V brněnské porodnici na Obilním trhu bojuje o život holčička, kterou matka přivedla na svět doma. V děloze byla v obrácené poloze a porod koncem pánevním v domácích podmínkách označují lékaři za navýsost rizikový…
„Při porodu zůstala uvnitř zaseknutá hlavička. Dítě bylo násilím vypáčeno a patnáct minut bez kyslíku udělalo svoje. I když se ho podaří zachránit, je tu veliké riziko poškození mozku,“ uvedl zdroj obeznámený s případem, který však kvůli delikátnosti případu chtěl zůstat anonymní.
Vedení nemocnice nechce ke konkrétnímu případu podat bližší informace, podle všeho však byla u porodu ženy z Brněnska přítomna porodní asistentka.
Lékaři namítají, že to nestačí. I fyziologický nekomplikovaný porod se podle nich může rychle změnit v patologický, kdy je nezbytné zázemí nemocnice.
Lékaři ženy před porody doma varují: „Budoucí matky si neuvědomují, že hazardují se životem dítěte. Preferují svoje pocity před zdravím potomka a to je velmi nezodpovědné,“ horlí jihomoravský konzultant pro porodnictví Vít Unzeitig.
Místopředsedkyně Hnutí za aktivní mateřství Martina Suchánková přesto porody doma obhajuje. „Zkušená porodní asistentka dovede problémy odhadnout a včas zareagovat,“ ubezpečuje Suchánková.
Podle mluvčího ministerstva zdravotnictví Tomáše Cikrta na rozhodnutí ženy rodit doma doplatí ročně pět šest dětí.
Buď porod vůbec nepřežijí, nebo mají zdravotní následky. „Nechceme ty ženy kriminalizovat, to snad ani nejde. Porod doma je ale bez garance,“ doplnil Cikrt.
Možná jste, stejně jako já, zaznamenaly tuto zprávu ze 14.9. Vrátila jsem se s ní v duchu o několik měsíců zpět, když byl Adam ještě u mě v bříšku a já přemýšlela o tom, kde budu chtít rodit. Děsila mě představa vykachlíčkované místnosti, kde jen oddělené plentami hekají 3 maminy a slyšíte pochopitelně všechno, co se kolem nich děje. Prostě tak, jak jsem si to pamatovala ze školy, kdy jsme coby sestřičky žákyňky chodily na praxi a mimo jiné patřily do seznamu i porodní sály. Nikdo se nemůže divit 16-ti leté holce, která po pár shlédnutých porodech (teda už po tom prvním) prohlásila, že v životě nebude rodit. Přiznávám, že jsem po dalších 14 letech tento názor změnila a na porod se skoro těšila… 🙂 Taky proč ne? Doba se změnila a porodní pokoje se nedají srovnat s kachlíkárnou. V příjemnějším prostředí požívat soukromí a dokonce s osobou či osobami, které jsou nám nejbližší, se zdaleka nemusíme cítit jako vyvržené zvíře, bez kousku důstojnosti. Mimi hned po narození svírat v náručí? Aktivně rozhodovat o vyholení, nástřihu či porodní poloze? Dřív nemyslitelné.
Ale přesto, měla jsem jít ve svých 30 letech poprvé v životě do nemocnice! Takže není divu, že jsem hledala i informace o porodech doma. Těhotenství jsem snášela skvěle, až do povinného nástupu na mateřskou dovolenou jsem pracovala, chodila cvičit, smála se a užívala si rostoucího bříška, povídala si s ním, hladila ho, přibrala ukázkových 12,5 kg, a snad kromě pálení žáhy od 6. měsíce jsem byla naprosto bez problému. Takže nebyl jediný důvod k okamžitému zavrhnutí nápadu porodit doma. Jenže. Ano, není nelegální porodit doma, ale kromě několika málo ochotných porodních asistentek budete mít asi problém sehnat taky gynekologa porodníka, nedej bože pediatra. A co kdyby náhodou přišly při porodu nějaké komplikace? Porodnice vyhrála a jsem za to moc ráda…
Rodila jsem dlouhých 29 hodin a nakonec skončila s akutním císařským řezem v celkové anestezii pro nepostupující porod a hrozící hypoxii plodu. Apgar skóre 6, 8, 10. Nechci ani domyslet, co se mohlo stát, kdyby Adámka nevyndali včas… Není den, kdy bych si to neuvědomila. Vždycky, když se na mě směje svým širokým úsměvem, když leze po čtyřech a je pak špinavý, ale šťastný, když sahá do květináčů a vzteká se, když mu zakazuju hrabat se v zemi, a nebo jako teď, když spí a vypadá zase jako andílek…
Nezávidím té ženě ze zpráv. Žít s tím, jak se rozhodla, co způsobila svému dítěti. S nemožností vrátit vše zpět. Doufat teď v šikovné ruce lékařů. Ale také ji neodsuzuju. Respektuju její rozhodnutí. Přestože vědomě ohrozila sebe i dítě. Vybrala si tak, jak si vybrat chtěla a s rizikem musela počítat.
Napsal/a: babofka
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (99 vyjádření)
Renčo no já ty ženy nechápu:-)) Dokud nebude domácí porod bez rizik tak podle mě tyto ženy ,,nechtějí“ pro své dítko to nejlepší ,,co je na trhu“..a na trhu jsou špičkově vybavené porodnice versus moje kuchyň,obývák,ložnice,koupelna… Mě jde o právo dítěte na tu nejlepší péči co existuje..jeho právo na život…to že je rodičce doma lépe,že se tam cítí dobře to pro dítě jistě znamená méně v okamžiku kdy se ho matce nedaří vytlačit a ono trpí nedostatkem kyslíku..to se jí musí zvednou tep..to se mu jistě nelíbí a všechna pohoda domácího porodu je pryč…
Renato, tak já to vyjádřím ještě jasněji. Už jsem to psala výše, nevadí. Určité procento dětí zemře kdekoli. O tom nepolemizuji. Jen mé dítě potřebovalo rychle ven a pomáhali mu mimo mně tři lidé. Kdybych byla doma, tak v této situaci nevím. Pokud by potřebovalo kyslík, stejný problém.
K porodním domům jsem napsala svůj názor. Samozřejmě znám maminky, které měly problém s rozkojením, ale pak mluvím o špatně vedené porodnici. Můj první porod byl v Krči, věděla jsem, že má etiketu „baby friendly“ zařízení.
Díky, Ájíku, ani já jsem si nevybrala porod doma. Strach u porodu je nejhorší nepřítel. My zkrátka nejsme ta menšina :-)))
Renata
Hmmm, i když osobně si trvám na tom, že bych měla strach z porodu doma, rozhodně díky za vysvětlení a jiný pohled. Od gynekologa to člověk zase bere jinak a je vidět, že tomu rozumíš 🙂 Hezký den!
Pamino, chápu, že bojuješ za záchranu života dítěte(nebo matky) i u zanedbatelných komplikací. Víš ale, že i nízké 4,5promile novorozenecké úmrtnosti je ti k ničemu, pokud při porodu v nemocnici zemře tvoje dítě? Nikdo zatím není schopen doložit, zda se čísla úmrtnosti v domácnosti a v nemocnici tady v Čechách liší, ale zpráva WHO dle jiných evropských zemí praví, že u fyziologické rodičky je porod v domácnosti BEZPEČNĚJŠÍ než nemocniční. Takový typ poznatků ale do médií nepronikne, pokud ho tam nedostane fanaticky působící zastánce třeba těch domácích porodů, a to veřejnosti samozřejmě nepřijde nejvěrohodnější. Je to ale vědecky doložený fakt.
Legislativu porodních domů nechme stranou. Jsem moc ráda, že tolik vás je spokojených s pestrou nabídkou porodnic, já osobně jsem také necítila žádnou potřebu rodit doma a byla jsem spokojená. Jenže nejde vždycky o porod, mnoho matek by v porodnici porodilo, kdyby byl například možný ambulantní porod, nehrozilo by, že dítě několik hodin po porodu neuvidí, že nepřijde dostatečná pommoc s rozjezdem kojení a dítě bude proti vůli rodičů příliš brzy dokrmováno… Nemocnice z vás činí nesvéprávné pacienty, ačkoliv máma i dítě jsou zdraví. Já si vážně myslím, že zdravá menšina má taky právo na svůj názor, i když se od většiny liší.
Ajíku, vyznavaček alternativních porodů je už v naší zemi docela dost a určitě si mohou vybrat už z řady přátelských porodnic. Žena, která chce rodit doma,ale nechce alternativu. Chce něco jiného, nikoliv nebezpečného, a je to opravdová menšina.
Babofko a Lenouši, opravdu urgentní císařský řez může zaskočit i porodnici, třeba v noci, a urgence často obnáší cca 20-30min, než je řez proveden. To, čemu se většinou říká rychlý řez, znamená, že porod došel do situace, kdy lékař nevidí jiné východisko. Takovou situaci ale přirozeně běžící porod nezná, a jakmile něco v průběhu porodu vybočí z obvyklých mezí, (mluvím teď o zemích, kde jsou jasná pravidla pro vedení takových porodů)jporodní asistentka má dost znalostí na to, aby ženu předala porodnici dřív, než se skutečná komplikace rozvine. Porodní domy také stojí ve velmi krátkém dojezdu k porodnici, v řádu 3-5minut. Tak rychle připraví v nemocnici císařský řez prakticky jen na klinice, jinde to pravidelně trvá déle. To, co známe z nemocnic, že dítěti „najednou“ zpomalí srdeční tep, nemá dost kyslíku, to samozřejmě vyžaduje rychlé řešení. Bohužel je tento stav v NAPROSTÉ VĚTŠINĚ případů důsledkem lékařského vedení porodu -třeba kapačky, ležení na monitoru, tlačení v leže atd. Toto v domácnosti opravdu nepotkáte. A i když se provede v takové situaci řez opravdu rychle, dítě může být trvale poškozeno, což zjistíte až řadu měsíců po porodu.
Já nijak nepropaguji porod doma, není sice nelegální, ale v naší zemi není je´ho bezpečnost nijak zajištěna. Ženy takto uvažující ale chápu. To nejlepší pro své dítě chtějí i ony.
Renata
A vybavené porodní domy bych vítala i já, ale dobře vybavený porodní dům a dobrá porodnice má pro mne jen málo rozdílů. To, že u nás porodní domy mají problém vznikat a fungovat, taky o něčem vypovídá. Jsem spíš pro změny v porodnicích než pro zánik porodnic a vznik nových porodních center. Rodila jsem třikrát, v poslední porodnici jsem mohla hupsat na míči, neholili mě, neklystýrovali, mohla jsem tlačit vestoje, napolohovat si křeslo, byli moc příjemní, po porodu jsem mohla po svých odejít na pokoj… Proč mám toužit po porodním domu?
Renato, já jsem už nahoře psala, proč jsou nízká procenta ABSOLUTNĚ k ničemu. Budeš rodit doma a kvůli komplikaci (v nemocnici řešitelné)zemře TVOJE dítě – jedno z milionu – zajímalo by tě, jaké je to procento?
Mám pocit, že porodní dům, jak fungují v zahraničí, by měl mít lékaře a sál i pro takové nepředvídatelné okolnosti. Pokud by císařský řez byl nutný až po vyloučení normálního porodu, mohlo by při převozu opravdu dojít k tragédii.
Je to ale právě uzavřený kruh, co když… Co by bylo s takovou rodičkou doma?
Zdravím všechny.Jsem srábotka a při porodu doma bych umřela strachy,že se stane vše nejhorší,proto je pro mě nemocnice jediným možným řešením.Maminkám rodících doma přeji hladký průběh porodu bez následků.Marcela.N
Já nejsem zásadně proti porodům doma (takové sdělení ani nebylo cílem mého článku), nebo ještě lépe – v porodních domech. Jenže ty jaksi stále u nás nejsou legální. Myslím, že by matka měla mít možnost výběru kde a s kým chce přivést své dítě na svět. Jen nevím, jak by se prakticky postupovalo např. v mém případě v porodním domě. Toho akutního císaře by mi udělali v porodním domě porodní asistentky? Nebo mě převážely do běžné porodnice? To už by mohlo být taky pro mé dítě pozdě…
Mně se z pohledu … násobné rodičky zdá, že dnes už si mamka i v porodnici může vybrat, jak nebo na čem bude rodit… Může hopsat na míči, cvičit na žebřinách, rodit na židličce, někde i do vody. může mít hudbu, jakou si přeje, aromaterapii… a u mých porodů se lékař do ničeho příliš „nepletl“, jednou za čas přišel vše zkontrolovat a pak přišel až k porodu, jinak vše měly v rukou porodní asistentky. Odtud můj pocit, že rodit v porodnici mohou i vyznavačky alternativních porodů – ovšem s tím, že lékařská pomoc je nadosah. Pokud je nutno volit medikaci – myslím, že není podávána zbytečně, ale úměrně potřebám probíhajícího porodu.
Fakt je to dokola, ale komplikace u normálně těhotné mají úplně jiné procento výskytu než u těch s nějakými riziky, on porod v porodním domě, což je takové domácké centrum se službou plně odborně vyškolené asistentky, s možností velmi rychlého přesunu na klasický porodní sál … to není porod na poli, ne? Nikdo tu nemluví o tom, že má 70% žen rodit za neodborné péče.
Renata
Reaguji na Renatina slova: „Lékařský zásah do porodu potřebuje max. 30% rodících žen, ať se jedná o podání jednorázové pilulky nebo akutní operaci. Proč má povinně bez možnosti jakéhokoliv výběru rodit v porodnici těch přibližně 70% dalších, úplně zdravých?“ Protože i když jsou zdravé, porod může být komplikovaný jak už jsem psala výše. Jenže to je pořád dokola…..
Tak to jsem přesně myslela, že jsou ty důvody, proč je člověk rozhodnut rodit v nemocnici. Je přece jasné, že pokud se doma, ale třeba taky v porodním domě necítíte v bezpečí, pokud vás uklidní příchod lékaře, i když třeba řekne úplně totéž co předtím sestra, uklidní vás až jeho slova, pak byste přece byly fakt nezodpovědné rodit doma. Já sama porod doma nijak nepropaguju. Vím, kolikrát jsem přišla k rodičce v bílém plášti a jí bylo líp jen mě viděla. Když jsem přešla na civilní oblečení, paradoxně i „přirozeně“ rodící mamka se někdy cítila zmatená a ujišťovala se, že nejsem sestra. Toto všechno patří k magii bílého pláště a já si nemyslím, že je něco špatného, že konáte jak cítíte. Sama podporuju co největší výběr služeb na porodnicích, aby si mohl každý vybrat, ale také si myslím, že ta opravdová menšina, těch asi méně než 5% žen, které si přejí porodit doma, kde cítí své bezpečí, nebo by byly ochotné rodit třeba v tom porodním domě s porodním asistentkou, protože přirozený porod přítomnost nebo aktivity lékaře skutečně narušují, tu možnost měla taky, a aby odborníci tuto situaci připravili tak, aby byla bezpečná. Porodní domy jsou četné v Německu, něco z toho v Rakousku, v Holandsku kolem 50% populace rodí doma a úmrtnost mají také nízkou. Jde vyhovět i menšině, když je vůle, a to v naší odborné veřejnosti tedy moc není.
Renata
Zapojovat jsem se do téhle diskuze nejdřív nechtěla, neměla jsem pocit, že by se můj názor nějak vymykal. Jako většina diskutujících bych doma rodit cíleně nechtěla, mám stejný názor jako Iveta, doktor za zády je pro mě určitou zárukou, třeba jen psychickou… Vy neznáte ten pocit, že je vám špatně, třeba vás bolí zub a při příchodu k zubaři se vám uleví, už jen při pocitu, že jste blízko pomoci? To samé jsem měla při všech svých porodech. Rodila jsem třikrát, vždycky bez vyvolávání, v termínu, bez medikace, bez epidurálu, myslím si, že v podstatě přirozeně, ale v NEMOCNICI… Věděla jsem, že když se bude něco vyvíjet špatně, bude mi poskytnuta maximálně odborná pomoc a já jim věřila, to samo mi pomáhalo. Ano, rodila jsem dobře, snadno a bez potíží, řeknete si třeba, té se to „kecá“, ale i přesto, neměla bych odvahu dítě plánovaně přivést na svět doma, bez odborníka, i když bych to třeba po svých zážitcích zvládla, říká se, že když člověk vykonává cokoliv rutinně a snadno, může čekat od života kopanec…
Jsem taky ze zdravotnictví, ale mám jiný názor. tedy v něčem souhlasím, ale sama bych ( rodila jsem teď v květnu) bych doma prostě rodit nechtěla. Připadám si v bezpečí, když mám u sebe lékaře, vybavení atd.Vím, že je to každého názor, já ho nesdílím.Vždycky se může vyskytnout nějaká komplikace a co pak?
Jinak, jak se ptár Renato – samozřejmě bych v tom kamarádku nenechala a byla s ní, ale určitě bych se snažila jí přemlouvat. Pokud by nechtěla odjet, tak bych s ní zůstala. Ale nesouhlasila bych s tím.
Tak se taky připojím. Diskuse je bohatá, ale barvitá moc ne. A statisticky docela hezky charakterizuje naši ženskou populaci: porod doma je záležitostí menšiny, do cca 5%, a to se týká i zemí nám geograficky blízkých, ve kterých je mimochodem ve všech zvykem rodit buď v porodnicích, nebo v těch pokrokovějších v porodních domech. Jen málokdo tady hájil postoj matky rodit doma. Roky jsem v porodnictví pracovala, mohu určitě říct, že všechny, které vyjadřujete odpor, znechucení, rozladění či prostě jen obavu a nejistotu z domácího porodu, byste skutečně doma porodit nemohly, komplikace by se téměř jistě nějaké dostavily a je dobře, že jste v porodnici rodit mohly, protože náš systém takový porod preferuje, veřejnosti je prezentován jako jediný bezpečný a mírně se pomíjí, že je také JEDINÝ MOŽNÝ. Žádný porodní dům, kde by normálně těhotná matka mohla rodit pouze s porodní asistentkou v prostředí blízkém domácnosti, nemocnici velmi nadosah. Není výběr. Pokud se vám stane něco, cokoliv, co zásadně naruší vaši důvěru v porod na jakékoliv porodnici (a to se může stát velmi snadno), jste v koutě a můžete volit jedině porod doma, v lepším případě s porodní asistentkou, pokud nějakou přesvědčíte, aby nesla svou kůži na trh, neboť ona se před soudem zodpovídat musí.V horším případě s laickým partnerem či sama. A většina menšinu chápat nemusí. Matky, které to jistě také četly a mlčí, rodily nebo uvažovaly o porodu doma, uvažují jinak v tom smyslu, že: důvěřují svému tělu, že dokáže vycítit, jestli jsou pro porod doma vhodné, že dokáže porodit. Vědí, že mateřská i novorozenecká úmrtnost klesla ne tak díky masovému rození dětí v porodnicích, jako spíš tím, že se rapidně zelpšily hygienické návyky i podmínky naší populace a výživový stav je velmi kvalitní, vzrostla životní úroveň. Úroveň zdravotní ´péče je jen jedinou položkou v řadě takových faktorů. Lékařský zásah do porodu potřebuje max. 30% rodících žen, ať se jedná o podání jednorázové pilulky nebo akutní operaci. Proč má povinně bez možnosti jakéhokoliv výběru rodit v porodnici těch přibližně 70% dalších, úplně zdravých?
Těžce poškozené dítě je velká tragédie, především pro matku a rodinu, ale NIKDO nemůže říkat …možná,že… Tady žádné možná není. Dítě mohlo být postižené i při porodu císařským řezem, což se stává také, navíc matce hrozí v takovém případě 2-3x vyšší riziko úmrtí než po samovolném porodu. I to by měla vzít v úvahu každá žena. Trestat matku za to, že se rozhodla porodit doma a porod nevyšel, mi připadá absurdní. Koho potom trestat, pokud nevyjde porod v porodnici? Přehrajem to na doktory?!?
Statistiky o počtu porodů doma a jejich výsledků mimochodem nejsou, nikdo je nevede, nejsou na to ani vhodné „kolonky“, takže informace v tomto duchu, byť od lékařů, mají spíš charakter „jedna paní povídala“.
Nikdy bych nedoporučila rodit doma dítě v poloze zadečkem, ani bych u takového porodu nechtěla být přítomna, hlavně proto, že žena již před porodem dobře ví, že dítě je v této poloze a porodníci v ní vidí velké riziko, její psychika je tak narušena, že normálního porodu je nesmírně obtížně dosáhnout. (Až v druhé řadě je pak ono určité riziko obtížnosti porodu, porodní asistent musí dobře umět.)
Ale ruku do duše: nechaly byste svoji kamarádku, která by vás požádala o přítomnost u svého porodu jako oporu, kterou potřebuje, a vyloučila by, že by odjela do porodnice, opravdu napospas úplné samotě?
Renata
Luntíku, to je mi moc líto, tady asi platí, že tohle bylo o selhání lidského faktoru – nebo spíš lidských faktorů.Nezájem sester a lékařů, to je podle mě u porodu neodpustitelné. Držím palce, ať je tvůj chlapeček vpořádku. Ale já jsem jinak taky zastáncem porodů v porodnici. Není pochyb, že úmrtnost rodiček a novorozenců klesla právě díky přesunu porodů do nemocnic – taky není náhodou, že jsme jedna ze zemí, kde je stále úmrtnost nejmenší. Právě proto, že ve všech zemích není normální rodit v porodnici. Mám čtyři děti, všechny porody jsem absolvovala v porodnici a ani eventuální pátý bych si netroufla jinak. Neměla jsem u porodu žádné potíže, všechny děti se narodily spontánně (dvě sice s kapáky), Apgar skóre bylo u všech 8 – 10, ale i přesto si myslím, že porod doma je velký risk. A žít s tím, že jsem ublížila nebo dokonce zavinila smrt vlastního dítěte pro SVÉ dobré pocity u porodu, to bych asi nedokázala. I když to není v nemocnici vždy příjemné (úplně teď odhlédnu Luntíkův příběh), možná i spousta medikamentů je zbytečných, třeba monitoring plodu rozhodně za zbytečný nepovažuji. Těch pár dní se v nemocnici přežít dá a aspoň pro mě je důležité vědomí, že jsme byli oba – dítě i já – dobře ošetřeni, vyšetřeni a domů jdem s tím, že je vše vpořádku.
Tak já jsem zase ten případ, kdy došlo k zanedbání péče a hypoxii plodu v porodnici. Do porodnice jsem odjela 2 hod po odtoku plodové vody, ve 37. týdnu těh., kontrakce jsem neměla. Tam porodní asistentka prohlásila, že mi voda neodtekla a že mě pošlou domů. To jsem odmítla s tím, že ve 3:30 ráno tramvají domů nejedu, že jsem si jistá, že mi voda odtekla a dožadovala jsem se přijetí.
Tak mne přijali. Vyšetřil mne doktor, který tam byl snad první den (usuzuji z nejistoty, překlepů, a hlavně výrazné bolestivosti vyšetření). Až při vlastním porodu jsem se dozvěděla, že napsal do zprávy hrdlo tuhé, uzavřené. Zde podotýkám, že hrdlo již 6 týdnů před porodem bylo měkké, volně prostupné pro prst a můj gynekolog mne pro hrozící porod chtěl hospitalizovat. A ten nezkušenec v porodnici si tam klidně napíše takovou blbost – navíc měl k dispozici 3 dny starou zprávu od mého gynekologa. Když mi začaly stahy, tak hned byly po 4 minutách a výrazně bolestivé. Napojili mně na monitor a nutili ležet na levém boku ( i když to bylo velmi bolestivé, ke konci už jsem měla stahy po minutě) a to skoro 2 hodiny. Až ke konci této doby jsem si všimla, že během kontrakcí se tepová frekvence snižuje o 50 tepů za minutu. (Zde podotýkám, že při snížení o více než 20 tepů 3x za sebou během 20 min se již prování císařský řez!!!). To jsem myslela, že asi už tu bolest nevydržím. Když jsem žádala o něco proti bolesti, tak mi por. asist. řekla, že jsem na zač. porodu a jestli jsem taková citlivka, tak ať si na vizitě řeknu o epidurál. Tak jsem ji alespoň řekla, ať mne odpojí, že si dám sprchu. Než jsem došla těch 10 metrů do sprchy, tak jsem měla 3 kontrakce a ve sprše jsem myslela, že porodím (taky jsem vlastně už rodit mohla a měla). Řvala jsem bolestí, přišla por. as. a zase zopakovala, že jsem citlivka a ať vydržím do vizity. Cestou k lůžku už jsem se doslova plazila, měla jednu kontrakci za druhou a vizita dorazila až za 15 min, během kterých jsem myslela, ža snad asi umřu – zkuste někdo při porodu zadržovat tlačení – prostě to nejde a ani vám to nikdo normální nedovolí, protože ubližujete dítěti. Když vizita ke mně jako k poslední dorazila (proč by taky spěchali, když si všichni mysleli, že porodím někdy kolem půlnoci), tak se všichni nestačili divit, že je branka zašlá a rovnou mi oznámili, že na něco proti bolesti už není čas, že by to stejně nezabralo. Než vše na porod nachystali, tak mi už pomalu kontrakce odcházely, takže mi pak museli dát oxytocin a výsledkem, byla ruptura pochvy a stydkého pysku. A moje miminko? Chudák ve mě bylo o hodinu déle, je neuvěřitelně hyperaktivní a jelikož jsou mu teprve 3 měsíce, tak mi nikdo nedokáže říct, jaký vliv tento nedostatek kyslíku měl na jeho mozek. takže se jen bojím a bojím a je to strašné.
Takže si říkám, že kdybych rodila doma, měla bych krásný, pohodový dvouhodinový porod a zdravé dítě.
Takhle nevím, jaké dítě mám, protože mi to nikdo neřekne.
A zde je souhrn chyb v mém případě: blbá porodní asistentka, která prohlásila, že mi voda neodtekla,
blbý nezkušenému doktor, který prostě do porodopisu napsal to, co očekával (aniž si přečetl zprávu mého gyn.) a ne to, co bylo pravda, chybná poloha na levém boku při monitoru (když mne poté ke konci dali na chvíli napravo, tak žádné snížení tepů dítěte při kontrakcích nebylo, taky to, že nikdo během těch 2 hodin nepřišel a monitor nezkontroloval, pak nepříjemná por. as., která ze mě měla legraci, že jsem citlivka a samozřejmě vizita, která dorazila, ke mně jako poslední.
Podtrženo sečteno, chybu udělali v porodnici úplně všichni, se kterými jsem přišla do styku!!!
A stačilo tak málo – aby mi alespoň jeden z nich věřil!!!
A pak že jsou porody v porodnici bezpečné a pro dítě i matku to nejlepší.
Já mám ty nejhorší vzpomínky a hlavně strach o své dítě!!!
Luntík
těžko říct, nevím, jaký jsi porod měla – ale já si to říkala taky – měla jsem dva porody vyvolávané, ted čekám třetí a hodlám udělat všechno proto, aby mi ho nevyvolávali – ony obě mé holky neměly známky přenášení a myslím, že i voda byla čistá – možná bych rodila o něco později sama – každopádně to byla příšerná bolest, bez epidurálu bych asi umřela – ale prý ty vyvolávaný bolí víc – takže bez dokrorů bych třeba rodila úplně normálně, jen později, člověk to neposoudí – co by kdyby.
Doma bych teda fakt rodit nechtěla!
Mobile Sliding Menu