Listopadové sychravé počasí sebou přináší kromě špatné nálady taky rýmy, nastuzení a bohužel i virózy. Nejlepším lékem je zalézt do peřin, vzít si tam teplý čaj s citrónem a odpočívat. Pokud se my dospěláci nudíme, pustíme si televizi a nebo si čteme svojí oblíbenou knížku.
Ale co když nám onemocní děti? Pokud jim není moc dobře, většinou jen potichoučku chodíme kolem jejich postele, měříme teplotku, dáváme medicínku a snesli bychom jim v ten okamžik i modré z nebe. Ovšem jenom se malým marodům trochu uleví, je s nimi k nevydržení. V posteli by je člověk snad musel přivázat, aby tam chvilku vydržely, televize je už druhý den nudí a tak začíná zlobení.
U nás doma na to máme osvědčený recept. Naše holčičky milují knížky. Ta starší, co už chodí do 2. třídy, si čte sama a ta malá 4letá ji napodobuje a podle obrázků v knížce „taky čte“. Takže, když u nás minulý týden vypuklo marodění, zašla jsem do knihovny (doma je už všechno přečtené) a vybrala jim pohádky. U nás od léta frčí „strašidla“ – to, co jsem s holčičkama přespala na hradě Svojanov, tak jsem jim půjčila knížky o strašidýlkách.
Té mladší, pokud tedy zrovna „sama nečte“, čtu já. Knížka se jmenuje Strašidýlko Josífek (autor Ivanka Melounová, ilustrace Veronika Kubáčová). Už obrázek na titulu napovídá, že se pohádková knížka bude líbit. Je tam namalované klučičí strašidýlko a všechny další kresby v knížce jsou opravdu vydařené. Na začátku je předmluva, která se zároveň stává i hádankou, celkem pak najdete v této pohádce šestnáct příběhů. Hlavním hrdinou celé knížky je Bubáček Josífek, kromě něho se tam objevují i další pohádkové postavy jako třeba Vodník Dundík, Víla Kristýnka nebo Kostlivec René. Naší malé holčičce se nejvíc líbil Bubáčkův kamarád – Pekelníček Kuba.
Ta starší 7letá slečna si čte knížku Nebojme se strašidel (autor Gunter PreuB, ilustrace Marlis Scharff-Kniemayerová). Knížka je sice určená pro děti od 8 let, ale hravě ji zvládne i to sedmileté. Patří do edice První čtení a tak je se svýma většíma písmenkama pro děti tohoto věku jako dělaná. Obrázky jsou moc hezké, jen trochu strašidelné a tak nic pro strašpytlíky. Pohádková knížka má celkem šest samostatných příběhů. Jsou trochu delší, tak si kousek čte malá slečna sama a kousek ji čtu já.
Jen nedoporučuji číst těsně před spaním. Já to bohužel udělala a děti měly v noci neklidné spaní. Tak teď už čteme o strašidlech jen ve dne. Pro jistotu.
Hana Samsonová
I vy jste nám do konce listopadu mohli poslat článek na téma VAŠE DĚTI a utkat se tak s ostatními autory o knihy z nakladatelství Portál.
Napsal/a: mojedeti
