Máte rádi zelí, ale nebaví Vás dělat pouze kyselé? Vyzkoušejte taky něco jiného, vždyť je spousta možností z čeho si udělat dobré zelí. Nikde přece není psáno, že vepřové s knedlíkem, ke kachně nebo k uzenému, musí být zelí kyselé nebo ze zelné hlávky…
Co můžete teda použít? A co z toho udělat?
Známá klasika je hlávkové zelí.
Je to snad jeden z nejoblíbenějších druhů zeleniny u nás. Dělí se na červené a bílé. Při vaření se nejprve vaří bez pokličky, aby vyprchaly čpavé látky. Pří vaření červeného zelí se přidává pro zachování barvy trocha octa.
(Zelí si nakrouháme a připravíme si těsto takové jako na bramborové placky – sůl, mouka, vajíčko, pepř, trocha mléka, koření podle chuti. Uděláme si těsto, které dáme na vymazaný plech a pečeme v troubě. Je to moc dobré.)
Kapusta
Snadno dostupná a taky levná. Při vaření je poklička odkrytá.
(Kapustové zelí se slaninou – kapusta, slanina,cibule, cukr, ocet, hrubá mouka na zahuštění, kmín, sůl. Slaninu nakrájíme na kousíčky a rozehřejeme v hrnci, přidáme nakrájenou cibuli a necháme zpěnit. Přidáme nakrájenou kapustu a zalijeme trochou horké vody. Přidáme kmín, sůl, promícháme a krátce podusíme. Zaprášíme moukou a vaříme do poloměkka. Na závěr dochutíme octem, cukrem a solí.)
Kedlubna
Nejlepší jsou malé kedlubny, ty mají tenkou slupku a nejsou dřevnaté. Využít se dokonce dají listy. Stačí je umýt, nasekat a pak posypat hotové jídlo.
(Kedlubnové zelí – kedlubny, cibule, cukr, ocet, hl. mouku, sádlo, kmín.
V hrnci rozehřejeme sádlo a zpěníme na něm nakrájenou cibuli. Přidáme lžíci cukru a najemno nakrájené kedlubny. Zalijeme vodou, okmínujeme, osolíme a dusíme do měkka. Když se voda odpaří, zaprášíme lehce moukou, promícháme a dochutíme octem, cukrem a solí.)
Pekingské zelí
Je křehčí a jemnější než zelí hlávkové. Tvoří pevné hlávky se zelenými listy a pevným srdíčkem.Vařit by se mělo pouze krátce, aby příliš nezměklo a neztratilo chuť.
(Pekingské zelí připravíme jako zelí hlávkové.)
Patizon
Příbuzný cukety a dýně. nejlepší jsou mladé plody. Ty nemusíte loupat ani vykrajovat. Stačí je umýt a nakrájet (nastrouhat).
Dýně
Existuje několik druhů, které se liší tvarem, velikostí, barvou a chutí. Před použitím je oloupeme a odstraníme semínka (ty si třeba můžeme usušit)
Cuketa
Patří do rodiny tykví a říká se jí maso vegetariánů. Cuketu do 20 cm nemusíme loupat ani zbavovat semínek. Velké už ale ano.
Veškeré zelí připravujeme podobně a používáme stejné suroviny. Zelí je zdravé a obsahuje spoustu prospěšných vitamínů. Patizon nebo cuketu můžeme připravit na spoustu způsobů. Uvařit, upéct, zapéct. Můžeme jimi nahradit část brambor v bramboráků nebo v zapečených bramborech.
Z dýně se dá připravit polévka nebo koláč. Prostě způsobů pro přípravu je spousta a určitě by stálo za to alespoň některé vyzkoušet.
Víte že?
Hlávkové zelí obsahuje 90% vody.
350 g kyselého zelí je denní dávka vitamínu C.
3x méně kalorií než sterilizované zelí má zelí kysané.
Syrové i kysané zelí neobsahují ani gram tuku.
Všem přeji úspěšné vaření a dobrou chuť.
Napsal/a: nuninka
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (2 vyjádření)
já zelí miluju a snažím se ho využívat co nejvíc. Nejen vepřo-knedlo-zelo, to se u nás moc nenosí, protože na tu hutnou českou kuchyni moc nejsme, ale Tyrolské nudle – což je uvařené červené zelí (stejně jako k tomu vepřovému) – smíchané s těstovinami a s opečeným tvrdým salámem – jsou zamilované jídlo celé naší rodiny. Navíc se těstoviny obarví na růžovo a to se našim holčičkám líbí. Jinak kysané zelí máme třeba ke svačince, nebo z něj dělám salát. Milujeme taky čínské zelí, je křehoučké a dobroučké. MŇAM!!
Milé zelí. Zapomenu na Tebe. Zklamalo jsi mne. Dávala jsem Tě synkovi jako skvělou věc na diabetes 1. typu a o dva roky později, kdy onemocněl k tomu na štítnou žlázu, jsem na tebe musela zanevřít. Tak fakt akorát knedlo, zelo, vepřo.