O paní a panu Colombových… jaké to je, když rozhodujete dva

Rubrika: Jen tak

347359_home_interiors_3Znáte inspektora Colomba?:) Ano, myslím „toho“ pana Colomba, který nedá ránu bez svého baloňáku a doutníku:) Pokud znáte Colomba, tak jste prostě nemohli neslyšet o jeho ženě:) Píšu záměrně „nemohli neslyšet“:), protože jeho ženu nikdy nikdo neviděl! (Pokud tomu tak není, tak mě, prosím, opravte:)… Zkrátka – kdo jednou viděl inspektora Colomba, tak musel o jeho ženě slyšet!:)…

K vyšetřování jeho případů neodmyslitelně patří jeho (od případu zdánlivě! odbíhající:) poznámky o paní Colombové. Často začínají obligátním „To moje žena…. 🙂 Takže, přestože jste ji nikdy neviděli, připadá Vám velmi povědomá. Pamatuji si například, že nemá ráda horko… Tuto poznámku Colombo utrousil při seznamování se s chodem kremační pece:)… A právě v pohřebním ústavu inspektor Colombo vyšetřoval zajímavý (jako vždy!) případ vraždy… Při bližší obhlídce jedné z vystavených rakví vznesl dotaz na majitele ústavu: „Nevešli by se do té rakve dva?… Víte, my s manželkou děláme všechno společně“:):):)

Zjišťuji, že mám s inspektorem Colombem společného více, než jsem si myslela. Né, nemám na mysli vraždy:) I když taková šikovná vraždička..!:)… jak by řekla paní Rosůlková alias babička raubířů z Takové normální rodiny…Zkrátka a dobře – abych neodbíhala – my s Petrem děláme také všechno společně… Tedy i rozhodujeme (a dohadujeme:)

Společně vybíráme ( = se dohadujeme:)… barvy, které by měly přijít na stěny našeho bytu… Uf… Já bych chtěla něco příjemného, chápete, tón v tónu… harmonii… aby se nám dobře bydlelo:)… Petr má rád kontrast, změnu a dění… Rozplývá nad některými křiklouny (křiklavými barvami:) – „To by se to fotilo!“ ..Už z dob mého dospívání (od puberty do teď:) jsem si odnesla jasnou představu – nemám ráda zubaře a fotografy… a nikdy si žádného nepořídím domů! … Mnó, spletla jsem se:) Ale má to i své výhody – když na poslední chvíli zjistím, že mi „došla“ konturka (pro pány – konturovací tužka na rty:), nemusím se do telefonu zabývat detaily (číslo a značka – netrvám na nich), do telefonu Petrovi stačí uvést, že chci barvu, kterou nosím…. a žádaný odstín obdržím:)

Stejným způsobem (tedy stejně společně:) vybíráme zařízení bytu… (tedy včetně kritéria „to by se fotilo“:)… není „to“ vážně jednoduché… s našimi často navzájem si odporujícími si požadavky:)… Dlouho vybíráme, pokukujeme, vymýšlíme, kam postavíme… V našem oblíbeném obchůdku nám paní nábytek i zapůjčí domů, ať vyzkoušíme… ať si nemusíme vystačit jen s představami, jaké by to bylo, kdyby…

Když se radí dva, je to těžké. Nemůžete užít právo většiny, maximálně právo veta:):), a to se špatně vyslovuje, když Vám na tom druhém záleží a nechcete se ho dotknout…

Moje máma je velmi akční žena:), proto není vůbec nic zvláštního, že během okamžiku dojde k poznání, že takto! se už u nich doma prostě žít nedá!:)… a vlastními silami (spolu se silami svých dětí:) přestaví nábytek (případně snese z půdy:)… vše velmi nenápadně… můj táta totiž nemá rád změnu:)… upřesňuji – nikdy ji neiniciuje a nerad se jí účastní:) Pokud však byla v jeho nepřítomnosti provedena, toleruje ji… vejde do obývacího pokoje, zamíří doprava, kde stála pohovka, zde se zarazí, znejistí, nicméně pohledem zjistí, že pohovka stojí nalevo, ten pohled ho uklidní natolik:), že se do ní (byť trochu více nalevo:) usadí… Mojí mámě to naprosto vyhovuje, mému tátovi to naprosto vyhovuje… uf, jen já jsem ráda za ty naše diskuze u nás doma:)

Mám blonďatou kamarádku… říká, že kdyby přišla domů jako černovláska, její manžel by si toho nevšiml… já soudím, že všiml, jen by to tak nějak chlapsky:) nepovažoval za hodna slova:)… stejně jako neměl potřebu s ní vybírat jméno pro jejich syna. On nějak souhrnně považuje vlasy, jména, barvu koberce v obývacím pokoji … za nepodstatné (říká kosmetické:) záležitosti, které rád nechává na své ženě… Kamarádce to tak vyhovuje, jejímu manželovi to tak vyhovuje… uf, jen já jsem ráda za ty naše diskuze u nás doma:)

Bývalý kolega poslal svou manželku vyměnit talíře, které ten den koupila… Chápu ho:) Prý jí řekl, ať koupí bílé, ona koupila bílé s červeným proužkem… Prý se jí líbili:). Jenže u nich doma rozhoduje její muž (i o talířích:)… Jemu to tak vyhovuje, jí ne:(… uf, a já jsem ráda za ty naše diskuze u nás doma:)

Prostě u nás doma to dá někdy trošku práce… vybrat tu nej barvu, stůl, pohovku, zrcadlo, dovolenou… ale já jsem ráda, že děláme rozhodnutí společně… i když někdy musím trošku ustoupit o krok…

PS: Podle těch řečí, které inspektor Colombo o své manželce vede:), mi to skoro:) připadá, že ji má docela rád. No, né? … Vždyť říkám, že je to sympaťák!

Napsal/a: jaholka

Toto taky stojí za přečtení!

Kam s dětmi za lyžováním? V italském středisku Passo Tonale děti milují!

Italové děti milují, to je obecně známo. A udělají pro ně první poslední. Lyžařské středisko Passo Tonale vás o

Čtu dál →
Jak dětem ulevit od ucpaného nosu

Jak dětem jednoduše ulevíte od ucpaného nosu

Milé maminky, jsou Vaše děti často nachlazené? Teče jim z nosu, v noci mají ucpaný nos a těžce se jim dýchá? Pomozte

Čtu dál →

Môžem dať dieťatku jesť hocičo?

Môžem dať dieťatku pribináčika? Alebo zákusok? Alebo kupovanú nočnú kašu? V mamičkovských internetových skupinách sa pravidelne objavujú otázky, či to alebo

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (4 vyjádření)

  • My se shodnem skoro ve všem, jen občas se stane, že když někam jedem tak se musím třeba třikrát převlíknout než je manžel spokojený.Na to jsem nikdy nebyla zvyklá, ale musím uznat,že manžel má dobrý vkus, barvu na vlasy mi vybírá zásadně on.Koupit jemu oblečení je většinou nad moje síly, kupuji jen spodní prádlo.Loni při malování dal zase on na mně a malovali jsme část pokoje jinou než bílou a uznal, že jsem mněla dobrý nápad. Na celý barevný pokoj nechtěl přistoupit a je to tak lepší,takže nemáme pokoje ani bílý ani barevný.

  • Anonymní

    Jaholko, moc pěkně jsem si početla…dobře napsané….my s manželem fungujeme asi tak, jako vy. Musíme se dohodnout.Já jsem ujetější, on je dost konzervativní, ve stylu i v barvách…takže ve společných zónách bydlení i života, musíme najít to, co „máme společné“ a to se v praxi provede.

  • …jak tak o tom teď už delší dobu přemýšlím, tak namouduši nevím, kdo vlastně u nás rozhoduje – vůbec si to nedokážu vybavit – asi jak v čem, liší se to „kauza od kauzy“ a probíhá tu na střídačku všechno to, o čem tu jaholka napsala – znovu se na ten článek koukám a porovnávám…a opravdu úúúúplně všechno už tu bylo:-)….no tak aspoň to není stereotypní, že:-)….(i když k téměř všemu má náš otec vždy kritický komentář – už mi to přijde, že jenom tak, aby se neřeklo:-))

  • Anonymní

    Rozhodovat ve dvou, hodne veci delat spolecne, je muj sen. Bohuzel mam doma muze, ktery se velice podoba manzelovi blondate kamaradky…

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist