Když jsem byla malá, maminka mi říkala, ať pěkně papám, že budu hezky růst a dosáhnu v obchodě na Rum. Popřípadě ho i menším spoluobčanům můžu podat. No a tak jsem rostla a rostla, až jsem vyrostla na pěkných 173 centimetrů. Říkáte si, to není žádná moc velká výška, je to takový průměr, ale mně se poslední dobou zdá, že jsem vyrostla nějak moc…
Ale není to jen v domácnosti. Nakupování oblečení a bot je podle ryze ženských časopisů příjemně využitý čas, mně se zdá noční můrou. Když potřebuji nové boty, jdu samozřejmě do obchodu, a co tam neslyším? „Ale paní, my takovou velkou velikost vůbec nedostáváme.“ Ta obrovská noha má číslo šest, docela normální český průměr. Já teda naivním hlasem říkám: „No tak mi dejte pánskou obuv.“ Ono to v poslední době vychází u některých bot nastejno – takhle jsem kupovala sandály a nebudete věřit, co jsem slyšela: „Ale tak malá pánská velikost se nedělá.“ Takže co teď, na ženu jsem velká, na muže malá. Teď už opravdu nevím, co jsem. Asi nějaký mutant.
Nedej bože, abych šla kupovat bundu, košili, svetr nebo kalhoty na mého muže. Měří jen 196 centimetrů, ale velikost na něj prostě není k sehnání. Podle výrobců oděvů jsou kalhoty pro vysokého člověka zároveň i široké. Podle hesla: „Kdo je vysoký, musí být i tlustý!“ Posledně, když jsem koupila košili a dokonce mu i byla, tak jsem ji „nechtěně“ vyprala asi na příliš vysokou teplotu (40 °C). Srazila se tak, že je malá i mně. Tak ji mám schovanou, než do ní dorostou moji dva kluci. Ani s nimi to není lehké. Radulka je takový pěkný baculatý klouček, ale koupit mu kalhoty, tak to je umění. Všechny, co jsme vyzkoušeli, mu byly o 15 – 20 cm delší, než potřeboval.
Takže, co teď? Naposledy jsem šila na panenky a musím říct, že se šití nezapomíná! Je to jako jízda na kole, jen sehnat správný střih a stačí trošku šikovnosti a kalhoty pro moje Sluníčko jsou na světě. a dokonce mu i perfektně padnou. A ještě jsem ušetřila nějakých 150,– Kč. Bezva. Ale šít na celou rodinu, to se zrovna moc nevyplatí. Na kluky možná, ale na tatínka je opravdu velká spotřeba látky. A koupená věc vyjde mnohem levněji, ale… nesedí!
Takže z toho všeho vyplývá, že jsme gigantičtí obři, kteří měli vyrůst asi tak do 150 centimetrů. Ale to už bohužel změnit nejde. Máte podobou zkušenost?
Napsal/a: Alenice
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (30 vyjádření)
Ja nejsem nijak extremne vysoka(173cm), ale mam dlouhe nohy, a jak jsem jeste zila v CR jsem nikdy nemohla najit dost dlouhe kalhoty…Boty rozmer 38 nikdy nebyly problem, ale mam po mamce siroka chodidla(take ne nijak extremne…), takze jsem taky nejednou do toho panskeho zamirila…:-)))
Tady takove problemy nemam-kalhoty tu maj vzdy v ruznych delkach a boty pro kachni nohy taky!!:-) ALE, pro maleho mam docela masivni kocarek, tak jsem hledala nejakou mensi, lehci buginu(letime dom na vanoce:-), a to je problem-zdaji se mi vsechny nizke(je pravda ze anglicanky jsou v prumeru nizsi nez cesky, ale az tak…), proste musim byt schylena, nebo tlacit na kolenou!! :-)))
Ahojky všem co mám řikat já? měřím něco málo přes 182 cm, nohu mám 42 a když mi maminka kupovala v dětství no spíše v pubertě pak boty, dámské neměly a tak jsme rovnou chodily do pánských oddělení… Jsem trošku přitěle, špíčky mám, vážím 92 kilo, mám dvě děti, které jsou na svůj věk taky dost „vyspělí“ a hlavně dosti dlouhý, takže vnoučátka taky budou dlouhý, jako tejden před výplatou jak se lidově říká co, holky?
Ahoj,já měřím 181cm a jsem i dost hubená,takže vím,že je těžké něco na sebe sehnat a to se týká i bot.Vel.bot mám 41-42.Ale sehnat se dá.Jako dospívající dívce mi dělala výška problémy,ale dnes mi to nevadí a stejně se s tím nedá nic dělat.Má to i své výhody,v kině,divadle.Je pravda,že u některé práce bolí záda.Ale jinak si nestěžuji.
175?…vzdyt to neni zadna vyska….to mam taky a nepripadam si vubec nejak moc velka….
