Už vím, proč nám naše dítě rozebírá všechny elektrospotřebiče a hledí se vzrůstající oblibou na televizi. Má málo hraček a málo hravou maminku. Dnes jsem byla na návštěvě u zkušené dvojnásobné matky Dany a málem mi vypadly oči z důlků. Podotýkám, mají stejný panelákový byt jako my, ale hraček a nápadů se jim tam vešlo asi stokrát tolik…
Na tomto místě je třeba uvést alespoň stručný výčet těch nejzajímavějších: dětská kuchyňka s několikero druhy nádobí, dětská pračka s ovládáním i zvuky, malý funkčí vysavač včetně smetí, dílna mladého kutila, kompletní „barbie“ rodina včetně dvou batolat, velká krabice lega a nejrůznějších druhů kostek, trampolína, nepřeberné množstí různých vkládaček a skládaček. Možná si teď říkáte zbytečně moc, ale naše dítě bylo nadšené. I když určitě sehrál roli i fakt, že to pro Libáska byly věci nové a neokoukané.
Když Dana rozložila výkresy svých dětí: vystřižený vánoční stromek s ručně vyráběnými ozdobami, děda namalovaný rok a půl starou Kačkou s očima, pusou a pupkem, ježek z párátek oblepený kůrou a listím jako dárek pro tátu k narozeninám a další desítky výkresů, opravdu jsem zírala. Vytáhla dokonce vlastnoručně vyrobené papírové maňásky na divadlo.
Potom nám předvedli různé vzdělávací hry. Zaujal mě především krtek, který závodí podle na kostce hozených barev. Nakonec si Kačenka vzala pracovní sešity pro nejmenší školáky (3-5let) a začala řešit medvídkovy úkoly a Kuba za naprostého klidu své maminky ozdobil okno plastelínou.
Byla jsem na návštěvě jak v jiříkově vidění. Nejdřív nás přivítala Maková panenka (Dana našila ze zbytků látek kostýmy) a Kubík jen pro dokreslení dojmu hrdě nasadil na hlavu klobouk motýla Emanuela. Kolem mé hlavy neustále létaly další plány – plátěný domeček na zeď pro Kačenku, mašinka pro Kubíka a obrázková malba do miniaturního dětského pokoje.
Pochopila jsem pravou podstatu Danina hesla: „Já mám hodné děti, ale musí se něčím zabavit.“ a opravdu před ní smekám.
Celý den neustále přemýšlím, čím našeho koumalistu zabavit a je mi jasné, že jen kvanta hraček nestačí. Ale rozhodně něco z toho, co jsem dnes viděla pořídím, nejspíš kuchyňku. Libásek totiž miluje umývání nádobí.
Zdaleka asi nebudu jediná, která tráví se svým dítětem převážnou většinu času sama. Moje kreativita je omezená a navíc po několikaměsíčním pobytu doma už i značně otupená. Jakmile Libásek v krtčí televizi vidí slepičku, rovnou hlásí „máma“.
Máme spoustu času si hrát, ale umíme to?
Napsal/a: Martyčka
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (27 vyjádření)
je to tu mooooooocc pěknéééé jen tak dáál
Náš 22měsíční Vojtíšek se také hrne ke všemu, co se děje v kuchyni a hned si přistavuje k lince židli. Miluje loupání vajíček, dříve i mandarinek,strouhá rohlíky na ručním mlýnku a u toho se zabaví na dlouhou dobu.Ráda ho u toho pozoruju, jak je čím dál šikovnější.Hraček má dost přiměřeně ke svému věku, největším favoritem jsou dřevěné kostky různých tvarů a barev, které jsem našla na půdě po mně a mé sestře. Vyráběl nám je tatínek. Staví z nich různé hrady a garáže pro autíčka.Nepohrdne ani umělými kostkami značky Žako, s kterými si opravdu vyhraje.S knížkama jsme začali v 10měsících a myslím si, že to je opravdu dobrá investice právě pro rozvoj řeči, od 1,5roku říkal skoro všechno a dnes má obrovskou slovní zásobu.
Určitě je potřeba, aby si dětičky vyzkoušeli různé činnosti, které dělají dospělí. Tamara
Honzále, konec srandy! V dnešní době, kdy se zeměkoule topí v horách odpadků, je třeba pořizovat hlavně věci, které lze nějak rozumně zlikvidovat. To jest, když si po použití můžu přitopit, tak to ráda udělám….
I našeho čipru baví strouhání..když vidí, že jdu strouhat, tak křičí „já budu triuhat, já“
Dávám za pravdu Ajce s tou knihou NA statku, také jí náš Marťa má a vede na 12.místě už od vánoc. Ještě jsme teď od toho samýho nakladatelství (Modrý slon) dostali Motanici, je sice pro starší dítka, ale něco i tam mohu Martínka naučit..
Jinak také mám radši dřevěné hračky..někdy vypadají daleko líp :o)
Jen malej obdivuje radši auta „mede in china“…no tak ty dřevěné máme zatím aspoň vystavené ve stěně…
Catharine, a má ještě malá všechny prstíky? Vlastně to by asi nebylo to ticho, viď.
¨Právě koukám na svou dvouapůlletou dcerku jak strouhá sýr na struhadle a moc jí to jde a asi i baví, protože je zticha už skoro hodinu. Hra na maminku s opravdovým nádobím je hodně oblíbená i u mého syna a tak jsme koupili plastové hrníčky , skleničky , talířky apod. Hra na někoho, nebo něco u nás zatím vede a ani nestojí tolik peněz , jenom musím všechno co uvaří sníst a co nakreslí vystavit a chodit po chodníku a stavět na červenou a tak dále….. Doufám, že už brzo dojde na knížky, protože to zase baví mě.
to je fakt, plastovým autíčkem sice zatopíš, ale smrdí to!
Mobile Sliding Menu