Jarní úklid

Rubrika: Jen tak

Kam se podívám, všude na mě číhá jarní úklid. Obchodníci mě bombardují svojí nepřehlédnutelnou nabídkou těch nejúčinnějších pomocníků k vysmejčení naší klícky, z internetu na mě bliká anketa ke zjištění všech činností a úklidových prostředků, které nejraději používám a nakonec se mě zeptá ještě kamarádka, se kterou se sejdeme u kafe…

„Tak co? Už máš hotový jarní úklid?“ Místo toho, abychom si sdělily ty nejžhavější novinky, jako třeba co dostala k narozeninám, jaká byla oslava, jaké pokroky zase udělala naše zlatíčka, nebo jak připálila bábovku a jak jí manžel vynadal… 🙂 Zajímá se o úklid!!!
„Ne. Víš, my, co uklízíme celoročně, nemusíme dělat jarní, velikonoční, pouťový nebo předvánoční úklid.“
„A ty ani neumyješ okna?“
„Myla jsem je asi před 3-4 týdny. Myslíš, že je mám mýt znova, protože je jaro? Myju je vždycky, když se mi nelíbí a ne proto, že je nějaké roční období…“

Naposledy, když u mě byla právě tahle kamarádka s dětmi, obdivovala, jak mám všude čisto, že ani balkónové dveře na sobě nemají ony známé otisky malých ručiček a hračky nejsou rozházené po celém bytě. S jejími dvěma dětmi prý nelze byt udržet v pořádku. Je pravda, že po jejich odchodu to u nás vypadalo trochu jinak… 🙂
I sousedka mě nedávno mile potěšila, když ocenila v podstatě totéž.

Jediný, kdo si nemyslí, že mám doma uklizeno, je moje máma. Je úklidem posedlá. Možná bych skoro řekla až sterilitou. V okamžiku, kdy zahlédne jednu jedinou malou smítku na zemi, sehne se a jde ji vyhodit. Obzvlášť komicky vypadala, když byla po operaci kyčle, sotva lezla, ale ta pozice, jakou byla schopna zaujmout jen proto, aby zbavila podlahu jednoho drobečku nebo vypadlého vlasu… 🙂 Na jedné z prvních návštěv u nás jsem ji přistihla, jak mi štrachá ve skříňce v koupelně. Při mytí rukou jí totiž nechtěně stříkla jedna kapička vody na mramorovou desku vedle umyvadla a ona nutně musela najít nějaký hadřík, aby ji setřela…
Tehdy jsem si říkala, že její čistotnost už hraničí s obsesí a je zralá na psychiatra.

Všeho moc škodí, ať tak nebo tak. Nechci žít v nepořádku, abych se štítila vlézt do vany, podívat z okna nebo si vzít skleničku. Ale utírat kapičku nebo se proměnit ve vysavač, když spatřím drobeček, to fakt ne… Chci doma žít, ne se bát věci používat, abych nenarušila sterilitu. Nakonec ten, kdo má doma malé děti, ví, jaké úsilí jakž takž uklizený byt pro ženu znamená. A pravidelně, když večer uléhám do postele, zbitá jako pes, vzpomenu si na jeden starý, ale krásný vtip o manželovi, který se vrací z práce domů. Špinavé děti si hrají před domem, dveře jsou dokořán, po celém domě jsou rozházené hračky, oblečení, v kuchyni na lince zbytky jídla, špinavé nádobí, on s hrůzou stoupá po schodišti, očekává nejhorší a vstupuje do ložnice, kde manželka leží v posteli a piluje si nehty. Tázavě na ni hledí a ona bez mrknutí oka říká: „Drahý, víš jak se mě denně ptáš, co jsem, proboha, celý den dělala? Tak dneska jsem nedělala nic!“ 🙂
A já si denně přísahám, že aspoň jeden den se taky tak zachovám. A třeba hned zítra… Jenže to stejně zase nevydržím a jdu a přeleštím zrcadla, vyluxuju, setřu prach, umyju nádobí… 🙂

Napsal/a: babofka

Toto taky stojí za přečtení!

Co pomáhá na dětský kašel?

Listy opadaly, teploty se střídají, vládu nad počasím převzal podzim. Děti tráví několik hodin denně v kolektivu, kde není nouze

Čtu dál →

Venkovní únikové hry Hunter Games: objevte parádní zábavu

Baví vás klasické únikovky? Vzrušující příběhy a plnění úkolů? Přemýšlíte, kde se dá zažít ta nejlepší úniková hra v

Čtu dál →

Jak strávit víkend s dětmi v Praze?

Praha je tak kouzelné místo nejen díky své stovce věží nebo památek, ale také proto, že je zde nekonečné

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (19 vyjádření)

  • Agáto je to tak,že Tvoje tchýně žije aby mohla uklízet a Ty uklízíš abys mohla žít:-)))) když to někoho baví a je to jeho smysl života a´t si uklízí,leští,umývá a žehlí od rána do večera…ale na světě jsou jiné ,lepší radosti:-) K

  • Anonymní

    Tak tchýni mám tak strašně pořádnou až je mě za ní hanba!Je to koza na úklid opravdu!Já mám taky uklizeno ale nedrhnu kachličky kartáčkem na zuby a ani nežehlím peřiny v posteli tak jako ona to dělá každý den.Jinak uklízím průběžně,každej den záchod a koupelnu a taky vysávání to věčinou stíhám až večer.Okna tak 3krát do roka a záclony jednou za měsíc mám dceru astmatičku,tak musíme.Jinak za skříněma a lustry ty dělám taky jednou za měsíc,pak aspon nemusím na jaře tak kmitat a mám čas na zahrádku a sadění kytiček.Agáta

  • Bramborko, hezky řečeno… 🙂

  • Bramborka

    Doma má být takový pořádek, aby tam bylo zdravo a takový nepořádek, aby se tam dalo žít..(-:

  • Já se přidávám, mamka i tchýně jsou v tomhle směru normální, nikdy mi do úklidu domácnosti nemluvily!
    Já uklidím, to nejnutnější, že bych denně lezla s hadrem, to ne. Lempl jsem na utírání prachu… to jsou většinou vrstvy.
    Jinak okna myju postupně, ještě mi chybí jedno, ale v téhle zimě se mi do toho fakt nechce, tak počká! Mě spíš než zrovna datum Velikonoc dostane sluníčko a „uklízecí“ nálada.

  • Jé, tak já snad jako jediná mám v tomhle naprosto normální mamku. Není žádná nepořádnice, ale žije s přítelem a jeho osmdesátiletým tatínkem, který si ještě pořád sám vaří, takže mamka má co dělat, aby po těch dvou chlapech udržovala dům jakž takž obyvatelný:-) U mě ji většinou zajímají vnuci a novinky, nepořádek neřeší (i když by někdy jistě mohla vyčítat). Manželova maminka je taky v pohodě. Akorát manželova babička byla teď před Velikonocemi nemocná a byla naprosto nešťastná, že nebude mít na svátky uklizeno v šuplíkách – klasická obýváková skříň, jejíž šuflata nikdo neotevře jak je rok dlouhý a přeskládává je před každými svátky…

  • dancingmary

    JO naše máma když mi dojde do bytu, tak prostě kouká na stůl a na sporák a v nestřeženým okamžiku, když se věnuju malý a zrovna se nedívám, co dělá ona, vezme hadr a leští mi sporák, protože tam vidí šmouhu nebo jde a přerovná květináče s kytkama, tak jak se to líbí jí. NO prostě fakt puntičkářka, až někdy zuřím, jak to přehání.
    JO to máma nám taky kecá pořád do toho malování, ž euž bysme měli vymalovat a zařídit ten dětskej pokojíček, manžel je věčně v práci a ona pořád, že by mi to šel udělat táta s bráchem, no prostě až moc se vnucuje, manžel se prostě těší na to, jak to udělá sám, jenže je pořád v práci, takže to nechává, až bude mít víc volna, hrozně se těší, jak si prostě všechno udělá sám a pak mu to každej pochválí, jak je šikovnej, to je na tom to nejlepší, ne prostě, že někdo přijde a udělá to za vás a pak řekne, no když jste se k tomu tak dlouho neměli, tak jsme to museli udělat my…

  • Holky, to je šílenéééééééé…. To u mě by si tedy nedovolila – naštěstí. Sice má občas taky poznámky typu – no u vás se někde něco povaluje pořád…. ale to se zas nedám. Bodejť by ne, když během její návštěvy přijdou ze školy kluci, do toho si malí donesou hračky… no a co? To není binec, to jsou jen roztahané věci. Binec jsem viděla u jedné známé, která se hrozně holedbala, jak je čistotná a přitom když mi nalila pití, bála jsem se z té skleničky napít… Ale takové ty „havárky“, které tu, jak koukám, máme všechny 🙂 ty už prostě neřeším. Jo, Kaťule, tak ty máš asi gruntování zvládnuté vždy před návštěvou maminky – tak proč bys ještě šílela na vánoce a na jaře? :)))

  • Jo maminky jsou všechny stejný, ale ta moje to je mor!! vždy když přijde něco někde uvidí a začne uklízet!! Jsem těhu takže se teď moc nebránim ,ale včera mi řekla, že by jsme měli vymalovat a rovnou obvolala rodinu a domluvila to na příští víkend nestihla jsem říct ani popel..:o)) až to řeknu manžovi, tak ho klepne..:o))

  • dancingmary

    to je zajímavé, koukám, že nemám fakt jediná takovou maminku, ale že ji máme všichni, to snad ani není možné, jako by byly naklonované. No jo, holt se musíme smířit s tím, že maminky to sice myslí dobře, ale občas přehání.

  • U nás je to podobné, moje máma je doslova zvyklá na sterilní prostředí, uklízí denně, nikdo si nikam nemůže sednout, obývák je jen jednou ročně, vlastně ani nevím, kdy jsem tam byla naposledy – snad před třemi lety na vánoce u stromečku … – nedělá nic jiného než uklízí stále dokola. Když skončí, začíná znovu … už to beru jako její úchylku. Návštěva vnoučat pro ni znamená katastrofu v podobě nepořádku, který buď akčně uklízí průběžně ještě při naší přítomnosti nebo okamžitě po našem odjezdu (někdy se ani nestihneme obléknout a obout a už vytahuje vysavač a hadry). Když má přijet k nám, je to pro mě noční můra, mám normálně uklizeno, tak, jak se při dvou živých dětech, které chvilku neposedí, dá. Když vím, že má přijet, dělám takový úklid, s jakým si nelámu hlavu ani na vánoce nebo velikonoce. I když se naše domácnost leskne a blýská, stejně si vždycky něco najde. Manža mi vždycky říká, ať neblbnu s úklidem, protože stejně něco objeví a pak to řádně okomentuje. Minule mě dostala slovy, proč si z kuchyně nevyhodím nějaké věci z poličky, že ona by to udělala jinak. Naznačila jsem jí, že se nachází na návštěvě v naší domácnosti, kde jsou věci jinak, načež mi řekla, že ona by toho u nás vyhodila daleko více – nejlépe téměř všechno. Zítra má přijet … co myslíte, že budu dělat dnes večer, až děti usnou?
    Jinak s velikonočním nebo jarním úklidem si hlavu nedělám, momentálně mám nějaké studijní povinnosti a tak nestíhám a nějaký větší úklid je mi úplně ukradený.

  • Babofko… udržet byt u té naší bandy vpořádku dýl jak dva dny – to tedy fakt nejde :))) Takže jdu na to, ať máme na svátky klid… tak normálně. Okna jsem myla před dvěma týdny, skříně jsem uklízela někdy v únoru…. žádné hroty :))) Ale binec kolem sebe nesnesu, takže se mi zdá, že gruntuju každý týden. Ale – jak píšeš – kam se hrabu na svou mamku nebo nedejbože tetu – té je 81, žije sama, ale gruntuje pořád a stále a dokola…. no jo, jenomže co má taky celé dny dělat, že :)))

  • Babofka tak tak…uklízím celoročně. Sem tam mě chytne ,,blbá“ a utřu prach na skříni a na lustru a uklidím ve sklepě…ale ne před Velikonocemi nebo Vánocemi:-))) prostě když mám náladu…

    a okna to je mor..to nenávidím…a taky moc často nedělám a když to dělám,tak zaúkoluju i manžu…já setřu prach a on leští:-)))) no a nebo si to rozdělím na více dní.

    Většinou uklízím od rána od 6-7hodin-abych měla do 10hotovo a nemořila se celý den:-))

    teď před Velikonocemi mám nazdobený stůl kytičkama a v okně mám sluníčko,chystám se péct beránka…prostě samé příjemnosti:-)))

    a já teda nemám kamarádku co by se ptala na úklid:-))) na tohle téma mají moje kamošky stejný názor jako já:-)))) K

  • dancingmary

    Martasko
    to neřeš, když máš pocit, že prostě přes okna vidíš, tak proč je mýt, třeba já se přiznám, že jsem je ze začátku po porodu myla fakt snad po třech týdnech a pak bylo před vánocemi a viděla jsem, že jsou okna špinavá, chtěla jsem se do nich pustit, ale protože jsem měla věčně nemocnou dcerku, nechtěla jsem do bytu zase pouštět zimu a protože byla zima doteď, po dlouhé době jsem si okna umyla teď, ale jinak jak říkám, také jsem je myla prostě každou chvíli, ale neřešila jsem, jestli jsou vánoce nebo velikonoce, prostě když se mi chtělo, tak jsem šla a umyla je. Teď jsem nechtěla z důvodu, že je zima, protože pouštět si do bytu na dcerku kosu, jsem fakt nechtěla, za okna jsem se po pravdě styděla a sama mluvila neustále o tom, že jak se udělá venku líp, pustím se do nich, to jsem taky udělala a byla jsem ráda. Sice to nejde poznat, protože nám v ulici dělají chodníky a tak druhý den už jsem měla okna zase špinavá, ale vím, že jsem je umyla a až dodělají chodníky a budu mít chuť a náladu, prostě se do nich zase pustím, ale ne na popud ostatních, kteří se budou ptát, kdy si okna umeju nebo jestli jsem si už naklidila na vánoce nebo velikonoce, ale proto,že si chci uklidit já a ne proto, abych se chlubila ostatním, uklízím prostě pro sebe, abych já měla v bytě čisto.

  • dancingmary

    Martaska
    tak každý na to uklízení taky není, ale nejlepší jsou dotazy ostatních lidí, kteří se tak ptají a čekají, že jim odpovíš, já na to dlabu, aby mohli totiž říct, no já taky, mě se s tím nechce dělat. Setkala jsem se totiž (nechci přímo jmenovat,abych tu nešpinila zase někoho) odpověďmi typu, vykašli se na to, však ono to počká a já to dělat taky nebudu, tak to taky nedělej. Jako aby se uklidnila, že není jediná, která je bordelářka, že chtěla slyšet prostě od jiných, že mají doma bordel. Ale já si říkala, že jí tu možnost nedám, protože pak bych se na sebe dozvídala, že jsem vlastně lenoch, kterej si ani jednou za čas neumeje okna. Jsou prostě tací, kteří to jen zkouší a pak třeba i zjistím, že oni si ty okna doma dělali a jen rejpou do lidí. No prostě lidi jsou různí a jak už komentoval někdo v nějakém článku, jsou vážně závistiví.

  • Tak já taky uklízím pořád a pořád to není vidět….
    Jarní úklid u nás nebude, protože za měsíc nám budou měnit okna, takže mi přijde zbytečný teď uklízet.

    U nás probíhá „velký úklid“ někdy v říjnu, když se stěhujeme po létě z našeho letního bytu (chalupy).

    Přiznávám se bez mučení, že okna meju v tom říjnu (i rozšroubuju) a pak až na jaře, když je hezky a to už je vezmu jen zevnitř. Bydlíme úplně nahoře a máme žaluzie, takže já žádnou špínu NEVIDÍM!

