Emmili 26.tt

Zdravím všechny čtenářky i nečtenářky. Při velmi vysokých teplotách zase usedám za mini stoleček a píšu vám a vlastně i sobě o vývoji svého druhého těhotenství.

Snad jednou si sednu a budu si pročítat tyto články a vzpomínat na to, jak jsem byla těhotná. A možná vzpomínat už nebudu, protože to, co následuje po těhotenství, je mnohem zajímavější než těhotenství samotné. Nikdy se mi moc břichaté maminy nelíbily. Velké bříško mně nahánělo strach, a jelikož jsem si tak nějak jako asi každá žena zakládala na vzhledu, nepřišlo mi to moc sexy. O to větší šok přišel, když jsem před dvěma rokama otěhotněla! Jsem mladá a v té chvíli mi přišlo, že zatím nevybouřená a teď mě čeká 9 měsíců jakési abstinence snad na vše. 🙂

Jako kuřačce mně ale kupodivu kouření nechybělo a ze dne na den jsem přestala. Nejhorší však byly oslavy a jiné grilovací večery s přáteli. Ale zvykla jsem si a postupem času mi přišlo těhotenství užitečné.:-)  Lidi mě pouštěli sednout v tramvaji, přítel mi nazouval boty, o jídlo jsem neměla nouzi a své výkyvy chování, které byly opravdu neuvěřitelné, mi každý odpouštěl. Teď už jsem věděla, co mě čeká, co můžu, co nemůžu, jak se sebou zacházet a jak hlavně ovládat své bouřlivé hormony. O to těžší fakt je, že předtím jsem byla jen JÁ  a bříško, teď jsem JÁ – bříško –  špunt, o kterého se musím celý den starat.

Lenošení se mi vyhýbá a naopak bych řekla, že jsem velmi akční. Hodinu nevydržím sedět,  stále něco uklízím, přerovnávám, předělávám a kdybych mohla, tak snad přestavuju celý byt. 🙂 Ano, mám i chvíle klidu, kdy se natáhnu a usnu, ale moc často se to nestává. Uvidíme, co budu psát za 2 měsíce, až budu mít 14 dní před porodem. Co se týká dalšího srovnání mezi prvním a druhým těhotenstvím, je fakt, že o sebe mnohem více pečuju. Předtím jsem to neřešila, možná taky tím, že jsem byla těhotná přes zimu a moc jsem nevycházela. Moje pleť byla každým dnem horší a já neměla ani snahu s tím něco dělat. Proč? Líbit se někomu na ulici nebyl můj účel a ani doma jsem se o to nesnažila. Holka brala krásu, je to pravda!!! Na mně to bylo opravdu vidět. Za to teď? Od prvních měsíců bych na svém těle, krom rostoucího bříška, nezaznamenala žádné změny. Naopak mi okolí říká, že jsem mnohem hezčí a to snad pochopíte, že v tomhle stavu dosti potěší. Chci se líbit, vždy se upravím, když jdu ven, oblečení vybírám opravdu dlouho. Proč je to tak? Proč mě to před tím nezajímalo?

Abych se dostala někam dál… Vyšetření cukrovky jsem popisovala minule a výsledky jsou dobré. Na gynekologii jsem byla minulý týden a krom toho, že už mám 9,3 kila nahoře, je vše v pořádku. Hledala jsem minulou kartičku, abych porovnala váhy, ale nemůžu najít, tak snad do příště… Ultrazvuk mi nedělali, jen mě zkontrolovali, zda děloha drží,  a šla jsem domů. Ultrazvuk se dělá asi až v 31. týdnu, takže mám ještě čas. Chybí mi dva týdny do 28. týdne, což je myslím týden, kdy mimčo může už samostatně fungovat, kdyby se něco přihodilo. To už vydržíme. Na kontroly si myslím, že budu chodit už každé 3 týdny, pokud si to dobře pamatuju.

Včera večer jsem měla takový divný pocit… Mimčo se hýbalo asi 4 hodiny v kuse, už jsem nevěděla, jak si mám sednout, lehnout, abych ho chvíli necítila. Možná vám to přijde divné, ale mám opravdu jen bříško do špičky, u dcerky jsem měla krásné kulaté celé bříško, a tak ho cítím opravdu intenzivně a i to vidím. Chvíli mám pocit, že buď je tak obrovský, nebo tam nemá žádnou vodu. Je to možné, může plodová voda mizet? Prostě mám nějaké obavy a už chci vidět, že je miminko v pořádku. Přijde mi, že se tam otáčí stále dokola, pak se najednou zastaví a čeká a pak se zase začne hýbat sem tam… V noci nemůžu spát, buď mě nenechá, nebo mám strach, abych ho nezalehla. Spát na zádech je pro mě těžké.

Máme za sebou pár opravdu teplých dnů a představa, že to bude ještě horší, mě děsí stále víc. Tak se těšte na mé další negativní i pozitivní pocity. Já i mimčo se zase ozveme.

Krásných 14 dní vám přeji.
Emm

Napsal/a: Emmili