Nikdy by mě to nenapadlo, takhle to veřejně probírat, ale dovedla mě k tomu moje kamarádka, co tu byla s manžílkem a dítkem o víkendu na návštěvě….
Ale vezmu to popořádku, my bydlíme na vesnici na konci okresu s počtem obyvatel nepřesahující 140.
Ona bydlí v okresním městě v bytě 2+1….
Prostě při návštěvě přišla řeč na to, že my na vesnici to máme o 100% lepší, a taky že máme určitě tím pádem i víc peněz…. když neplatíme nájem……
No musím říct, že do města bych se nestěhovala, i když tu nemám žádnou maminu, a tak jsem s holkama sama…. ve městě je lepší šance a hlavně větší šance na to, někoho podobných zájmů si najít a drandit na procházky společně….
Pravda taky je, že Káťu (tu starší) prostě obléknu a vyženu ven s tím, že se o ní nemusím bát, že by se jí něco stalo (přejelo auto atp.) musím však počítat s tím, že tady nemá žádné vrstevníky, a tak si zábavu musí najít sama …. takže leze po žebříku, po stromech a podobně, a to by se jí ve městě nestalo…. :o))))
Dál, jestliže bych chtěla, aby holky chodily do školky, tak tu tu bohužel nemáme, takže dojíždění, kroužky – taky dojíždění….
A teď k penězům….. kamarádka se ohrazovala nad tím, že určitě máme peněz jako šlupek, že neplatíme nájem….
Jó, tak to teda neplatíme, to má pravdu, ale už nepřemýšlí nad tím, že manžel platí velký peníz za cesty do práce – jezdí autem, protože tady máme špatné spojení…., dále máme větší odběr plynu a elektřiny – více místností větší odběr, platíme daň za nemovitost, práce na zahradě – to ve městě neznají a ani nepoznají, co je to za starosti….a tak bych mohla pokračovat…. prostě bydlení na vesnici x ve městě má své pro i proti.. a je na každém z nás co si z toho vezme…. jestli závist nebo to ostatní……..
Já došla k tomu, že do města by mě nikdo nedostal…. městu blíž ano – jsme od něj 25km a je to hodně znát… poznáte to v potravinách…. co ve městě stojí 20Kč u nás stojí 30 a víc… vydělává se tu na důchodcích….. co každý den nejezdí do města….ale i tak…příroda krásná, kravál jen od ptáků, auta tu jezdí – na jedné ruce bych je sice nespočítala, ale i tak jich je málo….. vlastní plot, vlastní zelenina a ovoce, možnost mít domácí i venkovní miláčky je pro malé děti k nezaplacení…….
A jak jste na tom vy? Závidíte? Nebo si to užíváte? :o)))
Napsal/a: Mates
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (40 vyjádření)
To máš naprostou pravdu. Já jsem ráda, že s náma jede i mladší syn, protože mám aspoň důvod dělat často přestávky – napít se, vysmrkat atd. Když náhodou jedem s manželem sami dva, tak to si občas připadám jak na závodě míru.. :-))
Já si myslím, že je to mnohem lepší, než se držet striktně dané trasy. Kolikrát se rodiče snaží najet co nejvíc kilometrů a zapomínají na děti a na to, že to má být v prvé řadě zábava pro ně a že nejde o zápis do knihy rekordů.
Ramiro, v mém okolí taky nemám kámošku pro výlety na kole. A je to škoda, protože kolikrát musím syna přemlouvat, abychom si někam vyjeli a věřím, že kdyby s náma jel jeho kamarád s maminkou určitě by to bylo pro něho zajímavější. Někdy jezdíme všichni čtyři (s manželem a starším synem) na cyklovýlety a je to bezva. Bohužel čas je taky jen o víkendu. Zrovna nedávno manžel navrhl, abychom si udělali menší výlet a nakonec se z toho vyklubalo 40 kilometrů. Samozřejmě jsme neměli mapu a tak jsme jeli kam nás oči vedly. Syn uviděl v dálce traktor (a ty on miluje) tak jsme změnili směr k traktoru. Tímto stylem jsme tvořili trasu, takže se dalo čekat, že to plánovaných 15 kilometrů nebude. Ale výlet se vydařil a všichni byli spokojení, i když dost unavení.
Quendolino, my jsme relaxovali pomalu dva měsíce :o), ale bylo to fajn.
Co mě mrzí, je to, že tu v okolí neznám nikoho, kdo by sedl na kolo a jel se mnou. Samotnou mě to moc nebaví a Tom je skoro pořád v práci. Navíc jezdí každý den do práce 145 km a tak to je navíc 4 hodiny cesty – taky nevýhoda vesnice.
Ramiro, připojuju se k Jarmuschce, máš i můj velký obdiv. A musela jsi být po tom císaři v dobré fyzické kondici. Kdybych měla teď jet za 3 dny 90km tak asi týden potom relaxuju s nohama na stole. Myslím, že moc takových mamin s dobrodružnou povahou není. A věřím, že na to budete dlouho vzpomínat a až děťátka (malí cestovatelé) vyrostou, budete jim mít co vyprávět.
Ramiro, klobouk dolů! Máš můj obdiv! ;o)
My vyrážíme tak akorát k rodičům. Teta nás zvala na chalupu (klidně na měsíc), ale ještě je to tam „dost divoké“, tak jsem si letos ještě netroufla… Snad za rok…
Ještě quendolíno, neodpočinula jsem si, ale byla to paráda. Za tři dny 90 km. Pro někoho to je prkotina, ale my jsme léta na kole nejezdili a já byla navíc po císaři. Ale můžu prohlásit, že to byla ta nejkrásnější dovolená co jsem zatím zažila.
quendolino, máme vozík a jsem s nim naprosto spokojená. Nedávno jsme měli i sraz „vozíčkářů. Sjelo se tam 23 vozíků. Bylto to super.
Já jsem z velkého města, z paneláku, i když jsem jako dítě bydlela v RD, ale pro stavbu silnice nám ho zbourali. Po první svatbě jsem bydlela rok u babičky na vesnici kde není ani obecní úřad a rodina mého manžela pocházela z vesnice o sto lidech.
A musím říct, že všechno má své pro a proti. Jestli si paní myslí, že ve městě se za prací nedojíždí, tak je na omylu. Já celý život, i do školy dojíždím minimálně hodinu. A že ve městě nejsou zahrádky? paní by měla někdy do města vyrazit. Taky jsme měli zahrádku a taky jsme na ni pracovali. Byla bez elektřiny, takže sekačka ručně a pro vodu se chodilo do potoka. Teď už zahrádku nemáme a musíme kupovat každou mrkev, petržel, celer a to je hodně velké vydání, obzvlášť pak, když jsou malé děti (9let a 1rok).
Nedostáváme vůbec žádný příspěvek, ani na dopravu, ani na bydlení, ani na nic, jen na děti. Já jsem na mateřské dovolené, a práci jsem začala shánět už teď, abych za dva roky něco našla. Máme plno babiček, ale žádná po ruce, každá by musela dojíždět přes celé město a to trvá i 3/4 hodiny, někdy déle. a ještě chodí do práce.
Bydlíme v bytě družstevním, takže bez nájmu. Ale jinak tady platí stejné podmínky jak všude jinde a to i v RD. Platíme inkaso, teplo a vodu. Bohužel, to teplo je nejdražší a já to nemohu nijak ovlivnit. Nemohu zatopit ani starýma krámama, ani dřevem, ani papírem a nemohu tím ani ohřát vodu. A co se poláme, taky si musíme uhradit a opravit sami. Chceme-li nová okna, tak ze svého. Jen ve státním to platí OÚ
Když jsme bydleli na vesnici u babičky, tak to bylo bývalé hospodářské stavení. Takže obrovské prostory. Ale já tam opravdu ušetřila nejvíce. Jedlo se co zahrádka dala, za vodu se platilo 300 za 1/4 roku, no to je paráda. Jenže jsem měla deprese, právě z toho ticha. U nás bývalo živo, z balkónu jsme viděli na celé Brno, v noci nádherně osvětlené. Bez auta bych byla ztracená. Teď autem jezdím minimálně, všude mě dopraví MHD, které jezdí pořád. Tam jsem byla odkázaná na jediný spoj, který kolikrát ani nejel. Tady mám po ruce MHD, poštu, školu, školku, potraviny od 8-20, doktor, prostě vše.
Takže bych na závěr řekla, že si město a vesnice nemá co vyčítat, všechno má svoje pro a proti.
Ty brďo, Ramiro, tak to jste dobří. A odpočinula sis? Každý jste měli na sedátku asi jedno děťátko, že? Anebo máte vozík za kolem?
quendolino, my jsme jeli s dětičkama letos na dovču na kolech. Malé byl měsíc, té starší dva roky. Spali jsme pod stanem a spousta lidí by na nás ráda poslala sociálku. :o)
ono to samo poslalo dvakrát, já za to nemůžu :-)))
Je vidět, Jarmuschko, že jsi dobrodružná povaha. Já už mám děti větší a o prázdninách taky podnikáme podobné výlety, s tím rozdílem, že jedeme autem. Přibližnou trasu mám naplánovanou a taky různé tipy k výletům, které by děti bavili. Většinou jsou to hrady, zámky, zříceniny, ale třeba i pivovarské muzeum v Plzni nebo folkový festival. Největší úspěch ale měla jízda historickým parním vláčkem krajinou České Kanady v jižních Čechách. To každému doporučuju. Bylo tam dost lidí, ale měla jsem dopředu rezervované jízdenky, takže to NEMĚLO chybu! Každý den stavíme stan v jiném kempu, když je horko, skočíme do nějakého rybníka. Prostě je to super.
Je vidět, Jarmuschko, že jsi dobrodružná povaha. Já už mám děti větší a o prázdninách taky podnikáme podobné výlety, s tím rozdílem, že jedeme autem. Přibližnou trasu mám naplánovanou a taky různé tipy k výletům, které by děti bavili. Většinou jsou to hrady, zámky, zříceniny, ale třeba i pivovarské muzeum v Plzni nebo folkový festival. Největší úspěch ale měla jízda historickým parním vláčkem krajinou České Kanady v jižních Čechách. To každému doporučuju. Bylo tam dost lidí, ale měla jsem dopředu rezervované jízdenky, takže to NEMĚLO chybu! Každý den stavíme stan v jiném kempu, když je horko, skočíme do nějakého rybníka. Prostě je to super.
Nejsem si jistá, jestli to nevyznělo, že jsme takhle byli jednou jedinkrát… Než přišly holky, trávili jsme takhle vždy jednu z každoročních letních dovolených. Poznali jsme mj. okolí Berounky, kraj od Třeště do Jindřichova Hradce, Kutnou Horu a okolí…
Teď se holt budem muset přizpůsobit holkám, ale já už přemýšlím, jaký stan a jaké spacáčky budem muset pořídit, ať můžem aspoň pod stan… ;o)
Jarmuchko, ale takové dovolené bývají nejlepší…prostě nic neplánovat a jít kam Tě oči a nohy ponesou, já tomu říkám HURÁ akce..
No, však už jsme se s chotěm bavili, že já jsem „tak zcivilizovaná…“
Ale nemyslete si! Než se narodily holky, jedna letní dovolená byla sbalit batohy a na týden vyrazit ven! Někam jsme dojeli vlakem a vybrali si, kam chceme dojít (abychom se pak vlakem zas dostali domů) a každý den šlapali a šlapali…
Tak to jo. Já kdybych chtěla v neděli rohlíky, tak musím jet asi 5 km, tak to ten čas využiju nějak líp.
To děláme, ať máme chleba, kdyby došel…
Ale my tu máme pekárnu, co má v neděli odpoledne otevřeno…! Tak tam vyrážíme pravidelně na procházku…
;o)
Holky a zkoušíte čerstvé pečivo zmrazit? Já to dělám tak, že když přinesu z obchodu čerstvý chleba nebo rohlíky, šupnu je do mražáku (chleba předtím nakrájím) a potom když potřebuju, tak rozmrazím v mikrovlnce (na malé procento výkonu) anobo nechám volně rozmrazit. Chutná tak čerstvě jak jste ho tam dali. Nemůžu si to vynachválit, speciálně v neděli večer když mám pak ráno dělat všem svačiny a doma není ani kůrka.
Mobile Sliding Menu