Umění diskuze

Rubrika: Co se jinam nevešlo

Pravidelní návštěvníci těchto stránek mi zcela jistě dají za pravdu, když prohlásím, že VD vynikají mezi ostatními podobnými stránkami na netu příjemnou a přátelskou atmosférou. A stejně tak se mnou budou určitě stálice VD souhlasit, když napíšu, že většina zdejšího osazenstva jsou inteligentní, slušní a hodní lidé (mám na mysli registrované členy = časté hosty :-))

Nicméně i na těchto stránkách dochází k výměně názorů, občasným střetům a neshodám. Osobně jsem byla svědkem, no spíš překvapeným divákem, dvou poměrně bouřlivých diskuzí a to mě přivedlo k otázce: „Umíme spolu diskutovat?“
Je to stejné jako se vším ostatním v životě – někomu je dáno do vínku, ví a umí vést diskuzi, aniž by někoho napadal a urážel. Zřejmě to bude i vzorem rodičů, pokud se doma hodně diskutuje (rozuměj – na úrovni, bez napadání a urážek), dítě vzorec jednání okopíruje a pak ho samo umí použít. Obecně lze říct, že schopnost diskuze mají většinou lidé s bohatou slovní zásobou, znalostí dané problematiky, prožitou životní událostí, a v neposlední řadě s úctou k názoru jiných lidí. Myslím si, že s tímhle darem se rodí „menšina“.

Jiným „dáno“ není, každý nemůže být od přírody rétor či spisovatel, a to je a/nebo může být diskuze malinko složitější. Ta pomyslná většina lidí se dle mého názoru dělí na tři skupiny – tou první jsou ti, co se poctivě snaží o porozumění, mají soucítění a chtějí se „umění diskuze“ naučit. Ti jsou mně osobně nejmilejší, bývá s nimi příjemná diskuze a hlavně bez konfliktů.
Pak tu jsou ti, co jim „naděleno“ nebylo a zároveň tak trochu postrádají úctu k názorům druhých lidí, dost možná postrádají i úctu k lidem obecně. S těmi se dostat do střetu jde ve vteřině.
No a ta nejtíživější a zároveň nejmenší skupinka – to jsou ti, co používají diskuze k vylití si svých vlastních negativních emocí na ostatní účastníky, zneužívají anonymního vyjádření k urážkám, slovnímu napadání a hanlivým výrazům. O úctě se zmiňovat nemusím, ta viditelně chybí…

Cílem těchto stránek je poskytnout prostor, kde se mohou setkávat naprosto různí lidé, mohou spolu sdílet své radost i starosti, mohou si pomáhat a vzájemně se podporovat, a v neposlední řadě spolu mohou diskutovat – tzn. vyměňovat si své názory, postřehy, vlastní zkušenosti.

Jak tedy „správně“ diskutovat? Pokusím se zformulovat a shrnout několik základních pravidel tak, aby byla stručná a srozumitelná všem.

  • S úctou
    Účast v diskuzi vyžaduje úctu, to se týká nejen diskuze, ale samozřejmě i jakéhokoli dialogu, jedná se o úctu k pravdě a o úctu k druhým lidem a jejich názorům.
    Ten, kdo diskutuje, není nepřítel. Při hledání pravdy to může být partner, při hledání východiska z tíživé situace to může být rádce, to samozřejmě záleží na tématu diskuze.

  • S porozuměním
    Chceš-li se účastnit diskuze, je na místě porozumění, snaž se porozumět danému tématu/problému z druhé strany, zkus získat pohled pisatele/pisatelky – sebe přece nepotřebuješ přesvědčovat.

  • S rozmyslem
    Nejdřív si vše promysli, nech si projít hlavou, dej si čas, svou odpověď si můžeš rozmyslet. Tvé sdělení by mělo být stručné, věcné a srozumitelné – neplýtvej časem ostatních.

  • S respektem
    Vyvaruj se ve svých sděleních ironických poznámek, poučování partnerů v diskuzi, na nikoho neútoč, neobtěžuj a hlavně – nikomu nevnucuj svůj názor. Nemáš „patent“ na „jediný možný“ úhel pohledu (rozuměj – jediný správný, jediný logický atd.). Respektuj jiný názor. Tzv. černobílé vidění se do diskuze nehodí.

  • S tématem
    Drž se daného tématu. Neodbočuj od tématu diskuze a neodváděj pozornost někam jinam.

………………………………………………………………………..

Odpovědět na otázku, jestli spolu umíme diskutovat, si musí každý sám.
To za nikoho udělat nemohu a ani neumím …

Na závěr bych ráda uvedla jeden citát. Vyslovil ho Napoleon Bonaparte a já se s ním umím ztotožnit, resp. souhlasím s ním:
„Hlupák má před vzdělaným člověkem velkou výhodu – je sám se sebou vždy spokojený.“

Napsal/a: redakce (Helena)

Toto taky stojí za přečtení!

Tipy na dárky pro děti podle věku – zabaví se a rozvinou dovednosti

Lámete si hlavu s tím, co potěší nastávající, novopečené či už ostřílené rodiče, respektive jejich děti? Přečtěte si naše

Čtu dál →

Co pomáhá na dětský kašel?

Listy opadaly, teploty se střídají, vládu nad počasím převzal podzim. Děti tráví několik hodin denně v kolektivu, kde není nouze

Čtu dál →

Venkovní únikové hry Hunter Games: objevte parádní zábavu

Baví vás klasické únikovky? Vzrušující příběhy a plnění úkolů? Přemýšlíte, kde se dá zažít ta nejlepší úniková hra v

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (50 vyjádření)

  • Jarmuschka

    Tak jsem hledala, jestli jsem tento text komentovala – a komentovala. A myslím, že za sebe nebudu měnit ani písmeno.

  • redakce

    Těší mě a myslím to opravdu upřímně, že jste vytáhly tenhle „starý“ článeček. Mám z toho radost :-). Je fajn vědět, že si na něj vzpomínáte :-).
    Peťko, děkuji :-).

    Lien, já si myslím, že je dobré si občas něco připomenout (jako třeba tenhle článeček), pozastavit se nad něčím, v klidu popřemýšlet a třeba si i přiznat „porušení pravidel“.
    Jak už jsem někde napsala: „Všichni jsme chybující.“
    O tom asi nebude žádná diskuze :-D.
    A víš, Lien, jak se to říká: „I mistr tesař se někdy utne.“ 🙂
    Život jde dál … a diskuze poběží dál… a tak je to v pořádku :-).

    Bami, tuším, že Ty jsi prostě pořád stejná „pohodářka“ – tenkrát i dnes :-).
    Takové naše sluníčko :-).

    Helena

  • bamiska

    tak já už psala také před třemi roky…to snad není ani možné….a jinak taky hodně podobné tomu co jsem písnula do té diskuze kvůli které je článek vytažen 😀

  • Lien

    Ale jinak před těmi třemi lety jsem to napsal pěkně :-), mám to pořád stejně.

  • Lien

    Článek je pěkný, za posledních pár dní jsem porušila asi všechna pravidla

  • Peťka

    K tomuto článku jsem se určitě už v minulosti vyjádřila.
    Přesto není od věci si ho připomenout, přečíst, v hlavě srovnat.
    Takže znovu děkuji za pěkně sepsaný článek.

  • Petra Vymětalová

    sedmikrásko, to je právě ten problém, že většinou tyhle internetové debaty vnímáme jako běžný hovor, pak jsou z toho ty tahanice a hádky o slovíčka, ke kterým by v normální řeči zřejmě vůbec nedošlo. Myslím si, že by to měl mít člověk na mysli vždycky, když se k nějaké vyhraněnější diskuzi „přimotá“:-) – uvědomit si, že ten druhý nevidí, jak se tváříš, co děláš, že si tvá slova může vysvětlit několika způsoby, ale hlavně – co jednou napíšeš, to už tam bude viset napořád. Navíc spousta lidí do diskuzí v rychlosti napíše i to, co by si netroufla tomu druhému říct do očí, přitom by to mělo být spíš obráceně a v tom psaném by měl být člověk spíš obezřetnější a vážit slova víc.
    I několik opravdu pořádných hádek tu proběhlo a naštvaní pak byli snad úplně všichni.
    Asi nemá smysl se pitvat dál v tom, co jsi napsala. Nemůžu mluvit za Lien, ale z mého pohledu – omluva přijata:-) Důležité je, že jsme si to ujasnily a že diskuze u článku Jsem svobodná? pokračuje dál bez osobních urážek apod.
    Opravdu si vážím toho, jak jsi to vzala a že ses neurazila, díky.

  • j.sedmikraska
    j.sedmikraska

    Petro já to chápu. Ale víš pro mne je psaní na počítačové klávesnici jako hovor. Chápeš a v tu chvíli jsem prostě jednala unáhleně. To uznávám a samozřejmě výtku chápu. Lidé se umí na netu pořádně hádat. To jsem si zase zažila jinde. Nikam jsem se nestáhla, Petro, to se nemusíš bát. Spíš mi připadá, že v diskuzi ke článku „Jsem svobodná?!“ už nemám co dodat. Možná později.

  • Petra Vymětalová

    Trošku tu vznikly zmatky, když jsem navrhla část diskuze pod článkem Jsem svobodná? přesunout sem. Možná jsem to blbě napsala – šlo mi o ty reakce, které se týkaly toho, jak diskutovat a přitom se do sebe navzájem nenavážet.

    Takže dál na tohle téma, které se rozvinulo právě pod zmiňovaným článkem:
    sedmikrásko, jsem ráda, že jsme si to ujasnily a snad se navzájem pochopily 🙂 a těší mě, žes to (pravděpodobně :-)) vzala tak, jak to bylo myšleno a kvůli mé „výtce“ se z diskuze uraženě nestáhla. Chápu, že jsou věci, které člověka zvednou ze židle, takže pak může jednat unáhleně. Na druhou stranu si myslím, že právě v písemném projevu se tohle dá ukočírovat, protože oproti běžné mluvě se zde z jedné větičky může vyvinou něco hodně nepříjemného, co otráví všechny zúčastněné a to kolikrát úplně zbytečně.
    Několikrát se tu už podobným způsobem strhly opravdu hrůzné hádanice, které za to dusno opravdu nestojí – ale to už píšu spíš na vysvětlenou, proč jsem se do toho vložila.

    … ty zmatené přesuny jsem promazala, ať v tom není velký chaos. Kdyby s tím měl někdo z dotčených problém (byly to komentáře, které psala j.sedmikraska, Lien a Pavlinkav), dejte mi vědět 😉

  • Anonymní

    Padmé, v žádném případě se neomlouvej! Ta druhá věta byla shrnutím dojmů z článku, zbytek jak píšu spíš celkový můj pohled. Nicméně to tak vyznívá, že je to vyjádření přímo k článku, i když to tak úplně není…
    Ach jó, snad to píšu srozumitelně:-)Nikoho jsem se nechtěla dotknout, psát něco jiného, jen jsem prostě měla potřebu vyjádřit svůj názor na téma diskuze…
    Nejsem přihlášená:-) – Ivča

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist