Nikdy by mě to nenapadlo, takhle to veřejně probírat, ale dovedla mě k tomu moje kamarádka, co tu byla s manžílkem a dítkem o víkendu na návštěvě….
Ale vezmu to popořádku, my bydlíme na vesnici na konci okresu s počtem obyvatel nepřesahující 140.
Ona bydlí v okresním městě v bytě 2+1….
Prostě při návštěvě přišla řeč na to, že my na vesnici to máme o 100% lepší, a taky že máme určitě tím pádem i víc peněz…. když neplatíme nájem……
No musím říct, že do města bych se nestěhovala, i když tu nemám žádnou maminu, a tak jsem s holkama sama…. ve městě je lepší šance a hlavně větší šance na to, někoho podobných zájmů si najít a drandit na procházky společně….
Pravda taky je, že Káťu (tu starší) prostě obléknu a vyženu ven s tím, že se o ní nemusím bát, že by se jí něco stalo (přejelo auto atp.) musím však počítat s tím, že tady nemá žádné vrstevníky, a tak si zábavu musí najít sama …. takže leze po žebříku, po stromech a podobně, a to by se jí ve městě nestalo…. :o))))
Dál, jestliže bych chtěla, aby holky chodily do školky, tak tu tu bohužel nemáme, takže dojíždění, kroužky – taky dojíždění….
A teď k penězům….. kamarádka se ohrazovala nad tím, že určitě máme peněz jako šlupek, že neplatíme nájem….
Jó, tak to teda neplatíme, to má pravdu, ale už nepřemýšlí nad tím, že manžel platí velký peníz za cesty do práce – jezdí autem, protože tady máme špatné spojení…., dále máme větší odběr plynu a elektřiny – více místností větší odběr, platíme daň za nemovitost, práce na zahradě – to ve městě neznají a ani nepoznají, co je to za starosti….a tak bych mohla pokračovat…. prostě bydlení na vesnici x ve městě má své pro i proti.. a je na každém z nás co si z toho vezme…. jestli závist nebo to ostatní……..
Já došla k tomu, že do města by mě nikdo nedostal…. městu blíž ano – jsme od něj 25km a je to hodně znát… poznáte to v potravinách…. co ve městě stojí 20Kč u nás stojí 30 a víc… vydělává se tu na důchodcích….. co každý den nejezdí do města….ale i tak…příroda krásná, kravál jen od ptáků, auta tu jezdí – na jedné ruce bych je sice nespočítala, ale i tak jich je málo….. vlastní plot, vlastní zelenina a ovoce, možnost mít domácí i venkovní miláčky je pro malé děti k nezaplacení…….
A jak jste na tom vy? Závidíte? Nebo si to užíváte? :o)))
Napsal/a: Mates
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (40 vyjádření)
Vidíte, já bydlím uprostřed civilizace, ale jako podmínku „odchodu na mateřskou“ jsem si dala, že si pořídíme domů počál s připojením na internet… ;o) Pracovala jsem tehdy v jiném městě, než ve kterém bydlíme, a nikoho jsem tu neznala… Teď už je to jiné…
Ta domácí pekárna mě taky láká, jen na ni zatím nemáme místo… :o( Ale přijde čas…!
Já se taky asi Enží brzo zblázním. Hlavně v zimě je to pro mě utrpení.
S pečivem jsem to vyřešila tak, že jsem si koupila domácí pekárnu.
Teda Ramiro, já Tě obdivuji…jako jednoho človíčka se svou rodinkou, který bydlí uprostřed hlubokého lesa v hájovně a nejbližžší soused je 5km :o) Do nejbližšího obchodu, kde mají aspoň čerstv pečivo je to 7-8km Jako někdy pro klid je to asi fakt dobré, ale být tam pořád? Já bych se asi zbláznila :o)
Jarmuschko, taky mám širokorozchodný kočár. Je široký asi 85 cm. Takže vím, jaké to je. Taky máme auto, jenže se mi nechce plýtvat benzín a raději jdu pěšky. (no raději.., spíš šetřím na cesty do mateřského centra, které je od nás buď 14 km a nebo 24 km daleko, záleží kam jedu)Jinak to řešíme velkým nákupem v hypermarktetu jednou za čas. Pak jen doplńujeme.
Tak mě napadá, jestli „ti z městských bytů“ nezmění trochu názor, až (jestli) si ten svůj byt koupí. Pak nebudou platit nájem, ale svůj podíl do fondu oprav. A budou se muset starat společně s ostatními o celý dům. Domluvit se. Já něco takového zažila a byl to takový malý horor – domluvit se zejména s důchodci… a částka do fondu oprav se pak musela zvyšovat… a stejně se muselo hrozně plánovat, jestli bude na tu opravu a na tu opravu… Když je člověk ve vlastním, tak se musí domluvit tak akorát sám se sebou…
Ramiro, my bydlíme na sídlišti při výjezdu z města (prý máme „blbou“ adresu – říkají nám i gheto) a když chci něco koupit (svou roli tu hraje i ten náš širokorozchodný kočár… do obchodu tady u nás se prostě nedostanu), musím do centra a cesta nám trvá taky tak 30 minut, což můžou být ty 3 km… Ještěže mám chotě… s autem…
Lenko, buď ráda za obchod. Já musím jít 3 km pešo do nejbližšího krámu.
Bydlíme na vesnici – sice neplatíme nájem, ale zase jsou velké náklady na údržbu domku, zahrady, dojíždění manžela do práce a o cenách v místním obchodě raději ani nemluvím.
Enží, máš moje sympatie, to s těma králíkama a vrtání se v hlíně, je přesně můj názor. Taky nejsem zastáncem za každou cenu něco pěstovat, speciálně když mě to absolutně nebaví a navíc ani nemám čas. Ještě tak muškáty do truhlíků, ale zeleninu ne. Já zajedu do globusu, nakoupím co potřebuju v množství jaké potřebuju. Na rozdíl od vypěstovaného, kterého je stejně buď moc (a co teď s tím – starost navíc)nebo málo. Samozřejmě chápu lidi, kteří se v tom vyžívají a je to jejich hobby. Je dost málo lidí z mého okolí, kteří by měli stejný názor jako já, tak jsi mě Enží fakt potěšila, že nejsem sama.
Zapomněla jsem napsat, že tady NAŠTĚSTÍ máme školku, asi 5minut od baráku… Tak aspoň to… Ale škola tu taky není, minulý rok zrušili tu, co tu byla – sice jen do 5. třídy, ale aspoň prťata nemusela cestovat :-((
My bydlíme ve městě, kde je skutečně všechno po ruce: školka, škola, kroužky, obchody, práce, kultura, ale po svatbě jsme s manželem bydleli na horách v penzionu, kde pracoval. Bylo to v Krkonoších, 15 minut autem do města, ale v zimě pokud bylo hodně sněhu pouze na lyžích,sáňkách, skůtru, gázem nebo rolbou. Můžu říct, že jsem tam zažila čtyři krásné roky, „odbyla“ jsem si tam první mateřskou a do města jsme se vrátili až kvůli lepší práci.Dnes jsme si už tady ve městě zvykli, ale na hory se vracíme velmi často a rádi-máme tam chalupu a jednou kdoví… Skutečně všechno má své výhody i nevýhody, ale uvědomí si je především ten, kdo si vyzkoušel bydlení jak ve městě tak na vesnici nebo jako v našem případě na horách. Také by se to dalo u nás vystihnout podobně, jak píše Jaholka: srdíčko nás táhne na hory, ale rozum nás drží ve městě.
Já tíhnu k vesnici, ale rozum k městu… Je to vlastně stejně jako s bytem a domečkem. Víc by se nám líbil ten domeček, ale rozum říká byt… Právě¨:) bydlíme ve městě a v bytě… Ale uvidíme:)…
Já závidím asi to, že ve městě je vše po ruce….jak píše Any. Bydlíme také na vesnici, takže problémy o jkterých píše mates jsou nám hooodně blízké a známé. Také mám pocit, že si někdo myslí, že když neplatíme nájem, žijeme si jak prasátka v žitě..to ostatní už nevidí…bohužel. Také mohu syna vyhnat na zahradu a je to v pohodě. Jinak mě hospodářství u domku a hlína nic neříká, na to mě chybí buňky a co nesnáším je, klečet od jara do podzimu v záhoně a rýpat se v něm…a co teprve mít nějaký králíky a slepice??? NE! Má je moje máti a tak když odjedou, stačí mě ty 2-3dny, že se o to musím starat. Já vím, není nad vlastní zeleninu, ale my tu máme blbou hlínu, ve které nic neroste…teda máti to sama říká už asi 5let, že nic nebude pěstovat, když pláče nad podzimní úrodou, spíše neúrodou, ale na jaře jí to stejně nedá a zase ryje záhony…tohle nechápu. Prostě patří mezi lid, které si život bez rýpaná v záhoně a bez slepic a králíků asi nedovedou představit, stejně jako moje „prostřední“ ségra..se svou „nejstarší“ ségrou nad nimi jen kroutíme hlavou a říkáme si „že je to baví!!?“ No každý má jiné zájmy. Proto kdybych někdy měla mít nějaký svůj malinký domeček, tak jen zahrádku-trávníček s posezením a pískovištěm pro děti.To tak maximálně….Ale vše má své PRO a PROTI
Pro mě byl ze začátku šok i stěhování ze 100-tisícového města do městečka, která má i s přidruženými obcemi tisíců dvacet…
Okolí je tu krásné, i my to máme do lesa pár minut, z okna kuchyně koukáme na krásné západy slunce (bydlíme v paneláku).
Na co jsem si nemohla zvyknout, že je to tu fakt maloměsto – každý vás „kontroluje“, jen něco někde řeknete, už to ví všichni, hrozně se tu kouká na „veřejné mínění“…
Ale už jsem si zvykla. A líbí se mi tu. Fakt. My jsme se sem s manželem oba přestěhovali, ale hodláme tu zůstat. Na rozdíl od některých „místních“, kteří mají zaječí úmysly.
Teď zvažujeme, že si tu někde koupíme domeček, s malou zahrádkou (ať mají holky kde běhat…), ale úplně na vesnici, do hospodářství, to bych asi nešla… Nejsem na to zvyklá. Ale znám pár lidí, kteří si život bez toho nedokážou představit.
Teda, Ramiro, tak to tě asi chápu… Pro mě byl tak trochu šok i tohle… Už se těším, až mi v mraze ten autobus ujede…..
No a to jsme bydleli na Zbraslavi, v podstatě venkově. A upřímně – pokud bych tenkrát věděla co nás čeká, tak do toho nejdu.
Tak já mám vlastně oboje – 15 minut autobusem (5 autem) od centra Prahy… Tam jsem bydlela dokud jsem se nenastěhovala k manželovi. Ale rozdíly jsou – teď bydlíme sice v super prostředí, kousíček od ChKO, klid, domeček, maminy s kočárky, ale hřiště jedno, ubohé – fuj, fuj…… Ale spojení blbý, je tu jen večerka, trafika a smíšné zboží…
U rodičů, kde jsem bydlela před tím, to máme kousek do parku – vlastně do dvou velkých, plus na několik pražských ostrovů, hřišť plno, mamin určitě taky… A vše po ruce – jak píše Any…
Takže vlastně nevím, tohle mi asi vyhovuje, někam na vesnici, jako jste ty a Ramira, bych asi nešla. Ale do městečka klidně…
Mám pocit, že se to tu už někdy řešilo…
Už je to rok, co jsme se odstěhovali na vesnici. Malou vesničku poblíž většího města(24 km). Všechno má svá pro a proti, ale rozhodně to není o tom, jestli závidím nebo ne. Tady může holka lítat celý den venku, na druhou stranu tu nemá žádné kamarády. Může tu mít zvířata, a taky je máme, ale školu bude mít 3 km daleko. Za barákem je louka les a jsme kus za vesnicí a silnicí, takže klid, ale zase sem vede jen úvozová cesta po které v zimě projede jen traktor.
Někdy si říkám, že jsme udělali sakra chybu. Jindy jsem ráda, že jsme tady.
Mates, špatně položená otázka…
My bydlíme ve městě,přímo v centru Ostravy.Všechno máme po ruce,doktory,školku,školu,supermarket na každém rohu.Je pravda,že jsem pohodlná.Vyhovuje mi,že nemám nikde daleko.S místem pro děti je to horší,na sídlišti máme jen pískoviště,průlezky a houpačky zrušili.A tak jak jen můžeme vyrážíme na výlety do přírody.Jednou bychom chtěli taky domeček,dneska si nedovedu představit život na vesnici-jako dovolená dobrý,ale napořád?No uvidíme:o)
Ahojky. My jsme bydleli ve meste , ted uz rok na vesnici, ale jsem spokojena,nemenila bych….:-)
Mobile Sliding Menu