Vím, že na toto téma bylo i na stránkách VD napsáno mnoho, přesto mi to nedá….
Píšu za všechny maminky, které z nejrůznějších důvodů kojit ani nezačaly, nebo musely s kojením po nějaké době přestat…
Nezlobte se, ale mně už tato mediální masáž dohání k šílenství…
Ve chvíli, kdy se žena rozhodne mít dítě, je ze všech stran masírována skutečností, že jenom kojení je to jediné správné pro její děťátko, a že máma, která nekojí, upírá svému miminku to nejlepší. Žena, která pak ze zcela objektivních důvodů kojit prostě nemůže, se cítí frustrovaná, zavrženíhodná, má výčitky svědomí a troufám si říct, že v době krátce po porodu, si koleduje o parádní depresi…
Myslím, že se k tomuto tématu mohu vyjádřit už s dostatečným odstupem, protože moje děti už mají 4 a 2 roky.
Já sama jsem byla rozhodnutá své děti za každou cenu kojit co nejdéle. Staršího syna jsem plně kojila asi tři měsíce, poslední měsíc však vůbec nepřibíral. Dětská lékařka rozhodla přejít na umělou výživu. Ještě v ordinaci jsem se rozplakala. Několik dalších dní jsem trpěla obrovskými výčitkami svědomí, dávala jsem ten neúspěch za vinu sama sobě.
Nutno podotknout, že ze strany mého manžela i nejbližší rodiny jsem měla vždy ve všem obrovskou podporu. Jaké bylo ale mé překvapení, když z věčně uřvaného miminka, se během několika málo dní stalo usměvavé, spokojené, šťastné děťátko, které začalo najednou dělat obrovské pokroky! To mi ke štěstí úúúúplně stačilo!!!
Šimona jsem pak částečně kojila ještě další tři měsíce.
Za dva roky se narodil Matěj a já si říkala, že teď už určitě bude vše v naprostém pořádku a těšila se. Problémy začaly už v porodnici. Tehdy ale přišla obrovská pomoc a duševní podpora:
z porodnice nás propouštěla sestřička, která byla shodou okolností u porodu obou mých kluků – paní těsně před důchodem – chce se mi říct´“starý zkušený praktik“. Řekla mi, že pro miminko je ze všeho na světě nejdůležitější klidná, nefrustrovaná a odpočatá máma. Ve chvíli, kdy máte malé děťátko a postarat se musíte i o starší dítě, které vás v té době potřebuje ještě více než kdy jindy, a zvládnout musíte i domácnost, je umělá výživa ve chvíli, kdy máte problémy s kojením, obrovskou úlevou a pomocí.
Matěje jsem kojila a jen na noc mu dávala umělou výživu. Pokud to mohu srovnávat s prvním dítětem, vše bylo daleko více v klidu, Matěj dělal pokroky a já si toto období daleko více užila. Synka jsem částečně kojila půl roku.
I já se dost často setkala s krutou kritikou ze strany až militantních propagátorek kojení. Výčitky? To jsem už vůbec neřešila – sestřička Valentová v porodnici měla totiž naprostou pravdu.
A vliv kojení na zdraví dítěte? Určitě mi většina z vás dá za pravdu, že jeho prospěšnost nejde zobecňovat. Ve svém okolí mám řadu případů, kdy děti kojené trpí alergií, astmatem, jsou často nemocné a naopak…
Takže milé maminky – čekatelky, kojení je sice nádherná věc, která vás krásně sblíží s vaším děťátkem, ale nedělejte si s případným neúspěchem větší hlavu než je potřeba….
Ta sestřička totiž měla fakt pravdu!!
Lenia
Napsal/a: Lenia
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (53 vyjádření)
HAnčo, díky, už jsem si připadala s tímto názorem jako exot ;o))
Pomněnko, já kojila v cukrárně, pak jsme byli v Pardubicích na koňský výstavě, nejdřív jsem taky hledala místo někde mimo, ale odpoledne se mi už nechtělo letět přes celý areál. No a jak říkáš, komu to vadí, tak ať se nekouká.
