Když jsem byla malá, maminka mi říkala, ať pěkně papám, že budu hezky růst a dosáhnu v obchodě na Rum. Popřípadě ho i menším spoluobčanům můžu podat. No a tak jsem rostla a rostla, až jsem vyrostla na pěkných 173 centimetrů. Říkáte si, to není žádná moc velká výška, je to takový průměr, ale mně se poslední dobou zdá, že jsem vyrostla nějak moc…
Ale není to jen v domácnosti. Nakupování oblečení a bot je podle ryze ženských časopisů příjemně využitý čas, mně se zdá noční můrou. Když potřebuji nové boty, jdu samozřejmě do obchodu, a co tam neslyším? „Ale paní, my takovou velkou velikost vůbec nedostáváme.“ Ta obrovská noha má číslo šest, docela normální český průměr. Já teda naivním hlasem říkám: „No tak mi dejte pánskou obuv.“ Ono to v poslední době vychází u některých bot nastejno – takhle jsem kupovala sandály a nebudete věřit, co jsem slyšela: „Ale tak malá pánská velikost se nedělá.“ Takže co teď, na ženu jsem velká, na muže malá. Teď už opravdu nevím, co jsem. Asi nějaký mutant.
Nedej bože, abych šla kupovat bundu, košili, svetr nebo kalhoty na mého muže. Měří jen 196 centimetrů, ale velikost na něj prostě není k sehnání. Podle výrobců oděvů jsou kalhoty pro vysokého člověka zároveň i široké. Podle hesla: „Kdo je vysoký, musí být i tlustý!“ Posledně, když jsem koupila košili a dokonce mu i byla, tak jsem ji „nechtěně“ vyprala asi na příliš vysokou teplotu (40 °C). Srazila se tak, že je malá i mně. Tak ji mám schovanou, než do ní dorostou moji dva kluci. Ani s nimi to není lehké. Radulka je takový pěkný baculatý klouček, ale koupit mu kalhoty, tak to je umění. Všechny, co jsme vyzkoušeli, mu byly o 15 – 20 cm delší, než potřeboval.
Takže, co teď? Naposledy jsem šila na panenky a musím říct, že se šití nezapomíná! Je to jako jízda na kole, jen sehnat správný střih a stačí trošku šikovnosti a kalhoty pro moje Sluníčko jsou na světě. a dokonce mu i perfektně padnou. A ještě jsem ušetřila nějakých 150,– Kč. Bezva. Ale šít na celou rodinu, to se zrovna moc nevyplatí. Na kluky možná, ale na tatínka je opravdu velká spotřeba látky. A koupená věc vyjde mnohem levněji, ale… nesedí!
Takže z toho všeho vyplývá, že jsme gigantičtí obři, kteří měli vyrůst asi tak do 150 centimetrů. Ale to už bohužel změnit nejde. Máte podobou zkušenost?
Napsal/a: Alenice
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (30 vyjádření)
Víš co, ještě chvíli počkej třeba ještě trochu povyrosteš, a když ne , tak v 18 ti si nech operativně prodloužit končetiny , není to jednoduchá operace a určitě ji budeš muset podstoupit několikrát ale je to lepší než nic nedělat a trápit se , bohužel podrobnosti také neznám , budeš si je muset sehnat jinde . Já mám zase problémy ani ne tak s výškou postavy jako s velikostí svých prsou – mám je příliš velká , přímo obří a sehnat dobrou podprsenku není jen tak , kolikrát natrefím sice na správnou velikost košíčků ale objem je příliš velký, nakonec mi nezbývá než si je objednávat z katalogu horší je že takto vyjdou mnohem dráž a já tech peněz příliš nemám
NO vy teda máte starosti, co bych já dala alespoň za 10 cm navíc? Vy si ani nedovedete (vy vysocí) představit, jaké to je být malá, je mi 14 (ze měsíc 15) a měřím 149!!!!! Je to fakt dost málo, všichni se mi jenom posmívají, ale to by mi tolik nevadilo, ale kudy chodím, tak mi říkají, že vypadám, jak mimino. Nebo například dnes se mi dokonce spolužáci všichni posmívali „trpaslík, trapslík“, nevím, co s tím mám dělat, nic s tím dělat totiž nejde! Ale slovo trpaslík mě uráží a strašně moc, proč si někdo z vás neuvedomí, že tohleto není k smíchu, jak si většina myslí, ale pro dotyčného, kterému to někdo stále důrazněji se s míchem nadhazuje až urážlivé a k pláči, tak to vnímám já 🙁 mohli by jste se nad tíhmle zamyslet?
No, já mám spíše zkušenost takovou, že věci musím zkracovat nebo si je nechat ušít na míru… Takže ono si vyber. Jsem vysoká 162 cm a nohu mám číslo 37 🙂
Nicméně lodičky bílé na svatbu jsem si koupila a ještě jsem si musela dokoupit patěnky, aby mi botky nepadaly 😀
měřim 200 cm a noha má číslo 10
No já jsem zase hlavně v pubertě slýchávala oslovení typu jako žirafa nebo slonbidlo. Při mé výšce 182 cm se ani snad nedivím. A sehnat lodičky do tanečních? Tak to nehrozilo. Teď jako mamince od dvou dětí si takové oslovení už nikdo nedovolí. A já to už neřeším. Co bylo v pubertě problém číslo jedna, mi teď připadá jako maličkost. Ono, žádná si nevybereme, jedna je malá, druhá velká, třetí taková a čtvrtá maková. Hlavně, že jsme zdravé a štastné. Lucienta
No Leňule, já když čekala 1. dítě ve 28.letech a byla jsem na genetice, pan dr. mi nejdřív dělal přednášku, že moc mladé matky nejsou na dítě připravené, já s ním souhlasila, tak nechápal. Pak se mne ptal, kolik mi je, a když jsem mu to řekla, ztratil řeč :-)). Doufám, že mi to vydrží až do pozdního věku, teď konečně s dvěma dětmi mi už neříkají v krámě: „A co si dáš ty?“. 🙂
Teda vy tu máte někdo problémy s výškou?No,a co mám potom říkat já,když mi příroda nadělila pouhých 152cm-a to ještě záleží u jakého měřidla s měřím?Taky mám problém se sháněním oblečení,všichni si myslí,že moje dítě je moje sestřenice nebo tak něco a hlavně mi nikdo netipuje věk 22ale maximálně 18.
JÁ CHCU VYRŮST ASPON NA TĚCH 175…MÁM 171,JE MI 15 A BOJÍM SE ŽE UŽ NEROSTU.NEEXISTUJE NĚCO NA RŮST?
Tak to já jsem narostla jen na necelých 160 cm a mám zase problém něco koupit proto, že je to šité na větší velikost.
Syn vyrostl na 196 cm,byl zklamán chtěl mít rovných 200 cm,ale zhánějte oblečení vté velikosti a boty už od jeho 13 let to byl dost problém nevím jak je to číslování ale naposledy si kupoval č.14
Mobile Sliding Menu