Začali jsme chodit do školky…

Rubrika: Chodí do škol(k)y

413151_girl_tying_shoePrvní den (středa 22.10.2008):
Natálka: těší se, ráno vstává s radostí a pospíchá, že už chce jít ven a být ve školce. Při předávání ve třídě nepláče, dá mi pusu a zamává.

První den (středa 22.10.2008):

Natálka: těší se, ráno vstává s radostí a pospíchá, že už chce jít ven a být ve školce. Při předávání ve třídě nepláče, dá mi pusu a zamává.

Maminka: s nadšením opouští školku, že je Natálka tak šikovná a velká holka a jde si užívat volného dopoledne. Při přebírání Natálky v půl jedné jí paní učitelka zmrazí dobrou náladu, protože Natálka prý skoro celé dopoledne proplakala. Nechtěla se sama ven oblékat, na záchodku jí musela pomáhat, nesvačila, neobědvala, nezapojovala se do hraní. Doma to maminka obrečela…

Maminka: „proč jsi ve školce plakala Natálko?“
Natálka: „plotože se mi štýskalo“
M: „ale vždyť víš, že máma přijde“
N: „ale, ale tuá to douho“
M: „a papala jsi?“
N: „papaua – polívčičku“
M: „hrála sis?“
N: „huála“
M: „a proč byla paní učitelka s tebou na záchodku?“

– to se rozbrečela a prý, že tam chtěla být sama, ale ona tam byla s ní… tak nevím… Doma chodí na záchod normálně sama, takže to zas možná ta učitelka přeháněla. Fakt nevím.

M: „a půjdeš zítra zase do školky?“
N: „půjdu“
M: „a těšíš se?“
N: „těším“
M: „a budeš zase plakat, bude se ti stýskat?“
N: „nebudu puakat“

Druhý den (čtvrtek 23.10.2008)

Natálka: ráno po probuzení pofňukává, že nechce do školky, že chce být s mámou, že se jí bude stýskat a bude jí smutno. Do školky nakonec jde, ale jak na porážku a při předávání ve třídě pláče a drží se maminky kolem krku. Paní učitelka jí nakonec naláká na malování obrázku, ale pusu mamince nedá a ani nezamává.

Maminka: celé ráno Natálku přesvědčuje, že ve školce je to prima. Že máma s tátou taky chodili do školky a že by šli hned znovu. Na to Natálka, že ale nemůžou, protože nejsou malí. Takže další vysvětlování, že všechny děti jsou ve školce samy bez maminky a tatínka a že nepláčou a že je to tam príma. Ve třídě se snaží plačící Natálku přesvědčit, ať jde s paní učitelkou, že má být ve školce divadýlko a že to bude príma. Po odchodu ze třídy se rozbrečí a brečí celou cestu domů. Dopoledne si vůbec neužívá, protože myslí na to, co asi Natálka…

Vyzvednout Natálku jde s bolením břicha. Paní učitelka je ale velmi příjemná a Natálku chválí, jaká je to šikovná holčička a že to určitě zvládne. Že po odchodu maminky přestala plakat a pak plakala jen při nějaké změně – když se šlo ven – to i řekla, že ven nechce, když se šlo čůrat a tak. Bohužel ale nepapala ani svačinu ani oběd, ale že se to určitě zlepší a bude líp.

Maminka: „Natálko proč jsi ve školce zase plakala?“
Natálka: „plotože mi bylo šmutno a štýskalo se mi“
M: „a půjdeš zítra zase do školky?“
N: „já chci být s maminkou doma“
M: „ale víš, že maminka musí vydělávat korunky, aby mohla Natálce kupovat omalovánky a bonbónky“
N: „já nechci omalovánky!“
M: „prý jste měli ve školce divadýlko, jaký to bylo?“
N: „doblý“
M: „a tam byly loutky? malý postavičky?“
N: „néééé, prší, prší jen se leje, kam koníčci pojedeme, pojedeme na luka, až kukačka zakuká…“

(zvlášní divadýlko, co? – no víc jsem z ní nedostala…)

Třetí den (pátek 24.10.2008)

Natálka: v noci se často budila, nakonec spinkala s maminkou a tatínkem v posteli, ráno se jí nechtělo vstávat a hned po probuzení se ptala, co budem dělat. Když se dozvěděla, že jde zase do školky, tak stáhla pusinku a že tam nechce. Při oblékání plakala, že chce být doma s mámou. Ve školce změnila taktiku a už neplakala soucitně, ale hystericky.

Maminka: v noci nechala Natálku spinkat u sebe, aby ji potěšila. Ráno dokola stejná písnička – ve školce je to príma, legrace, spousta dětí, hračky, máma s tátou taky chodili do školky… Po obědě pro tebe máma přijde a půjdem za babičkou a tak dále. Ve školce před vstupem do třídy ještě naposledy Natálku přesvědčovala, ať nepláče, že to bude dobré. Nakonec strčila hysterickou Natálku paní učitelce a utekla… Hned za dveřma se hystericky rozplakala také… Celé dopoledne nepozřela ani sousto, protože myslela na Natálku. V půl jedné vyrazila pro Natku do školky a myslela, že nedojde, že po cestě nervama zkolabuje.

