V obchodě koupíme již hotový oděv, ale víte co vše předchází tomu než vznikne? Dneska je velký výběr oblečení od miminek po dospělé. Někdy ani nevíme co si vybrat. Moderním oblečením se člověk přizpůsobuje současnosti v kvalitě, formě a vkusu. Módním oblečením se naopak často tyto požadavky porušují neúměrnosti, přeháněním, nevyváženosti v nápadnosti a sklouzáváním do vkusu…
Jak vše vzniklo?Nejdříve si šil oděv každý sám, jak pro sebe, tak pro příslušníky rodiny(ostrou kostí zvířete). Později začaly vznikat malé skupinky lidí – krejčovské dílny (na panských dvorech). Dále pak vznikaly manufaktury až tento vývoj skončil vznikem velkých textilních závodů. To mělo tu nevýhodu, že majiteli šlo hlavně o zisk. Nabídka často převyšovala poptávku a vznikaly kýče.
Kvalitní výrobek musí být v souladu jak s krásou, tak i s funkcí a musí splňovat Reprezentativnost – Trvanlivost – Estetičnost – Fyziologická hlediska.
Také se musí dodržovat určitá pravidla v oblékání.
Vkus – Nevkus
Soudnost – Úměrnost
Hygiena (čisté a vyžehlené šaty) – Morálka
Kombinace – Kontrola
Víte jakou má oděv funkci v životě lidí?
V nejstarších dobách se lidé odívali do kožešin a kůží. Postupným vývojem člověka se vyvíjel také jeho oděv.
Oděv dělíme také podle jeho funkce:
Máme funkce užitkové – ty přináší předmětové vybavení pro činnost a zabezpečení fyziologických potřeb.
- funkce ochranná – slouží k ochraně lidského těla před promočením, prochladnutím nebo přehřátím.
- funkce hygienická – tato fce je spojena se zdravotní ochrannou složkou pro různé činnosti tradičních povolání a speciálních oborů – kosmonaut, pracovník jaderných nebo bio laboratoří, ale taky pro sport a zájmové činnosti
- funkce antropometrická a psychofyzická – souvisí s požadavkem na tzv. fyziologii oděvů, tj. na moderní pojetí prospívajícího zdraví a neomezujícího organické pochody v těle. Toto je zvláště důležité u malých dětí, starých lidí a tělesně postižených.
- funkce biologická a sexuální – hlavně odlišuje oděv muže – ženy – dítěte – chlapce – dívky.
Dále máme funkce sociální a kulturní
- funkce společenská – člověk se chce jako jedinec ve společnosti patřičně reprezentovat a využívá k tomu výrazových prostředků – ŠATŮ (uniforma, lidový kroj)
- funkce ideologická – oděv může vyjadřovat příslušnost k různé generaci nebo k skupině uvnitř generace.
- funkce etiketní – je dnes omezená na součást určitého protokolního chování závazného ve světě diplomatickém (promoce, svatba, pohřeb)
- funkce magická – oděv kouzelníků, kněží, divadelní kostým, talár
- funkce individuální – neopakovatelná individualita každého jedince se projeví ve stylu jeho oděvu.
- funkce kulturně-estetická a esteticko-erotická – tato funkce prochází celými dějinami. Uplatnění oděvu s cílem zalíbit se, je spojení funkce esteticko-erotické.
Oděv jako výtvarné umění a móda
Návrh představuje konkrétní podobu oděvu, jež má být zrealizována pro jednotlivce nebo pro skupinu uživatelů. Je to výsledek práce jednotlivce (návrháře) nebo kolektivu.
Oděv a móda byly vždy v úzkém vztahu k výtvarnému umění. Styl módy určovaly také malíři Leonardo da Vinci (navrhoval oblečení národní gardy), Rembrant, Zrzavý, A. Mucha (byl autorem kostýmů Sarah Bernhardtové), Durrer, L. Greco, S. Dalli (navrhoval šperky).
Další známí návrháři jsou třeba – Roul Duffy (navrhoval potisk), angličan CH.F. Worth (zakladatel módní velmoci kterou se stala Paříž), Paul Poiret, Jeanne Lanvinová (jako první z módních tvůrců dostává řád čestné legie), G.Chanelová, Mary Quantová, Hedvika Vlková, Vjačeslav Zajcev.
A to jsou pouze někteří z mnoho známých návrhářů.
Móda prošla obrovským vývojem. Začalo se šít kostí ze zvířete. A podívejte jaké možnosti a techniky máme dnes.
V dalších článcích bych vás ráda seznámila s tím, jakým vývojem móda prošla. Jak vypadal oděv třeba Egypťanů, jaké jsou linie a jak to vše vypadalo dříve.
Napsal/a: nuninka
