Cytomegalovirová infekce je celosvětově rozšířené virové onemocnění podobné mononukleóze, které postihuje děti i dospělé, většinou bez příznaků. Přesto může tato nemoc mít vážný průběh i následky, pokud ji dostane člověk s nedostatečnou imunologickou odolností nebo těhotná žena.
Ve vyspělých zemích se s infekcí setká kolem 50% populace, ve státech rozvojových je to téměř 100%. Tato čísla nás ale nemusí znepokojovat, lidé mají vytvořené protilátky, díky kterým jsou odolní. Protilátky se vytváří hned při prvním setkáním s virem. Lidé se zdravým imunitním systémem infekci ani nezaznamenají, protože proběhne bezpříznakově. U méně odolných jedinců se může objevit teplota až horečka – bez vážných následků.
Po prvním prodělání infekce viry zůstávají v těle a projevují se při oslabení imunity.
Virus se přenáší blízkým kontaktem pomocí všech tělních tekutin, např. slin, krve. Virus se také může přenést z matky na plod, a to pomocí placenty nebo při kontaktu v cestách porodních. Po porodu se může přenést na dítě skrz mateřské mléko.
Pokud těhotná žena už onemocnění prodělala, dochází k znovupropuknutí infekce nejčastěji ve třetím trimestru. Často se tak během porodu nakazí i plod – riziko naštěstí hrozí jen v 1%. U zdravých a donošených dětí infekce proběhne nejčastěji bez příznaků, tedy se nemusíme obávat. U dětí nedonošených nebo u dětí s poruchou imunity infekce může způsobit například zápal plic, zánět trávicího traktu nebo septické onemocnění.
Nejvíce je v těhotenství cytomegalovirová infekce nebezpečná, když ji těhotná žena prodělává poprvé. Tato prvotní infekce je nejnebezpečnější v prvním trimestru, kdy může plodu způsobit vážná poškození ve více než 10%. Infekce plodu se nazývá tzv. „vrozená, kongenitální infekce“ a může se projevit odumřením plodu, vznikem vrozených vad mozku či srdce, poškozením sluchu a zraku, mentální či motorickou poruchou. Z těchto důvodů se doporučuje přerušení těhotenství.
Ve druhém případě se vrozená infekce může projevit celkovou infekcí novorozence – ta má za následek nízkou porodní hmotnost, žloutenku, chudokrevnost, krvácivé projevy, zvětšení jater a sleziny, zánět plic – příznaky se mohou lišit v různých kombinacích a závažnosti. V obou případech může dojít až ke smrti.
U zdravých jedinců nemoc většinou nevyžaduje léčbu právě díky bezpříznakovosti. U dětí a oslabených jedinců se používají antivirové léky. Očkovací vakcíny jsou zatím ve fázi vývoje.
Doporučení pro těhotné:
- Dbejte na důkladnou osobní hygienu po kontaktu s plenkami či ustními sekrety (slintání/kýchnutí dětí předškolního věku) – mytí vodou a mýdlem.
- Žena s prvotní cytomegalovirovou infekcí by měla být testována, vhodné jsou testy, které určí, zda žena již cytomegalovirovou infekci prodělala.
- Pokud žena neprodělává infekci poprvé, není nutné přerušovat kojení, dítě bude v mléce přijímat i protilátky.
- Je nutné dodržovat dostatečný příjem tekutin.
- Případnou vysokou horečku můžeme snižovat přikládáním studených obkladů do podpaží a třísel, při pouhé teplotě nepanikaříme – teplota je přirozenou obrannou reakcí těla a pomáhá viry zničit.
- Těhotné ženě s primární cytomegalovirovou infekcí je doporučováno přerušení těhotenství.
Napsal/a: Klára J.