  • dancingmary

    Tak to jsi mě dostala, devadesátiletá a ještě měla tak dobré oči jo? To si ani neumím představit, i když je pravda, že ti důchodci maj dneska asi dobrý oči. Uši moc ne, dnes jsem se totiž snažila dozvonit u dědy, ale to by bylo do diskutárny nebo do zápisníčku, takže to tu nebudu probírat. Ale s tou babičkou jsi mě fakt pobavila. Jo tak to je ještě lepší, mramorovaný koberec a přesto na něm něco viděla. No proč ne…

  • Jarmuschka
    Jarmuschka

    Já si pamatuji manželovu babičku, takřka devadesátiletou, která neustále říkala, že už je slepá, že nic nevidí. Ale smítko na koberci u manželových rodičů viděla vždy, a to jako první. A to ten koberec byl takový ten „maskovací“ – takový mramorovaný, právě aby na něm nebylo vidět každé smítko prachu.

  • dancingmary

    Ahojky,
    že by v tomhle byly všechny mámy stejné? Moje máma je úplně to samé, dojde k nám a já se vždy těším, jak mě pochválí, že mám doma naklizeno a stejně mě převeze a vždy si něco najde a já si zase říkám, vážně jsem takový bordelář? A pak si říkám, že to vážně přehání a je zralá na psychiatra, protože je až moc velká puntičkářka a to říká i naše babička, maminka mojí mámy. Ale opravdu se s tím setkávám pokaždé, když k nám dojde na návštěvu a já už se vždy při každé další její návštěvě klepu, co si najde tentokrát, i když mám umyté nádobí, na stole pořádek, kdy ona stále říká, že je tam nepořádek, protože tam leží kalendář, do kterého nahlížíme s manželem, protože se stále něco vyřizuje, takže musíme mít na očích, který den co je potřeba, sporák umytý, zrcadla vyleštěná, podlahy umyté. Přesto dojde a slyším kritiku a mě je to pak líto. Ale vím, že nejsem žádná špindíra, i když mi přijde, že ze mě někdy dělá „bordelářku.“ Nejspíš jsou asi všechny maminky takové. Ta moje má tendenci u nás všechno přerovnávat podle svého, květináč se jí nelíbí na tom místě, postaví mi ho jinak, kosmetický stolek nesmí být u okna, hodí se víc ke druhé zdi pod zrcadlo, na nočním stolku mi leží hrníček s čajem, který si tam večer dávám, abych nemusela běhat až do kuchyně, už jí to vadí. Jsou to maličkosti, které ale dokáží vytočit, protože jen my opravdu víme, že při malém dítěti je to trošku složitější s úklidem a tak jsme na sebe pyšné, že jsme zvládly uklidit a pak nás schladí naše mámy, které dojdou a řeknou, že tu není naklizeno.
    Jinak s těmi okny to sedí. Také jsem se setkala s touhle reakcí, kdy jsem si umyla okna, protože mi prostě přišla špinavá a zrovna nebyly Vánoce, velikonoce či jiné další svátky. Umyju si je prostě, když se mi zachce a i když jsem je umývala třeba před měsícem a zdají se mi špinavá, jdu a pustím se do nich znovu, není to až tak hrozná práce, která by trvala dlouhé hodiny a hned se veseleji dívá z okna. A ta reakce byla nějaké známé, která mi řekla, že se na to nevyprdneš, já umyju okna tak dvakrát do roka, na velikonoce či na vánoce a víc se s nimi nebabrám. A pak se setkám s dotazy ostatních, jestli mám umytá okna. Ano, umývala jsem je před týdnem, jenže v naší ulici zrovna tenhle týden dělají nové chodníky a hrozně se u toho práší, takže sice budou v pondělí Velikonoce a já se radovala, jak budu mít čistá okna, musím říct, že skoro nejde poznat, že bych je umývala, protože chodníky nejsou dodělané, nepustím se do nich kvůli Velikonocům, počkám, až se chodníky dodělají a klidně je umyju po Velikonocích znova. Ale nějaké svátky, kdy se podle ostatních mají mýt okna, mi přijdou směšné, já si je prostě umyji, když uznám za vhodné.

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist