Žena, která se chystá otěhotnět nebo žena, která je již těhotná, by si kromě jiného měla dávat zvýšený pozor na to, jaké léky v těhotenství užívá, popř. bude užívat. Maminka, která netrpí žádnou závažnou nemocí by měla velmi pečlivě zvážit, zda ten který lék užije. Daleko horší rozhodování má pak maminka, která trpí například diabetem a některé léky prostě užívat musí. Každopádně v těhotenství vždy platí, že užití jakéhokoliv léku v tomto období by měla žena konzultovat vždy se svým lékařem.
TERATOGENY
Teratogen je látka, která je schopna vyvolat vrozené malformace plodu nebo funkční defekt během embryonálního nebo fetálního vývoje. Různé léky mohou ohrozit plod velmi různě a také záleží na době těhotenství, ve které byl lék podán. Nejrizikovějším obdobím je období organogeneze, tedy asi doba mezi 18-90 dnem těhotenství. V tomto období může vlivem farmak dojít k malformacím plodu. Neznamená to ale, že v dalších týdnech je již plod ochráněn, pouze nedochází k viditelným malformacím, ale může dojít k poškození některých orgánů či jejich funkcí, jako například k poškození funkce centrálního nervového systému. Obecně lze říci, že plod mohou ohrožovat všechny léky, které pronikají placentární bariérou.
CO PŘI NEMOCI V TĚHOTENSTVÍ?
Zde bych zdůraznila fakt, že u mnoha léků jejich zřejmý účinek na plod není úplně znám a to z toho důvodu, že je přísně zakázáno testování farmak u těhotných žen. Znamená to, že veškeré informace jsou převzaté ze známých, již projevených negativních účinků některých léků nebo se vychází z testování léků u zvířat a jejich průchodu placentární bariérou.
Je ale také důležité připomenout, že pokud těhotná žena trpí nějakou nemocí a nebude léky doporučené lékařem užívat, pak může dojít k ohrožení a možnému poškození plodu. Platí to například u diabetu, kdy dekompenzace této nemoci může vést k závažným malformacím plodu nebo totéž platí u astmatu, epilepsie apod. Jsou léky, které mají opravdu minimum prokazatelných účinků na plod a mohou se použít u různých nemocí, infekcí atd. Lékař, který předepisuje budoucí mamince lék, by o těchto účincích měl být informován. Uvedu příklad – žena potřebuje z nějakého důvodu léčbu antibiotiky. Některá antibiotika je možné užívat i v těhotenství, ale například tetracyklin je v těhotenství pro jeho vysokou rizikovost přísně zakázán. Lékař proto předepíše jiný lék, který odpovídá mechanismu účinku tetracyklinu, ale nemá zvýšené riziko pro plod.
Velice důsledně propracovaný systém účinků léků na plod v těhotenství mají v USA a v Kanadě, kde se této problematice věnují velice silně.
Pokud bude budoucí maminka hledat v přiložených letáčcích u léků informace o možnosti užívání v těhotenství, v maximální většině objeví informaci, že lék je v tomto období kontraindikován, popř. že jeho užití musí převážit pomoc matce nad rizikem poškození plodu. Je to z důvodů ochrany výrobce a záleží pak výhradně na lékaři, zda budoucí matce nějaký lék předepíše. Zároveň pak i on přebírá danou zodpovědnost.
Pouze pro informaci doplním některé organizace, které se zabývají bezpečností léčiv v těhotenství : The San Gabriel Valley Perinatal Medical Group (Perinatology.com)
The Center for Drug Evaluation and Research CDER Pharmacology Toxicology Coordinating Committee (FDA) – FDA ( Úřad pro potraviny a léky)
Motherisk (Toronto) a další.
RIZIKOVÁ OBDOBÍ
Jak jsem již zdůraznila, nejrizikovějším obdobím, je období tzv. organogeneze, což je období mezi 18.-90. dnem těhotenství. Z hlediska toho, že žena v této době ještě nemusí tušit, že je těhotná, je zvýšené riziko vlastně ještě horší. Nemůže proto aktivně zabránit poškození svého dítěte. Proto se obecně doporučuje, aby žena, která chce mít dítě, neužívala v době „příprav na miminko“ žádné léky bez vědomí svého gynekologa. Neznamená to ale, že užití některého teratogenního léku je vždy zárukou poškození plodu. Do teratogenních léků patří všechny léky, které mohou, ale ne vždy 100%, ohrozit plod. Znamená to tedy, že možná malformace plodu je ve zvýšené míře, ale každé léčivo má svá procenta, kdy dojde k tomuto účinku. Například některé léky proti epilepsii jsou prokazatelně teratogenní, ale tento účinek je například jen na 10%. U teratogenních účinků je také důležité odlišovat týdny těhotenství a ne trimestry, protože léčiva reagují jinak v týdnech těhotenství, ne ve třech základních obdobích těhotenství.
V následujícím přehledu uvádím možnosti poškození plodu z hlediska ohrožení orgánů a soustav:
Končetiny –> 4-9 týden těhotenství
Centrální nervová soustava –> 3.-7. týden těhotenství
Pohlavní soustava –> 5.-12. týden těhotenství
Srdce -> 4.-7. týden těhotenství
Vzhledem k tomu, že se jedná o téma velmi aktuální a obšírné, budu v příštím článku pokračovat konkrétními příklady léčiv a jejich účinky na lidský plod v době těhotenství.
Napsal/a: Iveta Pešková
