I já potřebuji trénink

Rubrika: Jen tak

Také jako Padmé i já mám za sebou třídní sraz po dvaceti letech. A že to bylo NĚCO :-).
I já jsem měla na starost veškerou organizaci. A kromě spousty míst v naší rodné to matičce zemi, jsem pátrala i v cizině a za oceánem.

Abychom se sešli všichni, upustili jsme od termínu na den přesně. A tak mohli dolétnout i z Ameriky, Austrálie atd.
Na místo jsem dorazila jako první, abych zkontrolovala a pohonila personál k naprosté dokonalosti. Bylo právě 17 hodin. Zaujala místo co neblíže dveřím a strategicky nejlépe viditelné odevšad. Měla jsem jen takové tušení, že právě zde si mám sednout. Tušení se potvrdilo, jakmile začali spolužáci přicházet. S každým dalším mužem, či ženou na mne opačné pohlaví vrhalo prosebné pohledy: „Kdo to je?“ A já již vesele hlaholila: „ Ahoj, Katko, Pavle, Lenko, Tomáši atd.“ A tak jen jednou nastala trapná chvíle, když jeden spolužák věnoval pozornost svému telefonu a ne příchozí ženě. Pak se na ni obrátil se slovy: „A co jste nás učila?“ Tento vtip jsem slýchala dosti často, ale v tu chvíli se nikdo nesmál. Až potom, co se rozesmála ona dotčená, vybuchl smích odevšad. Spolužák ještě dlouho nechápal, dokud jsem nenápadně nepřistoupila a neupřesnila, že je to Štěpánka. Byl rudý jak za mlada před tabulí, když nevěděl o co go. Omlouval se chudák ještě hodinu. Ale do konce naší sleziny to měl pořád na talíři, i když se u toho všichni smáli.

Náš třídní se několikrát nechal přemlouvat telefonem, aby nakonec dorazil. A dokonce jsme ho pak i rozesmáli. Každý vytahoval fotky a chlubil se rodinou, či domem, nebo pejskem. Jeden udělal díru do světa jako malíř, škoda jen, že je známý za mořem a ne u nás. Další je fyzioterapeut a jezdí se sportovci na olympiády. Několik dívek uteklo po pár hodinách, protože spěchali kojit své malé ratolesti. Společné foto proto není úplné, ale je naše. I když v naší třídě byla převaha dívek, i tak jsme byli na sebe nalepení jak bonbóny. Fotky nemohu přiložit, protože spoustu je možné publikovat až po 22. hodině. Bylo to snad horší, než když nám bylo náct.

Domů jsem dorazila a měla jsem pěkně nakoupeno. Musím se ale přiznat, že jsem platila jen jednu vodu a kávu. Zvali mne ostatní, jako díky za organizaci a mé přesvědčovací schopnosti. Údajně dokážu vyloudit i z jalové krávy tele. Všichni se shodli, že další sraz musím opět zařídit já, i když jsem se snažila všemožně předat štafetu, nepodařilo se.

Mé tělo dneska bylo jak po výbuchu a rodina rozhodla, že se musím vyléčit. Po snídani, kterou udělala dcera, jsem poslušně sbalila věci na výlet a vyrazili do přírody. Jeli jsme lanovkou a za trest nešli vyšlapanou cestou, ale rovnou strmým srázem dolů. Cestou jsme našli ostružiny, maliny, borůvky a hřiby. Dole jsme byli mokří a špinaví jako v té písničce: Sláva nazdar výletu… Ale šťastní! V autě jsem vzala věci a šli jsme se zkulturnit, než vstoupíme do hotelu a půjdeme na oběd. Hlava byla skoro čistá a já sama hleděla, že jsem automaticky zabalila vše a ještě něco navíc, aniž věděla, co se bude dít. Po jídle jsme pokračovali na bobovou dráhu a dále pak nalovit nějaké pstruhy na večeři. Domů jsme dorazili kolem osmé a ryby zůstanou na zítra. Je něco málo před půlnocí, Eliška spinká s tatínkem v ložnici a drží mi místo v posteli. Adélka také zalehla v pokojíku. Já pověsila ony špinavé věci, které jsou již vyprané. A píši zprávu o dění u nás, pro vás. Ještě umístím na internet fotky ze srazu a dám odkaz na spolužáky, odešlu článek a půjdu do hajan.

Úsměv a vzpomínky na spolužáky tu budou ještě hodně dlouho. Hučení, křičení a smích zní v uších ještě nyní. Jen jedna otázka se dere na povrch. Jaké to bude za dalších 20 let?

Napsal/a: danasi

Toto taky stojí za přečtení!

Pořízení tažného zařízení je snadné a cenově výhodné

Disponovat vozem bez tažného zařízení není žádný hendikep, jak by se mohlo zdát. Pokud potřebujete využívat přívěsný vozík, karavan, nosič

Čtu dál →

Cyklistické dárky pro malé i větší cyklisty

Máte doma nadšeného cyklistu a nevíte, co mu pod stromečkem udělá největší radost? Podobným problémem se rok, co rok

Čtu dál →

Návod na výrobu vánočního zvonečku

Vánoce se pomalu ale jistě blíží a proto je vhodné ve volných chvílích začít s přípravou vánočních ozdob. Největší radost

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (9 vyjádření)

  • danasi

    Lussy, díky. Já jsem tu denně, jen jsem nereagovala.
    Milli.s a Lussy, užijte si vaše srazy, tak jako já ten náš.

  • Lussy

    danasi,
    taky mě to čeká. Za 14 dní máme sraz ze základky po 15 letech a já ho organizuju. Zatím to vypadá, že budeme rádi, když nás přijde půlka a po třídní se taky slehla zem.
    Není to tolik let, ale my se těch 15 let neviděli, tak se obávám, že moc lidí nepoznám.
    Už se na ně těším.
    Jinak jsem ráda, že ses po delší době ozvala a objevila na VD.

  • Danasi, hezky se to četlo. Příští sobotu jdu na sraz ze střední, tak jsem na to taky docela zvědavá, protože někoho jsem neviděla opravdu dlouho. Teď jsme se s manželem zasmáli, když jsme mluvili o srazech ze základky, že bude po 20-ti letech. Když dříve rodiče šli po 20-ti letech na sraz, tak jsme si říkali, jak jsou staří a najednou ty roky máme tady a staří si ještě vůbec nepřipadáme.:-))

  • danasi

    Děkuji za reakce. Jak jsem psala výše, byla to zpráva o mně pro vás. Kdo chtěl, přečetl, kdo nechtěl, nemusí. Jinak babofko, Padmé, Pavluško, mariko, hannah díky.

  • danásku, moc ráda tě vidím a zase čtu… Je fajn, že jste si to pěkně užili 😉

  • Byla jsem na srazu po deseti letech a musím říct, že to bylo úplně báječné, jako u tebe danasi:)
    Fotky nepublikovatelné, smích na ulici a mě podemletou alkoholem odvážel manžel domů:)))
    Ale měla jsem právo být v takovém stavu, protože jsem vydržela úplně dokonce ještě s jednou spolužačkou, už se těším na další a další……….
    Pěkný článek:)))))

  • Milá Danasi, napsáno krááásně 🙂 I já se nemůžu dočkat srazu ze ZŠ, za dva roky mě čeká také po dvaceti letech. Jsem na ten sraz zvědavá.

  • Padmé

    Danasi, díky moc za krásný příspěvek, jsem ráda, že není v šuplíku, ale tady na VD, potěšila jsi mě.:-) Je to neuvěřitelné, jak ten čas letí… když já byla na našem srazu a Ty jsi psala, že ho budete mít taky… A už už máte taky „po“… Je hezké, že Vám to vyšlo, že jste se sešli a že jste si to užili.:-)))

  • Milá danasi, za dvacet let to bude stejně vydařené jako nyní, věř mi. Pěkně jsi to napsala!

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist