Milá redakce …
Jsem čerstvým čtenářem VD a mnohé mne zaujalo. Ráda bych se podělila o své zkušenosti s nástupem své nejmladší dcery do 1.třídy.
Malá se těšila celé léto do první třídy, chodila s půjčenou taškou své starší sestry celé dny doma, po dvoře a pořád si hrála na školu. Posledním rokem ve školce už znala mnoho písmenek a číslic, a i když je psala kolikrát obráceně, tak jí to vůbec nevadilo. Přišel den D a hned první den ve škole seděla jako jediná smutná a neměla vůbec radost. Ptáte se, co to způsobilo? Už ve školce s ní chodil do třídy Alešek, chlapec si nebral servítky vůbec v ničem, Eli neustále schovával věci nebo se jí posmíval, že je JEN holka a došlo i na strkanice a sem tam plácnutí. A když jeho maminka řekla ve dveřích 1.C „sedni si vedle Elišky“, tak to byl ten důvod, proč byla smutná… nechtěla s ním sedět. Poprosila jsem paní učitelku, vysvětlila jsem situaci, aby další den trochu upravila zasedací pořádek… Další dny probíhaly už klidněji… přesto však Elinka postupně začala domů chodit s tím, že se jí ve škole nelíbí a nudí se tam.Myslím si osobně, že je 1. třída pro dítě ten nejdůležitější moment, aby bylo schopno přijmout povinnosti budoucího studenta na minimálně dalších 9let Zš a poté dále. Velmi dobrý základ dostala v Mš, za což jsem neskutečně vděčná… není tomu tak vždy.
A co s tím teď? „Nechci do školy, nebaví mě to tam a nudím se tam,“ znělo každé ráno … „Eli do školy chodíme proto, abychom se co nejvíce naučili…“ zněla moje odpověď skoro každé ráno … „i já chodím do školy, to přeci víš“ ..“tak jo,„ odpoví Eli, jenže od října začala nosit tzv. poznámky – „Eli dávej pozor,“ ,“Eliško nevykřikuj“ ,“Eli neotáčej se „ … nevydržela jsem, když toto pokračovalo stále, zašla jsem do školy za paní učitelkou. Dozvěděla se, že Eliška není schopná pozornosti, že se jí nechce, že narušuje hodinu a dělá si, co chce. Dobře, nejdřív s Eliškou promluvím doma a pak začnu řešit siuaci. Vyšlo z celé situace najevo, že podle paní učitelky je nevyzrálá…podle mého názoru tomu tak není …jen jsem paní učitelce připomněla, že každé dítě je individualita. Stačilo jen Elišce místo toho obvyklého „ hezké“ říct „tak tohle se ti opravdu moc povedlo Eliško„ a viděli byste rozzářená očka a další snahu mít vše takové, aby se dalo u všeho říct …TAK TOHLE SE TI OPĚT MOC POVEDLO“ 🙂
Výsledek stál za to, rozmluva s Eli a následně s paní učitelkou mi přinesla ovoce, Eliška měla samé jednička a navíc se umístila na krásném 3. místě v recitační soutěži … Jo, začátky jsou těžké, ale vyplatí se vydržet a svým dětem pomáhat a rozumět. Tak uvidíme, jak nám to pošlape dál.
Mějte se hezky a poreferujem na konci školního roku, jestli už Eli chodí do školy ráda. Vaše čtenářka ZumbaJaja
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (4 vyjádření)
Taky nás to čeká.
My se byli v první třídě tento týden podívat a v září už jdeme na to. Zatím vše zvládáme, tak snad to naše malá dá.
Eliska ma opravdu stesti,ze ma takovou vsimavou maminku,s pochopenim** pracuji,asistuji ve skole;-)
Zalezi velice i na ucitelce,nektere si,bohuzel,neuvedomuji,jak velice,nejen ucit,ale i mit dar neceho navic… hlavne v prvni tride,je to tezke pro vsechny…
Jsem moc rada,ze to takhle u Vas dopadlo,dala jste Elisce nadeji a viru i chut na vse dal!! 😉
Držím palce, ať se Elišce ve škole líbí. Určité je šikovná holčička, která se jen potřebovala v novém prostředí správně zorientovat. Váš příspěvek určitě pomohl i jiným ve stejné situaci. Helena
Mobile Sliding Menu