jeník nakonec odhodlal sám 🙂
Držím pěsti, ať už se mrňousek rozhodne. 🙂 V těchhle vedrech je to šílený, taky sotva funguju a to mám ještě pár týdnů čas. 😮
Držím palečky!
přidávám se a držímpěstička pro štěstí.. nedovedu si představit v tomhle počasí mít to plný a obří břicho… uf… tak ať už 🙂
Držím palce, ať vše jde jako po másle a hlavně tak jak má… těším se na další mimčo v pořadí (-:
Gábi, myslím na tebe i na ostatní pokročilé těhule, protože v těchhle hicech se blbě existuje i netěhotnejm. A určitě to půjde samo, jestli už takovou zkušenost jednou máš 🙂 Mně taky dvakrát vyhrožovali a pokaždé to zafungovalo 😉 Tak snad neprošvihnu růžovku. Včera se ke mně dostala zpráva o miminu kamarádky, dneska Jeho Výsost, teď ty,,, no a já bych zase chtěla zabřezávat, ach jo 😀
🙂 Neboj, to příjde samo. Asi se ještě musí zkrášlit, i když se to říká o holkách 🙂 Moc ti přeji, aby to šlo normální cestou samo od sebe a už se těším na další čtení, který už bude psaný ve dvou.
držím palce, at to přijde samo a nástup se nekoná…no a ono to ted už půjde, starší kámoš z modré krve se narodil, trochu pozornosti sebral, ale opět se může navrátit vám dvěma…jak koukám tak dojezd nebo dolet bude k porodnici jen si tak říkám aby tě nevzali na lidičky nebo jiný dopravní prostředek… 😀 .těším se na další článek psaný ve dvou 😀
Mobile Sliding Menu