Kupodivu paní učitelka Natálku chválila, že už to bylo lepší, že už plakala jen, když se šlo ven, to prý nechtěla a pak při zpívání, že poslouchala a že se jí to líbilo. Akorát prý zase nic nepapala.

Maminka: „Tak co Nati, jak bylo ve školce?“
Natálka: „dobže“
M: „A prý jste měli hudební výchovu, co jste zpívaly?“
N: „foukej větčíčku“
M: „Myslíš takovou tu – foukej,foukej větříčku, shoď mi jednu…
N: „huštičku, dvě, doblý obě budou“
M: „No tak to jsi šikulka. A plakala jsi?“
N: „plakala, stýškalo se mi.“
M: „A půjdeš příště do školky zase?“
N: „jo, ale já chci být doma s mámou“
M: „a už jsi byla sama čůrat?“
N: „byua, šla jsem sama“
M: „a budeš pak i ve školce spinkat?“
N: „budu, ale až bude tma…“

Tak tímto skončily naše první tři dny ve školce. Co bude dál se uvidí. Paní učitelka nám dneska dala naději, že to bude dobré a že si to holt musí odbrečet, takže snad bude opravdu líp…

Napsal/a: Arabart

Toto taky stojí za přečtení!

Zpříjemněte dětem koupání. Tady je 5 tipů!

Přístup k vodě se u dětí liší podobně jako náhled společnosti na koprovou omáčku. Zatímco jedny nemůžete dostat z vany, druhé

Čtu dál →

Jak vybrat přebalovací tašku na kočárek

Čekáte miminko a hledáte tašku na kočárek? Co všechno byste měli v takovém případě zvážit a proč maminkám nestačí

Čtu dál →

10 pravidel, jak oblékat děti v zimě

Venku přituhuje, nejen na horách napadla sněhová pokrývka. Zatímco my poznáme, kdy je nám zima nebo naopak příliš teplo

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (16 vyjádření)

  • macek0071

    My chodíme do školky od září jen 5 dní v týdnu,ale děs a hrůza.Brečí pokaždé když máme jít,drží se jak klíště.Dokonce se stalo,že se i můj malej šikovnej prcek počůral.Mám z toho noční můry já!!!Od ledna má jít naplno,teda každej den i se spaním a fakt nevím.Paní učitelky říkali vydržet,vydržet,tak jsem zvědavá.

  • Jejda, to je hezký, jako hezký napsané, i když pro vás, jako matku je to smutné:)))
    Ale jelikož je to už rok, tak určitě Natálka nyní chodí do školky ráda a je tam spokojená:))

  • Anonymní

    Dobry den chci se zeptat moje holka se strašné steka a nechce chodit do skolky ja nevim co sni mam delat . UŽ je to hrozní sni neda se to vydrzet poradite mi prosím ruza kahounova

  • Tak holky, po týdnu chození do školky musím hlásit poměrný úspěch – ráno už nejsou velké slzičky – jen malé a spíš jen takové krčení bradičky. Když je tam její oblíbená paní učitelka, tak mi dokonce i smutně zamává a jde sama.

    Když tam je, tak je prý v pohodě. Po obědě spinká. Po probuzení plakala jen v pondělí – asi byla vyjevená, kde že to je.

    Dneska byla nadšená, protože se poprvé stalo, že spala vedle své kamarádky Adélky, tak mi to hned když jsem přišla domů hlásila :o))

    Tak to ťukám na dřevo a doufám, že to takhle půjde dál. Jsem jen trochu smutná že si ji teď moc neužívám – domů dorazím kolem páté a ona chodí kolem půl 8 spát, takže nic moc. Tak si snad užijeme víkend :o))

  • Pomněnka

    Arabart – hezky napsané. kdybych sepsala Tomíkova extempóre, tak bys zjistila, že může být i hůř.
    K tomu spaní – třeba se budeš divit, já nechápu, co s těma dětma ve školce dělají, protože jim spí i ty, co normálně ne ;o)

    Mmch Tomík to potřeboval jako sůl, fakt mu jde k duhu a počáteční vzdory beru jen jako pokusy a posunutí hranic směrem, který by synkovi vyhovoval ;o))

  • Držím paleček:-) u nás zatím vše v pohodě:-)))
    naopak můžu vyhrožovat,že pokud nedojí rohlík,neobleče se nebo neuklidí hračky tak nemůže chodit do školky:-)))) a to pak prcek vystřelí a vše mu jde od ruky jedna radost..on je totiž strašně nadšený z dětiček ve školce-každého by pořád objímal a s každým si povídal. Problém nastává když ho chci ve 12 hod vyzvednout—to nám začíná pláč,že on si chce ještě hrát. Docela mi to nahrává,protože se mi rýsuje zaměstnání…snad mu to vydrží:-)))) K

  • veveruska

    tak přesně takhle to probíhalo i u nás, ale s tím rozdílem, že mám malou doma a nemůžeme ji přesvědčit, aby šla do školky. Začne plakat ráno při odchodu a když si ji vyzvednu, stále pláče (spíše vzteká) bez ustání. Nějak si s tím nevím rady.

  • Jarmuschka
    Jarmuschka

    No, pro mě bylo těch prvních 14 dnů utrpením – protože jsem „jen“ vodila holky do školky, a pak dělala různé věci, než byl čas jít pro holky. Dojíždíme, takže nemělo cenu jet domů – autobus nejel, taxík se prodraží.
    A celou dobu jsem musela myslet na holčičky ve školce…
    Ale když jsem nastoupila do práce, musela jsem se na ni i soustředit – jo, pomohlo mi to.
    Ale jsem ráda, že máme ten první rok už za sebou…

  • Arbart, určitě se to zlepší, vydrž! Když se vracíš do práce, stejně se nic jiného dělat nedá a uvidíš, že se Natálce nakonec bude ve školce líbit tak, že nebude chtít jít domů.

    Moje děti jsou pravý opak. Ve školce by nejraději byli od rána do večera. Teď zrovna každý den řešíme, proč Eliška nemůže ve školce spát. Tak jí pořád vysvětluju, že by jsme přišli o penízky a že až jí budou 4, bude moct ve školce i spát. K narozeninám si nepřeje nic jiného než pyžámko do školky. Od ledna budu muset jít na plný úvazek (zatím chodím na půlku) a to pak bude ve školce první a poslední odcházet. Tak snad jí to nadšení vydrží.

  • frančice

    Tak u nás to bylo něco podobného. Je s tím rozdílem, že malá začala pofňukávat po 14 dnech, kdy už ostatní děti přestaly plakat. Byla jsem na pracáku a tak jsem si musela vymýšlet, že také nejsem doma a byla by doma sama a tak podobně. Posíla jsem ji se starším bráchou autobusem a při mávání jsem se držela, abych nebrečela taky. Potom zkoušela, že tam nebude spát a chce chodit po obědě. Naštěstí měli dobrou p. učitelku, která je zabavila a tak slzičky byly jen týden. Ale byly to pořádné nervy. Musela jsem vydržet, protože jsem za 14 dní nastupovala do práce.

  • Holky díky za přání. Musím říct, že mi hodně pomáhá, když slyším a čtu všude okolo,že to ostatní měli taky tak a že se to časem zlepší. Fakt mi to psychicky pomáhá :o)

    Teď momentálně máme tvrdou domácí léčbu, aby mohla jít Natálka ve čtvrtek zase do školky, protože z pátku na sobotu jsme si užili noc s laryngitidou – naštěstí s lehčím průběhem a teď jí to přešlo v pěknou rýmu, kdy je parádně zahleněná, takže léčíme o stošest.

    Od příštího týdne jdu do práce, tak už by měla ve školce i spinkat, tak snad to nebude moc náročné a zvládne to – doma totiž od dvou let nespí, tak snad to dobře dopadne :o)

  • Arabart, moc přeju tobě i Natálce, ať se Natinka ve školce brzy otrká a zvládne to bez slziček

  • Arabat, moc držím palečky, aby to bylo den ode dne lepší a Natálka si na školku zvykla.
    Moc pěkně napsané, měla jsem slzy v očích – u nás to asi bude podobné. Synovi ještě nejsou 3, dávám ho 1x týdně na 2hod do miniškoličky. První 2týdny (2školičky) hrůza, ale pak lepší a teď, po měsíci a kus už ani neplakal při loučení a hlásil, když jsem přišla, že neplakal vůbec.

  • Jarmuschka
    Jarmuschka

    No vidíte, a já to měla loni ve dvojím provedení.
    Naštěstí Lu to přešlo po pár týdnech (do vánoc byl klid), Any se uklidnila až jak se oteplilo na jaře a začali chodit na zahrádku – pískoviště, koloběžky…
    U nás pomohlo i to, že ráno vodí tatínek – tedy ne že by byl tak uvědomělý, ale není schopen se vypravit dřív, takže to musí zvládnout sám a já utíkám do práce, abych si včas cvakla (máme elektronické píchačky; a i když máme pružnou pracovní dobu, jisté hranice existují…)
    ;o)

  • Arabart…. já vím, je to pro tebe hrozné… ale směju se, protože tohle byly přesně první dny ve školce u našeho Davídka 🙂
    Jenomže u něj tahle hysterie trvala tři týdny, tak jsme nakonec školky zrušili a šel znovu až letos – bez problémů, v pohodě a i když se mu občas nechce, pláč se nekoná 🙂
    Moc vám držím palečky, ať to zvládnete! :))

  • zurafa

    úžasné, jako bych to viděla u nás doma
    :-))

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist