Ohrožují těhotné vegetariánky zdraví své i svého dítěte? I. část

Rubrika: Těhotenství

1268185_fruitsNa otázku, zda je vegetariánství zdraví spíše prospěšné nebo naopak škodlivé, nelze obecně odpovědět, zda ano či ne. A což teprve v souvislosti s novým životem, který se má narodit?

Je zapotřebí se podívat trochu do hloubky. Nejprve si tedy pojďme ujasnit vegetariánství mimo období těhotenství a kojení.

ZÁKLADNÍ POJMY
„Vegetarián“ ve většině lidí evokuje označení „blázen“, v lepším případě „podivín“. Ale jak se nazývají lidé, kteří například nejedí pudink, rajčata nebo koprovou omáčku?
Vegetarián je zpravidla člověk, který odmítá z jakýchkoli pohnutek konzumovat maso. Existuje ale i mnoho „nepravých vegetariánů“, někdy také nazývaných „noví vegetariáni“, kteří se vyhýbají jen masu červenému a nebrání se bílému a rybímu masu, a dále ti, kteří vyloučili ze svého jídelníčku téměř veškeré maso kromě masa rybího.

Vegetariánství se dále dělí na:
Laktoovovegetariánství, což je odmítání jakéhokoliv masa, dále alkoholu, tabáku, někdy i bílého cukru a bílé mouky. Zastánci dávají přednost živočišnému mléku a mléčným výrobkům, vejcím a vaječným výrobkům.
Laktovegetariánství je obdobou laktoovovegetariánství, ovšem s vyloučením vajec.
Veganství znamená konzumaci stravy pouze rostlinného původu s vyloučením masa, vajec, mléka a mléčných výrobků. Někteří odmítají med či kvasnice.
Vitariánství je obdobou veganství, ale vše se konzumuje v syrovém stavu, tedy bez vaření, pečení a smažení.
Fruitariánství je extrémní stravovací režim, který spočívá v konzumaci syrového ovoce.

KLADY A ZÁPORY VEGETARIÁNSKÉHO ZPŮSOBU STRAVOVÁNÍ
Nic není černobílé a tak i vegetariánství má svá pozitiva i negativa. Mezi klady můžeme rozhodně zařadit fakt, že tito lidé mají neporovnatelně méně infarktů a kardiovaskulárních potíží, protože živočišné tuky konzumují velmi omezeně nebo vůbec. Dále mívají v průměru mnohem méně potíží s hypertenzí (vysokým krevním tlakem) a vysokou hladinou cholesterolu v krvi. Netrpí zpravidla obezitou, ale jsou spíše hubenější. Důvodem zde není ani tak snížená konzumace či absence živočišných tuků, ale zejména fakt, že jedí střídměji a víc přemýšlejí o svém jídelníčku. Díky pozitivnímu vztahu k přírodě, který je součástí jejich filozofie, chodí častěji na procházky nebo se více věnují aktivnímu pohybu a v průměru se dožívají podstatně vyššího věku. Dle jednoho z výzkumů na 4000 osob stravujících se víc než 10 let vegetariánským způsobem se uvádí, že 22% vegetariánů uvedlo jako důvod svého rozhodnutí zvýšení tělesné výkonnosti. Tři čtvrtiny všech vegetariánů provozují nějaký sport, běžně gymnastiku nebo jógu, téměř polovina se pravidelně postí. Vyhraněný zdravý životní styl se projevil také v absenci kouření (94% testovaných byli nekuřáci) i v rozsáhlém odmítání alkoholu, kávy a černého čaje. Jen 5,6% zkoumaných osob používalo rafinovaný cukr. Hojné zastoupení vlákniny v jídelníčku vegetariána se odráží také ve výrazném omezení výskytu rakoviny tlustého střeva a konečníku, stejně jako i dalších zhoubných nádorů než u běžně se stravující populace a prokazatelně se také prodlouží život pacienta s rakovinou, i když přejde na vegetariánskou stravu až po vypuknutí choroby. Dokonce i riziko rakoviny prsu se u žen konzumujících maso ukázalo téměř čtyřikrát větší než u vegetariánek. I ženy, které už onemocněly, měly po nasazení vegetariánské stravy nejen objektivní příslib delšího života, ale také subjektivně snesitelnější průběh nemoci. Statisticky zjištěná byla i nápadně snížená četnost onemocnění žlučovodů a tvorby žlučových kamenů, zánětlivých onemocnění tlustého střeva a střevních nádorů. Gastrointestinální obtíže a poruchy trávicího ústrojí se u vegetariánů téměř nevyskytovaly. Ani ve vlastní anamnéze testovaných, ani v biochemické analýze nebyly nalezeny známky postižení dnou nebo artrózou či urémií. Všichni vyšetřovaní měli nadprůměrně dobrou funkci ledvin, zátěžový test na bílkoviny prokázal ve všech případech dobrou výkonnostní rezervu.

Naopak nejčastěji uváděnými slabinami vegetariánství je nedostatek některých vitamínů, minerálů a dalších látek, které jsou obsažené v mase, což s sebou přináší řadu zdravotních obtíží. Poměrně často udávaným bývá nedostatek nenasycených mastných kyselin typu omega-3 zejména z tuku mořských ryb, které jsou důležité například pro správný vývoj dětského mozku, dále jódu, který je nutný pro správnou funkci štítné žlázy a k tvorbě hormonu, jenž řídí látkovou výměnu. Dále je omezen přísun vitamínu B12 a železa, které jsou důležité pro tvorbu červených krvinek, takže vegetariány daleko víc ohrožuje riziko chudokrevnosti, únavy a jakési zpomalenosti. Navíc deficit vitamínu B12 může zvýšit i riziko srdečních onemocnění, Alzheimerovy choroby a mrtvice (podle nedávného výzkumu německých vědců chyběl vitamín B12 92% striktních vegetariánů a 77 % těch, kteří jedli alespoň mléčné výrobky a vejce). Nicméně dle dalších studií byly u všech zkoumaných laktovegetariánů zjištěny normální hodnoty vitaminu B12, u veganů dosahovala jeho hladina spodní hranice normy. U striktních vegetariánek se přibržděná tvorba hormonů někdy projevuje také potížemi s menstruací (mají problém se zastavením krvácení), nepravidelností cyklu a jeho vynecháváním, navíc u nich častěji dochází k tzv. předčasné menopauze. A nedostatek vitamínů a minerálů může vyvolat i potíže s imunitou (deficit zinku) a páteří (deficit vitamínu B 12), nedostatek vápníku pak řídnutí kostí. Nicméně studie, která se věnovala sledování 62 vegetariánů a 63 nevegetariánů z hlediska příjmu bílkovin a vápníku tuto skutečnost nepotvrdila a výsledný verdikt zněl, že vegetariáni nemají větší riziko osteoporózy než nevegetariáni.

Závěrem této úvodní obecné části si i přes všechna výše uvedená fakta dovolím doporučit přísným vegetariánům, aby si pravidelně hlídali hladiny vitamínů řady B, zejména B2 a B12, vitamínu D, železa, vápníku, jódu, zinku a nenasycených mastných kyselin typu omega-3.
V dalším díle se podíváme podrobně na to, zda u vegetariánské stravy mohou setrvat i ženy, které plánují těhotenství, jsou těhotné nebo kojí a také jak se bezmasá strava projevuje u dětí.

Napsal/a: Petra Choltová

Toto taky stojí za přečtení!

Pořízení tažného zařízení je snadné a cenově výhodné

Disponovat vozem bez tažného zařízení není žádný hendikep, jak by se mohlo zdát. Pokud potřebujete využívat přívěsný vozík, karavan, nosič

Čtu dál →

Cyklistické dárky pro malé i větší cyklisty

Máte doma nadšeného cyklistu a nevíte, co mu pod stromečkem udělá největší radost? Podobným problémem se rok, co rok

Čtu dál →

Návod na výrobu vánočního zvonečku

Vánoce se pomalu ale jistě blíží a proto je vhodné ve volných chvílích začít s přípravou vánočních ozdob. Největší radost

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (32 vyjádření)

  • Anonymní

    Můj názor? Jsem vegetariánka dlouho a nic mi nechybí. Ať si říká kdo chce, co chce 🙂

  • To je přesné, Virenko, upřímně, mě nebylo moc dobře ani po zelenině ze supermarketů a co máme vlastní, „cítím se zdravěji“ (zní to jako blbá reklamní fráze, ale je to tak 🙂 No jo, teď se ještě donutit k pěstování toho „bio masa“ :)))

  • Virenka

    I kuřecí maso je alergen, to bude asi (nejen) tvůj případ, Ájíku. Souhlasím, že běžně za „super ceny“ prodávané kuře v řetězcích je směs všeho možného od hormonů počínaje po masokostní moučku konče, ale to je bohužel problém všeho v řetězcích prodávaného masa. I těch slepic a krůt, tam asi s menším množstvím těch hormonů, přeci jen pomaleji rostou než kuřata, ale co my víme? Ryby mořské jsou zase plné těžkých kovů… Kdo nemá zahradu a peníze pouze na ekovýrobky (a taky se pod nimi může skrýt leccos), ten moc na výběr nemá. Zelenina i ovoce jsou taky ošetřovány různě.
    Proto tvrdím, že ryby, drůbež a kvalitní červené maso (hovězí, králičí..) je lepší než maso vepřové, kvůli obsahu tuku. Když biomaso, proč ne biokuře? Dostupnost nic moc, na malém městě si nevyberete. Hlavně že víme, v čem žijeme.

  • Babofko, vážně buď v klidu, na kuřecím zdraví rozhodně nestojí, jak se nám mnohé časopisy a pořady snaží namluvit… Naopak, co ho nekonzumuji, cítím se o 80% lépe a děti taky nestrádají… Co se týká vegetariánské stravy, já bych úplně striktní vegetarián být nemohla, vegan nebo makrobiotik už vůbec ne – miluju totiž sýry, vejce, jogurty, ryby… ale je pravda, že dnes už se dá koupit taková obrovská spousta různých produktů, že organismus asi strádat nemusí. Jen v tom těhu mi přijde, že by strava měla být určitě pestřejší (nemluvím rozhodně o hranolcích a salámech, ty moc nejím ani mimo těhu :))) Každý si asi musí najít to, co mu vyhovuje a z čeho se cítí dobře, každý to má nastavené jinak – zatímco někdo nemůže maso cítit, druhý bez něj chřadne… Mně vyhovuje zlatá střední cesta a poslouchat v tomhle své tělo.

  • Dášo a Lucko, těší mě, taky už léta nejím maso. A co si takhle založit si nový zápisníček pro vegouše? 🙂
    Pro Virenku a všechny ostatní – už léta nejím maso (červené od 16 let, bílé asi od 20 let), jím pouze ryby a dary moře, ale někdy se musím přemáhat. Chuť na maso mě nechytila ani v těhu a prcek evidentně nestrádal, měl 4020g a 52 cm, až mě po porodu ještě honem začali vyšetřovat na těhotenskou cukrovku, ale výsledky neznám dodneška 🙂 Tabletky železa jsem dostala stejně jako moje těhotné kamarádky masožravky a dokonce i ta, která měla permanentní chutě na krvavé bifteky… 🙂 Jinak partner je masožravec (musí ho mít 3x denně) a malému do příkrmů masíčko taky přidávám, ale jen domácí králičí a nebo bio. Kuřecí mi nesmí přes práh. A jednou se sám rozhodne, jestli mu chutná a chce ho jíst, nebo ne.

  • Anonymní

    Dáša P – do práce nechodím… jsem na mateřské – mám malé děti – 20 měsíců a 6 týdnů… když jsem chodila do práce, byla jsem tam sama, takže jsem si jedla kdy mě napadlo, ale většinou to bylo studené jídlo… občas mi máma (zaměstnavatel) přivezla oběd z vegetariánský jídelny.. přežívala jsem na salátech (zeleninové, těstovinové apod.), celozrnném pečivu se sýrem, syrovém ovoci a zelenině občas nějaký ten zakys. mléčný výrobek.. ke konci jsem tam měla i vařič, tak jsem si nosila polévky…
    Moje starší dcera maso jí… od roka jednou týdně a v malém množství… jinak by manžel dělal dusno a ještě by za mými zády do malý cpal kdovíco, tak jí radši občas maso dám (kuřecí)
    Lucka

  • Všeho s mírou, říkala moje prababička. Zastávala názor, že člověk může jíst všechno, na co má chuť, ale v malých dávkách. Maso jako takové se u nich dělalo většinou jednou týdně. Já se snažím řídít podobným názorem. Dbám na to, aby u nás byla jednou týdně ryba a aby aspoň 3 dny v týdnu byly bezmasé. Já osobně moc maso nemusím, nejradši ze všeho mám čerstvou zeleninu a ovoce. S jednotvárností mám trochu problém, často jsem pohodlná a jsem schopná baštit celý týden k obědu ten samý salát, protože mi prostě chutná a já jsem líná tvořit něco jiného. Musím se polepšit 🙁 P.S: Zastávám názor, že největší hnus ze všeho jsou uzeniny (přesto si je občas dám, ale strašně málo) !

  • Virenka

    Jarmuschko, anemický všežravec taky velmi dobře vidí, že ve stravě něco v pořádku není. Ale od té doby, co pečlivě každou těhotnou s náznakem úbytku krvinek instruuji v první polovině těhotenství o správném přísunu železa potravou, masožravci mají rozhodně více normálních krevních obrazů na konci těhotenství. Tedy, zatím žádná moje klientka vegetariánka nedokázala upravit svůj krevní obraz pouze stravou. Všechny dostaly na konci tabletkové železo. No, a ty masožravé, které svou stravu upravují jen slovně, ty taky :-))

    Souhlasím, že jsou chutě a chutě, ale ty v těhotenství vypovídají opravdu víc, i když možná lépe je to vidět na „nechutích“- na co těhotná chuť nemá, to jejímu tělu s vysokou pravděpodobností opravdu škodí. Opačně už je to horší :-))

  • Jarmuschka
    Jarmuschka

    Dášo, v Brně byla (možná ještě je) vegetariánská jídelna – chodilo nás tam hodně…
    A pokud vím, v Olmiku teď z jednoho bufáče taky udělali vegetariánskou jídelnu. I ta je moc oblíbená a co vím, chodí tam i spousta lidí, kteří se masu nevyhýbají. Prý vaří velmi dobře.

  • VlaďkaJ.

    já především souhlasím s jarmuschkou, že jsou chutě a chutě. Taky to mám tak, že když si tělo něco žádá, mám na to neodolatelnou chuť, v těhotenství jsem měla neodolatelnou chuť na plísňové sýry, tvrdé sýry a hermelíny – první 4 měsíce, kvašáky, rajčata, mlíko – toho jsem vypila litry a litry, ale před otěhotněním jsem ho skoro vůbec nepila.., maso moc ne a z mastného mě natahovalo, ještě z čínských polívek – kupovala jsem si je do práce na sváču – něco teplého do žaludku a začínalo mi z toho být blbě a tak jsem vlastně poznala, že jsem těhotná, řídila jsem se podle chutí a nepřesvědčovala jsem se, že něco nesmím, myslím, že se mi to vyplatilo. Jinak můj malý maso ani moc nejí, vždycky jenom trochu.

  • Dáša P.
    Dáša P.

    Lucko, hurá, vegetariánka!
    Povídej, jak se stravuješ, zajímá mě to!
    Jak to řešíš s obědy, asi nemůžeš chodit do závodní jídelny, i v běžných restauracích je docela problém. Bereš si jídlo s sebou do práce? Musíš si ho vařit dopředu? nebo prostě nedodržuješ „obědové hodiny“ a jíš teplou stravu až večer, či když máš čas?
    Jak s dětmi, když začnou chodit do školky? Minimálně 4x týdně dostanou maso. Co s tím? Jak to řešíš?

    Upřímně mě to zajímá a moc bych to chtěla taky…

  • Jarmuschka
    Jarmuschka

    Hm, Virenko, a co s anemickými všežravci (za ortodoxního masožravce se fakt nepovažuju)?

    Jinak teda jsou chutě a „chutě“, že – cpe-li se někdo čokoládou a hranolky od nevidím do nevidím, a vymlouvá-li se na požadavky svého těla, tak to už má tak pokřivené vnímání…

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist