Poprvé do školky 1

Rubrika: Chodí do škol(k)y

Nástup vašeho dítěte do školky je nepochybně zlomovým obdobím. Obdobím,kdy začíná něco nového, nepoznaného a nepochybně jde o první krok vašeho dítěte k postupnému osamostatnění. Nebudu zde hýřit odbornými radami :-), ale pokusím se přiblížit náš školkový příběh…

… třeba těm rodičům, které tento krok teprve čeká nebo se v tomto příběhu shlédnou a možná najdou i cestu, jak správně do školky vykročit.

Ti, kteří mě zde na VD znají, tak vědí, jak vcelku strastiplnou cestou pro mne bylo vůbec nějaké školkové zařízení nalézt. Tedy takové, které by mou tříletou dceru přijalo a vzalo v potaz to, že maminka hodlá opravdu od září pracovat 🙂

Nicméně se podařilo. Sice jsme nedostali požehnání do místní školky, kterou mám tzv. „za bukem“, ale od školky, která je ve vedlejší obci. Nyní s odstupem dvou měsíců jsem tomu věru moc ráda, že osud mou dcerku zavál právě do této školky.

Nastal tedy den „D“, kdy dcerka měla poprvé zjistit, jaké to je, když maminka udělá „pá pá“ a ona zůstane poprvé sama ve školce. Och jak já si to idealizovala :-)) Strašně moc jsem věřila tomu, že to pro ní nebude absolutně žádný problém. Je velmi společenským dítětem a v našem okolí jsme neměli žádné stálé dětské kamarády, se kterými by si mohla pravidelně hrát a vyřádit se. Tak nějak jsem věděla, že jí to chybí a ve školce by se jí tohoto mohlo dostat.

Je i šikovná. Uměla se bez pomoci obléknout, tedy s občasným nedostatkem, že něco bylo naruby :-)) Dokáže se obout, dojít si samostatně na WC, umýt se nebo se sama najíst. Zkrátka v mých očích splňovala základní kriteria pro možnost být beze mne.

Snažila jsem se tedy nemyslet na to, že by se nástup do školky mohl komplikovat, tedy ne nějak extrémně. Věřila jsem jí, že to zvládne a já spolu s ní.

Bohužel hned první den mě ale přesvědčila o tom, že to až tak jednoduché a samozřejmé nebude 🙂

Jak tedy náš první den vypadal? Když jsme přijely do školky, tak byla natěšená, vzorně se převlékla. Paní učitelka jí hned ukázala, že věcičky bude mít od teď pod symbolem „kytičky“, což se jí věru velmi zamlouvalo.

Přišly jsme do třídy, kde už řádila spousta dětí. Žádný pláč nebo hysterie z odloučení tam nikde nebyla znát. Tak nějak mi připadlo přirozené jí do třídy doprovodit, ale to jsem ještě netušila, že mě od sebe nepustí 🙂 Paní učitelka mi tak nějak naznačovala, že bych se měla rozloučit a nechat jí tam a za dvě tři hodinky si pro ni přijet.

Jenže ta má malá filištýnka to nějako vycítila a hned věděla, která bije. Školku už znala, párkrát jsme si tam byly společně pohrát s dětmi, zkrátka seznámit se s prostředím. Pokáždé odtamtud nechtěla. Sama mi mizela v hernách a vůbec se nezajímala o to, kde jsem 🙂 Tentokrát to ale bylo jiné. Nepustila mě z očí a netrvalo dlouho a ronila krokodýlí slzy, jen abych jí tam nenechávala.

Nu první den jsme uzavřely tím, že jsem tam s ní dvě hodinky pobyla. Nechala jsem jí okoukat učitelky, dětičky a snažila se jí všemožně zabavit. Zoufale jsem sledovala pohodové děti ostatních rodičů, které tam byly také prvně a rodiče hrdinně opouštěly a nehnuly ani brvou 🙂

Po těch dvou hodinkách jsme se s paní učitelkou domluvily, abych jí druhý den přivedla a prostě jí ji přenechala už ve dveřích, že nemám mít obavy, protože ony jsou na to připraveny a poradí si s tím.

V tu chvíli jsem si barvitě představila, jak zítřejší dopoledne ve školce bude vypadat a vnitřně jsem zapochybovala, zda tohle bude pro mou dcerku to pravé ořechové.

Ale o tom příště 🙂

Napsal/a: Horempádem

Toto taky stojí za přečtení!

10 pravidel, jak oblékat děti v zimě

Venku přituhuje, nejen na horách napadla sněhová pokrývka. Zatímco my poznáme, kdy je nám zima nebo naopak příliš teplo

Čtu dál →

Tipy, jak zabavit děti na zahradě v zimě i v létě

Zahrada je pro děti osobitým útočištěm, kde mohou stále něco nového objevovat. Stačí pár vychytávek, nezbytných komponentů i vhodný

Čtu dál →

Tipy na dárky pro děti podle věku – zabaví se a rozvinou dovednosti

Lámete si hlavu s tím, co potěší nastávající, novopečené či už ostřílené rodiče, respektive jejich děti? Přečtěte si naše

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (6 vyjádření)

  • Anonymní

    Ahojky,škoda,že ten příběh není do konce.Celkem by mě zajímalo,jak to dál ta malá zvládla,ale hlavně jestli si paní učitelky s tím poradily.Jsem na tom skoro podobně,akorád já věděla,že s mou dcerou bude větší problém,protože je od narození tvrdohlavá jako beran,když si něco usmyslí,jen tak někdo jí nepřesvědčí,ale…neměla problém si hrát s dětma a i když byla trochu stydlivá,nakonec ji nedělala problém ani komunikace s dospělým.Dospělý který s ní komunikovat chtěl,vždy uspěl a vše bylo v pohodě.To naše paní učitelky,které prý mají mít zkušenosti,mi dali takové rady,jako…(„budte přísnější“,“když tu pořád brečí,pohrozte jí,že si pro ni v 10 hod. nepříjdete,pokud nebude hodná“,“zkuste ji něco slíbit,nebo něco zakázat“)mimochodem v 10 hod. si pro ni chodím už celý měsíc a je to čím dál horší.V 8 hod ráno jí zavedu a v 10hod ráno jdu zpět ji vyzvednout a skoro pořád slyším jen brek,je to úlet!!!.Takže ve vztahu s dcerou jsem si díky radám pokazila co se dalo a musím začít znovu.Tak hlavně že ony se denně zbaví v 10 ráno jednoho dítka,které nejsou schopné zvládnout.Co by si k ní hledaly cestu když máma je vůl a přistoupila na jejich rady:-)))Díky článkům,které jsem si dnes přečetla a ktré mi hodně poradili,ted zkusím zase všechno napravit a jsem hodně zvědavá,jestli mi ty „chytré,znalé a učené paní učiteky vyjdou vztříc:-)))

  • Moc ti přeju Horempádem, aby to u vás nedopadlo jako u nás: chodí do školky druhým rokem, ale nikdy ne dobrovolně a nejedno ráno je ve znamení pláče a křiku. Taky nemáme u nás ve vsi jiné děti, takže si moc neměla s kým hrát, a já si myslela to stejné co vy, tedy, že v kolektivu bude ráda. Bohužel to tak není. Ale ona už je taková povaha a velký kolektiv kolem sebe nepotřebuje, takže Vám přeji pevné nervy a zdravou dcerku, a aby to z vykání dobře dopadlo :-))
    Hezký den

  • Pěkné, pěkné tetino:)))

  • však je dobře,obdivuju jak to zvládáš.
    Já mám dar smotat vše dohromady:)))

  • Horempádem

    Nu Hani to víš, já toho chci vždy tolik říct, ale do jednoho článečku se to holt nevejde. Chybí mi dar říci hodně v málu :-)))

  • Hezky napsala a opět seriál,že?:))))

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist