Takový obyčejný den

Rubrika: Jen tak

523244_alexandros_2aneb Jak se žije s manželem a třemi kluky (Lukáš 17 let, Eda 10 let, Toník 20 měsíců)

0:00 kontrola dětí v posteli – Lukáš usnul na rohové lavici v kuchyni – naschvál, aby se mu špatně spalo a podíval se v 1:00 na hokej; Eda spí nepřikrytý – přikrývám ho; větrám v pokojíčku; Toník spinká jak dudek…


0:05 sprcha
0:25 Lukáš procitá, ale ještě nevstává, s jeho svolením mu nařizuji minutku na 34 minut, která ho má vzbudit, přikrývám ho dekou, aby nenastydl
0:40 sbírám suché prádlo ze sušáku
1:00 relaxační intimní třičtvrtěhodinka s manželem
1:44 Toník zakňoural, ale naštěstí spí dál
1:45 usínám hlubokým spánkem
5:15 „mama, béééé“ – ozývá se z intercomu, sejdu patro k Toníkovi, stojí v postýlce, jdeme dolů do kuchyně udělat sunar – Lukáš už tam není
5:20 Toník vypil jen polovinu sunaru, už nechce, a spát už taky nechce, přebalím ho, obleču tepláčky, obuju papučky a vlezu si ještě do postele, Toník je na rozdíl ode mě čilý jak rybička, jezdí na odrážedle, vytahuje hračky a nosí mi je do postele
5:30 vzbudila mě rána leporelem do nosu a Toník se souká za mnou, budeme číst: “Kdo mě nezná, ať se dívá, jsem veselá mašinka“ – blábolím v polospánku
5:32 Toníka zaujal dřevěný vláček, chvilku ho zabavil, podřimuju
5:33 podezřele známý zvuk mě vrací z říše snů do reality, ano – je otevřený koš na použité pleny – správně, Toník už drží v ruce plenu, kříčím, ať ji tam dá zpět
5:40 přibíhá Eda, vedle v obýváku zapíná televizi, prý má pohádku, Toník mu tam běhá a vykřikuje, Eda po něm řve, ať je potichu, že neslyší televizi. Vzbudilo mě to. Vstávám a nevýchovně posazuji Toníka vedle Edy, ať se taky dívá. Představa klidné půlhodinky spánku se rozplynula, když Toník nakukuje přes opěradlo a hrozí, že přepadne dolů, vybíhám z postele a znovu mu vysvětluji, ať se dívá
5:50 Toník naznačuje smluveným gestem, že má žízeň. Sunar, který nechtěl, pořád nechce, má chuť na čistou vodu. Jdeme dolů pro vodu.
6:15 ještě chvilku ležím, ale kravál vedle v obýváku, kde kluci běhají, mi už nedovolí usnout
6:45 zvoní mi budík, ještě ležím a z postele odrážím balony a stavím komíny z kostek
7:00 „mami, už vstávej “ – Eda se už těší do školy, Lukáš dnes nejde, mají ředitelské volno
7:01 ztěžka vstávám, beru Toníka, sejdeme schody, posadím ho do židličky, dám mu chleba, postavím vodu na čaj, udělám manželovi svačinu, Edovi pití, připomínám Edovi, že si má vzít klíč, plavání a peníze na rohlíky
7:10 Eda nemá bundu, je vypraná, běžím nahoru na sušák pro ni
7:20 vytáhnu Toníka z židličky, otřepu ho od drobků a jdeme umýt ruce a obličej,
7:22 zametám drobky chleba pod židličkou
7:25 máváme tatínkovi, který odjíždí do práce
7:30 Lukáš se probouzí a nadává, že zaspal hokej, vzbudil se až po 3. hodině, znovu tedy uléhá, aby to dospal. Můžu za to prý já, protože jsem ho přikryla a jemu se pak dobře spalo
7:40 přebaluju a sprchuju po… Toníka
7:45 snídám
7:50 zadělávám kynuté těsto
8:00 házím prádlo do pračky
8:10 chvilka u PC – plánování výletů a zjištování informací o akcích, současně nohou kopu do balonu, který mi nahrává Toník a jistím šuplíky s CD-čkama, aby nešly otevřít
8:20 Toník roztrhl Edovi deníček do hudebky (nebyl uklizený)
8:30 dělám buchtičky s krémem a borůvkový koláč
9:15 uklízím v kuchyni – nádobí roztahané Toníkem po zemi a špinavé po vaření do myčky
9:30 během malé chvilky Toník utíká s míčkem o průměru 2 cm do koupelny a háže ho do vany, vítězně se směje, jak na mě vyzrál, vytahuju míček z místa, kam se dává špunt, a umývám ho, mezitím Toník vylezl na skříňku v koupelně s radostným úsměvem, že to dokázal, neumí slézt, sundávám ho ze skříňky
10:00 vyprané prádlo Toník vytahuje z pračky
10:05 jdeme vzbudit Lukina
10:10 jdeme do ložnice pro moje oblečení, Toník má v ruce hopík, v ložnici ho někam hodil a už jsme ho nenašli
10:15 oblékání a odjezd do města
10:55 sraz s manželem ve městě kvůli ověření podpisu
11:40 odjezd domů
12:00 uspávání Toníka – půl hodiny zpívám halí belí – bezvýsledně – očí dokořán a jakmile se zvednu k odchodu, vstává za takového řevu, že si musí sousedi myslet, že mu ubližuju
12:30 vzdávám to, jdeme obědvat a psát seznam, co nakoupit v Globusu
12:50 volám mamince, jestli jede na zahradu
13:00 věším prádlo – Eda hlídá Toníka
14:00 odjezd do knihovny – vrátit knížky
14:30 nákup Globus (manžel chtěl koupit barvu, vzpomněla jsem si až venku, vracíme se)
15:00 drobky od rohlíku v autě už neřeším
16:00 doma vybalení nákupu, Lukáš s manželem natírají zábradlí na balkoně, Toníka Lukin v poslední chvíli chytil, jinak by vylil barvu z plechovky
16:30 převlečení, nabalení a odjíždíme na zahradu, připomínám Lukinovi, aby mi nahrál pořad „Bydlení je hra“
16:40 příjezd na zahradu, je tam maminka se švagrovou a dětmi
16:41 Toník ihned po příjezdu strčil ruce do kýble s vodou, celého ho převlékám do náhradního oblečení
16:50 piju kávu (první a poslední za dnešní den)
16:55 volá učitelka z hudebky, že v pondělí nebude mít Lukin hodinu
17:00 Eda chce rozdělat oheň, už vypálil všechny sirky a oheň stále nehoří, situaci zachraňuje švagrová, vytáhla z auta zapalovač
17:15 čistím vidličky na opékání
17:30 krmím Toníka jogurtem
17:45 Eda hodil balonem a minerálka je vylitá
18:00 přijel Lukin s manželem na motorce
18:01 vyřizuji Lukinovi vzkaz od učitelky
18:05 první skupina opéká špekáčky, ostatní hlídají děti, Toník s bratrancem sekají plastovými sekačkami ostošest a pak jeden druhého odstrkuje z oblíbeného šlapacího auta
18:15 dojel tatínek s bráchou
18:20 ptám se Lukina, zda nahrál pořad – jé, zapomněl
18:30 tatínek zalévá a Toník přešel po zalitých záhonech, boty jedno bahno
18:35 druhá skupina opéká, sedíme kolem ohně a najednou Toník sundal čepici a šup ji přímo na žhavé uhlíky, sebekriticky musím říct, že moje rychlá akce způsobila, že tam není jediná díra
19:00 chystáme se k odjezdu, Eda chce jet domů na koloběžce – po přemlouvání mu to dovolujeme, i když na té polňačce mu to stejně nepojede
19:10 máváme švagrové, bráchovi a klukům
19:15 uklízíme
19:20 vidíme Edu, jak se vrací s koloběžkou zpátky na zahradu – prý si to rozmyslel a pojede raději autem s námi
19:30 odjezd ze zahrady
19:40 z Toníka sundávám horní špinavou vrstvu a umývám mu ruce a obličej
19:42 vařím krupici Toníkovi
19:45 domlouvám se s Edou, že uklidí Toníkovi hračky a vynese koš v kuchyni
19:50 Lukin se chce jít okoupat ještě před Tondou, má na to 5 minut, než sní krupici
19:55 Toník usíná u krupice, budím ho a jdeme do koupelny
19:57 čvachtám se na zemi ve vodě, kterou tam nastříkal Lukáš a rychle Toníka umývám, Eda je ve vaně taky
20:00 „bembem“ – dobrou noc, a jdeme na kutě. Toník usíná během 2 minut
20:02 uklízím oblečení po Toníkovi, umývám zablácené botičky, zalívám kytky, uklízím čisté nádobí z myčky, dávám špinavé nádobí do myčky, vybaluji zbytky ze zahrady, roztřepávám Edův ručník z plavání, peru jeho plavky, vyhazuju tetrapack od mléka do k tomu určenému kyblíku, peru Toníkovu čepici, která byla v ohništi, nesu Edovi k televizi uvařenou čokoládu, krájím chleba, dávám do mrazáku nesnězené špekáčky, buchtičky bez krému, vytahuju z mrazáku kuře na zítra, utírám linku a stůl, zavazuju tkaničky na peřinkách od židlí, co Toník rozvázal, do konvice dávám vodu, aby se převařila na noční sunar, sbírám suché prádlo, nesu ho dolů, zapínám žehličku, žehlím
22:00 třídím vyžehlené prádlo do skříní
22:05 zapisuji finanční výdaje dne do pokladní knihy domácího hospodaření
22:08 zalepuji Edův deníček do hudebky, který Toník ráno roztrhl
22:10 manžel chce, abych vymyslela, kam pojedeme zítra na výlet na kole. On nemá čas nic vymýšlet. Jasně – není problém – chvilka zamyšlení a navrhuji Horizont v Bystrovanech, nestačím mu to říct, spěchá dělat držák antény na RC auto
22:11 sprcha
22:29 uléhám do postele a něco mě tlačí, je to hledaný hopík
22:30 vidím černobíle a slyším mono…usínám

Napsal/a: quendolina

Toto taky stojí za přečtení!

Co pomáhá na dětský kašel?

Listy opadaly, teploty se střídají, vládu nad počasím převzal podzim. Děti tráví několik hodin denně v kolektivu, kde není nouze

Čtu dál →

Venkovní únikové hry Hunter Games: objevte parádní zábavu

Baví vás klasické únikovky? Vzrušující příběhy a plnění úkolů? Přemýšlíte, kde se dá zažít ta nejlepší úniková hra v

Čtu dál →

Jak strávit víkend s dětmi v Praze?

Praha je tak kouzelné místo nejen díky své stovce věží nebo památek, ale také proto, že je zde nekonečné

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (9 vyjádření)

  • Hezký:-)

  • Mám sice doma o jednoho chlapa méně než ty, dohromady 3 – manža a dva kluci, ale vidím, že program máme asi všechny mámy nabitý stejně … někdy bych den potřebovala nafouknout, aby se mi tam vešly taky moje aktivity, na které se nějak nedostává času nebo případně už sil.

  • Hani, to máš nervy ze železa – to já taťku o víkendu velice často „honím“ do práce – doslova…. no, ráda se za to nemám, ale on ty chlapské věci kolem domu někdo udělat musí, že 🙂 K jeho chvále budiž řečeno, že jak začne, skončí až večer.
    A ta náročnost – nemyslím, ono už je celkem jedno, jestli máš ty děti tři nebo čtyři 🙂 Tu vrtulku v zadečku prostě mít musíme 🙂

  • quendolina
    quendolina

    Holky, díky za odezvu. Já vím, že to tak máte všechny, některé ještě náročnější (že Ájíku).
    Je to popis jednoho květnového dne, sepsala jsem si to hned další den, jinak bych to zapomněla. Celkově shrnuto jsem vlastně za celý den skoro nic neudělala :-))
    Ale na VD si vždycky nějaký ten čas najdu (třeba na úkor úklidu :-)) Jinak by člověk zbláznil.

    Ještě jsem to nedala přečíst manželovi, zkusím mu pak říct, ať taky sepíše co dělal. V pracovní dny toho asi bude víc, ale o víkendu to vidím asi takto:
    8:00 vstává
    8:10 – 9:10 pije kávu a kouří fajfku ve své pracovně-trucovně (tam za ním nechodíme, abysme nenačuchli kouřem)
    9:10 – 9:20 snídaně
    9:20 – 10:30 věnuje se dětem (jedno pozitivum)
    10:30 – 12:00 vlastní koníčky
    12:00 – 12:30 oběd
    12:30 – 14:00 odpočívá po obědě
    14:00 – 15:00 kouří a pije kávu
    15:00 – 17:00 jde s námi na procházku (druhé pozitivum)
    17:00 – 19:00 vlastní koníčky
    19:00 – 19:15 večeře
    19:15 – 24:00 vlastní koníčky-internet, TV

    Abych mu zas nekřivdila, jednou za půl roku opraví kapající kohoutky :-))

  • Jarmuschka
    Jarmuschka

    No, já už bych psala dva „bodové scénáře“ – ten doma a ten v práci.
    Musím říct, že je mám i pocitově téměř dokonale oddělené a přepínám (zaplať pámbu za to – když jsem jako bezdětná přišla domů, tak mi furt v hlavě strašily věci z práce. Teď musím práci vypnout a věnovat se stopro holčičkám).
    Problém občas nastane, když tu a tam se mi ty dva světy propojí – jako třeba když mám uvádět vernisáž, ale zároveň musím mít s sebou holčičky…

  • Hani, super – skoro jako bych četla náš rozvrh :))))
    Docela mě pobavilo, že za všechno můžeš ty – jako že Tvůj syn zaspal hokej – někdy si to „překládám“ zrovna tak…. :))))
    Ale kdybychom je neměly, unudily bychom se k smrti 🙂
    Jak píše Lenka – dokud to nenapíšeš, není to tak hrozné :)))) – vidím to stejně.

  • Pěkné čtení:-)))) nejsi náhodou naklonovaná? :-)))))
    někdy si to taky zkusím zapsat:-) i když by tam VD zabítrala více času..taky by to bylo na A4:-) K

  • Koukám, taky se celý den nudíš, viď? Jednou jsem to taky zkusila, jen tak se zamyslet, co všechno se dá za jeden den udělat, byla to docela hrůza. Dokud to nenapíšeš, tak to není tak hrozné.
    Myslím, že bychom to mohly zkusit všechny, určitě bychom zavalily paměť počítače…

  • Hani, jak tak čtu, tak vcelku nuda celej den, co? :-))) A myslím, že jsi zapomněla ještě zapsat čas, kdy jsi na VD a taky tvorbu fotoknihy… 🙂

    Tak mě napadá, už to takhle zkusil sepsat i tvůj manžel? :-)))

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist