Na otázku, zda je vegetariánství zdraví spíše prospěšné nebo naopak škodlivé, nelze obecně odpovědět, zda ano či ne. A což teprve v souvislosti s novým životem, který se má narodit?
ZÁKLADNÍ POJMY
„Vegetarián“ ve většině lidí evokuje označení „blázen“, v lepším případě „podivín“. Ale jak se nazývají lidé, kteří například nejedí pudink, rajčata nebo koprovou omáčku?
Vegetarián je zpravidla člověk, který odmítá z jakýchkoli pohnutek konzumovat maso. Existuje ale i mnoho „nepravých vegetariánů“, někdy také nazývaných „noví vegetariáni“, kteří se vyhýbají jen masu červenému a nebrání se bílému a rybímu masu, a dále ti, kteří vyloučili ze svého jídelníčku téměř veškeré maso kromě masa rybího.
Vegetariánství se dále dělí na:
Laktoovovegetariánství, což je odmítání jakéhokoliv masa, dále alkoholu, tabáku, někdy i bílého cukru a bílé mouky. Zastánci dávají přednost živočišnému mléku a mléčným výrobkům, vejcím a vaječným výrobkům.
Laktovegetariánství je obdobou laktoovovegetariánství, ovšem s vyloučením vajec.
Veganství znamená konzumaci stravy pouze rostlinného původu s vyloučením masa, vajec, mléka a mléčných výrobků. Někteří odmítají med či kvasnice.
Vitariánství je obdobou veganství, ale vše se konzumuje v syrovém stavu, tedy bez vaření, pečení a smažení.
Fruitariánství je extrémní stravovací režim, který spočívá v konzumaci syrového ovoce.
KLADY A ZÁPORY VEGETARIÁNSKÉHO ZPŮSOBU STRAVOVÁNÍ
Nic není černobílé a tak i vegetariánství má svá pozitiva i negativa. Mezi klady můžeme rozhodně zařadit fakt, že tito lidé mají neporovnatelně méně infarktů a kardiovaskulárních potíží, protože živočišné tuky konzumují velmi omezeně nebo vůbec. Dále mívají v průměru mnohem méně potíží s hypertenzí (vysokým krevním tlakem) a vysokou hladinou cholesterolu v krvi. Netrpí zpravidla obezitou, ale jsou spíše hubenější. Důvodem zde není ani tak snížená konzumace či absence živočišných tuků, ale zejména fakt, že jedí střídměji a víc přemýšlejí o svém jídelníčku. Díky pozitivnímu vztahu k přírodě, který je součástí jejich filozofie, chodí častěji na procházky nebo se více věnují aktivnímu pohybu a v průměru se dožívají podstatně vyššího věku. Dle jednoho z výzkumů na 4000 osob stravujících se víc než 10 let vegetariánským způsobem se uvádí, že 22% vegetariánů uvedlo jako důvod svého rozhodnutí zvýšení tělesné výkonnosti. Tři čtvrtiny všech vegetariánů provozují nějaký sport, běžně gymnastiku nebo jógu, téměř polovina se pravidelně postí. Vyhraněný zdravý životní styl se projevil také v absenci kouření (94% testovaných byli nekuřáci) i v rozsáhlém odmítání alkoholu, kávy a černého čaje. Jen 5,6% zkoumaných osob používalo rafinovaný cukr. Hojné zastoupení vlákniny v jídelníčku vegetariána se odráží také ve výrazném omezení výskytu rakoviny tlustého střeva a konečníku, stejně jako i dalších zhoubných nádorů než u běžně se stravující populace a prokazatelně se také prodlouží život pacienta s rakovinou, i když přejde na vegetariánskou stravu až po vypuknutí choroby. Dokonce i riziko rakoviny prsu se u žen konzumujících maso ukázalo téměř čtyřikrát větší než u vegetariánek. I ženy, které už onemocněly, měly po nasazení vegetariánské stravy nejen objektivní příslib delšího života, ale také subjektivně snesitelnější průběh nemoci. Statisticky zjištěná byla i nápadně snížená četnost onemocnění žlučovodů a tvorby žlučových kamenů, zánětlivých onemocnění tlustého střeva a střevních nádorů. Gastrointestinální obtíže a poruchy trávicího ústrojí se u vegetariánů téměř nevyskytovaly. Ani ve vlastní anamnéze testovaných, ani v biochemické analýze nebyly nalezeny známky postižení dnou nebo artrózou či urémií. Všichni vyšetřovaní měli nadprůměrně dobrou funkci ledvin, zátěžový test na bílkoviny prokázal ve všech případech dobrou výkonnostní rezervu.
Naopak nejčastěji uváděnými slabinami vegetariánství je nedostatek některých vitamínů, minerálů a dalších látek, které jsou obsažené v mase, což s sebou přináší řadu zdravotních obtíží. Poměrně často udávaným bývá nedostatek nenasycených mastných kyselin typu omega-3 zejména z tuku mořských ryb, které jsou důležité například pro správný vývoj dětského mozku, dále jódu, který je nutný pro správnou funkci štítné žlázy a k tvorbě hormonu, jenž řídí látkovou výměnu. Dále je omezen přísun vitamínu B12 a železa, které jsou důležité pro tvorbu červených krvinek, takže vegetariány daleko víc ohrožuje riziko chudokrevnosti, únavy a jakési zpomalenosti. Navíc deficit vitamínu B12 může zvýšit i riziko srdečních onemocnění, Alzheimerovy choroby a mrtvice (podle nedávného výzkumu německých vědců chyběl vitamín B12 92% striktních vegetariánů a 77 % těch, kteří jedli alespoň mléčné výrobky a vejce). Nicméně dle dalších studií byly u všech zkoumaných laktovegetariánů zjištěny normální hodnoty vitaminu B12, u veganů dosahovala jeho hladina spodní hranice normy. U striktních vegetariánek se přibržděná tvorba hormonů někdy projevuje také potížemi s menstruací (mají problém se zastavením krvácení), nepravidelností cyklu a jeho vynecháváním, navíc u nich častěji dochází k tzv. předčasné menopauze. A nedostatek vitamínů a minerálů může vyvolat i potíže s imunitou (deficit zinku) a páteří (deficit vitamínu B 12), nedostatek vápníku pak řídnutí kostí. Nicméně studie, která se věnovala sledování 62 vegetariánů a 63 nevegetariánů z hlediska příjmu bílkovin a vápníku tuto skutečnost nepotvrdila a výsledný verdikt zněl, že vegetariáni nemají větší riziko osteoporózy než nevegetariáni.
Závěrem této úvodní obecné části si i přes všechna výše uvedená fakta dovolím doporučit přísným vegetariánům, aby si pravidelně hlídali hladiny vitamínů řady B, zejména B2 a B12, vitamínu D, železa, vápníku, jódu, zinku a nenasycených mastných kyselin typu omega-3.
V dalším díle se podíváme podrobně na to, zda u vegetariánské stravy mohou setrvat i ženy, které plánují těhotenství, jsou těhotné nebo kojí a také jak se bezmasá strava projevuje u dětí.
Napsal/a: Petra Choltová
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (32 vyjádření)
Já myslím, že ani makrobiotika není mimo těhotné vyloženě extrém, pokud nasloucháš lidem, s kterými žiješ -a nenutíš je ke svému způsobu stravování, když jim nevyhovuje. Já pokládám za důležité, co říkali prvorepublikoví profesoři medicíny: každá ortodoxie škodí. Ten, kdo si myslí, že s kouskem omylem pozřeného masa nastává soumrak jeho života, nebo dítě makrobiotika chodící k sousedům na řízek je pohanou rodiny, ten podle mě může být nebezpečný.
Já u těhotných poznám ženu, která se stravuje „alternativně“ a nesprávně, podle velmi nízké hodnoty krevního železa či červených krvinek. Železo se při veškeré snaze z rostlinné či dokonce makrobiotické stravy uvolňuje obtížněji než ze svaloviny -masa, takže je mnohem obtížnější vyhovět jeho nadměrné potřebě v těhotenství. Myslím, že je to pro vegetariánku výborná zpětná vazba, pokud její hladina železa klesne hodně, její dlouhodobé stravování je třeba vylepšit.(Nemyslím masem.)
Je rozhodně pravda, že jídelníček některých „masožravců“ v těhotenství je také příšerný, ale situace se rozhodně proti minulu zlepšuje, a stejně tak i u vegetariánů.
Jo, pamatuji si, když jsem měla právě vegetariánské období, co jsme si s kamoškama vozily na akce hnutí Brontosaurus. A tam se nám na to vždy vrhli všežravci a to naše bylo snězené jako první…
Já mám asi tu výhodu, že můj táta byl aktivní jogín, takže u nás se jedlo často „alternativně“. A můj muž si zase prošel obdobím makrobiotiky (to už je ale hodně extrém).
Jarmuschka – já nikoho do jednoho pytle házet nechci :))) Ale ruku na srdce – jsi vyjímka… mě stačí, co jedí lidi okolo mě… žádná fantazie ani barvy… prostě kus masa s přílohou… občas nějaká změna typu pizza apod… jediná bezmasá jídla, která znají jsou smažený sýr a smažený květák 😀 nebo něco sladkého… a už mě za těch 11 let unavují otázky typu: A co jíš, když nejíš maso? Jakoby bylo maso něco posvátného bez čeho se nedá dobře najíst :))))) natož žít 😀
Většinou, když potom vidí, co vlastně jím, tak se diví jak to krásně voní a vypadá… a když ochutnají, tak jim to i chutná… ale nikdy předtím o tom ani neslyšeli…
Lucka
Já nevím, možná většina „normálních“ lidí (jak nás, Lucko, nazýváš) má takovou zkreslenou představu o stravě vegetariánů, ale já se naopak dosti často z „vaší strany“ setkávám z házením nás „všežravých“ do jednoho pytle.
Protože to, co popisuješ jako svou normální stravu jím taky. Je ale pravda, že stále objevuji (a do jídelníčku zařazuji) něco nového. Třeba červenou čočku jsem objevila až se svými dětmi… A neupozornil mě na ni vegetarián…
tak já jsem vegetariánka 11 let (od svých 12ti), mám 2 děti a maso jsem ani u jednoho těhotenství nejedla… chuť jsem na maso neměla nikdy… ani, když jsem ho jedla spíš naopak (je mi zle jenom ho cítím)… prostě ho moje tělo nepotřebuje…
Kaťule – vegetariánská strava rozhodně není jednostranná… to je spíš masitá strava… je to přežitek z dob minulých, kdy si lidé mysleli, že vegetariáni jedí jenom zeleninu a luštěniny… na trhu je tolik potravin, o kterých spousta lidí (nevegetariánů) nemá ani zdání… udivuje mě kolik lidí například nezná něco tak obyčejného jako kuskus… nebo různé druhy luštěnin (cizrna, mungo, fava apod.)
Myslím si, že lecjaká vegetariánka jí v těhotenství zdravěji a plnohodnotněji než „normální“ těhotná ženská jejíž jídelníček se skládá z vepřového řízku a hranolek, chlebu se salámem atd…
Lucka
Dáši, to mě mrzí, u nás je to naopak :))) No, já zas v těhotenství ulítávala na Coca cole (úplně děsně) a při posledním těhu hlavně na pomerančích, to jsem spořádala při velkém sebeovládání po večeři kilo pomerančů – skoro denně 🙂 Asi mi chyběl vit. C, jelikož jsem rodila v březnu… Asi na tom vážně něco bude, že si tělo řekne… A co se týká kuřat, ty mi vážně nechybí ani trochu.
Omlouvám se za předčasné odeslání…takže znovu:
Holky, jak je vidět, výživa je natolik individuální záležitost, že nelze jednoznačně určit, co je vhodné a co ne, protože každý to má jinak!
Já, Býček-labužníček (a vlastně kráva je vegetariánka) bez masa a sladkostí naprosto v klidu přežiju. Potřebuji akorát moooc zeleniny. Hlavně ať je toho hodně! 🙂
Manža Lvíček – lovec, dravec musí mít maso. Hodně masa. :o)
Sviňa je furt štíhlý, ikdyž se v 11 v noci láduje celou čokoládou!!! A ještě si dovolí mi nabídnout!!! Mi, která, v poslední době bojuje s každým kilem! Troufalec!
Jo, genetika je pěkná potvora. Chlap se cpe a nepřibírá, padouch jeden!
Nespravedlnost!!!
Holky, jak je vidět, výživa je natolik individuální záležitost, že
Ájíku, já si zase pamatuji, jak se mi už jako dítěti dělávalo špatně, když mamka pekla vepřové (k tomu knedlík a zelí). Tehdy bylo to maso fakt „prorostlé“ a mě asi vadila vůně vypékaného tuku.
Přitom to jídlo mám ráda odmalička (zejména od mamky). Až v dospělosti jsem zjistila, že prostě trpím „na žlučníček“, i když nemám žádný objektivní nález. Ale prostě mívám období, kdy mi vadí i voda…
Takže dnes si hlídám jen to, abych jedla maso (jakékoliv) libové.
A už jsem tady na jiném místě psala, že jsem si zkusila i absolutně bezmasé období – a není to nic pro mě. A mám to štěstí, že se mohu – alespoň do jisté míry – spolehnout na své chutě.
Jo, a já v těhu přežívala hlavně na rajčatech, kedlubnech a grepech. A ačkoliv jsem čokomil, tak už jen při myšlence na cokoliv sladkého se mi dělalo blujno…
Tak to je, Ájíku, vidět, že i organismus netěhotného člověka ještě občas dokáže dát správný signál. Podle mých zkušeností toto u těhotných funguje s mnohem vyšší výpovědní hodnotou, žena opravdu má chuť na to, co jí prospívá a klepe se odporem z pohledu na něco, co by mohlo (těhotenství) škodit. Například vím, že značné procento žen vegetariánek v těhotenství záhy dostává na maso chuť. Hodně pak záleží na tom, jestli to nevnímají jako svoje selhání, porušení nějakých svých zásad atd. Pokud své tělo poslechnou, stává se jejich jídelníček velmi pestrý a plný živočišných bílkovin a většinou se pak k omezení stravy po porodu nevracejí. Nevnímám jako dobré, když se žena v těhotenství změně jídelníčku brání jen kvůli svému názoru, pokud to nepřizná lékaři. V takovém případě jí schází zcela jistě řada látek, které ve své stravě nemá (jinak by těžko měla chutě na stravu takových látek plnou).
Je ale pravda, že spousta přesvědčených vegetariánek zná zásady takového režimu v těhotenství víc než dobře a při silné vůli se dokáže stravovat zcela odpovídajícím způsobem.
Babofko, já kuřecí maso nejím už asi 7 let z jednoho důvodu – začalo mi dělat zle na střeva (průjmy, bylo mi po něm těžko a špatně). Krátce na to mi lékaři zjistili Crohnovu nemoc – naštěstí byla v jen velmi počátečním stadiu, takže se úspěšně podařilo ji zaléčit a zatím jsem v pohodě 🙂 Ale: po požití kuřecího masa se mi vždycky přitížilo způsobem, že jsem si střeva dávala dokupy aspoň dva měsíce. A výsledek lékařů a nakonec i osvědčeného léčitele? Antibiotika a růstové hormony obsažené v kuřecím mase. Takže kuře dělám chlapům, když mají na něj chuť, ale spíše připravuji krůtu, slepici, hovězí, vepřové… Tam jsou patrně taky, ale ne v množství, v jakém je obsahuje kuřecí. Jediné „bezpečné“ kuře je pro mě domácí nebo tzv. „selské“ (např. Tesco, cena za kg 90,- Kč), je dražší, ale potíže mi nezpůsobuje. Z tohoto důvodu se snažím kuře příliš nedávat ani dětem, to už mi přijde zdravější varianta to krůtí nebo králičí (konkrétně pro děti), navíc krůtí maso obsahuje mnohem víc vitamínů a minerálů a dobře upečená krůtička… to je mňamka! Dokonce jsem četla, že na kuřecí maso přibývá alergií… což mě vzhledem k mému stavu po snězení kuřete ani nepřekvapuje.
Z výsledků jednoho průzkumu, který jsem četla před pár lety, vyplynulo, že zejména dnešní generace dětí a mládeže je výrazně vyšší a jejich růst je způsoben (podpořen) vyšší konzumací „nejzdravějšího“ a „nejdietnějšího“ masa, a to kuřecího. Je totiž plné růstových hormonů (aby kuřata co nejrychleji vyrostla a mohla jít co nejdřív na pulty a byl tak co největší zisk). Tak a teď babo raď, čím vlastně svým dětem prospějeme víc? Když jim dáme maso (plné růstových hormonů, stresových hormonů, apod.) a nebo když jim ho nedáme? 🙂
Do jisté míry lze se řídit svými chutěmi.
Moje kamarádka, která se řídí racionální stravou, mi líčila, jak v těhotenství měla šílenou chuť na syrové maso. A myslím, že to řešila ne zcela propečenými steaky. Prostě aby své dítě neohrozila zdravotně (totálně syrovým masem), ale taky aby dostála svým chutím.
To je síla, Jarmuschko 🙂 Já si taky myslím, že všeho s mírou… Co se týká našich drahých poloviček, tak to asi bude skoro všude stejné, prostě „chlap kus masa potřebuje“ , jak je mi vysvětlováno 🙂 Já maso taky ráda, nejraději mám krůtí, králičí, hovězí. Ale miluju i zeleninu a sýry… Určitě v tom musí být rovnováha. Ale myslím, že u dospělých už není vegetariánství problém jako u dětí (myslím vegetariánství, ne veganství – to se obávám, že nesvědčí ani dospělým). Co se týká dětské výživy, děti maso určitě potřebují pro růst a vývoj, u dítěte bych tyto „potravinové experimenty“ zakázala. A v těhotenství… těžko říct, každá jsme jiná… Ale minimálně ryby a sem tam drůbeží maso jsou určitě důležité, ne nadarmo trpí chudokrevností a nedostatkem minerálů spíše těhulky – veganky. Určitě není maso nutné denně, to snad ani není příliš zdravé, ale tak 2x-3x do týdne ano…
Asi to ale funguje jak u koho, Dášo.
Mě toto tvrdila moje bývalá gynekoložka-makrobiotička.
Upravila jsem jídelníček, maso vypustila, ale chuť na sladké se jen zhoršila.
(No, ona mi tvrdila i jiné věci. Na většinu lidí možná fungovaly, ale já byla ta výjimka potvrzující pravidlo – a nebyla jsem jediná.
Stejné zkušenosti s gynekoložkou i jejími radami měla i moje tchýně.
Vyvrcholilo to doporučením jakési vlákniny, po které se prý upraví trávení a vylučování. Jenomže já – a pak jsem zjistila, že i tchýně – jsem po tom měla ještě horší zácpu. A doktorka mi nechtěla uvěřit, ba na mě ještě řvala, že to funguje každému, tak proč mě ne. No, už jsem dávno jinde..)
Kaťule,
jeden z výživových odborníků (tuším, že Fořt, ale nejsem si jistá), že po mase právě tělo mívá chuť na sladké. Je to přirozená reakce těla na konzumaci masa. Ne však moc zdraví prospěšná.
Mimi v bříšku se vyvíjí hodně rychle a za 9 měsíců se musí stihnout utvořit, k tomu potřebuje hodně energie a také všechen „stavební materiál“ tedy včetně masa, bílkovin, …. myslím si, že v době těhotenství by matka měla jíst všechno, ne pouze jednotvárnou stravu, jakou vegetariánství bezpochyby je. Neříkám se násilím přejídat masa, pokud k tomu mám odpor, ale jednou za čas s mírou, to se snad snést dá, ne? Jinak takY patřím mezi masožravce, nemusím žádné tučné, bůček … radši libové, kuřecí, králičí … s výživou manžela mám stejné zkušenosti, pokud není minimálně dvakrát týdně něco masitého v jakékoliv podobě, tak fyzicky i psychicky strádá … (stejné je to bohužel i se sladkostmi).
No DášoP. ohledně chlapa doma s tebou naprosto souhlasím. Ten můj sní bezmasý jídlo tak 2x po sobě a pak je jak hladový vlk a doslova žádá něco masovýho. Takže podobně.
Můj názor je, že každý prostě potřebuje něco jiného.
já bych jistě bez masa v klidu přežila. U mě jde jen o zvyk. Můj muž kupříkladu po pár dnech by bez masa vyloženě fyzicky strádal. Každý jsme tak jiný, a každý potřebujeme jinou stravu. Neřekla bych, že vegetariánství je „lepší“, než všežravost.
Já bych chtěla být vegetariánkou, nebo lépe lakto-ovo-vegetariánkou. To je pro mě nejzdravější cesta. Jsou ale lidi, co potřebují červené maso, jinak jsou chudokrevní. Stejná strava nezpůsobuje vždy stejné účinky na různých tělech…
Já tedy osobně zastávám názor “ všeho s mírou“. Maso si taky dám, ale jím třeba dost dlouhou dobu jen bezmasé věci. Myslím, že člověk potřebuje i to maso, hlavně kvůli bílkovinám a to samozřejmě i děti.
Pravdou zase na druhou stranu je, že kamarád zpracovával nějakou studii co se týká masa a nádorů, včetně maligních a tam vyšlo, že nejlepší je u maligních nádrů ( rakoviny) vše bez masa ( i dalších věcí) – bílkoviny jsou stavební složka, takže to podporuje růst. Ale to jen tak na okraj. Normální zdravý člověk podle mě maso potřebuje, ale myslím, že ne asi každý den. Jak říkám, všeho s mírou.
Mobile Sliding Menu