Ahojky,tak já jsem vyrostla do výšky 176cm,a taky jsem řešila pár problémů.V tanečních to bylo něco najít vyššího partnera a v životě se mi taky dařilo potkávat ty menší polovičky.A světe div se já si vzala chlapa o 8,5cm menšího a nijak to neřeším.Už si nedokážu představit,že by byl větší.Co se týče bot,tak máme stejnou velikost 40.Což je taky sranda.Linku mi můj drahý manžel zvedl Itongem,protože jsem se u vaření hrbila.A taky jsem z rodiny nejmenší.Máma 183cm,Táta 191cm,bratři přes 190cm.Tak jsem zvědavá jak vyroste náš syn.Teď je mu 8měsíců.Takže nás asi přeroste co?
Ahojky,tak já jsem vyrostla do výšky 176cm,a taky jsem řešila pár problémů.V tanečních to bylo něco najít vyššího partnera a v životě se mi taky dařilo potkávat ty menší polovičky.A světe div se já si vzala chlapa o 8,5cm menšího a nijak to neřeším.Už si nedokážu představit,že by byl větší.Co se týče bot,tak máme stejnou velikost 40.Což je taky sranda.Linku mi můj drahý manžel zvedl Itongem,protože jsem se u vaření hrbila.A taky jsem z rodiny nejmenší.Máma 183cm,Táta 191cm,bratři přes 190cm.Tak jsem zvědavá jak vyroste náš syn.Teď je mu 8měsíců.Takže nás asi přeroste co?
Nedá mi to nepřidat komentář – Mám 182 cm a velikost nohy 41-42. Linku jsem si nechávala dělat na míru, ale vůbec mě nenapadlo, že bych měla mít výš pracovní dasku – normál mi vyhovuje, vysavač mám s teleskopickou tyčí – takže také nevidím problém. S oblečením někdy problém je – hlavně s délkou rukávů a nohavic, ale většinou si vyberu – sedí mi velikost 44 a dříve když jsem měla 36 jsem také neměla problémy sehnat na sebe oblečení.
Byla doba, kdy jsem měla z mé výšky mindrák – to bylo v době, když byli stejně staří kluci menší tak okolo 16 let, ale jakmile se jim přehoupla 20-cítka většina bývalých spolužáků mě přerostla. Také jsem pár let chodila s klukem o půl hlavy menším – jak ten byl pyšný na mou štíhlou a vysokou postavu – tenkrát :-(…..
Dnes jsem na svou výšku hrdá a neměnila bych, dokonce miluju boty na vysokém podpatku – to pak mám kolem 190 cm – A proč ne :-)(manžílek je pak sice o trošku menší, ale ani jemu to nevadí).
Já měřím 176 cm a číslo bot mám 39, někdy 40 a musím říct, že většinou nemám problém něco na sebe sehnat, to spíš za co.
Já mám takový ten konfekční normál:165 cm,L,boty většinou 38 a s tímhle nemám problémy.Tak jako vídám lidi o mnoho cm vyšší,tak se najdou i o hlavu menší.Prostě klídek a papa
ahojda,tak jak čtu už se usmívám.já jsem malý pívo.158 cm a teď pozor! dětská velikost je malá ale dospělácká velká!u našich vietnamských spoluobčanů zase málo co dopnu a když dopnu tak mám gatě dole.tak se přešívá a přešívá.teď zrovna budu kupovat cos jako dáreček.synáček má 190 cm ovšem je jak sirka nikdy nesedělo ani pyžamo,přesně jak píšeš jsi velký tudíž tlustý.dcérenka má 175 docela se i něco dle jejího vkusu koupí,pravda nožky bolí,Špejlička 175 krásný konfekční exemplář.tak aspoň někdo zachrání v naší rodině pověst konfekce.nutno podotknout,má to ale háček, rád značkový tak se vše objednává.tak vidíš,nejsi sama je nás mnoho,ale co bychom neudělali pro “ štíhlou linii “ papapa
ja mam 176 cm a vubec nemam problem s oblecenim, ani s obuvi :-)) opravdu nevim, v jakem obchode nakupúujete. Ja mam rada kvalitu .A kvalitni lodicky sezenu vzdy :-))).Sice co jiny vyrobce, to jine cislovani a co jiny druh obuvi to jine cislo,ale obycejne 6,6a5 a 7 sezenu .
Ahojda lidičky, koukám řeší se tu velikost… tu svoji mám takový ten klasický vesnický normál 167 ale manža to je něco jiného :o)
Měří 198cm na 99kg živé váhy, věcičky na něj jsou sehnat úplně normálně i v supermarketech, rifle taky nejsou problém (kupujem je v kamených obchodech a se slovy co že to po nás chcete jsme se ještě nesetkali) a boty už vůbec ne – má 11….. a myslím že dneska už je takových obchodů na výběr že se dají sehnat všude – no nedoporučuji trhovce – boty od nich nám vydrží jen pár měsíců kdežto botky značkový i několik let – naposledy to bylo skoro 5 let a to v nich chodil všude….
Nevím do jakých krámů chodíte schánět botky, ale mám kamarádku která má nožku 7 a nosí i lodičky….
Takže si myslím že v dnešní době se dá sehnat všechno….
MarilloEuno,
jé, to mám radost, že na světě nejsem největší:))
A vy menší, mějte radost, že jste drobečkové, vždyť co je malý, to je milý, že?
Ahojte, jak to tak vidím, nikdo není spokojený s tím, co má, já jsem malá, hubená a navíc vypadám na míň než mi je, každý kdo mě nezná, tak „civí“ – už x-krát se mi stalo, že mě lidi zastavovali a ptali se kolik mi je a na druhou stranu ti méně taktní se bavili: „hele, 15 roků a už má děcko“ – dřív mi to trochu vadilo, ale naučila jsem se to přehlížet. Však já vím svoje, ne? A s tím oblečením mám taky problém – všecho mám volnější, nebo kupuju dětské velikosti, kalhoty mám dole ohnuté, rukávy mám delší a nijak mi to už nevadí, spíš se mi to začalo líbit, to co by mi padlo akorát se mi zase nelíbí – dneska je výhoda, že je moderní skoro všechno.
Ale i můj syn a přítel mají svoje problémy, přítel musí nosit větší velikosti, protože má široké ramena a je poměrně velký (navíc vypadá tak na 30 a já vedle něj jako jeho dcera), no a malý to zdědil po něm, takže to vypadá tak, že jsem letos malému koupila bundu, samozřejmě větši – přes ramena tak akorát a rukávy zahnuté, člověk si prostě nevybere, každý by si v těch svých „nedostatcích“ měl najít přednost. Tak čauky a mějte se rádi takoví, jací jste.
TAk to já tě milá Alenice taky uklidním: já mám 176 cm a jsem z ženské části rodiny skoro nejmenší: 1 sestřenice 184, 2. sestřenice 196, 3. sestřenice 185, jen mamka je menší než já 173 cm. Připadám si bezvadně, moje výška mi perfektně vyhovuje, jsem hrozně spokojená. 5 let jsem chodila s klukem o 3 cm menším než já, bylo mi to jedno. Teď ke mě chodí studentka, která je víc než o hlavu větší než já, připadám si jako trpaslík :-)))
Ahoj, Dášo, já jsem taky malý pivo. Z té mé žabí perspektivy mi ani nedošlo, že vy vysoké máte s výškou nějaký problém. Jinak, Alenice, já mám zas boty vel. 35, takže pro lodičky si můžu dojet tak do Itálie nebo Španělska, tam si ani nepřipadám jak v lese, když jdu v davu :-). Po dvou porodech jsem se konečně přesunula z dětského odd.konfekce, ale ne proto, že bych vyrostla do výšky. Už to neřeším, kdyžtak mi z regálu ten Rum některá podáte, že jo? 🙂
173 cm a boty č. 6 – závidím!!!!!!!!!! 🙂
Já jsem narostla do 182 a botky 7. Navíc jsem docela hubená, takže znám moc dobře nákupy, kdy zázračně seženu obleček, ze kterého mi nečouhají nohy a ruce, ale je ušitý na nějakou „mašinu“, takže šířka od obzoru k obzoru. Když čtu o někom, kdo je malinko vyšší než já, tak se mi uleví. Je ti líp, Aleničko ?
Maminka mi vždycky říkala, že mám být ráda, že budu manekýnka. Ty maminky!! :))
Tak já měřím 172 cm a vůbec mi nepřijdee, že bych měla nějaké problémy s výškou. Věci z obchodů mi většinou sedí, hubená opravdu nejsem, ke své výšce úplně normální. Že jsem trochu vyšší mi přijde jen když stojím ve frontě a přede mnou stojí paní o hlavu menší (což se mi už několikrát stalo)
Jéje, tak to já mám opačný „problém“. Jsem prcek. V tramvaji visím na tyčce, v obchodě nedosáhnu na vrchní regály, v davu lidí mě málem udusí, mezi dětmi se skoro ztratím, takže mě všude lidé předbíhají a tykají mi… :o(
Všechno má svoje, ani moc velký ani příliš malý není dobré být.
Měřím 175cm, dělalo mi to problém hlavně v tanečních, v těch 16-17 letech bylo jen málo kluků větších jako já:-) Nemám se svou výškou větší problémy, kuchyňskou linku bych uvítala vyšší, ale že by mi to tolik vadilo…, ke smetáku se shýbnu, asi ho nepoužívám tak často, abych to řešila. Můj problém je, že jsem hubená, takže opravdu neodpovídám žádné konfekční velikosti, když na sebe něco seženu, je to pro mě svátek. Nejhorší to bylo, když jsem byla těhotná, potřebovala jsem těhu kalhoty, ale ono těhotná = slon, takže na mě opravdu nikde v celém velkoměstě nic nebylo, zbývalo mi opravdu jediné – ušít si je. Mamka si zas musí všechno zkracovat, každý máme svůj problém. Babička i mamka se živily šitím na zakázku a tak vím, že téměř nikdo není klasická konfekční postava a věci z obchodů jim moc nesedí. Jenže, jak to má výrobce řešit?
Mobile Sliding Menu