Teda holky, já koukám… Co vám přijde nepřirozeného na kojení na lavičce v parku???? Proboha to mám jednu z výhod kojení – jídlo vždy správně ohřáté a poruce – bojkotovat tím, že jen proto, že mám jedlíka dostal hlad o hodinu dřív, než jsem předpokládala, dítě táhnout do nejbližšího smradlavého McDonnalda a kojit ho tam ve stoje? Nebo do nákupního centra a opět kojit ve stoje nebo u toalet???? To mně teda přijde vhodnější nakojit v parku, pohodlně v sedě na lavičce, na vzduchu. Přece nebudu svoje dítě týrat tím, že mu odepřu jídlo, i když ho mám po ruce???
Přišlo vám někdy divné krmení kojence na lavičce v parku z láhve? Asi ne. A v čem je rozdíl?? V balení?? Nechápu… Málokterá žena na veřejnosti kojí tak, že vabelí celé prso, co jsem tak okoukala, tak se snaží vatáhnout co nejmíň a když je mimi přisáté, tak není skoro nic vidět. A že to někoho pohoršuje? Tak ať se dívá jinam. Já taky nekoukám na toho, kdo si upravuje rozkrok (chlapi často), na ženu, která si srovnavá zařízlé kalhotky ze zadečku, na líbající se pár nebo na feťáky hroutící se v koutě. Prostě ignoruju. Je to realita každodenního života.
Chcete toleranci od kojících – já tolerantní jsem. Nemám s tím problém. Ale jen proto, že tím, že kojím na veřejnosti bych mohla pobouřit nějakou maminku, která kojit nemůže, nebudu doma mlíčko odstříkávat a dítě krmit za lahve, nebo ho týrat něž dojdu někam, kde se schovat.
Mimochodem – podle vás by se to mělo dít kde????? Jak jsem zjistila za ten rok a čtvrt, tak i když jsou přebalovací koutky, tak jsou většinou na toaletách. A židle je výjimkou. A jak myslíte, že se kojí čtvrt roční sedmikilové dítě, které pije půl hodiny, ve stoje?? Měla jsem s ním jít do restaurace? Tam bych byla nejspíš víc na ráně, než v tom parku….
Opakuji, také nesouhlasím s některými tahy laktační propagandy, ale tohle je o něčem jiném…
Ahojky,
jak čtu vaše komentáře, koukám, že nejsem s takovou zkušeností sama. Díky všem za ohlasy-snad ta diskuse pomůže aspoň trošku maminkám, které podobné problémy řeší právě teď…
Ještě bych pro úplnost dodala, že jsem si také protrpěla záněty prsu, ATB, kojení s kloboučkem a samozřejmě i ty stresy…. Přesto jsem kojení ani s příkrmem nevzdala, kojila jsem s radostí a „vydržela“ dokud to šlo-u obou dětí asi půl roku. Nikdy mě nenapadlo soudit maminku, která nekojí(je jedno proč) ani maminku, která v parku kojí své tříleté dítě. Myslím, že na rychlé soudy nemá právo nikdo.
Souhlasím s Taminou, že kojení na veřejnosti, může leckoho přivést do rozpaků, možná i pobouřit(myslím hlavně na muže -dědečky, sama jsem toho byla svědkem..). Určitě by neškodilo v takových případech více taktu . A obecně řečeno-neškodilo by ani více tolerance všem „zúčastněným stranám“!!
Tak pěkný zbytek léta všem
Ahojky Lenio, jak vidím většina maminek tady kojila dlouho, jenom málokterá nekojila jako já a ty…
Své první dítko jsem jako každá matka chtěla kojit co nejdéle, četla jsem všechno a myslela jsem si, že mě nic nemůže překvapit. Jenže realita je jiná…
Vrátila jsem se z porodnice, a když bylo malé 6 týdnů, dostala jsem zánět prsu, brala ATB a bylo po kojení. TAké jsem to obrečela a řikala jsem si, že druhé dítko budu kojit nejdéle, vždyť přece jsem byla poučena z chyb u té první ne?
Jenže zase realita byla jiná. Hned jak jsem se vrátila z porodnice, malá se mi nechtěla vůbec přisát. Ptala jsem proč? A tak jsem šáhla po kloboučku a kojila jsem přes něj. Bylo to divné, lidé občas venku koukali, co si to pokládám na prso, ale mě to bylo jedno. Ale když jsem v půl roce začínali jí dávat příkrmy, odmítala mi prso znovu. A tak jsem zvolili Sunar, který jí dávám doteďka. A jsem spokojená a moje dcerka taky. Pavla
Ahoj, tak já se taky připojím s názorem. Kojila jsem Vojtu do necelých 13 měsíců, ale už jsem se fakt přemáhala. Narozdíl od jiných maminek mi kojení vůbec nedělalo dobře, každou chvíli jsem měla nějaké záněty, prasklinky, bývala jsem od Vojty pokousaná. Navíc se mi dokonce při kojení dělalo špatně, motala se mi hlava a bylo mi skoro na omdlení. Ne vždycky, ale docela často. Jenže mlíka jsem měla spoustu a bylo mi líto se na to vykašlat. Vždycky při nějakém bolestivém zánětu jsem si říkala, tak a přestávám kojit a pak jak naschvál se vše zahojilo a 14 dní se mi kojilo bezvadně:-)))
Máme opravdu bezvadného pediatra a ten mi hned první návštěvu vysvětlil výhody kojení pro dítě, ale jedním dechem zdůraznil, že pokud to prostě nejde, tak to nejde a že dřív téměř nikoho nenapadlo kojit déle než 6 týdnů. Řekl mi, že je to individuální a že každá maminka by se měla řídit vlastními instikty. TAkže jsem si řekla, že to vydržím do 1 roku a pak ho odstavím. Navíc už jsem kojila stejně jen v noci a Vojta byl jak pijavička skoro celou noc, byla jsem pak celá bolavá. Zvládli jsem to v pohodě, odešla jsem na 2 noci spát jinam a bylo to :-)). Ještě k tomu „laktačnímu masírování“: na kojení bylo bezva, že bylo jídlo vždy po ruce – i na výletech, takže i mně se stalo, že jsem kojila někde mezi lidmi, ale vždycky jsem se snažila o co nejvíc soukromí, nejen kvůli nám, ale i kvůli ostatním, protože si sama pamatuju, jak mě uváděly do rozpaků maminky, které přímo proti mě vytáhly prso a kojily(mám na mysli opravdu VYTÁHLY). Dá se to dělat i tak, aby bylo co nejméně diváků, ne? Připadá mi, že to jsou právě tvrdé zastánkyně laktační ligy, které chtějí za každou cenu prezentovat celému světu, že ony kojí a nestydí se za to, naopak to považují za naprosto přirozenou věc. Já se za to taky nestydím a považuji to za přirozené, ale chápu, že tím prostě někoho můžu přivádět do nepříjemných rozpaků (muži) nebo dokonce do mírné depky (maminky bez mlíka). Jo, a věřím, že pro spoustu chlapů je naprosto přirozené rozepnout si kalhoty a udělat potřebu někde v parku a přesto se nad tím pohoršujeme…
Ahoj,naprosto souhlasím s Leniou,velice výstižné!Já jsem kojila asi jen 6 týdnů a i když jsem byla „rozkojená“ pěkně a malý pěkně přibíral,najednou jako když utne a mléko bylo pryč.Když jsem až po několika dnech zjistila o co jde a proč malý vlastně pořád jen řve,hned jsem dala Nutrilon.Pravda,výčitky trochu byly,dokonce jsem se pomalu i bála říct doktorce,že už nekojím,aby si nemyslela,že jsem divná,styděla jsem se,ale prostě to nešlo jinak a proč bych měla trápit sebe i prcka.Chtěla bych v této souvislosti upozornit na to,že největším zabijákem mléka je stres (to postihlo zřejmě i mě).
Ještě bych chtěla říct,že mám taky pár kamarádek,které kojily hooodně dlouho a děcka jsou buď pořád nemocná nebo alergici a atopici.Myslím,že problém je asi v tom,že málokterá kojící matka dodržuje hypoalergenní stravu,takže už novorozenec dostává do těla všechna ta Éčka apod.,kdežto dítě na umělé výživě dostává opravdu jen to,co potřebuje a z čistých surovin.Samozřejmě to neplatí paušálně,záleží i na genetické výbavě,ale kdyby kojení bylo opravdu tak všemocné,asi by mezi kojenými dětmi nebylo žádné nemocné.Tímto nechci obhajovat umělou výživu (kdyby to tak někomu připadalo),jen nemám ráda,když si některé dlouhokojící matky myslí,že svým dětem dávají víc než my nekojící.Důležitá je také láska a spokojenost na všech stranách.
Tak to je všechno,přeji všem hezký večer a spokojené dětičky! J.J.
Pomněnko, blbost to není – přeci každá máma chce pro své dítě to nejlepší.
Holky, nejsem zastáncem toho, že sestry v porodnicích nutí kojit, kojit, kojit i když dítko řve hlady, že se na nekojící dívají kojící maminky jako kdyby spadly z jahody, ani že se používá to nejlepší pro dítě = kojení. To nejlepší pro dítě je přece pohodová, milující máma.
ALE – mě docela vadí, když nějaká maminka, která kojila jen 3-4 měsíce (z jakýchkoliv důvodů, nikdy jsem se na to neptala, je to každého soukromá záležitost, aspoň podle mě, a nikdo není povinen to komukoliv vysvětlovat), má proslov o tom, jak je divné kojit 16ti měsíční dítě. V tu chvíli zapomenou, že já jsem respektovala jejich rozhodnutí nebo důvody pro časné ukončení kojení, nebo pro nekojení vůbec, a najednou hora otázek, proč ještě kojím. Tohle mě mrzí zase z druhé strany.
Nikdy jsem nepátrala u kamarádek po tom, zda kojí, nebo ne. Maximálně jsem se zeptala třeba když jsme plánovali nějakou akci, výlet, jestli ještě kojí, nebo bude někde potřebovat ohřát jídlo. Z čistě praktických důvodů. A dál to neřešila.
Každá se rozhodne sama o tom, jestli a kdy dá dítku vejce, lepek, čokoládu, kaši na večer, k snídani pečivo, zeleninu. Tak proč ne o všem?? Nevím, jestli to vyznělo jak jsem myslela, je to asi zmatený, ach jo, tak snad z toho nevyleze blbost…
anonymní: Lenko, v Ostravě je banka MM. Já měla také hodně mléka, tak jsem se domluvila v porodnici s vrchní sestrou a oni si mě dali do registru. Dostala jsem lahvičky a jedenkrát týdně si pro mléko jezdil pán s autem. Penízky jsem nedostala, ale nějak mě to nemrzí. Takže jak je to s placením, nevím…
Zkus si zavolat do porodnice, aby Ti poradili nebo se zeptej gynekologa…
jo,jo.Taky sem chtěla kojit,ale u obou kluků se to nějak nepovedlo.Pro Maxíka (2r) jsem měla málo mlýka a nevěděla to.Byl nejuřvanější détě v okolí,a když sme začaly přikrmovat,tak byl klid.U Sašky (3m) sem měla mlýčka dost,ale on je nechtěl.(lépe řečeno byl línej tahat)Bohužel nu to ani nevadilo,že málo papá a tak sme před měsícem skončily v nemocnici.Saška málem zkolaboval na ledviny,ale naštěstí se mě podařilo ho donutit jíst (z lahve!to by bylo na dlouho to popisovat co to stálo sil a přemlouvání)a byl klid.taky sem si to vyčítala,že nemůžu kojit,ale lepší mýt zdravé děti bez problémů,než týrat je a zároveň i sebe.Takže komu se nedaří,nedělejte si hlavu,vždyť je spousta dětí co vyrostla na příkrmech.
ahoj, já také nemam ráda takové přebujelé kampaně.Svou první dcerku jsem úspěšně kojila 14 měsíců, Synka, kterému je měsíc dokrmuju 2x denně Nutrilonem- je věčný jedlík a v těch příšerných horkách mi poničil bradavky. Ted už jsem se naučila kojit i z poničených bradavek, ale za příkrm i když 2x denně jsem vděčná- on totiž krmí i manžílek a moc mu to jde:-)
Ted vydrží brouček i 3-4 hodinky bez „sosání“ a mě to úplně vyhovuje.
Nutno podotknout, že při té zprávě v médiích o potřebě kojit a o tom, jak už v porodnicích maminky dostávají ty letáky o umělé výživě padla i zmínka o tom, že odborníci (asi ti skuteční odborníci) právě nedoporučují masivní kojící kampaň právě z důvodu, že maminky, které třeba kojit nemohou (ač by rády), se cítí jako špatné matky, i když to tak není.
Já sama si pamatuji, co jsem zpočátku zažívala, když jsem nebyla schopná odstříkat potřebné množství mléka ani pro jedno dítko, natož pro obě berušky. Takže i když holčičky už byly schopné kojení, stejně jsem je „jen“ přikojovala a zbytek obstaral Nutrilon.
No, co k tomu dodat….Snad jen že jsem moc ráda za mámy jako je Káča – sama úspěšně kojící, přesto si také uvědomuje a vadí jí tahle netolerantní atmosféra….a doufám, že je jich víc.
Možná už bych mohla být otrkaná, ale nejsem. Takže když mám někde venku vyndat lahvičku a nakrmit prcka, mám dopředu velmi nepříjemný pocit, kdo na mě bude koukat skrz prsty.
A protože už jsem to tady určitě psala a nechci se opakovat, tak jen stručně – první děcko jsem týrala měsíc a půl. Za tu dobu nedosáhl ani své porodní váhy! Po této době už nám dr. „nařídila“ začít dokrmovat a ejhle – z uřvaného miminka se stal prospívající spokojený klouček. O sobě nemluvě. Od té doby kojící kampaň prostě nesnáším. (Pozor – ne „kojení“, ale „kojící kampaň“ – pro pořádek).
Mám 3týdenní holčičku. Mlíka mám na rozdávání a mražák plný odstříkaného mléka. Nikde a le nemůžu najít nějakou banku mateřského mléka. Prosím poraďte mi, kde je v okrese Ostrava nějaký kojeňák nebo porodnice, kde mléko vykupují. Můžete napsat i na mail: capkova.lenka@centrum.cz
Dodnes nezapomenu, jak mi švagrová vyprávěla,co ji řekla jedna sestra v porodnici se statusem Baby Friendly. Švagrová kojit chtěla, ale prostě se jí nedělá mléko. Je ta šedá výjimka. Její staší dceru nechali asi tři dny hladovět a ona si pro ni musela vydupat příkrm. Na to jí sestra hrubě řekla, že měla říct hned, že nechce kojit. Ona to tenkrát oplakala. Odmítli připustit, že to prostě někomu nejde a dávali jí najevo, že je špatná matka a že dítě šidí. Při porodu druhého dítěte byla už lépe připravená, takže se obrnila a Nutrlion dostala už bez psychického degradování.
Já tímto poučena jsem byla rozhodnuta kojit, ale přesto jsem si jako rezervu koupila balení umělé výživy dopředu. Naštěstí jsem to nepotřebovala. Ale možná i proto, že jsem byla připravená na obtíže, to šlo samo.
Ahoj, taky mám k tomu co říct. Mám dvě děti, Cyríska (22m.) jsem kojila plně jen do jeho čtyř měsíců (z toho poslední měsíc prořval hlady, zatímco já kojila každou půl hodinu), pak jsem najela na Nutrilon + kojení. To mi vydrželo ještě další dva měs., pak už jen ten Nutrilon. Za ty téměř dva roky pořádně zamarodil jen jednou (když počítám virózu, ne zuby). Pavlínka (6m) má Nutrilon od svých pěti týdnů. Od jejích asi třech měs. je jenom na Nutrilonu. Když mám pro sebe srovnat kojení a umělou výživu, tak u mě to kojení bylo peklo. Možná za to může to, že byly obě děti nedonošené, takže dlouho trvalo, než začaly sát ode mně,a moc jim to nešlo, protože byly malinké a snadno se unavily. Cyrísek dlouho sál jen přes kloboučky, a když jsme je konečně odbourali, tak zase začal kousat. Pavlínku jsem v jejích pěti týdnech kojila také každou půlhodinu, byla vyčerpaná, neměla sílu ani čas na jejího staršího brášku, ten žárlil, tak jsem si řekla „dost“. Dost mě pomohly i maminky tady, psychicky podpořily. Teď jsou děti i já mnohem klidnější a spokojenější. A co líp, občas (třeba brzo ráno) k nim může vstát i tatínek a nakrmit je 🙂
Lenio – už jsme se tu k tomu několikrát vyjadřovala – i když jsem kojila přes 10 měsíců (od 4. měsíce s 1 nočním umělomléčným příkrmem), tak mi tento článek mluví z duše – ta mediální masáž o kojení a krkavčích matkách, které nekojí (to je úplně jedno proč, prostě nekojí…) mě taky dost popuzuje – přijde mi to opravdu nefér….
Stará zkušená sestřička měla svatou pravdu a ty ji máš taky:-))))…
..a jedna příhoda pro srovnání – nedávno jsem se o kojení a nekojení bavila se svojí mámou – ta mi pro srovnání vyprávěla, jak v době mého narození bylo zase „in“ kojení striktně každé 3 hodiny (jinak by kojenec nestačil strávit předchozí dávku mléka), já nechtěla z prsa moc pít, řvala jsem, máma se snažila…a byla v poradně pomalu za krkavčí matku, když mě trápila – považte – celých 6 týdnů – než mi dala ten Sunar, na kterém jsem vyrostla….
Přidávám se k vám holky, samozřejmě je nejdůležitejší spokojená maminka.Já osobně kojím 9m a jsem za to ráda,ale určitě má každá z nás právo se rozhodnout jak chce a je to jen a jen na ní.Já jsem od začátku chtěla kojit podařilo se.i když začátky teda nebyly moc dobré.Celý první měsíc popraskané bradavky, 14 dní po porodu zánět v prsech,ale nějak jsem to přetrpěla a bylo to.Když jsem šla do porodnice rodit ani jsem doma neměla náhradní mléko ani flašku a už vůbec jsem nevěděla jak se to dělá.Říkala jsme si,že když to bude potřeba tak se to prostě půjde koupit a bude to.Jsou i maminky,které přijodu z porodnice a rovnou dají falšku jen,aby se vyspaly,ale je to jejich věc.Vždy si říkám je to jejich volba a my ostatně taky vyrostli na umělé výživě a jsem v pořádku:)Ale já kojím jelkož jsem o tom vnitřně přesvědčená a dělá mi to radost a hlavně jsem líná dělat nějakou umělou výživu.
Těžko soudit… Nejsem militantní zastánkyně kojení, ale jsem pro kojení než pro umělou výživu (samozřejmě to vždycky nejde). Já kojila Danečka do nedávna, do 20ti měsíců. Neměla jsem absolutně žádné problémy, Danek se v porodnici přisál a okamžitě začal přibývat na váze. Nikdy mě nekousnul a odstavení proběhlo také bez řevu, scén a slziček 🙂
Přeji všem maminkám, aby jim bylo kojení radostí a ne starostí…
Mobile Sliding Menu